VIII.8.3 Dny pracovního klidu (§ 91)

Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky. Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně. V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon následujících nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:

• naléhavé opravné práce;
• nakládací a vykládací práce;
• inventurní a závěrkové práce;
• práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu;
• při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech;
• práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva;
• práce v dopravě;
• krmení a ošetřování zvířat.

Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (viz výčet výše), a dále práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

Svátky jsou státní svátky a ostatní svátky stanovené zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého státními svátky jsou:

• 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu;
• 8. květen – Den vítězství;
• 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje;
• 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa;
• 28. září – Den české státnosti;
• 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu;
• 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii.

Ostatními svátky pak jsou:

• 1. leden – Nový rok;
• Velký pátek;
• Velikonoční pondělí;
• 1. květen – Svátek práce;
• 24. prosinec – Štědrý den;
• 25. prosinec – 1. svátek vánoční;
• 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Uvedené ustanovení je možné použít také pro účely práva na mzdu nebo plat, odměnu z dohody a pro zjišťování průměrného výdělku. To v praxi znamená, že pokud například u zaměstnavatele nastupují směny od 6:00, 14:00 a 22:00, tak den pracovního klidu začíná až směnou nastupující od 6:00. Předcházející noční směna od 22:00 do 6:00 ještě nepracovala v den pracovního klidu.