Řada právních jednání musí být v pracovním právu učiněna písemně. Typicky jde o jednání, kterými vzniká, mění se nebo zaniká základní pracovněprávní vztah (pracovní poměr nebo vztah z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) nebo která podstatným způsobem ovlivňují pracovní podmínky či odměnu zaměstnance za vykonávanou práci.
Písemná forma právního jednání nezahrnuje jen to, že jednání musí být zachyceno „na papíře“ a jednajícím řádně podepsáno. Písemné právní jednání musí být rovněž řádně doručeno jeho adresátu. Bez doručení adresátu není písemné právní jednání úplné a nevyvolává žádné právní účinky. Tak například výpověď z pracovního poměru, kterou zaměstnavatel zaměstnanci nedoručí, nevede k rozvázání pracovního poměru a výpovědní doba nezačne vůbec běžet.
Povaha závislé práce, pro kterou je typická hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli, vyžaduje, aby bylo doručení vybraných nejdůležitějších písemností postaveno zcela najisto a aby o něm nemohly existovat pochybnosti. Proto také zákoník práce v § 334 až 337 stanoví zvláštní pravidla doručování vybraných písemností. Tato pravidla mají přednost před obecnými právními předpisy.
Pravidla uvedená v § 334 až 337 dopadají jen na vybrané písemnosti, kterými jsou:
Jiné písemnosti se doručují standardními způsoby bez nutnosti dodržení pravidel dle § 334 až 337.