VIII.8.1 Nepřetržitý denní odpočinek (§ 90)

V zákoníku práce je stanovena minimální délka nepřetržitého denního odpočinku na 11 hodin a u mladistvého zaměstnance na 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Z uvedené zásady jsou stanoveny výjimky, podle nichž může být nepřetržitý denní odpočinek zkrácen až na 8 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin zaměstnancům starším 18 let za podmínky, že nejblíže následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku:

  • v nepřetržitých provozech;
  • při nerovnoměrně rozvržené pracovní době;
  • při práci přesčas;
  • v zemědělství;
  • při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména:
    • ve veřejném stravování;
    • v kulturních zařízeních;
    • v telekomunikacích a poštovních službách;
    • ve zdravotnických zařízeních;
    • v zařízeních sociálních služeb;
  • u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců;
  • při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.

Jestliže například jeden den bude nepřetržitý denní odpočinek zkrácen na 8 hodin, potom ihned následující den musí jeho nepřetržitý denní odpočinek činit minimálně 14 hodin (11 hodin + 3 hodiny zkrácené v předcházejícím odpočinku, pokud měl tento předcházející odpočinek v původním trvání činit 11 hodin).

Nepřetržitý denní odpočinek, zkrácený až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, může být zaměstnanci staršímu 18 let nahrazen při sezónních pracích v zemědělství tak, že mu bude poskytnut v období následujících 3 týdnů od jeho zkrácení.

Další výjimka z výše uvedených pravidel se týká zaměstnanců ve zdravotnictví, kterým v důsledku odchylné úpravy maximální délky pracovní doby vyplývající z ustanovení § 83a nebude poskytnut ani zkrácený nepřetržitý denní odpočinek v rozsahu 8 hodin. V těchto případech je zaměstnavatel povinen poskytnout těmto zaměstnancům bezprostředně po skončení pracovní doby nepřetržitý denní odpočinek, který tvoří doba neposkytnutého nepřetržitého denního odpočinku a na něj bezprostředně navazující doba nepřetržitého denního odpočinku, které nesmí být zkráceny. Zároveň tuto dobu není možné považovat za dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Právní úprava účinná do 30. 9. 2023 pracovala s termínem „nepřetržitý odpočinek mezi směnami“, který však ne zcela korespondoval se základním kritériem požadujícím zajištění minimálního odpočinku během cyklu 24 hodin po sobě jdoucích, a proto došlo k terminologické změně na nepřetržitý denní odpočinek. Pro jednoduchost lze vycházet z toho, že uvedený 24hodinový cyklus začne běžet zpravidla v okamžiku začátku směny a bude končit ve stejnou hodinu následující den. Do uvedených 24 hodin po sobě jdoucích se pak musí zaměstnavatel vměstnat rozvrženou směnu, případnou práci přesčas, dobu práce v době pracovní pohotovosti a nepřetržitý denní odpočinek..


Judikát SDEU:

C‑585/19 (Rozsudek of the Soudní dvůr of 17 března 2021, Academia de Studii Economice din Bucureşti v. Organismul Intermediar pentru Programul Operaţional Capital Uman - Ministerul Educaţiei Naţionale, C-585/19 (ECLI:EU:C:2021:210, https://e-justice.europa.eu/ecli/ECLI:EU:C:2021:210)