Řada právních jednání musí být v pracovním právu učiněna písemně. Typicky jde o jednání, kterými vzniká, mění se nebo zaniká základní pracovněprávní vztah (pracovní poměr nebo vztah z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) nebo která podstatným způsobem ovlivňují pracovní podmínky či odměnu zaměstnance za vykonávanou práci.
Písemná forma právního jednání nezahrnuje jen to, že jednání musí být zachyceno „na papíře“ a jednajícím řádně podepsáno, ale za stanovených podmínek se může jednat i o právní jednání učiněné prostřednictvím elektronických prostředků. Jednostranné písemné právní jednání musí být rovněž řádně doručeno jeho adresátu. Bez doručení adresátu není jednostranné písemné právní jednání úplné a nevyvolává žádné právní účinky. Tak například výpověď z pracovního poměru, kterou zaměstnavatel zaměstnanci nedoručí, nevede k rozvázání pracovního poměru a výpovědní doba nezačne vůbec běžet.
Povaha závislé práce, pro kterou je typická hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli, vyžaduje, aby bylo doručení vybraných nejdůležitějších písemností postaveno zcela najisto a aby o něm nemohly existovat pochybnosti. Proto také zákoník práce v § 334 až 337 stanoví zvláštní pravidla doručování vybraných písemností. Tato pravidla mají přednost před obecnými právními předpisy.
S účinností od 1. 10. 2023 se mění rozsah těchto vybraných nejdůležitějších písemností (nově je jejich výčet uveden samostatně v § 334 zákoníku práce) tak, že pravidla doručování uvedená v § 334a až 337 zákoníku práce dopadají nově jen na:
Jiné písemnosti se doručují standardními způsoby bez nutnosti dodržení pravidel dle § 334a až 337 zákoníku práce. To znamená, že se na doručování těchto ostatních písemností uplatní obecná právní úprava o doručování obsažená v občanském zákoníku. Doručování podle občanského zákoníku je založeno na teorii dojití, což v praxi znamená, že právní jednání (zachycené v písemnosti) působí vůči adresátovi od okamžiku, kdy mu tento projev vůle dojde. Zmaří-li vědomě adresát dojití tak platí, že písemnost řádně došla.
S účinností od 1. 10. 2023 pak zákoník práce v § 21 zákoníku práce stanovuje zvláštní povinnosti pro případ, že vybrané dvoustranné pracovněprávní jednání je uzavřeno prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Uvedené ustanovení dopadá na případy elektronického uzavírání pracovní smlouvy, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dohod o změně obsahu pracovněprávního vztahu nebo dohod o rozvázání pracovněprávního vztahu, tedy dohody o rozvázání pracovního poměru nebo dohody o zrušení právního vztahu z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Samotné elektronické uzavření takové dohody (smlouvy) se řídí občanským zákoníkem, nicméně zákoník práce stanoví zaměstnavateli povinnost zaslat vyhotovení takové dohody (smlouvy) na elektronickou adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele (např. soukromá e-mailová adresa, soukromé cloudové úložiště, soukromá adresa v aplikaci WhatsApp či jiné aplikaci). Cílem uvedené povinnosti je zajistit zaměstnanci, že bude mít znění dokumentu ve vlastní dispozici, aby si mohl kdykoliv ověřit, jaký je obsah sjednaného závazku a aby se mohl případně domáhat svých práv, a to bez ohledu na to, zda ještě trvá jeho pracovněprávní vztah k zaměstnavateli.
Ochrana práv zaměstnance je pak zajištěna i tím, že zaměstnanec má právo od pracovní smlouvy, dohody o práci konané mimo pracovní poměr či dohody o změně obsahu pracovněprávního vztahu, která byla uzavřena prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, písemně odstoupit, a to od okamžiku jejich uzavření a nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne dodání jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance. Odstoupením v těchto případech dochází ke zrušení uzavřené dohody (smlouvy) od samého počátku (ex tunc). Ochrana v podobě odstoupení je zaměstnanci poskytována k tomu, aby si mohl prověřit obsah sjednané dohody (smlouvy), ne však k tomu, aby si sjednaný závazek mohl vyzkoušet. Jakmile totiž zaměstnanec započne s plněním závazku ze sjednané dohody či smlouvy (např. nastoupí do práce), nemůže již od dané dohody či smlouvy odstoupit. Právo odstoupit rovněž zaměstnanci nepřísluší u dohod o rozvázání pracovněprávního vztahu, tedy dohody o rozvázání pracovního poměru nebo dohody o zrušení právního vztahu z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Judikáty NS: