X.4.6 Doby posuzované jako výkon práce (§ 216 odst. 2 a § 348)

Při posuzování práva na dovolenou je podstatné, jaký počet násobků týdenní pracovní doby (stanovené či kratší) zaměstnanec odpracoval (v jakém rozsahu vykonával práci). Vedle vlastního výkonu práce se pro účely dovolené jako odpracované posuzují i doby, kdy zaměstnanec z důvodů pro tyto účely uznaných nepracoval. Výčet těchto dob vyplývá jednak z § 216 odst. 2 a 3, a dále též z § 348.

Z tohoto vymezení vyplývá, že se do tohoto výčtu započítávají doby, které se obecně posuzují za výkon práce (§ 348 odst. 1), tedy doba:

  • kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy;
  • dovolené;
  • kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek;
  • kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.

Pokud jde o dobu, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, jedná se o následující doby:

  • čerpání mateřské dovolené (která činí zpravidla 28 týdnů, resp. 37 týdnů při narození dvou a více dětí);
  • po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou v rozsahu, v jakém je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou;
  • zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud jsou uvedeny v prováděcím právním předpisu, tedy v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.;
  • ním;
  • doba poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění, doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doba péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění.

Vzhledem ke zvláštní právní úpravě v § 216 odst. 2 a 3 se jako výkon práce do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby posuzuje doba zameškaná v daném kalendářním roce z důvodu:

  • dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání;
  • karantény nařízené podle jiného právního předpisu;
  • čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou;
  • jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2;

avšak pouze za předpokladu, že zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby.