I.2        Základní zásady pracovněprávních vztahů

V § 1a jsou charakterizovány některé základní zásady pracovněprávních vztahů. Význam základních zásad je především výkladový – pracovněprávní předpisy je třeba vykládat v souladu s těmito zásadami.

Smysl a účel ustanovení zákoníku práce tak vyjadřují základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména:

  • zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,
  • uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce,
  • spravedlivé odměňování zaměstnance,
  • řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,
  • rovné zacházení se zaměstnanci,
  • zákaz diskriminace zaměstnanců.

Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek. Porušení veřejného pořádku má podle občanského zákoníku za následek absolutní neplatnost takového právního jednání. Absolutní neplatnost přitom znamená, že v případě soudního sporu soud přihlédne k neplatnosti právního jednání i bez návrhu, tedy aniž by některý z účastníků sporu musel výslovně namítat, že určité právní jednání je neplatné.