Odborové organizace jsou organizace zastupující zaměstnance, které jsou právnickými osobami a mohou tak jednat v pracovněprávních vztazích včetně kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatel je povinen spolupracovat a jednat v pracovněprávních vztazích s těmi odborovými organizacemi, které u něj působí. Proto je klíčové vyložit nejprve pojem „působení“ odborové organizace u zaměstnavatele.
Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat tehdy, jestliže:
Odborová organizace (nebo její pobočná organizace) je oprávněna kolektivně vyjednávat se zaměstnavatelem jen v případě, že je k tomu oprávněna dle stanov odborové organizace.
Odborová organizace zahajuje své působení u zaměstnavatele a její oprávnění vznikají dnem následujícím po dni, v němž oznámila zaměstnavateli, že splňuje výše uvedené podmínky. Obdobně pokud odborová organizace přestane splňovat tyto podmínky, přestává rovněž působit u zaměstnavatele a je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit. Ústavnost této úpravy byla přezkoumána Ústavním soudem, který nálezem ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 10/12 návrh na zrušení ustanovení § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce zamítl.
S ohledem na nejdůležitější úkol odborové organizace, kterým je ochrana práv zaměstnanců a obhajoba jejich oprávněných zájmů, jeví se jako nezbytná úzká spolupráce zaměstnavatele s odbory. Zákonné předpisy předpokládají účast odborových orgánů při řešení opatření a úkolů, které jsou v převážné míře v kompetenci a pracovní náplni personálních útvarů zaměstnavatele.
Základním právem odborové organizace působící u zaměstnavatele (§ 286 odst. 3) je proto právo na informace a právo na projednání v rozsahu dle § 276 a násl. K tomuto viz podrobně kapitola II.2.
Svoboda sdružování a zakládání odborových organizací zaručuje rovněž možnost, aby u zaměstnavatele působilo najednou více odborových organizací. V takovém případě:
Nález ÚS: Pl. ÚS 10/12
Judikáty NS: