Pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu a zaměstnavatel požaduje její náhradu, určuje výši požadované náhrady škody zaměstnavatel. Výši požadované náhrady škody a obsah dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o způsobu její náhrady je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací, a to s výjimkou náhrady škody nepřesahující 1 000 Kč (§ 261 odst. 3). Kolektivní smlouva může toto pravidlo rozšířit i na případy náhrady škody nedosahující této výše.
Rovněž v případě náhrady škody nebo újmy vzniklé zaměstnanci pracovním úrazem či nemocí z povolání je zaměstnavatel povinen projednat způsob a výši náhrady škody (nemajetkové újmy) bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem (§ 271r).
Zaměstnavatel projednává uvedené skutečnosti s odborovou organizací, jíž je zaměstnanec, jehož pracovní poměr je rozvazován, členem. Pokud zaměstnanec není členem žádné odborové organizace působící u zaměstnavatele, projednává zaměstnavatel uvedené skutečnosti s tou odborovou organizací, kterou zaměstnanec určil. Pokud zaměstnanec volbu neprovedl, projednává zaměstnavatel uvedené skutečnosti s odborovou organizací s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru (§ 286 odst. 6).