VIII.5 Práce přesčas (§ 93) a další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví (§ 93a)

Prací přesčas se rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu, vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

Platí následující zvláštní pravidla pro posuzování práce přesčas:

• prací přesčas u zaměstnanců s kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou je práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit);
• prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost;
• práce přesčas při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby se zjišťuje vždy jako práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad základní pracovní dobu;
• prací přesčas při uplatnění konta pracovní doby je práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období.

Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Již z toho vyplývá, že práce přesčas nemůže být zaměstnavatelem předem rozvržena v rámci písemného rozvrhu týdenní pracovní doby (§ 84). Nedostatečné personální zabezpečení („podstav“) tudíž nemůže zaměstnavatel řešit tím, že bude dopředu rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu v rozsahu vyšším, než kolik činí stanovená týdenní, zkrácená stanovená týdenní nebo sjednaná kratší pracovní doba zaměstnance.

Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého denního odpočinku, a za splnění zákoníkem práce stanovených podmínek i na dny pracovního klidu.

Práce přesčas musí být zaměstnavatelem předem nařízena nebo dodatečně schválena. Tato podmínka vyplývá z definice práce přesčas, kdy jde o práci konanou na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele. Kdo je oprávněn nařizovat práci přesčas, lze stanovit v pracovním řádu. Zpravidla to bude bezprostředně nadřízený zaměstnanec (to i bez stanovení v pracovním řádu). Nařídit práci přesčas lze i ústně. O práci přesčas se jedná i v případě, že k ní zaměstnavatel dal souhlas dodatečně tím, že vykonanou práci přesčas přijal.

S ohledem na výjimečnost nařízení práce přesčas, stanoví zákoník práce její limity, a to týdenní a roční. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

Kromě nařízené práce přesčas dává zákoník práce možnost dohody zaměstnavatele a zaměstnance o výkonu práce přesčas nad uvedený rozsah. Ale i zde celkový rozsah práce nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně za stanovené vyrovnávací období.

Vyrovnávací období, tj. období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin týdně, může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Tam kde odbory nepůsobí a není uzavřena kolektivní smlouva, může se zaměstnavatel pohybovat pouze ve vyrovnávacím období 26 týdnů po sobě jdoucích.

Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

V rámci ochrany některých skupin zaměstnanců zákoník práce stanoví následující omezení práce přesčas:

• zakazuje se zaměstnávat těhotné zaměstnankyně (§ 240 odst. 3) a mladistvé zaměstnance (§ 245 odst. 1) prací přesčas. U těchto kategorií zaměstnanců je tedy vyloučena přesčasová práce jak nařízená ze strany zaměstnavatele, tak dohodnutá se zaměstnancem;
• zaměstnankyním nebo zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok (§ 240 odst. 3) nesmí zaměstnavatel práci přesčas nařídit. Na práci přesčas se však s těmito zaměstnanci lze dohodnout.

Novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 281/2023 Sb., se s účinností od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2028 vrací do zákoníku práce právní úprava další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4, tj. práce přesahující v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů pro sobě jdoucích).

Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví může být jen práce v nepřetržitém provozu spojená s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává lékař, zubní lékař, farmaceut nebo zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu. Pro zaměstnance splňující tyto kritéria je pak zaveden společný pojem „zaměstnanec ve zdravotnictví“.

S výkonem další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví by musel zaměstnanec ve zdravotnictví dobrovolně souhlasit. Ke sjednání další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví nesmí být zaměstnanci ve zdravotnictví nuceni a nesmí být vystaveni ani jakékoli újmě, pokud by s jejím sjednáním nesouhlasili. Zaměstnavatel je povinen o uplatnění další dohodnuté práce přesčas písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce a je povinen vést aktuální seznam všech zaměstnanců ve zdravotnictví vykonávajících další dohodnutou práci přesčas.

Rozsah další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně a v případě zaměstnanců zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů pro sobě jdoucích).

Dohoda o další dohodnuté práci přesčas:

• musí být písemná (jinak je neplatná);
• nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru;
• nesmí být sjednána na dobu delší než 52 týdnů po sobě jdoucích;
• může být okamžitě zrušena, a to i bez udání důvodu v období 12 týdnů od sjednání, přičemž okamžité zrušení musí být písemné a doručené druhé straně;
• může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, přičemž výpověď musí být písemná a doručená druhé straně. Výpovědní doby musí být stejná pro obě strany a nebyla li sjednána kratší, činí výpovědní doba 2 měsíce.

Není-li ohledně další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví uvedeno v ustanovení § 93a uvedeno něco jiného, platí obdobně i zde ustanovení zákoníku práce týkající se práce přesčas.

Další dohodnutá práce přesčas u vymezeného okruhu zaměstnanců ve zdravotnictví byla v § 93a zákoníku práce upravena rovněž již dříve, avšak pouze na omezenou dobu do 31. 12. 2013 (viz čl. II zákona č. 294/2008 Sb.). Od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2023 nebylo možné další dohodnutou práci přesčas konat ani po dohodě se zaměstnancem. Ustanovení § 93a zákoníku práce, upravující další dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví, bude s účinností od 1. 1. 2029 bez náhrady zrušeno

Judikát NS:

21 Cdo 4166/2015

21 Cdo 1929/2021 usnesení, rozsudek

21 Cdo 2511/2022

Judikát NSS:

6 Ads 138/2022 (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.8.2022, čj. 6 Ads 138/2022 – 37, www.nssoud.cz)

Judikát SDEU:

C-514/20 (Rozsudek of the Soudní dvůr of 13 ledna 2022, DS v. Koch Personaldienstleistungen GmbH, C-514/20 (ECLI:EU:C:2022:19, https://e-justice.europa.eu/ecli/ECLI:EU:C:2022:19)