Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 256/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 46/2020 Sb., zákona č. 523/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 267/2024 Sb. a zákona č. 77/2025 Sb.
Plné znění:
412
ZÁKON
ze dne 21. září 2005
o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Tento zákon upravuje zásady pro stanovení informací jako informací utajovaných, podmínky pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu, zásady pro stanovení
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
b)
c)
d)
e)
1. u ministerstva ministr,
2. u jiného ústředního správního úřadu ten, kdo stojí v jeho čele; jde-li o kolektivní orgán, je
3. u organizační složky státu, zřízené jinou organizační složkou státu, ten, kdo je
4. u dalších organizačních složek státu ten, kdo stojí v jejich čele,
5. u zpravodajské služby ředitel,
6. u České národní
7. u kraje ředitel krajského úřadu,
8. u hlavního města Prahy ředitel Magistrátu hlavního města Prahy,
9. u městské části hlavního města Prahy tajemník úřadu městské části, a není-li jej, starosta městské části,
10. u statutárního města tajemník magistrátu,
11. u dalších měst a
12. u organizační složky územního samosprávného celku ten, kdo je
13. u podnikatele podle § 15, který je právnickou osobou, a u jiné právnické osoby neuvedené v bodech 6 až 11 fyzická osoba, která je jejím individuálním statutárním orgánem, nebo v případě, že má právnická osoba více individuálních statutárních orgánů nebo je statutární orgán této právnické osoby kolektivní, člen statutárního orgánu, který je fyzickou osobou a je určen pro jednání ve věcech upravených tímto zákonem,
14. u podnikatele podle § 15, který je fyzickou osobou, a u jiné podnikající fyzické osoby tato fyzická osoba,
15. u Poslanecké sněmovny vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, a
16. u Senátu vedoucí Kanceláře Senátu,
f)
g)
h)
i)
j)
k)
(1)
(2) Mimořádně vážná
a) bezprostřední ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti nebo demokratických základů České republiky,
b) rozsáhlé ztráty na lidských životech nebo rozsáhlé ohrožení zdraví obyvatel,
c) mimořádně vážné nebo dlouhodobé poškození ekonomiky České republiky,
d) značné narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky,
e) mimořádně vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb,
f) mimořádně vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu,
g) mimořádně vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, nebo
h) mimořádně vážné poškození diplomatických nebo jiných vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu.
(3) Vážná
a) ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti a demokratických základů České republiky,
b) značnou škodu České republiky ve finanční, měnové nebo hospodářské oblasti,
c) ztráty na lidských životech nebo ohrožení zdraví obyvatel,
d) narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky,
e) vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie,
f) vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb,
g) vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu,
h) vážné narušení diplomatických vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu nebo jinému státu, nebo
i) vážné zvýšení mezinárodního napětí.
(4) Prostá
a) zhoršení vztahů České republiky s
b) ohrožení bezpečnosti jednotlivce,
c) ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie,
d) ohrožení bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb,
e) ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jejich členského státu,
f) zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování zvlášť závažných zločinů10) nebo usnadnění jejich páchání,
g) vznik nezanedbatelné škody České republice, nebo
h) závažné narušení ekonomických
(5) Nevýhodné pro
a) narušení činnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie,
b) zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování ostatních
c) poškození významných ekonomických
d) narušení důležitých obchodních nebo politických jednání České republiky s
e) narušení bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb.
(1) Informaci, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit
a) Přísně tajné, jestliže její vyzrazení
b) Tajné, jestliže její vyzrazení
c) Důvěrné, jestliže její vyzrazení
d) Vyhrazené, jestliže její vyzrazení
(2) Pokud je
(3)
(4)
(5)
Ochrana
a) personální bezpečností, kterou tvoří výběr fyzických osob, které mají mít přístup k
b) průmyslovou bezpečností, kterou tvoří systém opatření k zjišťování a ověřování podmínek pro přístup podnikatele k
c) administrativní bezpečností, kterou tvoří systém opatření při tvorbě, příjmu, evidenci, zpracování, odesílání, přepravě, přenášení, ukládání, skartačním řízení, archivaci, případně jiném nakládání s
d) fyzickou bezpečností, kterou tvoří systém opatření, která mají
e) bezpečností informačních nebo komunikačních systémů, kterou tvoří systém opatření, jejichž cílem je zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost
f) kryptografickou ochranou, kterou tvoří systém opatření na ochranu
(1) Fyzické osobě lze umožnit přístup k
(2) Oznámení se vydá fyzické osobě, která
a) je plně svéprávná,
b) dosáhla alespoň 18 let věku,
c) je bezúhonná podle § 8.
(3) Splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává ten, kdo je vůči ní v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu
(1) Podmínka svéprávnosti se prokazuje prohlášením fyzické osoby o svéprávnosti. Podmínka věku se prokazuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby. Podmínka bezúhonnosti se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů11) a v případě cizince i obdobným dokladem státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, pokud v něm pobýval i po dosažení věku 15 let nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jakož i státu, v němž cizinec pobýval v posledních 10 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, anebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů takového státu. V případě, že cizí stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, prokazuje se podmínka bezúhonnosti čestným prohlášením. Doklady k ověření bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce od jejich vydání.
(2) Doklady podle odstavce 1 předkládá fyzická osoba; pokud bezúhonnost posuzuje
(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor prohlášení fyzické osoby o svéprávnosti.
Podmínku bezúhonnosti pro účely vydání oznámení splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného
(1) Před prvním přístupem k
(2) Ten, kdo vydal oznámení, je povinen každých 5 let ode dne jeho vydání ověřovat splnění podmínek stanovených v § 6 odst. 2 písm. a) a c); ověřovat splnění těchto podmínek je oprávněn i před uplynutím této lhůty, existují-li důvodné pochybnosti o tom, že osoba přestala některou z nich splňovat. Výtisk oznámení a
(3) Platnost oznámení zaniká
a) doručením písemného vyrozumění toho, kdo oznámení vydal, že fyzická osoba přestala splňovat podmínku uvedenou v § 6 odst. 2 písm. a) nebo c),
b) skončením služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k
c) vznikem služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém má být fyzické osobě umožněn přístup k
d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou,
e) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty,
f) ohlášením takového poškození, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
g) doručením písemného vyrozumění toho, kdo oznámení vydal, že fyzická osoba nesplnila ve stanovené lhůtě povinnost podle § 10 odst. 2 písm. b),
h) vrácením oznámení tomu, kdo jej vydal, a není-li jej, tak Úřadu,
i) patnáctým dnem od doručení osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo
j) změnou některého z údajů v něm obsažených.
(4) Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) a g) je ten, kdo oznámení vydal, povinen zajistit, aby fyzická osoba neměla přístup k
(5) Pokud držitel oznámení do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. e) nebo f) a do 30 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. j) požádá písemně toho, kdo oznámení vydal, o vydání oznámení nového, přístup fyzické osoby k
(6) Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) nebo g) je fyzická osoba povinna odevzdat oznámení do 15 dnů ode dne doručení písemného vyrozumění, v případě zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. b), c) nebo i) do 15 dnů ode dne tohoto zániku a v případě zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. j) do 30 dnů ode dne tohoto zániku tomu, kdo oznámení vydal.
(7) V případě zániku platnosti oznámení se má za to, že fyzická osoba poučena není.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení a
(1) Podmínky uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) a c) musí fyzická osoba, která je držitelem oznámení, splňovat po celou dobu přístupu k
(2) Fyzická osoba podle odstavce 1 je povinna
a) písemně sdělovat tomu, kdo vydal oznámení,
1. změnu týkající se podmínek uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) a c),
2. odcizení, ztrátu nebo poškození oznámení,
3. den doručení osvědčení fyzické osoby nebo dokladu,
4. skutečnosti uvedené v § 9 odst. 3 písm. c), f) a j),
a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy tato změna nebo skutečnost nastala, nebo se o ní fyzická osoba dozvěděla, a v případě zániku platnosti oznámení podle § 9 odst. 3 písm. j) do 30 dnů,
b) v případech podle § 9 odst. 2 předložit ve stanovené lhůtě na žádost toho, kdo vydal oznámení,
1. výpis z evidence Rejstříku trestů11), v případě cizince i obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v posledních 5 letech, anebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů takového státu; v případě, že cizí stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, čestné prohlášení, a
2. prohlášení fyzické osoby o svéprávnosti;
tyto doklady nesmějí být starší než 3 měsíce.
(1) Fyzické osobě lze umožnit přístup k
(2) Před prvním přístupem k
(3)
(4) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 56 odst. 1) nebo skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k
V případě skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu nebo při změně služebního úřadu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k
(1) Osvědčení fyzické osoby Úřad vydá fyzické osobě, která
a) je státním občanem České republiky nebo státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy,
b) splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) a b),
c) je bezpečnostně spolehlivá a
d) je bezúhonná podle § 13.
(2) Podmínky uvedené v odstavci 1 musí fyzická osoba splňovat po celou dobu platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 55).
(1) Podmínku bezúhonnosti pro účely vydání osvědčení fyzické osoby splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného
(2) Podmínka bezúhonnosti se ověřuje opisem z evidence Rejstříku trestů11) a v případě cizince dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval po dosažení věku 15 let nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, anebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů takového státu. V případě, že cizí stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, prokazuje se podmínka bezúhonnosti čestným prohlášením. Doklady k ověření bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce.
(1) Podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko.
(2) Bezpečnostním rizikem je
a) činnost proti
b) činnost spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti,
c) skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby, nebo
d) opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti nebo neudělení souhlasu podle § 107 odst. 4 v probíhajícím řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, pokud bez poskytnutí součinnosti nelze ve věci rozhodnout.
(3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat
a) zařazení do složky bývalé Státní bezpečnosti s rozvědným nebo kontrarozvědným zaměřením, zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové
b) úmyslné porušení právních předpisů, na jehož základě může nastat
c) chování, které má negativní vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost fyzické osoby,
d) styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti
e) porušení podmínek přístupu k
f) skutečnost, že fyzická osoba trpí takovou poruchou zdraví nebo se ve struktuře její osobnosti vyskytují takové charakteristiky, které mohou mít negativní vliv na její schopnost utajovat informace.
(4)
(5) Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je
(6) Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu může při ověřování podmínky bezpečnostní spolehlivosti provést fyziodetekční vyšetření. Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1 může při zjišťování a posuzování skutečností podle odstavce 3 písm. f) provést psychologické nebo lékařské vyšetření odborným pracovištěm zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra.
Přístup k
a) stupně utajení Vyhrazené
1. doloží písemným prohlášením svou schopnost zabezpečit ochranu
2. je držitelem platného osvědčení podnikatele, nebo
b) stupně utajení Důvěrné a vyšší je držitelem platného osvědčení podnikatele příslušného stupně utajení,
není-li stanoveno v § 58 až 62 jinak.
(1) Podnikatel je oprávněn učinit
a) má pro ochranu
b)
(2) Splnění podmínek pro přístup k
(3) Podnikatel, u něhož
(4) Podnikatel, který ukončuje přístup k
(5) Platnost
a) uplynutím 5 let ode dne, kdy bylo učiněno,
b) dnem doručení písemného oznámení podnikatele podle odstavce 4 poskytovateli vyhrazené informace nebo Úřadu,
c) dnem doručení osvědčení podnikatele pro formu přístupu podle § 20 odst. 1 písm. a) nebo pro stejnou formu přístupu podnikatele k
d) zrušením nebo zánikem podnikatele,
e) přestal-li podnikatel splňovat některou z podmínek uvedených v odstavci 1, nebo
f) změnou některého z údajů uvedených v
(6) Podnikatel neprodleně písemně oznámí zánik platnosti
(7) Náležitosti
(1) Osvědčení podnikatele Úřad vydá podnikateli,
a) který je ekonomicky stabilní,
b) který je bezpečnostně spolehlivý,
c) který je způsobilý zabezpečit ochranu
d) pokud
e) který je bezúhonný.
(2) Podmínky uvedené v odstavci 1 musí podnikatel splňovat po celou dobu platnosti osvědčení podnikatele (§ 55).
(1) Podmínku ekonomické stability nesplňuje podnikatel,
a) u kterého soud vyhlásil moratorium15),
b) vůči jehož majetku je vydáno rozhodnutí o úpadku15),
c) u kterého byla zavedena nucená správa nebo v posledních 3 letech dočasná správa anebo na něj v posledních 3 letech bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nebo
d) který na základě řádných účetních závěrek v posledních 5 po sobě jdoucích účetních obdobích vykazuje záporný vlastní kapitál.
(2) Za ekonomicky nestabilního lze též považovat podnikatele,
a) který má evidován nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále,
b) který má evidován nedoplatek na dani z příjmů, na dani z přidané hodnoty nebo na jiné dani, nedoplatek na cle nebo nedoplatek na příslušenství daně nebo cla,
c) který trvale či opakovaně neplní finanční povinnosti vůči státu, fyzickým nebo právnickým osobám,
d) u něhož bylo rozhodnuto o
e) u kterého je po dobu nejméně 5 posledních po sobě jdoucích zdaňovacích období výsledkem podnikatelské činnosti ztráta, nebo
f) který na základě řádné účetní závěrky vykazuje záporný vlastní kapitál.
(1) Podmínku bezpečnostní spolehlivosti nesplňuje podnikatel, u něhož bylo zjištěno bezpečnostní riziko.
(2)
a) skutečnost, že podnikatel, člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, prokurista nebo fyzická osoba s
b) činnost podnikatele, člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, prokuristy nebo fyzické osoby s
c) skutečnost, že práva společníka nebo člena obchodní korporace s nejméně 10% podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, a to i prostřednictvím jiných právnických osob, vykonává svěřenský správce a že zakladatel svěřenského fondu, správce svěřenského fondu nebo osoba obmyšlená, jež má být příjemcem plnění z tohoto svěřenského fondu, vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti
d) opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti nebo neudělení souhlasu podle § 108 odst. 7 v probíhajícím řízení o zrušení platnosti osvědčení podnikatele, pokud bez poskytnutí součinnosti nelze ve věci rozhodnout.
(3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat
a) kapitálové, finanční nebo obchodní vztahy k jiným fyzickým nebo právnickým osobám anebo k
b) personální nestabilitu ve statutárním nebo v kontrolním orgánu nebo v osobách prokuristů,
c) chování nebo činnost podnikatele, člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu nebo prokuristy, které má negativní vliv na podnikatele nebo může negativně ovlivňovat důvěryhodnost podnikatele,
d)
e) pravomocné odsouzení společníka nebo člena obchodní korporace s
f) úmyslné porušení právních předpisů společníkem nebo členem obchodní korporace nebo jinou osobou, která má
g) úmyslné porušení právních předpisů osobami oprávněnými jménem podnikatele nebo za podnikatele jednat, na jehož základě může nastat
h) vztah osoby, která má vliv na jednání podnikatele, k fyzickým osobám nebo právnickým osobám nebo k
i) skutečnost, že členem statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele je právnická osoba,
j) pravomocné odsouzení podnikatele pro
k) skutečnost, že podnikatel nehradí své peněžité dluhy, přestože mu v tom nebrání jiným právním předpisem předvídané okolnosti, pro které tyto dluhy nelze hradit,
l) skutečnost, že společníkem nebo členem obchodní korporace s
m) skutečnost, že není možné ověřit bezpečnostní spolehlivost podnikatele, protože společníkem nebo členem obchodní korporace s
(4)
(5) Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je
Podmínku způsobilosti zabezpečit ochranu
Podmínku bezúhonnosti pro účely vydání osvědčení podnikatele splňuje podnikatel, který nebyl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného
(1) Podnikatel má přístup k
a) která u něho vzniká, nebo je mu poskytnuta, nebo
b) ke které mají přístup zaměstnanci podnikatele nebo osoby jednající jménem podnikatele nebo za podnikatele, a to v souvislosti s výkonem pracovní nebo jiné činnosti pro podnikatele na základě smlouvy, aniž by byla podnikateli poskytnuta nebo u něho vznikala.
(2) V případě přístupu podle odstavce 1 písm. b) musí podnikatel splňovat podmínku podle § 16 odst. 1 písm. c) pouze zajištěním ochrany
(1) Na
(2) Na
(3) Na
(4) Nelze-li na informaci údaje podle odstavců 1 až 3 vyznačit, uvedou se tak, aby je bylo možné kdykoliv zjistit.
(5)
(6) Opis, kopie nebo překlad
(7)
(8) Převzetí
(9) Uloženou
(10) Při vyřazování
(11) V případě, kdy hrozí bezprostřední riziko vyzrazení
(1) Stupeň utajení na
(2) Vyznačení stupně utajení na
(3) Vyžaduje-li to charakter
(4) Stupeň utajení původce neprodleně zruší nebo změní po zjištění, že pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně anebo po obdržení výzvy podle odstavce 9, a na
(5) Původce je povinen prověřit, zda důvod pro utajení informace trvá, a to nejméně jednou za pět let ode dne jejího vzniku.
(6) Provedl-li původce zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4, oznámí tuto skutečnost neprodleně písemně adresátům
(7) Adresát po obdržení oznámení podle odstavce 6 na
(8) Zanikl-li původce, provede zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4 a oznámení podle odstavce 6 jeho právní nástupce, a není-li jej, nebo nesplňuje-li právní nástupce podmínky přístupu k
(9) Úřad na žádost
(1) Nejde-li o
a) do stupně utajení Tajné mezi zpravodajskými službami a obdobnými službami
b) stupně utajení Vyhrazené, stanoví-li tak
(2) Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob vyznačování náležitostí na
b) druhy administrativních pomůcek uvedených v § 21 odst. 5, jejich náležitosti a organizační a technické požadavky na jejich vedení, a rozsah podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k
c) náležitosti souhlasu k pořizování opisu, kopie, výpisu a překladu
d) podrobnosti k přepravě, přenášení, převzetí a zapůjčování
(3) Na zpracování a přenos
(4) Úřad vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv převodní tabulky stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
(1) Pro zabezpečení ochrany
(2)
(3) Zabezpečenou oblastí je ohraničený prostor v
(4) Jednací oblastí je ohraničený prostor v
(5)
a) v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší,
b) v
c) v odůvodněných případech s písemným souhlasem
d) v odůvodněných případech s písemným souhlasem
(6)
(1) Zabezpečené oblasti se podle nejvyššího stupně utajení
a) Přísně tajné,
b) Tajné,
c) Důvěrné, nebo
d) Vyhrazené.
(2) Zabezpečené oblasti se podle možnosti přístupu k
a) třída I, kdy vstupem do této oblasti dochází k seznámení s
b) třída II, kdy vstupem do této oblasti nedochází k seznámení s
(3) Vstup do zabezpečené oblasti a výstup z ní musí být kontrolovány opatřeními podle § 27.
(4) V odůvodněných případech s písemným souhlasem
(1)
(2) Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 je
(3) Vstup do jednací oblasti a výstup z ní musí být kontrolován opatřeními podle § 27.
Opatřeními fyzické bezpečnosti jsou
a) ostraha,
b) režimová opatření,
c) technické prostředky.
(1) Ostraha se nepřetržitě zajišťuje u
a) Přísně tajné, nejméně 2 osobami u
b) Tajné, nejméně 1 osobou u
c) Důvěrné, nejméně 1 osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany
(2) U
(3) U
(4) Ostraha se zabezpečuje zaměstnanci
Režimová opatření stanoví oprávnění osob a dopravních prostředků pro vstup a vjezd do
(1) Technickými prostředky jsou zejména
a) mechanické zábranné prostředky,
b) elektrická zámková zařízení a systémy pro kontrolu vstupů,
c) poplachové zabezpečovací a tísňové systémy,
d) dohledové videosystémy,
e) zařízení elektrické požární signalizace,
f) zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů,
g) zařízení fyzického ničení nosičů informací,
h) zařízení proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu
(2) Bodové ohodnocení (§ 31 odst. 1) se přiřazuje certifikovaným technickým prostředkům [§ 46 odst. 1 písm. a)] a
(3) Technické prostředky uvedené v odstavci 1 lze v případě účasti České republiky v mezinárodním ozbrojeném konfliktu, mezinárodní záchranné nebo humanitární akci, v dalších zahraničních misích, v případě vyhlášení válečného stavu, v případě stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu20), v případě zpravodajských operací zpravodajských služeb a při činnostech ozbrojených sil České republiky v rámci vojenského cvičení a praktického vojenského výcviku s vojenskou technikou a vojenskou výzbrojí mimo místa stálé dislokace vojenského útvaru nahradit zvýšenou ostrahou, než jaká je uvedena v § 28, prováděnou příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených bezpečnostních sborů na základě zvláštních právních předpisů21), příslušníky ozbrojených sil
(1) Míra zabezpečení jednací oblasti a zabezpečené oblasti opatřeními fyzické bezpečnosti se určuje pomocí bodových hodnot těchto opatření v závislosti na vyhodnocení rizik; bodové hodnoty a nejnižší míra zabezpečení jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.
(2) Opatření fyzické bezpečnosti nebo kombinace více těchto opatření musí odpovídat alespoň nejnižší míře zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti a stanoví se v závislosti na vyhodnocení rizik a na stupni utajení
(3) Opatření podle odstavce 2 a opatření fyzické bezpečnosti
(4) Hodnocení rizik musí být prováděno průběžně a v případě potřeby musí být míra opatření fyzické bezpečnosti upravena.
(5)
(1) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v
a) určení
b) vyhodnocení rizik,
c) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti,
d) provozní řád
e) plán zabezpečení
(2) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v
a) určení
b) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti.
(3) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v
a) určení
b) vyhodnocení rizik,
c) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti,
d) provozní řád
e) plán zabezpečení
(4) Projekt fyzické bezpečnosti
a) určení
b) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti,
c) provozní řád
d) plán zabezpečení
(5) Projekt fyzické bezpečnosti
(6) Na projekt fyzické bezpečnosti se v případech podle § 30 odst. 3 použijí ustanovení odstavců 1 až 5 přiměřeně; rozsah projektu schvaluje a stanoví
(7) Projekt fyzické bezpečnosti se ukládá u
Prováděcí právní předpis stanoví
a) požadavky na jednací oblasti z hlediska fyzické bezpečnosti a rizika úniku
b) způsob ukládání
c) organizační požadavky na provádění ostrahy (§ 28) a zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti touto ostrahou, včetně určení kategorie osob uvedených v § 28 odst. 4, a to v závislosti na stupni utajení
d) podrobnosti režimových opatření (§ 29),
e) požadavky na technické prostředky, uvedené v § 30 odst. 1, a zabezpečení
f) bodové ohodnocení jednotlivých opatření fyzické bezpečnosti a bodovou hodnotu nejnižší míry zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti, včetně základní metody hodnocení rizik (§ 31 odst. 1 a 2),
g) četnost a způsob zápisu o ověřování, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany
h) obsah provozního řádu
Státní správu v oblasti ochrany
(1)
(2) Informační systém musí být certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. b)] a písemně schválen do provozu
(3) Informační systém podnikatele, který má přístup k
(4) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může z důvodu identifikovaných hrozeb nebo rizik stanovit provozovateli certifikovaného informačního systému zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření. Zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření oznámí provozovatel Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(5) Nakládat s
(6) Schválení informačního systému do provozu podle odstavce 2 musí
(7) Prováděcí právní předpis stanoví
a) požadavky na informační systém a podmínky jeho bezpečného provozování v závislosti na stupni utajení
b) obsah bezpečnostní dokumentace informačního systému a
c) náležitosti oznámení provozovatele certifikovaného informačního systému o zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(1) Komunikačním systémem nakládajícím s
(2) Komunikační systém nelze provozovat bez projektu bezpečnosti komunikačního systému schváleného Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. O schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
(3) Nakládat s
(4) Komunikační systém musí být písemně schválen do provozu
(5) Komunikační systém podnikatele, který má přístup k
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) obsah žádosti o schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému a
b) náležitosti projektu bezpečnosti komunikačního systému a způsob a podmínky jeho schvalování.
(1)
(2) Ochrana
Státní správu v oblasti ochrany
(1) Při zpracování
(2)
a) pro jimi provozované zařízení uvedené v odstavci 1 vydat bezpečnostní provozní směrnici; pouze v souladu s ní lze zpracovávat
b) zaslat o provozovaném zařízení uvedeném v odstavci 1 Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost informace platné k 31. prosinci kalendářního roku nejpozději do 1. února následujícího kalendářního roku.
(3) V bezpečnostní provozní směrnici podle odstavce 2 písm. a) se uvedou pro zařízení podle odstavce 1
a) způsob jeho bezpečného provozování,
b) provozní směrnice pro jeho uživatele.
(4) Podmínky bezpečného provozování zařízení uvedeného v odstavci 1 v závislosti na stupni utajení v něm zpracovávaných
Státní správu v oblasti ochrany
(1) Kryptografickým materiálem je kryptografický prostředek, materiál k zajištění jeho funkce nebo kryptografický dokument.
(2) Kryptografické prostředky používané pro kryptografickou ochranu
(3) Kryptografické pracoviště je pracoviště určené k zajištění
(4) Kryptografické pracoviště určené k výrobě nebo testování materiálu k zajištění funkce kryptografického prostředku nebo které je centrálním distribučním a evidenčním místem kryptografického materiálu
(5)
(1)
(2)
(3) Zařízení uvedené v odstavci 1 nebo jeho součást na základě písemné žádosti jeho výrobce, dovozce, distributora nebo uživatele Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost schválí a zařadí do jím vedeného seznamu
(1)
(2) Pro
(3)
(4) Zařízení uvedené v odstavci 1 nebo jeho součást na základě písemné žádosti jeho výrobce, dovozce, distributora nebo uživatele Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost schválí a zařadí do jím vedeného seznamu
(1) Výkonem kryptografické ochrany se rozumí
a) její bezpečnostní správa,
b) speciální obsluha
c) výroba nebo servis kryptografického prostředku nebo materiálu k zajištění jeho funkce.
(2) Výkon kryptografické ochrany provádí pracovník kryptografické ochrany, který je
a) k výkonu kryptografické ochrany pověřen
b) držitelem platného osvědčení fyzické osoby a
c) držitelem osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany (dále jen „osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti“).
(1) Zvláštní odborná způsobilost pracovníka kryptografické ochrany (dále jen „zvláštní odborná způsobilost“) zahrnuje znalost předpisů z oblasti kryptografické ochrany
(2) Přihlášku k odborné zkoušce podává písemně
(3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může uzavřít s
a) odborné zkoušky a vydání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, nebo
b) části odborné zkoušky, týkající se § 38 odst. 1 písm. b) nebo c) a příslušné návaznosti na § 38 odst. 1 písm. a).
Smlouvu podle písmene b) může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uzavřít též s právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem.
(1)
(2) Osoba, která provádí
a) být k této obsluze pověřena
b) splňovat podmínky přístupu k
c) být k této obsluze zaškolena.
(1)
(2)
(3) Fyzické osobě, která neprovádí činnosti podle § 38 odst. 1, lze umožnit přístup ke kryptografickému dokumentu, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, splňuje podmínky podle § 38 odst. 2 písm. b) a je prokazatelným způsobem řádně poučena v oblasti kryptografické ochrany.
(4) Ochranu kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce do stupně utajení Důvěrné, bez nutnosti jejich ukládání, lze zajistit způsobem, při kterém je tento kryptografický prostředek a materiál trvale pod dohledem jejich oprávněného uživatele.
(5)
(1) Přepravu
a) byla k přepravě pověřena
b) splňuje podmínky přístupu k
c) byla k přepravě zaškolena.
(2) Z území České republiky lze vyvážet certifikovaný kryptografický prostředek [§ 46 odst. 1 písm. c)] pouze na základě povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Za vývoz se nepovažuje používání certifikovaného kryptografického prostředku mimo území České republiky
(3) Povolení podle odstavce 2 lze udělit na základě písemné žádosti. Povolení se vydává na vývoz konkrétního kryptografického prostředku a obsahuje též účel vývozu. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost povolení nevydá, jestliže by vývozem byla ohrožena
(4) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vede evidenci povolení udělených podle odstavce 2.
Pokud fyzická osoba nakládá s kryptografickým materiálem jiným způsobem, než je uvedeno v § 38 odst. 1, § 40, § 41 odst. 3 nebo § 42, musí být k nakládání pověřena
(1)
(2)
(1) Distribuci a evidenci kryptografického materiálu České republiky, kryptografického materiálu Evropské unie a kryptografického materiálu distribuovaného na základě mezinárodní smlouvy, s výjimkou kryptografického materiálu pro vojenské účely, zajišťuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Distribuci a evidenci kryptografického materiálu Organizace Severoatlantické smlouvy a kryptografického materiálu pro vojenské účely zajišťuje Ministerstvo obrany.
(2) Podmínky evidence, manipulace a kontroly kryptografického materiálu v České republice, zahrnující zejména možnost zřízení účtů pro kryptografický materiál v
Prováděcí právní předpis stanoví
a) náležitosti přihlášky k odborné zkoušce,
b) organizaci, obsah a způsob provádění odborné zkoušky,
c) náležitosti osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,
d) minimální požadavky na zajištění bezpečnostní správy kryptografické ochrany,
e) podrobnosti zajišťování provozu kryptografického prostředku,
f) způsob zaškolování
g) podrobnosti způsobu vyznačování náležitostí na
h) druhy a náležitosti administrativních pomůcek kryptografické ochrany a požadavky na vedení těchto pomůcek,
i) bližší požadavky na způsob a prostředky
j) obsah žádosti pro udělení povolení pro vývoz certifikovaného kryptografického prostředku z území České republiky a náležitosti povolení,
k) způsob vedení evidencí uvedených v § 37 odst. 5,
l) kategorie
m) podmínky ochrany kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce podle § 41 odst. 4.
(1) Ochranou
(2) Je-li ochrana
(3) Ověřování způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti, jednací oblasti nebo
(4) K provádění měření možného úniku
(5) K provádění měření zařízení, zabezpečené oblasti, jednací oblasti nebo
(6) Při provádění měření podle odstavce 5 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a
Státní správu v oblasti ochrany
(1) Certifikace je postup, jímž Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
a) ověřuje způsobilost technického prostředku k ochraně
b) ověřuje způsobilost informačního systému k nakládání s
c) ověřuje způsobilost kryptografického prostředku k ochraně
d) ověřuje způsobilost
e) ověřuje způsobilost stínicí komory k ochraně
(2) Zjistí-li Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost způsobilost podle odstavce 1, certifikát technického prostředku, certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát
(3) Certifikáty podle odstavce 2 jsou veřejnými listinami.
(4) Certifikát technického prostředku obsahuje
a) evidenční číslo certifikátu,
b) název a typové označení technického prostředku,
c) identifikaci výrobce technického prostředku obchodní firmou (dále jen „firma“) nebo názvem, identifikačním číslem osoby (dále jen „identifikační číslo“) a sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, příjmením a místem trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou,
d) identifikaci držitele certifikátu technického prostředku podle písmene c),
e) hodnocení technického prostředku,
f) datum vydání a dobu platnosti certifikátu a
g) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu; otisk úředního razítka se nevyžaduje, byl-li certifikát vydán v elektronické podobě.
(5) Certifikát informačního systému, certifikát
a) evidenční číslo certifikátu,
b) identifikaci držitele certifikátu podle odstavce 4 písm. c),
c) datum vydání a dobu platnosti certifikátu a
d) otisk úředního razítka Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a podpis oprávněného zástupce Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost; otisk úředního razítka se nevyžaduje, byl-li certifikát vydán v elektronické podobě.
(6) Certifikát informačního systému vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje identifikaci informačního systému a stupeň utajení
(7) Certifikát
a) identifikaci
b) identifikaci výrobce
c) stupeň utajení
(8) Certifikát
a) identifikaci
b) rozsah způsobilosti
c) kategorii
(9) Certifikát stínicí komory vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje
a) identifikaci stínicí komory, pro kterou je vydáván,
b) identifikaci výrobce stínicí komory podle odstavce 4 písm. c) a
c) stupeň utajení
(10) Není-li Úřadem nebo Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost zjištěna způsobilost podle odstavce 1, rozhodne o nevydání certifikátu. Proti rozhodnutí o nevydání certifikátu podle odstavce 1 písm. b) a c) není odvolání přípustné.
(11) Úřad rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 47 odst. 4 písm. b). Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 48 odst. 4 písm. d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. d) a § 51 odst. 4 písm. d). Odvolání podané proti rozhodnutí Úřadu nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu informačního systému a certifikátu kryptografického prostředku není odvolání přípustné.
(12) Jestliže platnost certifikátu, který nebyl vydán v elektronické podobě, zanikla podle § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost odevzdat certifikát Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Jestliže platnost certifikátu, který nebyl vydán v elektronické podobě, zanikla podle § 47 odst. 4 písm. b), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Úřadu odevzdat certifikát Úřadu.
(13) Přílohou certifikátu informačního systému,
(14) Úřad ověřuje způsobilost technického prostředku podle odstavce 1 písm. a) na základě posudku vlastností technického prostředku (dále jen „posudek“). K vydávání posudku podle věty první může Úřad uzavřít s
(15) K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e) může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uzavřít s
(16) Seznam
(17) K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e), které z důvodu utajení nelze provést Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, jde-li o informační systém, kryptografický prostředek, kryptografické pracoviště nebo stínicí komoru, které mají být provozovány zpravodajskými službami, jsou oprávněny tyto zpravodajské služby. V těchto případech zpravodajské služby předloží Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost výsledky provedení dílčích úloh a na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost k nahlédnutí též protokoly o provedení dílčích úloh.
(18) Při provádění dílčích úloh podle odstavce 17 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a
(19) Účastníkem řízení o certifikaci nebo o zrušení platnosti certifikátu je žadatel podle § 47 odst. 1, § 48 odst. 1, § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 a § 51 odst. 1.
(1) O certifikaci technického prostředku písemně žádá u Úřadu výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel technického prostředku. K žádosti se přiloží posudek podle § 46 odst. 14 a dokumentace nezbytná pro provedení certifikace technického prostředku.
(2) Dobu platnosti certifikátu technického prostředku stanoví Úřad nejdéle na dobu 5 let.
(3) Seznam certifikovaných technických prostředků, kromě technických prostředků certifikovaných na žádost uživatele technického prostředku, je zveřejňován na internetových stránkách Úřadu.
(4) Platnost certifikátu technického prostředku zaniká
a) uplynutím doby jeho platnosti, nebo
b) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu v případě, že vyráběný technický prostředek nesplňuje požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů nebo není ve shodě s posuzovaným technickým prostředkem.
(5) Zanikla-li platnost certifikátu technického prostředku podle odstavce 4, Úřad tento technický prostředek vyřadí ze seznamu zveřejňovaného podle odstavce 3.
(6) Technický prostředek používaný k ochraně
(7) Úřad může při certifikaci technického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu technického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm
(1) O certifikaci informačního systému písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
(2) Ten, kdo o certifikaci informačního systému podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.
(3) Dobu platnosti certifikátu informačního systému stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Platnost certifikátu informačního systému je pro stupeň utajení
a) Přísně tajné, Tajné a Důvěrné nejdéle 3 roky a
b) Vyhrazené nejdéle 5 let.
(4) Platnost certifikátu informačního systému zaniká
a) uplynutím doby jeho platnosti,
b) v případě informačního systému pro nakládání s
c) zrušením
d) rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být informační systém způsobilý k nakládání s
e) oznámením
(5) Má-li být informační systém používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci informačního systému. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu informačního systému.
(6) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je povinen rozhodnout o certifikaci informačního systému do 1 roku od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 2 let; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, nejvýše však o 6 měsíců.
(1) O certifikaci kryptografického prostředku písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel kryptografického prostředku. Žádá-li o certifikaci kryptografického prostředku podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele pro přístup k
(2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost žádost podle odstavce 1 rozhodnutím odmítne, není-li v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany
(3) Ten, kdo o certifikaci kryptografického prostředku podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost kryptografický prostředek v potřebném počtu a dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.
(4) Dobu platnosti certifikátu kryptografického prostředku stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na dobu nejdéle 5 let.
(5) Platnost certifikátu
a) uplynutím doby jeho platnosti, nebo
b) rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být kryptografický prostředek způsobilý k ochraně
(6) Má-li být kryptografický prostředek používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci kryptografického prostředku. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického prostředku.
(7) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může při certifikaci kryptografického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu kryptografického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm
(8) Řízení o certifikaci
(9) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může stanovit při certifikaci kryptografického prostředku jeho způsobilost k ochraně
(10) Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 48 odst. 6.
(1) O certifikaci kryptografického pracoviště písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
(2) Ten, kdo o certifikaci
(3) Dobu platnosti certifikátu
(4) Platnost certifikátu
a) uplynutím doby jeho platnosti,
b) zánikem platnosti osvědčení podnikatele,
c) zrušením
d) rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestalo-li být
e) oznámením
(5) Má-li být
(6) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je povinen rozhodnout o certifikaci kryptografického pracoviště do 6 měsíců od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 1 roku; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, nejvýše však o 3 měsíce.
(1) O certifikaci stínicí komory písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
(2) Ten, kdo o certifikaci stínicí komory podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.
(3) Dobu platnosti certifikátu stínicí komory stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na dobu nejdéle 5 let.
(4) Platnost certifikátu stínicí komory zaniká
a) uplynutím doby jeho platnosti,
b) zánikem platnosti osvědčení podnikatele,
c) zrušením
d) rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestala-li být stínicí komora způsobilá k ochraně
(5) Má-li být stínicí komora používána i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jejího certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci stínicí komory. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 12 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu stínicí komory.
(6) Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 50 odst. 6.
(1) Smlouva o zajištění činnosti (dále jen „smlouva“) uvedená v § 39 odst. 3, § 45 odst. 4 a § 46 odst. 14 a 15 se uzavírá na dobu určitou nebo neurčitou. Smlouva musí mít písemnou formu. Projev vůle účastníků smlouvy musí být na téže listině.
(2) Smlouvu lze uzavřít s
a) prováděny odborně způsobilými zaměstnanci státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele,
b) zajištěny u
(3) Smlouvu s podnikatelem lze dále uzavřít pouze tehdy, je-li
a) jeho sídlo na území České republiky,
b) držitelem platného osvědčení podnikatele příslušného stupně utajení; tato podmínka neplatí, má-li být uzavřena smlouva k vydávání posudku uvedená v § 46 odst. 14 a 15.
(4) Smlouva musí obsahovat
a) označení účastníků smlouvy,
b) vymezení předmětu smlouvy a jeho rozsahu,
c) práva a povinnosti účastníků smlouvy,
d) způsob kontroly prováděné Úřadem nebo Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost podle odstavce 6,
e) způsob a podmínky odstoupení účastníků od smlouvy,
f) souhlas se zveřejněním technického prostředku na internetových stránkách Úřadu, jde-li o smlouvu k vydávání posudku uvedenou v § 46 odst. 14.
(5) V podmínkách podle odstavce 4 písm. e) musí být též stanoveno, že Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost odstoupí od smlouvy v případě, že druhý účastník smlouvy poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, prováděcími právními předpisy nebo uzavřenou smlouvou.
(6) Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost kontroluje, zda druhý účastník smlouvy dodržuje ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a uzavřené smlouvy.
(7) Změnit obsah smlouvy lze pouze písemnou dohodou účastníků smlouvy.
(8) Smlouvu lze vypovědět pouze písemnou formou.
(9) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v ostatním přiměřeně ustanovení občanského zákoníku.
Prováděcí právní předpis stanoví
a) náležitosti žádosti o certifikaci technického prostředku, dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace technického prostředku, pravidla pro stanovení doby platnosti certifikátu technického prostředku, pravidla a způsob používání technického prostředku po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu a vzor certifikátu technického prostředku,
b) náležitosti žádosti a opakované žádosti o certifikaci informačního systému, certifikaci kryptografického prostředku, certifikaci
c) způsob a podmínky provádění certifikace nebo akreditace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínící komory a jejich opakování a obsah certifikační zprávy podle § 46 odst. 13,
d) vzory certifikátu informačního systému, certifikátu kryptografického prostředku, certifikátu
e) náležitosti žádosti o ověření způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo
f) náležitosti žádosti
(1) Osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele jsou veřejnými listinami.
(2) Osvědčení fyzické osoby obsahuje
a) jméno, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc, rok a místo narození,
c) státní občanství,
d) uvedení nejvyššího stupně utajení
e) datum vydání a dobu platnosti a
f) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu.
(3) Osvědčení podnikatele obsahuje
a) identifikaci podnikatele firmou nebo názvem a identifikačním číslem, jde-li o právnickou osobu, a jménem a příjmením nebo firmou a identifikačním číslem, jde-li o fyzickou osobu,
b) uvedení nejvyššího stupně utajení
c) formu přístupu podle § 20,
d) datum vydání a dobu platnosti a
e) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu.
(4) V případě změny některého údaje obsaženého v osvědčení fyzické osoby nebo v osvědčení podnikatele vydá Úřad bezodkladně nové osvědčení fyzické osoby nebo nové osvědčení podnikatele. Přístup k
Platnost osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele je pro stupeň utajení
a) Přísně tajné 5 let a
b) Tajné a Důvěrné 10 let.
(1) Platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele zaniká
a) uplynutím doby jeho platnosti,
b) dnem vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu (§ 123 odst. 3, § 126 odst. 4) o zrušení jeho platnosti,
c) úmrtím fyzické osoby, nebo byla-li prohlášena za mrtvou,
d) zrušením nebo zánikem podnikatele,
e) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty,
f) ohlášením takového poškození, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
g) jde-li o osvědčení fyzické osoby vydané Úřadem
1. vznikem služebního poměru příslušníka zpravodajské služby,
2. převedením příslušníka bezpečnostního sboru na služební místo v Bezpečnostní informační službě nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace,
3. služebním zařazením vojáka na služební místo ve Vojenském zpravodajství,
4. vznikem pracovního poměru zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, nebo
5. dnem, kdy začne být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1,
h) jde-li o osvědčení fyzické osoby vydané příslušnou zpravodajskou službou
1. skončením služebního poměru příslušníka zpravodajské služby,
2. převedením příslušníka Bezpečnostní informační služby nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace na služební místo v jiném bezpečnostním sboru,
3. služebním zařazením příslušníka Vojenského zpravodajství na služební místo mimo tuto zpravodajskou službu, nebo
4. skončením základního pracovněprávního vztahu zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby,
i) jde-li o osvědčení fyzické osoby vydané Ministerstvem vnitra, dnem, kdy přestane být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1,
j) vrácením jeho držitelem tomu, kdo jej vydal,
k) dnem doručení nového osvědčení fyzické osoby, nebo
l) dnem doručení nového osvědčení podnikatele pro stejnou formu přístupu podnikatele k
(2) Při zániku platnosti osvědčení podnikatele podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo j) je podnikatel povinen
(3) Při zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a), b) nebo j) je
(4) Pokud držitel osvědčení fyzické osoby nebo podnikatele do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 1 písm. e) nebo f) požádá písemně Úřad o vydání osvědčení nového, přístup fyzické osoby nebo podnikatele k
(5) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. k) není přístup k
(1) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1 písm. g) vydá příslušná zpravodajská služba nebo Ministerstvo vnitra této fyzické osobě nové osvědčení, které nahrazuje osvědčení původní, a to ke dni vzniku jejího služebního nebo pracovního poměru nebo ke dni, kdy se tato fyzická osoba stala osobou uvedenou v § 141 odst. 1.
(2) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1 písm. h) a i) vydá této fyzické osobě nové osvědčení, jež nahrazuje osvědčení původní,
a) příslušná zpravodajská služba, a to ke dni, kdy této fyzické osobě vznikl služební poměr příslušníka zpravodajské služby nebo základní pracovněprávní vztah zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby,
b) Ministerstvo vnitra, a to ke dni, kdy se tato fyzická osoba stala osobou uvedenou v § 141 odst. 1, nebo
c) Úřad v ostatních případech, a to ke dni následujícímu po dni zániku platnosti původního osvědčení. Nové osvědčení fyzické osoby Úřad vydá na základě písemné žádosti této fyzické osoby, a to do 5 dnů ode dne doručení žádosti. Žádost o vydání nového osvědčení fyzické osoby lze podat do 30 dnů ode dne zániku platnosti původního osvědčení; přílohou žádosti musí být potvrzení příslušné zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra podle odstavce 3.
(3) Příslušná zpravodajská služba nebo Ministerstvo vnitra potvrdí v případě postupu podle odstavce 2 písm. c) zánik platnosti osvědčení fyzické osoby na základě žádosti této fyzické osoby, a to do 5 dnů ode dne doručení žádosti. V potvrzení se uvede označení
(4) Orgán státu, který vydal nové osvědčení fyzické osoby, si písemně vyžádá bezpečnostní svazek této osoby od
(1) Má-li mít fyzická osoba nebo podnikatel přístup k
(2) Je-li to v souladu s bezpečnostními a ekonomickými
a) osvědčení fyzické osoby pro
b) osvědčení podnikatele pro
(3) Pokud je žádost podle odstavce 2 podána současně s žádostí podle § 94 nebo 96 nebo v průběhu řízení podle části čtvrté o této žádosti, Úřad postupuje podle odstavce 2 neprodleně po vydání osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele.
(4) Osvědčení podle odstavce 2 je
(5) Osvědčení podle odstavce 2 obsahuje náležitosti uvedené v § 54 s tím, že označení nejvyššího stupně utajení
(6) Osvědčení podle odstavce 2 potvrzuje, že u jeho držitele bylo provedeno bezpečnostní řízení podle části čtvrté a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení; v případě osvědčení podnikatele potvrzuje též formy přístupu podnikatele k
(7) Osvědčení podle odstavce 2 se vydává na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu, na kterou je vydáno osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele.
(8) Platnost osvědčení uvedeného v odstavci 2 zaniká
a) zánikem platnosti osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, nejde-li o zánik podle § 56 odst. 1 písm. e) nebo f) a fyzická osoba nebo podnikatel ve lhůtě 15 dnů požádal o vydání osvědčení nového (§ 56 odst. 4), nebo
b) z důvodů stanovených v § 56 odst. 1 písm. a), e), f) nebo j).
(9) Platnost osvědčení podle odstavce 2 nezaniká z důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. a) do doby rozhodnutí o žádosti podle § 94 odst. 3 nebo § 96 odst. 3, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti osvědčení, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen válečný stav nebo pro celé území České republiky nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti.
(10) V případě změny některého údaje obsaženého v osvědčení podle odstavce 2 vydá Úřad bezodkladně nové osvědčení podle odstavce 2. Úřad do 5 dnů vydá též osvědčení podle odstavce 2, pokud držitel tohoto osvědčení do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle § 56 odst. 1 písm. e) nebo f) požádá o vydání osvědčení nového. Přístup k
(11) Držitel osvědčení podle odstavce 2 je povinen odevzdat je do 15 dnů Úřadu, zanikla-li
a) platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele podle § 56 odst. 1 písm. b) nebo g) až l),
b) platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele podle § 56 odst. 1 písm. e) a f) a v důsledku toho zanikl přístup k
c) jeho platnost z důvodů stanovených v § 56 odst. 1 písm. f), nebo
d) jeho platnost doručením nového osvědčení podle odstavce 2 v souvislosti s postupem podle odstavce 8.
(12) Na základě odůvodněné písemné žádosti právnické osoby podle § 60b Úřad vydá, je-li to požadavek jejího zahraničního partnera nebo
(1) Osobami, které mají přístup k
a) prezident republiky,
b) poslanci a senátoři Parlamentu,
c) členové vlády,
d) veřejný ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce,
e) soudci a
f) prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1 mají přístup k
(3) Přístup k
(4) Zvláštní právní předpis28) stanoví, které fyzické osoby a za jakých podmínek mají přístup k
(5)
(6) Osoby uvedené v odstavcích 1 a 4 nemají přístup k
(1) Osobami, které mají přístup k
a) příslušníci bezpečnostních sborů,
b) státní zaměstnanci,
c) vojáci v činné službě a
d) státní zástupci,
pokud jsou poučené a zařazené na místě nebo vykonávají funkci, na kterých je nezbytné mít přístup k
(2) Pro
(3) V případě skončení služebního nebo pracovního poměru nebo při změně služebního úřadu fyzických osob uvedených v odstavci 1 se má za to, že fyzická osoba poučena není, a v případě, že měla přístup k
(1) Zpravodajská služba může umožnit přístup k
a) pro plnění povinnosti uložené této fyzické osobě nebo podnikateli jiným právním předpisem, nebo
b) v rámci zpravodajských operací.
(2) V případě přístupu k
(1) Policie může umožnit přístup k
(2) V případě přístupu k
(1) Na základě písemné žádosti
(2) Souhlas podle odstavce 1 lze podnikateli vydat pouze pro přístup k
(3) Souhlas s jednorázovým přístupem podle odstavce 1 může u příslušníků zpravodajských služeb vydat ředitel příslušné zpravodajské služby a v případech příslušníků
(4) Žádost podle odstavce 1 obsahuje
a) zdůvodnění jednorázového přístupu,
b) označení oblasti
c) kopii osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele,
d) požadovanou dobu jednorázového přístupu a
e) v případě podnikatele písemný souhlas poskytovatele
(5) Úřad vydá souhlas podle odstavce 1 neprodleně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení žádosti.
(6) Na udělení souhlasu k jednorázovému přístupu k
(7) K
(1) Na základě písemné žádosti
(2) Žádost podle odstavce 1 pro osobu služebně činnou v policejním orgánu musí být doplněna souhlasným stanoviskem státního zástupce, který vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, a v případě
(3) Žádost podle odstavce 1 pro státního zástupce v případě
(4) Žádost podle odstavce 1 obsahuje
a) zdůvodnění přístupu,
b) označení
c) spisové označení věci, která je předmětem trestního řízení, a
d) kopii osvědčení fyzické osoby, které má být souhlas podle odstavce 1 vydán.
(5) Úřad vydá souhlas podle odstavce 1 neprodleně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení žádosti, a jen na dobu nezbytnou pro účast fyzické osoby v trestním řízení.
(6)
(7) Souhlas podle odstavce 1 zaniká dnem následujícím po dni, kdy skončila účast fyzické osoby v trestním řízení, nejpozději však dnem zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1.
(8) K
(1) Fyzické osobě, která nemá přístup k
(2) Přístup fyzické osoby podle odstavce 1 lze umožnit pouze v případě, že neexistují pochybnosti o důvěryhodnosti fyzické osoby a o její schopnosti utajovat informace.
(3) V případě přístupu podle odstavce 1 je
(4) O přístupu podle odstavce 1 je
(5) Je-li podnikateli umožněn přístup k
(6) V mimořádných situacích lze přístup k
Držitel osvědčení fyzické osoby nebo podnikatele je oprávněn v případě, že mu zanikla platnost osvědčení z důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. a), mít do doby vydání rozhodnutí o žádosti podle § 94 odst. 3 nebo § 96 odst. 3, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti osvědčení, přístup k
(1) Přístup k
(2) Právnická osoba podle odstavce 1 zajišťuje ochranu
(1) Přístup k
(2) Přístup k
(1) Úřad může uznat
(2) Uznání podle odstavce 1 Úřad provede na základě žádosti držitele
a) u nepodnikající fyzické osoby
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele
2. datum a místo narození držitele
3. státní občanství držitele
4. důvod, proč má být provedeno uznání podle odstavce 1,
5. dobu, na kterou má být uznání provedeno, a
6. podpis držitele
b) u ostatních držitelů
1. firmu nebo název, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení nebo firmu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a sídlo nebo místo trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu,
2. důvod, proč má být provedeno uznání podle odstavce 1,
3. formu přístupu držitele
4. dobu, na kterou má být uznání provedeno, a
5. podpis držitele
(3) K žádosti podle odstavce 2 je nutné připojit úřední překlad
(4) Uznání podle odstavce 1 věty první Úřad zašle držiteli
(5) Uznání podle odstavce 1 musí obsahovat
a) údaje podle odstavce 2 písm. a) bodů 1 až 3 a odstavce 2 písm. b) bodu 1,
b) identifikaci
c) označení nejvyššího stupně utajení
d) u žadatele podle odstavce 2 písm. b) formu přístupu podle § 20,
e) datum vydání a dobu platnosti,
f) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu; otisk úředního razítka se nevyžaduje, bylo-li uznání vydáno v elektronické podobě.
(6) Na základě uznání podle odstavce 1 lze umožnit
a) nepodnikající fyzické osobě
1. výkon
2. pokud je poučena, přístup k
b) držitelům
(1)
a) řízení, které
b)
c) fyzické osoby, která má být zproštěna mlčenlivosti, je-li to možné.
(2) V případě, že
(3) Pro potřeby řízení podle odstavce 1
a) prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy
b) Poslanecká sněmovna u poslanců,
c) Senát u senátorů,
d) předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny,
e) předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu,
f) předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních správních úřadů,
g) předseda
h) ministr spravedlnosti u soudců neuvedených v písmenu g), státních zástupců a přísedících,
i) vláda u ředitele Bezpečnostní informační služby,
j) ministr vnitra u ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace,
k) ministr obrany u ředitele Vojenského zpravodajství a
l) předseda vlády u ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů,
a to po vyjádření
(4) Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu, může
(5)
(6)
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor
a) osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele,
b) žádostí o vydání osvědčení fyzické osoby pro
c) žádosti o uznání
(1) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezenou
(2) Každý, kdo měl nebo má přístup k
(3) Každý je povinen při výkonu kontroly Úřadem plnit pokyny kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle § 144 odst. 1.
(1) Fyzická osoba, která má přístup k
a) dodržovat povinnosti při ochraně
b) odevzdat tomu, kdo osvědčení fyzické osoby vydal, do 15 dnů své osvědčení fyzické osoby, jehož platnost zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f) až i) nebo k),
c) neprodleně písemně oznámit tomu, kdo osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení fyzické osoby pro
d) neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů, které byly uvedeny v její žádosti fyzické osoby; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis,
e) neprodleně oznamovat tomu, kdo provedl její
f) účastnit se proškolení podle § 67 odst. 1 písm. b).
(2) Na fyzickou osobu, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, ale nemá přístup k
(1)
a)
b) jednou ročně provedení proškolení fyzických osob, které mají přístup k
c) ověřování splnění podmínek pro přístup fyzické osoby k
d) schválení informačního systému do provozu a písemné oznámení této skutečnosti Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,
e) pověření fyzické osoby k výkonu kryptografické ochrany,
f) neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že před vydáním osvědčení fyzické osoby nebo rozhodnutí podle § 121 odst. 2 pominuly skutečnosti, kterými byla žádost fyzické osoby odůvodněna,
g) neprodlené písemné oznámení Úřadu o skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k
h) kontrolu dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem,
i) neprodlené písemné oznámení Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o ukončení nebo přerušení provozu informačního systému a
j) provedení úkonů podle § 11a.
(2) K výkonu povinností stanovených
Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, je povinen
a) odevzdat Úřadu do 15 dnů osvědčení podnikatele, jehož platnost zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f) nebo l),
b) neprodleně písemně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele nebo osvědčení podnikatele pro
c) neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených podle § 97 písm. a), b), c) nebo q) anebo § 98 písm. c) v dotazníku podnikatele a v jeho bezpečnostní dokumentaci a dále zřízení nebo zrušení zabezpečené oblasti kategorie Vyhrazené; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis,
d) písemně oznamovat Úřadu každoročně ke dni, který se svým označením shoduje se dnem vydání osvědčení podnikatele, změny údajů uvedených v žádosti podnikatele podle § 96; omezení rozsahu hlášení změn a formu jejich doložení stanoví prováděcí právní předpis,
e) zabezpečit ochranu
f) zaslat Úřadu rozhodnutí o schválení projektu přeměny podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev28a) do 15 dnů ode dne jeho přijetí.
