Z § 4 zákoníku práce vyplývá, že tam, kde zákoník práce nemá vlastní právní úpravu, použije se na pracovněprávní vztahy občanský zákoník. Protože použití některých ustanovení občanského zákoníku by v pracovněprávních vztazích nebylo vhodné, zakotvuje zákoník práce v § 346b až 346e některé zvláštní zákazy či příkazy.
Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat. Je tedy vyloučeno, aby byly zaměstnancům například ukládány různé pokuty či penále za neřádné či nevčasné plnění pracovních úkolů. To se nevztahuje na škodu, kterou je zaměstnanec povinen nahradit.
Zaměstnavatel nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, stejně tak zaměstnavatel nesmí od zaměstnance v souvislosti s výkonem závislé práce požadovat peněžitou záruku. K přenosu rizika výkonu závislé práce viz judikát NS 21 Cdo 2305/2013.
Je naprosto zakázáno, aby zaměstnavatel zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihoval nebo znevýhodňoval jen proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
Zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.
Dluh z pracovněprávního vztahu může být obecně zajištěn zástavním právem, ale není možné zajistit zástavním právem dluh ze základního pracovněprávního vztahu, který má zaměstnanci vzniknout vůči zaměstnavateli teprve v budoucnu. Stejně tak zástavní právo není možné zřídit k věci, k níž zaměstnanci vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu. Zaměstnavatel ani zaměstnanec nesmějí zadržet movitou věc druhé smluvní strany k zajištění dluhu vzniklého ze základního pracovněprávního vztahu.
Pohledávku ze základního pracovněprávního vztahu, kterou má zaměstnanec vůči zaměstnavateli nebo zaměstnavatel vůči zaměstnanci, není možné postoupit na jiného. Pracovní smlouvu ani dohodu o práci konané mimo pracovní poměr není možné postoupit. Dluh, který má zaměstnanec vůči zaměstnavateli nebo zaměstnavatel vůči zaměstnanci, nesmí převzít jiná osoba.
Zaměstnanci se nemohou zavázat k plnění povinnosti společně a nerozdílně.
Smluvní pokuta smí být ujednána, jen stanoví-li to zákoník práce. Ten tak aktuálně činí pouze u konkurenční doložky.
Odchýlí-li se smluvní strany od úpravy uvedené v § 346b až 346d, nepřihlíží se k tomu.
Judikatura dále dovodila, že pohledávku zaměstnavatele vůči zaměstnanci z pracovněprávního vztahu nelze zajistit směnkou.
Judikáty NS: