VI.2.1 Obecné podmínky platnosti výpovědi a výpovědní doba (§ 50, § 51, § 51a)

Výpověď musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. To znamená, že výpověď daná ústně vůbec nevyvolává žádné účinky a pracovní poměr nadále trvá, i kdyby nebyla platnost výpovědi napadena soudní cestou.

Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany. Odvolání výpovědi a souhlas s jejím odvoláním je třeba provést písemně. K odvolání výpovědi může dojít pouze v průběhu výpovědní doby.

Podáním výpovědi pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jedině individuální písemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (nikoliv tedy kolektivní smlouvou). Typicky půjde o pracovní smlouvu či dodatek k ní.

Běh výpovědní doby je upraven tak, že výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Z toho také vyplývá, že výpovědní doba musí být vždy sjednána v celých kalendářních měsících.

V některých případech však může dojít k prodloužení výpovědní doby, a to v souvislosti se zákazem výpovědi v ochranné době [§ 53 odst. 2 a § 54 písm. c) a d)] nebo v souvislosti s nesplněním povinností zaměstnavatele při hromadném propouštění (§ 63).

V případě, že byla dána výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů, řídí se běh výpovědní doby následujícími pravidly, která dostatečně zohledňují jak práva přejímacího zaměstnavatele, tak dotčeného zaměstnance:

První odstavec § 51a reguluje situace, kdy byl zaměstnanec o přechodu informován včas, tj. nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti přechodu. Nepřeje-li si zaměstnanec pokračovat ve výkonu práce pro přejímajícího zaměstnavatele, může dát z důvodu přechodu výpověď a pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu. Možnost dání výpovědi v případě dodržení informační povinností spojené s přechodem podle § 339 je ovšem v takovém případě omezena na 15 dnů ode dne, kdy byl zaměstnanec o přechodu v rozsahu daném § 339 informován.

Druhý odstavec § 51a oproti tomu reguluje situace, kdy zaměstnanec o přechodu nebyl v rozsahu § 339 informován včas nebo dokonce vůbec. V takovém případě úprava rozlišuje mezi tím, zdali byla výpověď zaměstnance dána (zaměstnavateli doručena) přede dnem nabytí účinnosti přechodu, nebo až následně. Pokud byla výpověď dána přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu. Dále má zaměstnanec právo dát výpověď v případě nesplnění povinnosti uvedené v § 339 po dni nabytí účinnosti přechodu, a to do 2 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti. V takovém případě pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, jejíž délka se v takovém případě stanoví na 15 dnů, a začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena zaměstnavateli.  

Výpověď daná podle § 51a před 30. 7. 2020 se zcela řídí zákoníkem práce ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely č. 285/2020 Sb.

Judikát NS:

21 Cdo 682/2018