Podnikatel, který učinil
a) vést bezpečnostní dokumentaci podnikatele v rozsahu § 98 písm. c) a na vyžádání poskytovatele vyhrazené informace mu ji poskytnout,
b) zabezpečit ochranu
c) zaslat
d) oznámit podle § 15a odst. 4 písemně Úřadu nebo poskytovateli vyhrazené informace ukončení přístupu k ní nebo podle § 15a odst. 6 zánik platnosti
e) postupovat obdobně podle § 56 odst. 2 při zániku platnosti
f) učinit a neprodleně předat poskytovateli vyhrazené informace, nebo v případě § 15a odst. 3 Úřadu, nové
(1) Podnikatel, který má přístup k
a) zajistit ochranu
b) zpracovávat a vést přehled míst nebo funkcí, na kterých je nezbytné mít přístup k
c) neprodleně písemně oznámit Úřadu skutečnost, která může mít vliv na vydání nebo na platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele,
d) zajistit vytvoření podmínek pro označování, evidenci, zapůjčování, ukládání, přepravu, další manipulaci a vyřazování
e) provozovat jen informační systém, který je certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a písemně schválen do provozu, nebo informační systém
f) zastavit provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, a zajistit ochranu
g) provozovat jen komunikační systém, jehož projekt bezpečnosti byl schválen Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost,
h) zastavit provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému, a o této skutečnosti informovat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost,
i) používat pro kryptografickou ochranu jen prostředek, který je certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo je součástí informačního systému
j) vést evidenci fyzických osob, které mají přístup k
k) hlásit
l) zřídit registr poskytovaných
m) provést kontrolu
n) předat
o) zasílat v případech stanovených tímto zákonem
p) zajistit písemné pověření fyzické osoby k přístupu k
q) jako poskytovatel vyhrazené informace neprodleně zaslat Úřadu kopii
r) jako zadavatel, není-li zpravodajskou službou, neprodleně písemně oznámit a doložit Úřadu doklady ke
1. skutečnosti, že bude zadávat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení z důvodu ochrany
2. skutečnosti, že v zadávacím řízení stanoví opatření k zajištění ochrany
3. stanovení požadavku na profesní způsobilost v zadávacím řízení51) spočívající v předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu
4. stanovení podmínky na uzavření smlouvy v zadávacím řízení spočívající v předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu
s) kontrolovat dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem,
t) vést evidenci kryptografického materiálu, evidenci pracovníků kryptografické ochrany, evidenci
u) oznámit Úřadu zničení
(2) Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1.
(3) Povinnost podle odstavce 1 písm. r) se vztahuje i na kraj při výkonu jeho samostatné působnosti.
(1) Každý, kdo Úřadu průmyslového vlastnictví podává přihlášku vynálezu, užitného vzoru nebo topografie polovodičového výrobku (dále jen „přihlašovatel“), je povinen na přihlášce vyznačit návrh stupně utajení, domnívá-li se, že předmět přihlášky obsahuje
(2) Úřad průmyslového vlastnictví přihlášku podle odstavce 1 předloží Úřadu, který po vyjádření ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti předmět přihlášky náleží, návrh stupně utajení potvrdí, změní nebo, neobsahuje-li předmět přihlášky
(3) Úřad potvrzení nebo změnu návrhu stupně utajení provedené podle odstavce 2 oznámí Úřadu průmyslového vlastnictví ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení přihlášky Úřadu, popřípadě mu v téže lhůtě sdělí, že návrh stupně utajení zamítl, a přihlášku mu vrátí; v oznámení Úřad zároveň uvede, zda přihlašovatel splňuje podmínky přístupu k
(4) Úřad průmyslového vlastnictví stupeň utajení oznámený podle odstavce 3 vyznačí na přihlášce a neprodleně jej oznámí přihlašovateli, který tento stupeň utajení stanoveným způsobem (§ 21 a 22) vyznačí na předmětu přihlášky; je-li přihlašovatelem nepodnikající fyzická osoba, Úřad průmyslového vlastnictví má postavení původce. Sdělení podle odstavce 3 Úřad průmyslového vlastnictví přihlašovateli neprodleně oznámí též.
(5) Obsahuje-li předmět přihlášky podle odstavce 1
(1)
(2)
(3) Bezpečnostní ředitel schvaluje přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b), u nichž je vyžadován přístup k
(4) Funkci bezpečnostního ředitele může vykonávat u
(5) Funkci bezpečnostního ředitele nelze vykonávat u více
(1) Ministerstva a další ústřední správní úřady každoročně zpracovávají personální projekt.
(2) Personální projekt obsahuje
a) zhodnocení stavu v personální bezpečnosti za uplynulý rok a
b) předpokládaný počet fyzických osob, u kterých bude nutné v následujícím roce provést řízení podle § 92 písm. a), a to s rozlišením podle stupňů utajení.
(3) Personální projekt zasílají ministerstva a další ústřední správní úřady Úřadu vždy do 31. července příslušného kalendářního roku.
(4) Personální projekty předloží Úřad spolu se svým vyjádřením vládě vždy do 30. listopadu příslušného kalendářního roku ke schválení.
a) jde-li o
b) jde-li o
(1) Splnění podmínek podle § 73 písm. a) při poskytování
a) je-li uzavřena mezinárodní smlouva v oblasti ochrany
b) vyplývá-li poskytování
c) je-li
d) je-li
e) je-li
(2)
(1) Žádost podle § 73 obsahuje
a) označení
b) důvody, pro které se o povolení nebo o souhlas žádá; to neplatí, má-li být
(2) Přílohou žádosti o povolení nebo souhlas podle § 73 je
a) smlouva, podle které má být
b) jde-li zároveň o případ podle § 75a, návrh smlouvy, podle které má být
(1) Smlouva, při jejímž plnění je nutný přístup k
(2) Bezpečnostní instrukce zohledňuje požadavky
a) Úřadem, pokud
1. je
2. si to Úřad vyhradí,
3. nenáleží
4. nedojde k dohodě podle písmene b),
b) jiným ústředním správním úřadem, do jehož oblasti věcné působnosti
Ústřední správní úřad, který bezpečnostní instrukci schválil, provádí kontrolu jejího dodržování, a to podle kontrolního řádu.
(3) Na smlouvu podle odstavce 1 uzavíranou mezi
(4) Obsah a strukturu bezpečnostní instrukce stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Před vydáním povolení podle § 73 písm. a) si Úřad vždy vyžádá písemné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušné zpravodajské služby a dále ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti
(2) Ministerstvo zahraničních věcí, příslušná zpravodajská služba a ústřední správní úřad poskytnou Úřadu stanovisko podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení jeho žádosti.
(3) Úřad vydá povolení podle § 73 písm. a) ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti
(4) Ústřední správní úřad nebo Úřad vydá souhlas podle § 73 písm. b) ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti
(5) Na vydání povolení a na udělení souhlasu podle § 73 není právní nárok.
(6) Úřad vede přehled povolení vydaných podle § 73 písm. a).
(1) Poskytování
(2) Odstavec 1 se nevztahuje na poskytování
a) mezi zpravodajskou službou a obdobnou službou
b) mezi státními zastupitelstvími,
c) mezi justičními orgány a cizozemskými orgány, Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech zřízenou přímo použitelným předpisem Evropské unie67), Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) zřízenou přímo použitelným předpisem Evropské unie68), orgány a institucemi Evropské unie, Mezinárodní organizací kriminální policie (Interpol) a jinými mezinárodními organizacemi a mezinárodními trestními soudy, mezinárodními trestními tribunály nebo obdobnými mezinárodními soudními orgány s působností v trestních věcech a jejich orgány v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních uskutečňované podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
(3) Na poskytování
(4)
(5) Ustanovení odstavce 1 a § 73 se nepoužijí, jde-li o poskytování
(6) Poskytování
(7)
(8) V případě přepravy
(1) Poskytování
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování
(1) V registrech nebo pomocných registrech
(2) Úřad zřizuje a vede ústřední registr
(3)
(4) Orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel mohou z důvodu zvýšení operativnosti využívání svého registru zřídit, jako jeho vnitřní složky, pomocné registry nebo kontrolní body.
(5)
(6)
(7) Úřad vede přehled zřízených registrů a provádí dohled nad jejich činností.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
a) organizaci a činnost ústředního registru,
b) organizaci a činnost registru, pomocného registru a kontrolního bodu,
c) náležitosti zprávy o kontrole
d) obsah písemné žádosti o zřízení registru,
e) podmínky zřízení, obsah a způsob vedení registru a
f) rozsah změn v registru oznamovaných Úřadu a postup při zrušení registru.
(1)
(2)
(3) Bezpečnostně způsobilá je osoba, která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby (dále jen „doklad“).
Držitel dokladu je oprávněn v případě, že mu zanikla platnost dokladu z důvodu uvedeného v § 85 odst. 3 písm. a), do doby vydání rozhodnutí o žádosti podle § 99 odst. 3, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti dokladu, vykonávat
(1) Doklad Úřad vydá fyzické osobě, která
a) je státním občanem České republiky nebo státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy,
b) je plně svéprávná,
c) dosáhla alespoň 18 let věku,
d) je bezúhonná podle § 13 a
e) je spolehlivá.
(2) Podmínka věku se ověřuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby.
(3) Podmínky uvedené v odstavci 1 musí fyzická osoba splňovat po celou dobu platnosti dokladu.
(1) Podmínku spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž nebyla zjištěna negativní okolnost.
(2) Negativní okolností je
a) činnost fyzické osoby proti
b) skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby, nebo
c) opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti nebo neudělení souhlasu podle § 109 odst. 2 v probíhajícím řízení o zrušení platnosti dokladu, pokud bez poskytnutí součinnosti nelze ve věci rozhodnout.
(3) Za negativní okolnost lze též považovat
a) chování, které má negativní vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost fyzické osoby a může vést ke zneužití výkonu
b) styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti
c) skutečnost, že fyzická osoba trpí takovou poruchou zdraví nebo se ve struktuře její osobnosti vyskytují takové charakteristiky, které mohou mít negativní vliv na výkon
(4) Negativní okolnosti uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) se zjišťují za období od 15 let věku, negativní okolnost uvedená v odstavci 2 písm. c) se zjišťuje pouze v probíhajícím řízení o zrušení platnosti dokladu a negativní okolnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) se zjišťují za období 10 let předcházejících dni zahájení řízení nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší.
(5) Při posuzování, zda okolnost podle odstavce 3 je negativní okolností, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit výkon
(1) Doklad je
(2) Doklad musí obsahovat
a) jméno, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc, rok a místo narození,
c) státní občanství,
d) datum vydání a dobu platnosti a
e) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu.
(3) Platnost dokladu zaniká
a) uplynutím doby jeho platnosti,
b) dnem vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu (§ 123 odst. 3, § 126 odst. 4) o zrušení jeho platnosti (§ 101),
c) úmrtím fyzické osoby, která je držitelem dokladu, nebo jejím prohlášením za mrtvou,
d) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty,
e) ohlášením takového poškození, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
f) vrácením dokladu jeho držitelem tomu, kdo ho vydal, nebo
g) dnem doručení osvědčení fyzické osoby nebo nového dokladu.
(4) Pokud držitel dokladu do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. d) nebo e) požádá písemně Úřad o vydání dokladu nového, výkon
(5) V případě změny některého údaje obsaženého v dokladu vydá Úřad bezodkladně doklad nový. Možnost výkonu
(6) Při zániku platnosti dokladu podle odstavce 3 písm. a), b) nebo f) je
(7) Prováděcí právní předpis stanoví vzor dokladu.
Právnická osoba, podnikající fyzická osoba a
a) zajistit výkon
b) vést evidenci fyzických osob, které vykonávají
c) zajistit neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že před vydáním dokladu nebo rozhodnutí podle § 121 odst. 2 pominuly skutečnosti, kterými byla žádost o doklad odůvodněna,
d) oznámit písemně Úřadu jinou skutečnost, než uvedenou v písmenu c), která může mít vliv na vydání dokladu anebo na rozhodnutí o zrušení jeho platnosti nebo platnosti osvědčení fyzické osoby a
e) zajistit neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že byl zahájen výkon
(1) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, je povinna
a) odevzdat Úřadu do 15 dnů doklad, jehož platnost zanikla podle § 85 odst. 3 písm. b), e) nebo g),
b) neprodleně písemně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení dokladu a takové poškození dokladu, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
c) neprodleně písemně oznámit Úřadu změny údajů uvedených v její žádosti o doklad; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezený doklad Úřadu,
(1) Za
(2) Podmínky bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, která má vykonávat
(3) Zpravodajská služba ověřuje podmínky podle § 81 z vlastního podnětu v rozsahu nezbytném pro výkon
(4) Zpravodajská služba umožní fyzické osobě výkon
Tato část upravuje postup Úřadu v bezpečnostním řízení (dále jen „řízení“) při rozhodování o žádostech podle § 94, 96 a 99 a při rozhodování o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu.
(1) Úřad v řízení postupuje tak, aby byl úplně a přesně zjištěn stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a bez zbytečných průtahů.
(2) Při řízení musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech osob řízením dotčených.
(3) Úřad vytváří podmínky, aby z důvodu zdravotního postižení účastníka řízení nedošlo k újmě či zkrácení jeho práv.
(4) Řízení je neveřejné.
(1) Úřad vede řízení prostřednictvím úředních osob oprávněných k tomu podle vnitřních předpisů Úřadu. O tom, který zaměstnanec Úřadu je v daném řízení úřední osobou a ve kterém organizačním útvaru je zařazen, se provede záznam do bezpečnostního svazku a Úřad o tom účastníka řízení na požádání informuje.
(2) Jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud to nevylučuje povaha věci. Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá. Obsah úkonů prováděných jinou než písemnou formou se poznamená do bezpečnostního svazku.
(1) V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce, pokud nejde o výkon práv příslušníka národnostní menšiny podle odstavce 2. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého70).
(2) Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má právo činit úkony vůči Úřadu a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li Úřad úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si osoba podle věty první tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků; náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu nese Úřad.
(3) Účastník řízení podle § 92 písm. a) a b) a jeho zástupce podle § 92e, který prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, si na své náklady obstará tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků a překladatelů; v ostatních případech nese náklady na tlumočení Úřad.
Účastník řízení a jeho zástupce mají právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy, s výjimkou té části bezpečnostního svazku, která obsahuje
(1) Úřední osoba, o které lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníku řízení nebo jeho zástupci takový zájem na průběhu a výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.
(2) Vyloučena je též úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni řízení.
(3) Účastník řízení může namítnout podjatost úřední osoby ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se o úřední osobě podílející se na řízení dozvěděl. V námitce podjatosti musí být uvedeno, proti které úřední osobě námitka směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o její nepodjatosti a jakými důkazy může být jeho tvrzení prokázáno. K později podané námitce se nepřihlíží.
(4) Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících tomu, že je podjatá, je povinna o nich neprodleně uvědomit svého nadřízeného. Do doby, než nadřízený rozhodne, zda je vyloučena, může úřední osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(5) Nadřízený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti; usnesení o tom se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.
(6) O vyloučení úřední osoby rozhodne nadřízený úřední osoby usnesením, proti kterému nelze podat rozklad. Usnesení o vyloučení úřední osoby podle odstavce 4 se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí pro ředitele Úřadu.
(8) Odstavce 1 a 3 až 6 se užijí obdobně i pro účast znalců a tlumočníků v řízení.
Účastníkem řízení je
a) v řízení o žádostech podle § 94 nebo 99 fyzická osoba, která žádá o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo osoba, pro kterou je podle § 93 odst. 1 písm. c) žádáno o vydání osvědčení fyzické osoby,
b) v řízení o žádosti podle § 96 podnikatel, který žádá o vydání osvědčení podnikatele,
c) v řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu držitel těchto
Jménem podnikatele činí úkony v řízení jeho
Účastník řízení může činit v řízení úkony samostatně (dále jen „procesní způsobilost“) v tom rozsahu, v jakém je svéprávný.
Zástupcem účastníka řízení je zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec.
(1) V rozsahu, v jakém účastník řízení nemá procesní způsobilost, musí být zastupován zákonným zástupcem.
(2) Úřad ustanoví opatrovníka
a) účastníkovi řízení podle odstavce 1, pokud nemá zákonného zástupce nebo nemůže-li ho zákonný zástupce zastupovat a nemá-li opatrovníka podle zvláštního zákona,
b) účastníkovi řízení zvlášť těžce zdravotně postiženému, s nímž se nelze dorozumět ani prostřednictvím tlumočníka nebo prostředníka,
c) účastníkovi řízení stiženému přechodnou duševní poruchou, která mu brání samostatně v řízení jednat, je-li to nezbytné k hájení jeho práv; v těchto případech Úřad rozhoduje na základě odborného lékařského posudku, nebo
d) podnikateli, jehož
(3) Úřad ustanoví opatrovníkem toho, u koho je osoba, jíž se opatrovník ustanovuje, v péči, nebo jinou vhodnou osobu. Tato osoba je povinna funkci opatrovníka přijmout, pokud jí v tom nebrání závažné důvody. Účastníku řízení, který v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat projevil vůli, aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem, ustanoví Úřad opatrovníkem s jejím souhlasem osobu označenou za opatrovníka v předběžném prohlášení. Opatrovníkem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy účastníka řízení.
(4) O ustanovení opatrovníka rozhoduje Úřad usnesením, které se oznamuje tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a účastníku řízení tehdy, pokud to nevylučuje povaha věci nebo stav účastníka řízení, který způsobuje, že by nebyl schopen vnímat obsah usnesení.
(5) Nedbá-li opatrovník o ochranu práv nebo zájmů účastníka řízení nebo lze-li mít důvodně za to, že opatrovník má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy účastníka řízení, Úřad usnesením zruší předchozí ustanovení opatrovníka a ustanoví postupem podle odstavce 4 opatrovníkem někoho jiného.
(6) Funkce opatrovníka zaniká, jakmile účastník řízení začal být zastupován zákonným zástupcem, nabyl procesní způsobilosti nebo pominuly důvody, pro něž byl opatrovník ustanoven. Tuto skutečnost Úřad poznamená do bezpečnostního svazku, jakmile se o ní dozví; v pochybnosti rozhodne usnesením, které se oznamuje pouze opatrovníkovi a účastníkovi řízení nebo jeho zákonnému zástupci.
(7) Proti usnesení podle odstavců 4 až 6 nelze podat rozklad.
(1) Účastník řízení se může dát zastupovat
(2) Zmocnění může být uděleno
a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, nebo
b) pro celé řízení.
(3) Zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka řízení jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak71).
(1) Zástupce v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.
(2) V pochybnostech o rozsahu zastoupení platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení.
(1) Řízení je zahájeno dnem, kdy je
a) Úřadu doručena písemná žádost podle § 94 nebo 99,
b) Úřadu doručena písemná žádost podle § 96 a je zaplacen správní poplatek,
c) Úřadu doručena žádost orgánu Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem, o vydání osvědčení fyzické osoby - státního občana České republiky, který je zaměstnancem orgánu Evropské unie nebo zaměstnancem mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem, nebo
d) držiteli osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu doručeno písemné oznámení Úřadu o zahájení řízení o zrušení platnosti těchto
(2) Na žádost účastníka řízení Úřad přijetí žádosti podle § 94, 96 nebo 99 potvrdí.
(3) O zahájení řízení podle odstavce 1 písm. d), jde-li o řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, uvědomí Úřad též osobu, která je pro držitele těchto
(4) Žádost podle § 94, 96 nebo 99 může účastník řízení vzít zpět; toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí Úřadu do zahájení řízení o rozkladu a po vydání rozhodnutí o rozkladu.
(1) Žádost o vydání osvědčení fyzické osoby (dále jen „žádost fyzické osoby“) obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění nutnosti jejího přístupu k
(2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy:
a) vyplněný dotazník fyzické osoby v elektronické podobě,
b) písemnosti dosvědčující správnost údajů uvedených v dotazníku v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem; to neplatí, lze-li správnost údajů dosvědčit na základě údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou Úřadu zpřístupněné pro výkon agendy, nebo na základě souhlasu,
c) jedna fotografie svým provedením odpovídající požadavkům podle jiného právního předpisu72),
d) je-li fyzická osoba cizincem, doklady a prohlášení podle § 13 odst. 2,
e) prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení řízení, a
f) zdůvodnění nutnosti přístupu k
(3) Má-li mít fyzická osoba přístup k
a) 3 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné,
b) 7 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné a
c) 10 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2.
(5) Požádá-li fyzická osoba podle odstavce 3 o vydání nového osvědčení fyzické osoby pro stejný stupeň utajení, pro který jí bylo vydáno dosavadní osvědčení fyzické osoby, zjišťují se podmínky pro vydání nového osvědčení fyzické osoby zpětně nejméně za dobu, která uplynula od vydání jejího dosavadního osvědčení fyzické osoby.
(6) Požádá-li o vydání osvědčení fyzické osoby orgán Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem podle § 93 odst. 1 písm. c), fyzická osoba, o vydání jejíhož osvědčení se žádá, postupuje podle odstavců 2 až 5 obdobně.
(7) Důvod pro nutnost přístupu fyzické osoby k
(1) Dotazník fyzické osoby obsahuje tyto položky:
a) jméno, příjmení včetně předchozích a akademické tituly,
b) den, měsíc, rok a místo narození a rodné číslo,
c) státní občanství včetně předchozích,
d) adresy míst, kde se zdržuje nebo zdržovala v posledních 10 letech nepřetržitě déle než 90 dnů,
e) údaje o dokladu totožnosti, pokud jde o cizince,
f) zaměstnavatel a označení zastávané funkce, popřípadě uvedení vykonávané činnosti,
g) nepřetržitý pobyt v zahraničí delší než 90 dnů,
h) nařízené výkony rozhodnutí,
i) příslušnost, kontakty a vazby na bezpečnostní služby
j) osobní kontakty s cizími státními příslušníky nebo se státními občany České republiky žijícími v nečlenských státech Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou kontaktů vyplývajících z pracovních nebo služebních povinností po roce 1990, pokud se lze oprávněně domnívat, že jde o kontakty významné,
k) užívání omamné nebo psychotropní látky uvedené v zákoně upravujícím oblast návykových látek35) a užívání alkoholu,
l) patologické hráčství,
m) léčba závislosti na látkách uvedených v písmenu k) a na alkoholu a léčba patologického hráčství,
n) majetkové poměry,
o) členství, popřípadě funkce ve spolku, nadaci, ústavu a obecně prospěšné společnosti za posledních 5 let,
p) adresa pro účely doručování,
q) údaje uvedené v písmenech a) až d) a f) u manžela (manželky) nebo partnera (partnerky)52) a osob starších 18 let žijících s fyzickou osobou v domácnosti,
r) životopis a
s) zdravotní a jiná odborná péče související se zdravotním stavem fyzické osoby, který může mít negativní vliv na její schopnost utajovat informace.
(2) Pobyt podle odstavce 1 písm. d) a g) a § 94 odst. 2 písm. d) se pokládá za nepřetržitý i v případě jeho krátkodobého přerušení.
(1) Žádost podnikatele obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění nutnosti přístupu podnikatele k
(2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy:
a) vyplněný dotazník podnikatele v elektronické podobě,
b) bezpečnostní dokumentace podnikatele a
c) písemnosti nutné k ověření splnění podmínek podle § 16 v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem,
d) prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení řízení.
(3) Má-li mít podnikatel přístup k
a) 7 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné,
b) 9 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné a
c) 11 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. V dotazníku podnikatele se údaje vyplní v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. V bezpečnostní dokumentaci podnikatele se uvedou pouze změny, které nebyly Úřadu hlášeny podle § 68 písm. c) a d).
Dotazník podnikatele obsahuje tyto položky:
a) platné údaje, které se zapisují do obchodního, živnostenského nebo obdobného rejstříku či evidence, vždy však uvedení rodného čísla, bylo-li přiděleno, a data, místa, okresu a státu narození, a to i když se do takového rejstříku nebo evidence nezapisují,
b) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum, místo, okres a stát narození, firma a identifikační číslo společníků nebo členů obchodní korporace s nejméně 10% podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech na podnikateli nebo osobách ve vlastnické struktuře podnikatele až po fyzickou osobu disponující nejméně 10% přímým nebo nepřímým podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech obchodní korporace a osob majících
c) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum, místo, okres a stát narození nebo firma a identifikační číslo tichého společníka podnikatele,
d) názvy nebankovních poskytovatelů platebních služeb, včetně zahraničních, a čísla nebo jiné jedinečné identifikátory účtů vedených u těchto osob v České republice i v zahraničí a dále názvy
e) vlastní i pronajaté nemovitosti a nebytové prostory podnikatele, ve kterých se vyskytuje zabezpečená oblast podle § 25, včetně uvedení jejich adresy,
f) údaje k provedeným řádným účetním závěrkám37), vede-li podnikatel účetnictví, nebo údaje k daňovým přiznáním, vede-li podnikatel daňovou evidenci, nebo uplatňuje-li výdaje procentem z příjmu podle jiného právního předpisu38), a údaje k řádným účetním závěrkám ověřeným auditorem, stanoví-li tak jiný právní předpis53), a to za posledních 5 let,
g) závazky ze smluv o zápůjčce nebo z úvěrových smluv, u kterých je podnikatel v prodlení se splátkami, uzavřených se subjekty s licencí, povolením nebo registrací vydanými Českou národní
h) smlouvy nebo jejich návrhy, jejichž předmět plnění vyžaduje přístup k
i) zahraniční obchodní partneři, s výjimkou obchodních partnerů z členských států Evropské unie, s celkovým finančním objemem uskutečněných obchodů nad 2 000 000 Kč v posledních 5 letech,
j) čeští obchodní partneři a obchodní partneři z členských států Evropské unie v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
k) údaje o podání insolvenčního návrhu,
l) údaje o rozhodnutí o insolvenčním návrhu,
m) údaje o způsobu řešení úpadku,
n) údaje o zrušení podnikatele,
o) plnění závazků vůči státu podle § 17 odst. 2 písm. a) a b),
p) údaje
q) trestní řízení, a
r) seznam funkcí a osob, u kterých se předpokládá přístup k
Bezpečnostní dokumentace podnikatele stanoví systém ochrany
a) specifikaci
b) analýzu možného ohrožení
c) způsoby realizace jednotlivých druhů zajištění ochrany
(1) Žádost o doklad obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění výkonu
(2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy:
a) vyplněný dotazník v elektronické podobě,
b) písemnosti dosvědčující správnost údajů uvedených v dotazníku v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem; to neplatí, lze-li správnost údajů dosvědčit na základě údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou Úřadu zpřístupněné pro výkon agendy, nebo na základě souhlasu,
c) prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení řízení,
d) je-li fyzická osoba cizincem, doklady a prohlášení podle § 13 odst. 2,
e) jedna fotografie svým provedením odpovídající požadavkům podle jiného právního předpisu72) a
f) zdůvodnění výkonu
(3) Má-li fyzická osoba vykonávat
(4) Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2.
(5) Důvod pro výkon
Dotazník podle § 99 odst. 2 písm. a) obsahuje údaje stanovené v § 95 odst. 1 písm. a) až p), r) a s).
(1) Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu Úřad zahájí, existuje-li důvodná pochybnost o tom, že držitel takovéto veřejné listiny i nadále splňuje podmínky pro její vydání (§ 12, 16 a 81).
(2) Přestal-li držitel osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu splňovat podmínky pro vydání takovéto veřejné listiny, Úřad její platnost zruší.
(3) Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nelze přerušit podle § 112 a ani zastavit podle § 113, s výjimkou zastavení řízení podle § 113 odst. 1 písm. i) nebo j).
