Soud:

Nejvyšší soud

Datum rozhodnutí:

19.03.2019

Spisová značka:

21 Cdo 6073/2017

ECLI:

ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.6073.2017.1

Typ rozhodnutí:

ROZSUDEK

Heslo:

Uznání dluhu
Výklad právních jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ]
Pracovněprávní vztahy

Dotčené předpisy:

§ 4 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 30.09.2015
§ 2053 předpisu č. 89/2012Sb. ve znění do 29.12.2016
§ 2054 předpisu č. 89/2012Sb. ve znění do 29.12.2016
§ 555 předpisu č. 89/2012Sb. ve znění do 29.12.2016
§ 556 předpisu č. 89/2012Sb. ve znění do 29.12.2016
§ 18 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 30.09.2015

Kategorie rozhodnutí:

C

21 Cdo 6073/2017-156


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 3 k dalšímu řízení.


Odůvodnění:

Cdo 370/2002, uveřejněné pod č. 209 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003 sp. zn. 25 Cdo 973/2002, uveřejněné pod č. 135 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003).

V žalobním petitu (údaji o tom, čeho se žalobce domáhá), který rovněž představuje základní náležitost žaloby podle ustanovení § 79 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř., musí být vymezení práv a jim odpovídajících povinností provedeno přesně a srozumitelně, neboť soud nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány. Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje, a pokud navrhuje, aby bylo rozhodnuto o více peněžních nárocích se samostatným skutkovým základem, musí v žalobě uvést ohledně jednotlivých uplatněných nároků skutečnosti, kterými u těchto nároků vylíčí skutek (skutkový děj), a rovněž musí uvést peněžitou částku, kterou z titulu každého jednotlivého nároku požaduje zaplatit. Neučiní-li tak, nemůže soud jednat o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2003 sp. zn. 25 Cdo 1310/2003).

Není-li uznání dluhu samostatným zavazovacím důvodem, nenahrazuje (nemůže nahrazovat) samotné uznání dluhu chybějící skutková tvrzení ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř. O skutkovém vymezení věci by se mohlo uvažovat, pokud by v uznání dluhu, na něž by bylo v žalobě odkázáno, byl dluh uznán co do konkrétních v něm uvedených důvodů. Předložené písemné prohlášení o uznání dluhu uplatněného žalobou by muselo obsahovat takové skutečnosti, kterými se vylíčí skutkový děj, na jehož základě žalobce uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2005 sp. zn. 32 Odo 1173/2004). Je-li žalobou uplatněno více peněžních nároků se samostatným skutkovým základem, musí tyto skutečnosti z písemného prohlášení vyplývat ve vztahu ke každému jednotlivému nároku, a to včetně údajů o jejich výši.

V posuzovaném případě žaloba uvedené požadavky nesplňuje. Žalobce uplatnil více peněžních nároků se samostatným skutkovým základem (nárok na mzdu za měsíce leden a únor 2015, nárok na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou a nárok na „sjednané odstupné“), aniž v žalobě uvedl peněžitou částku, kterou z titulu každého jednotlivého nároku požaduje, a nárok na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou a nárok na „sjednané odstupné“ ani skutkově nevymezil tak, aby je nebylo možné zaměnit s jiným nárokem (mimo údajů o pracovním poměru k nim žádné jiné skutečnosti neuvedl). Uvedené nedostatky činí žalobu neprojednatelnou a představují vadu, která brání pokračování v řízení. Soud prvního stupně však žalobce postupem podle ustanovení § 43 o. s. ř. k jejich odstranění nevedl. Jestliže potom odvolací soud nezjednal nápravu postupem podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř., zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Protože napadený rozsudek odvolacího soudu není – jak vyplývá z výše uvedeného – správný a protože nejsou podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky tento rozsudek zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí také na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 3 k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 226 odst. 1 a § 243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. 3. 2019


JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu


Citace:

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 6073/2017, ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.6073.2017.1

www.nsoud.cz