Nemá-li žádost podle § 94, 96 nebo 99 předepsané náležitosti, pomůže Úřad účastníku řízení formální nedostatky žádosti odstranit. Pokud nedostatky nelze odstranit na místě, Úřad neprodleně písemně vyzve účastníka řízení, aby nedostatky žádosti odstranil ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy; součástí výzvy je
(1) Úřad je oprávněn požadovat od účastníka řízení, držitele osvědčení fyzické osoby, držitele osvědčení podnikatele nebo dokladu upřesnění údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99 a sdělení doplňujících údajů k ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, je-li to nezbytné pro úplné a přesné zjištění skutečného stavu věci. Za tím účelem Úřad účastníka řízení písemně vyzve, aby toto upřesnění údajů a sdělení doplňujících údajů ve lhůtě do 14 dnů a v žádosti podané podle § 96 ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy předložil Úřadu.
(2) Účastník řízení, držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo držitel dokladu je povinen poskytnout Úřadu nezbytnou součinnost pro ověření údajů, kterými Úřad disponuje, pro ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu. Za tím účelem Úřad postupuje podle odstavce 1 věty druhé.
(3) Účastník řízení je povinen v průběhu řízení neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Každý, kdo není účastníkem řízení, je povinen vypovídat jako svědek za účelem zjištění skutečného stavu věci a zjištění možných
(2) Úřad před výslechem zjistí totožnost svědka a poučí jej podle odstavce 1 a o právních následcích bezdůvodného odmítnutí nebo nepravdivé nebo neúplné svědecké výpovědi (§ 116).
(3) O výpovědi svědka se vyhotoví protokol. Pro vyhotovení protokolu o výpovědi svědka platí obdobně § 105 odst. 5 a 6.
(4) Od svědka lze požadovat, aby ke skutečnostem, které mu Úřad uvede, podal písemné vyjádření. Podpis svědka musí být na každé straně listiny obsahující jeho vyjádření. V dalším se obdobně použijí odstavce 1, 2, 6 a 7.
(5) Úřad nahradí svědkovi prokázané hotové výdaje podle zákona upravujícího cestovní náhrady40) a ušlý výdělek. Nárok je třeba uplatnit do 5 dnů po svědecké výpovědi, jinak zaniká. O tom musí být svědek předem poučen.
(6) Jako svědek nesmí být vyslechnut příslušník
(7) Výpovědí svědka nelze nahrazovat úkony v řízení podle § 107 až 109.
(1) Vyskytnou-li se v průběhu řízení skutečnosti, které je třeba objasnit pro zjištění skutečného stavu věci, provede Úřad s účastníkem řízení pohovor; s účastníkem řízení, který žádá o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, provede Úřad pohovor vždy.
(2) Účastník řízení se k pohovoru předvolá písemně, a to nejméně s pětidenním předstihem. Z předvolání musí být zřejmé, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má účastník řízení dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se. Lhůtu uvedenou ve větě první je možné se souhlasem účastníka řízení zkrátit.
(3) Při pohovoru je účastník řízení povinen vypovídat osobně;
(4) Před započetím pohovoru musí být účastník řízení písemně poučen o významu a účelu pohovoru, o způsobu jeho provedení a o případných následcích odmítnutí vypovídat nebo nepravdivé nebo neúplné výpovědi.
(5) O provedení pohovoru se vyhotoví protokol. Protokol musí obsahovat místo, čas a obsah pohovoru a údaje umožňující identifikaci účastníka řízení, úřední osoby a dalších osob zúčastněných na pohovoru.
(6) Protokol podepisuje účastník řízení, úřední osoba, popřípadě zapisovatel a tlumočník; podpis účastníka řízení musí být na každé straně protokolu. Odepření podpisu a důvody tohoto odepření se v protokolu zaznamenají. Na žádost účastníka řízení úřední osoba vydá kopii protokolu. Pohovor může být zaznamenán na zvukový nebo obrazový nosič pouze se souhlasem účastníka řízení; záznam se provede vždy, pokud o to účastník řízení požádá. Tento záznam je součástí bezpečnostního svazku (§ 124).
(7) Při pohovoru nesmějí být sdělovány
(8) Pohovor s účastníkem řízení, který dlouhodobě pobývá v zahraničí, lze nahradit jeho písemným vyjádřením. Úřad této osobě sdělí skutečnosti, které mají být předmětem vyjádření, a poučí ji podle odstavce 4. Podpis účastníka řízení musí být na každé straně písemného vyjádření.
(1) Je-li k odbornému posouzení skutečností důležitých pro rozhodnutí třeba znaleckého posudku, ustanoví Úřad znalce41).
(2) Náklady k vypracování znaleckého posudku podle odstavce 1 hradí Úřad.
(3) Úřad ustanoví znalce usnesením, které se znalci doručí, a o ustanovení znalce vhodným způsobem informuje účastníka řízení. Proti usnesení o ustanovení znalce nelze podat rozklad.
(1) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad k ověření podmínek pro vydání tohoto osvědčení vyžádá potřebnou informaci od příslušného
(2) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a dále ověří identitu účastníka řízení. Pokud získané informace nepostačují pro rozhodnutí ve věci a Úřad je nemůže ověřit nebo doplnit, lze je ověřit nebo doplnit na žádost Úřadu šetřením příslušné zpravodajské služby nebo policie k účastníkovi řízení, k manželovi nebo k partnerovi52) a k osobám starším 18 let žijícím s účastníkem řízení v domácnosti. Úřad v žádosti vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno.
(3) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a dále požádá příslušnou zpravodajskou službu o šetření k výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, v němž se účastník řízení pohybuje.
(4) Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nepostačují pro rozhodnutí ve věci, Úřad postupuje podle odstavců 2 a 3. Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné nepostačují pro rozhodnutí ve věci, Úřad postupuje podle odstavce 3. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží. Úřad v žádosti zpravodajské službě nebo policii vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno.
(5) Za účelem šetření prováděného zpravodajskou službou nebo policií podle odstavců 2 až 4 poskytne Úřad informace, kterými k předmětu šetření disponuje. Žádosti Úřadu jsou zpravodajské služby a policie povinny vyhovět a podat Úřadu zprávu o výsledcích požadovaných šetření. Zpravodajské služby a policie se ve zprávě o výsledcích šetření vyjádří k předmětu šetření a uvedou další informace, kterými disponují a které by mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci.
(6) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 94 odst. 3, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 až 4. Ustanovení odstavce 4 věty třetí platí obdobně.
(1) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad ke zjištění ekonomické stability, bezpečnostní spolehlivosti, k ověření vlastnických vztahů podnikatele a k ověření jeho schopnosti zabezpečit ochranu
(2) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a další úkony k ověření obchodních vztahů podnikatele.
(3) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a další úkony k ověření významných kapitálových a finančních vztahů podnikatele.
(4) Za účelem ověření podmínek pro vydání osvědčení podnikatele jsou úřední osoby oprávněny vstupovat do
(5) Nemůže-li Úřad ověřit vztahy uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo jiné skutečnosti ke zjištění možného
(6) Za účelem šetření prováděného zpravodajskou službou nebo policií podle odstavce 5 poskytne Úřad informace, kterými k předmětu šetření disponuje. Zpravodajské služby a policie jsou povinny žádosti Úřadu podle odstavce 5 vyhovět a podat mu zprávu o výsledcích požadovaných šetření. Zpravodajské služby a policie se ve zprávě o výsledcích šetření vyjádří k předmětu šetření a uvedou další informace, kterými disponují a které by mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci.
(7) Pokud informace, získané úkony podle odstavce 1 nebo 2 v řízení o vydání osvědčení podnikatele pro příslušný stupeň utajení, nepostačují pro rozhodnutí ve věci, je Úřad oprávněn zjistit je úkony stanovenými v odstavci 2 nebo 3 pro řízení, týkající se vyššího stupně utajení. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží.
(8) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 96 odst. 3, ustanovení odstavců 1 až 7 platí obdobně.
(1) V řízení o žádosti o doklad si Úřad vyžádá potřebné informace od příslušného
(2) Pokud informace získané podle odstavce 1 nepostačují pro rozhodnutí ve věci, lze je ověřit nebo doplnit provedením dalších nezbytných úkonů podle § 107, přiměřených účelu řízení; v těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a upozorní jej na právní následky, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží.
(3) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 99 odst. 3, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 a 2. Ustanovení odstavce 2 části věty za středníkem platí obdobně.
(1) Po dobu platnosti osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele, před vydáním osvědčení fyzické osoby pro
(2) Fyzická osoba nebo podnikatel jsou povinni poskytnout nezbytnou součinnost pro postup Úřadu podle odstavce 1.
Úřad je oprávněn při provádění úkonů podle § 107 a 108, § 109 odst. 1 a § 110 poskytnout
(1) Úřad usnesením přeruší řízení, jestliže
a) probíhá jiné řízení, které řeší otázku významnou pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona,
b) účastník řízení byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele, žádosti o doklad nebo v rozkladu, anebo aby doplnil jiné Úřadem požadované údaje, nebo jestliže byl předvolán k pohovoru,
c) účastník řízení byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě určil
d) nelze provést výslech svědka, jehož výpověď je důležitá pro úplné a přesné zjištění skutečného stavu věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí,
e) účastník řízení o žádosti o přerušení požádá z důvodu, který mu dlouhodobě brání v účasti na řízení, a to na dobu nejdéle 60 dnů; účastník řízení o žádosti může požádat o přerušení řízení nejvýše dvakrát, nebo
f) Úřadem bylo vydáno usnesení o ustanovení znalce pro vypracování znaleckého posudku.
(2) Úřad může usnesením řízení přerušit v případě odmítnutí nahlédnutí do spisu podle § 138 odst. 2.
(3) Řízení se přerušuje dnem předání usnesení o přerušení řízení držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, dnem osobního převzetí takového usnesení účastníkem řízení, doručuje-li Úřad, nebo dodáním do datové schránky účastníka řízení54).
(4) Proti usnesení o přerušení řízení není rozklad přípustný.
(5) Během přerušení řízení činí Úřad a účastník řízení úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení podle odstavce 1. Úřad pokračuje v řízení, jakmile pominuly překážky, pro které bylo řízení přerušeno, případně jakmile uplynula lhůta uvedená v odstavci 1 písm. e) nebo se účastník řízení dostavil k pohovoru. Účastníka řízení o tomto písemně vyrozumí, s výjimkou pokračování řízení provedením pohovoru.
(6) Po dobu přerušení řízení lhůty podle § 117 a § 131 odst. 6 neběží.
(1) Úřad usnesením řízení zastaví, jestliže
a) účastník řízení vzal žádost podle § 94, 96 nebo 99 zpět,
b) účastník řízení nesplňuje podmínky stanovené v § 12 odst. 1 písm. b) a d) nebo § 81 odst. 1 písm. b), c) nebo d),
c) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky v žádosti fyzické osoby, v žádosti podnikatele nebo v žádosti o doklad,
d) účastník řízení se bez omluvy, obsahující závažné důvody, nedostaví opětovně k pohovoru,
e) účastník řízení nedal souhlas podle § 107 odst. 4, § 108 odst. 7 nebo § 109 odst. 2,
f) účastník řízení ve stanovené lhůtě neurčil
g) není možné zjistit úplně a přesně skutečný stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí, proto, že účastník řízení se dlouhodobě zdržuje nebo zdržoval na území cizího státu,
h) účastník řízení podal nepravdivou nebo neúplnou výpověď nebo neposkytuje jinou nezbytnou součinnost a na základě daného stavu věci nelze rozhodnout,
i) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl, nebo
j) v řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu odpadl jeho důvod či předmět.
(2) Úřad může řízení o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu zastavit na základě oznámení
(3) Proti usnesení o zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a), b), e), f), g), i) a j) není rozklad přípustný.
(1) Úřad písemně předvolá osoby, jejichž osobní účast při projednávání věci je nutná.
(2) V předvolání Úřad upozorní osoby uvedené v odstavci 1 na právní následky nedostavení se.
(1) Svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez závažných důvodů na opětovné předvolání nedostaví k Úřadu a bez jehož osobní účasti nelze řízení provádět, může být na jeho náklady předveden.
(2) Předvedení svědka zajistí na žádost Úřadu policie, v případě vojáka v činné službě Vojenská policie a v případě příslušníka bezpečnostního sboru příslušný bezpečnostní sbor.
(1) Úřad může uložit pořádkovou pokutu
a) do 50 000 Kč tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na písemnou výzvu k Úřadu, podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď anebo bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď nebo předložení listiny,
b) do 500 000 Kč
(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 100 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. a), a částku 1 000 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. b).
(1) Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání osvědčení fyzické osoby ode dne jeho zahájení ve lhůtě
a) 2 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné,
b) 6 měsíců pro stupeň utajení Tajné a
c) 9 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.
(2) Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání osvědčení podnikatele ode dne jeho zahájení ve lhůtě
a) 6 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné,
b) 8 měsíců pro stupeň utajení Tajné a
c) 10 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.
(3) Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání dokladu ve lhůtě 75 dnů ode dne jeho zahájení.
(4) Příslušná zpravodajská služba a
a) 4 měsíců pro stupeň utajení Tajné,
b) 6 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.
(5) Příslušná zpravodajská služba a
a) 3 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné,
b) 4 měsíců pro stupeň utajení Tajné,
c) 6 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.
(6)
(7) Udělí-li fyzická osoba souhlas s ověřením informací podle § 107 odst. 4 nebo § 109 odst. 2, anebo udělí-li podnikatel souhlas podle § 108 odst. 7, vztahují se na dané řízení lhůty stanovené pro stupeň utajení, k jehož úkonům byl souhlas udělen.
(8) Lhůty podle odstavců 1 až 6 neběží po dobu, kdy je vyhlášen krizový stav.
(9) V případě rozhodnutí ředitele Úřadu o rozkladu vydaného podle § 131 odst. 6 běží lhůty podle odstavců 1 až 3 ode dne doručení rozhodnutí účastníkovi řízení.
(1) Nemůže-li zpravodajská služba nebo policie sdělit Úřadu výsledky šetření ve lhůtách podle § 117 odst. 4 a 5, oznámí tuto skutečnost Úřadu s uvedením důvodů pro nedodržení těchto lhůt.
(2) Nemůže-li
(3) Nemůže-li Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 nebo 2 rozhodnout ve lhůtách podle § 117 odst. 1 až 3, ředitel Úřadu lhůtu přiměřeně, nejvýše však dvakrát, prodlouží a účastníka řízení o tom, s uvedením důvodů, písemně vyrozumí.
(4) Doba prodloužení lhůty podle odstavce 3 nesmí být jednorázově delší, než je doba stanovená pro provedení řízení podle § 117.
(1) Úřad určí účastníkovi řízení přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení. Usnesení o určení lhůty se oznamuje pouze tomu, komu je určena, popřípadě i tomu, jehož se jinak přímo dotýká.
(2) Účastník řízení může podat žádost o prodloužení lhůty. Úřad o této žádosti rozhodne usnesením, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.
(3) Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.
(4) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u Úřadu, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence17) nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.
(5) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak.
(6) Zmešká-li účastník řízení ze závažných důvodů lhůtu, Úřad zmeškání lhůty usnesením promine, pokud o to účastník řízení požádá do 5 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Úřad může této žádosti přiznat odkladný účinek. V případě, že Úřad zmeškání lhůty promine, usnesení o prominutí zmeškání lhůty se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.
(7) Proti usnesení o návrhu na prominutí zmeškané lhůty nelze podat rozklad.
(1) Rozhodnutí a jiné písemnosti doručuje Úřad sám, dodáním do datové schránky54) nebo prostřednictvím držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, kterému z poštovní smlouvy17) vyplývá povinnost doručit písemnost způsobem odpovídajícím požadavkům tohoto zákona. Doručování do zahraničí se zpravidla provádí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. U příslušníků nebo zaměstnanců ozbrojených sil a bezpečnostních sborů se doručování do zahraničí může provádět prostřednictvím příslušného bezpečnostního ředitele. Všechny písemnosti se doručují do vlastních rukou. Má-li účastník řízení zástupce, doručují se písemnosti pouze zástupci; v případě osobních úkonů se písemnosti doručují také účastníku řízení. Doručování zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt. V případě zastavení řízení podle § 113 odst. 1 písm. i) se usnesení nedoručuje.
(2) Odepře-li adresát písemnost převzít, držitel poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence tuto skutečnost vyznačí na doručence spolu s datem a písemnost Úřadu vrátí. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy bylo její převzetí adresátem odepřeno; doručuje-li Úřad, odepření převzetí písemnosti na ni vyznačí obdobně.
(3) Nebyl-li adresát v místě doručení zastižen, doručovatel uloží zásilku u Úřadu nebo v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence. Zásilka se uloží po dobu 10 dnů. Adresát se vyzve vložením oznámení do domovní schránky nebo jiným vhodným způsobem, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(4) Místem doručení u fyzické osoby je adresa na území České republiky určená touto osobou. Pobývá-li fyzická osoba dlouhodobě v zahraničí ve státním zájmu, může být místem doručení i adresa v zahraničí.
(5) Je-li písemnost doručována adresátu do zahraničí, lhůty podle tohoto zákona v době doručování neběží.
(6) Fyzické osobě lze písemnost doručit, kdekoli bude zastižena. Odepře-li fyzická osoba písemnost převzít, postupuje se podle odstavce 2 obdobně.
(7) Právnické osobě a podnikající fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu jejího sídla. Za právnickou osobu je oprávněna písemnost převzít
(8) Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, se může doručovat veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce Úřadu a na písemnost se vyznačí den vyvěšení. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost zveřejnění podle odstavce 9.
(9) Úřad zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i na internetových stránkách Úřadu.
(1) Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad vyhoví, nevydává písemné rozhodnutí. V těchto případech Úřad vydá osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad a doručí jej účastníku řízení; kopie založí do bezpečnostního svazku (§ 124).
(2) Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad nevyhoví, vydá rozhodnutí o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, které založí do bezpečnostního svazku a jeho stejnopis doručí účastníku řízení.
(3) Pokud Úřad zruší platnost osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, vydá o tom rozhodnutí, které založí do bezpečnostního svazku a jeho stejnopis doručí účastníku řízení.
(4) V případě řízení provedeného na základě žádosti příslušného orgánu Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem podle § 93 odst. 1 písm. c), zašle Úřad tomuto orgánu oznámení o výsledku řízení.
(1) Rozhodnutí se vydává v písemné podobě a obsahuje výrokovou část, odůvodnění a
(2) Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem rozhodování, a ustanovení tohoto zákona, podle nichž bylo rozhodnuto. Součástí výrokové části je i označení účastníka řízení, které umožňuje jeho identifikaci. Je-li účastníkem řízení fyzická osoba, označuje se jménem, příjmením a rodným číslem. Je-li účastníkem řízení podnikatel, označuje se firmou nebo názvem, nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem. Výroková část může obsahovat i určení lhůty ke splnění ukládané povinnosti.
(3) V odůvodnění se uvedou důvody vydání rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení a při použití právních předpisů. Jsou-li některé z důvodů vydání rozhodnutí
(4) V
(5) Rozhodnutí musí dále obsahovat označení Úřadu, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci a podpis zaměstnance Úřadu, který rozhodnutí vydal.
(6) Opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí provede Úřad kdykoliv i bez návrhu a vyrozumí o tom účastníka řízení. Týká-li se oprava výrokové části rozhodnutí, vydá o tom Úřad opravné rozhodnutí. Proti opravnému rozhodnutí lze podat rozklad.
(1) Rozhodnutí je v právní moci, bylo-li doručeno a nelze-li proti němu podat rozklad.
(2) Na žádost účastníka řízení Úřad na stejnopisu rozhodnutí vyznačí, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.
(3) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže bylo doručeno a rozklad proti němu nemá odkladný účinek.
Úřad rozhoduje usnesením v případech stanovených tímto zákonem. Usnesení, které se pouze poznamenává do bezpečnostního svazku, nabývá právní moci tímto poznamenáním a Úřad jej může v průběhu řízení změnit novým usnesením; nové usnesení se pouze poznamená do bezpečnostního svazku. O usnesení, které se poznamenává do bezpečnostního svazku, se účastník řízení vhodným způsobem vyrozumí; v ostatních případech se usnesení oznamuje doručením. Proti usnesení, které se účastníku řízení oznamuje, lze podat rozklad, nestanoví-li tento zákon jinak. Podání rozkladu nemá odkladný účinek.
(1) Bezpečnostní svazek obsahuje materiály vztahující se k řízení a hlášení změn a musí být označen spisovou značkou; člení se na utajovanou a neutajovanou část. Bezpečnostní svazek tvoří podklady pro zahájení řízení, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci, včetně obrazových a zvukových záznamů a záznamů na elektronických médiích. Bezpečnostní svazek musí obsahovat soupis všech svých součástí s určením data, kdy byly do bezpečnostního svazku vloženy.
(2) Bezpečnostní svazek zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje Úřad; vyřazuje se po uplynutí 11 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení. Zpravodajské služby vyřazují své bezpečnostní svazky nejdříve po uplynutí 11 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení.
(3) Údaje uvedené v bezpečnostním svazku je možné využívat pouze pro potřeby plnění úkolů podle tohoto zákona a neposkytují se podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.
(4) Zaměstnanci Úřadu, kteří provádějí řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích uvedených v bezpečnostním svazku, se kterými se seznámili při provádění tohoto řízení nebo v souvislosti s ním, a to i po skončení pracovněprávního vztahu.
(5) Na žádost
Proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení má účastník řízení právo podat rozklad, pokud se tohoto práva po doručení rozhodnutí písemně nevzdal nebo pokud tento zákon nestanoví jinak.
(1) Rozklad se podává u Úřadu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
(2) V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného
(3) Úřad promine ze závažných důvodů zmeškání lhůty k podání rozkladu, pokud o to požádá účastník řízení do 15 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a zároveň rozklad podá.
(4) Podání rozkladu proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nemá odkladný účinek.
(1) Rozklad podaný fyzickou osobou musí obsahovat její jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu nebo adresu pro účely doručování, musí být datován a podepsán.
(2) Rozklad podaný podnikatelem musí obsahovat jeho označení firmou nebo názvem a identifikačním číslem a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování; je-li podnikatel fyzickou osobou, musí rozklad obsahovat její jméno a příjmení, nebo firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, identifikační číslo a adresu sídla nebo adresu pro účely doručování. Rozklad musí být datován a podepsán osobou nebo osobami, které jsou oprávněny za podnikatele jednat.
(3) V rozkladu musí být dále uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, čeho se účastník řízení domáhá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost napadeného rozhodnutí. Rozklad nelze podat pouze proti odůvodnění rozhodnutí.
(4) Pokud rozklad nemá předepsané náležitosti, vyzve Úřad písemně toho, kdo rozklad podal, k odstranění nedostatků. Ve výzvě stanoví lhůtu pro odstranění nedostatků, která nesmí být delší než 15 dnů, a upozorní jej na právní důsledky neodstranění těchto nedostatků.
(1) Úřad rozhodnutím rozklad zamítne, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud
a) jej podle tohoto zákona nelze podat, nebo
b) byl podán po uplynutí lhůty podle § 126 odst. 1 nebo 2, nebylo-li její zmeškání podle § 126 odst. 3 prominuto.
(2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.
(1) Úřad může o rozkladu rozhodnout sám, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud rozkladu vyhoví v plném rozsahu; vyhoví-li Úřad rozkladu, napadené rozhodnutí zruší.
(2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.
(3) Nerozhodne-li Úřad o rozkladu podle odstavce 1 nebo podle § 128 odst. 1, předloží jej se svým stanoviskem a s veškerým spisovým materiálem do 15 dnů od doručení rozkladu řediteli Úřadu.
(1) O rozkladu rozhoduje, nejde-li o postup podle § 128 odst. 1 nebo § 129 odst. 1, ředitel Úřadu na základě návrhu rozkladové komise.
(2) Členy rozkladové komise jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Rozkladová komise má nejméně pět členů. Více než polovina členů komise musí mít ukončené právnické vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda. Člen rozkladové komise musí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby a státním občanem České republiky. Rozkladová komise je ustavena vždy na dobu 5 let; předsedou rozkladové komise je vždy jeden z členů této komise po dobu jednoho kalendářního roku. Rozkladová komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; usnesení se přijímá nadpoloviční většinou jejích přítomných členů.
(3) Většinu členů rozkladové komise tvoří zaměstnanci státu zařazení v jiných
(4) Členství v rozkladové komisi končí
a) uplynutím funkčního období této komise,
b) odvoláním z funkce,
c) vzdáním se funkce,
d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou.
(5) Za činnost v rozkladové komisi nepřísluší jejímu členovi odměna. Úřad může členům rozkladové komise poskytovat náhradu cestovních výdajů podle zákona upravujícího cestovní náhrady40).
(6) O podjatosti člena rozkladové komise z důvodů uvedených v § 90 odst. 1 rozhoduje ředitel Úřadu usnesením; proti tomuto usnesení není rozklad přípustný. V případě, že ředitel Úřadu shledá, že jsou u člena rozkladové komise dány skutečnosti, pro které lze pochybovat o jeho nepodjatosti, vyloučí tohoto člena rozkladové komise z projednávání daného rozkladu.
(1) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu řízení zastaví a napadené rozhodnutí zruší, jestliže
a) účastník řízení vzal žádost podle § 94, 96 nebo 99 zpět,
b) účastník řízení nesplňuje podmínky stanovené v § 12 odst. 1 písm. b) a d) nebo § 81 odst. 1 písm. b), c) nebo d), nebo
c) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl;
řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci.
(2) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže
a) účastník řízení vzal rozklad zpět, nebo
b) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky rozkladu.
(3) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže
a) účastník řízení vzal rozklad zpět,
b) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky rozkladu, nebo
c) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl;
řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci.
(4) Proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle odstavců 1 až 3 nelze podat rozklad. Dnem právní moci usnesení ředitele Úřadu o zastavení řízení o rozkladu podle odstavců 2 a 3 nabývá právní moci rovněž napadené rozhodnutí.
(5) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší, pokud vyhoví v plném rozsahu rozkladu podanému proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu.
(6) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání a rozhodnutí, pokud
a) bylo vydáno v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, nebo
b) po vydání rozhodnutí nastaly skutečnosti, které mají vliv na rozhodnutí.
(7) Rozklad ředitel Úřadu zamítne a rozhodnutí potvrdí, pokud neshledá důvod pro postup podle odstavců 1 až 6.
(8) Ředitel Úřadu v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu podle odstavce 6 vysloví též právní názor, kterým je při novém projednání věci Úřad vázán, pokud se tento právní názor vlivem změny právního stavu nebo skutkových okolností nestane bezpředmětným. Při novém projednání věci může Úřad využít podkladů původního rozhodnutí, včetně podkladů rozhodnutí o rozkladu, nevylučuje-li to důvod řízení.
(9) Ředitel Úřadu o rozkladu rozhodne do 3 měsíců ode dne doručení rozkladu.
Dnem právní moci rozhodnutí o rozkladu podle § 129 odst. 1 anebo § 131 odst. 5 nebo 6 se platnost zrušeného osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu obnoví. Současně s rozhodnutím o rozkladu se účastníkovi řízení zašle zpět jeho osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad, odevzdané podle § 66 odst. 1 písm. b), § 68 písm. a) nebo § 87 odst. 1 písm. a); doba platnosti osvědčení nebo dokladu zůstává zachována.
(1) Žalobu podle jiného právního předpisu42) lze podat proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle § 131 odst. 2 písm. b), § 131 odst. 3 písm. b) a § 131 odst. 5 až 7.
(2) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o
(3) Úřad označí okolnosti uvedené v odstavci 2, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže činnost zpravodajských služeb nebo
Není-li v § 125 až 132 stanoveno jinak, použijí se pro řízení o rozkladu obdobně ustanovení § 89 až 124.
Prováděcí právní předpis stanoví
a) vzor
b) vzory a způsob podání žádostí podle § 93 odst. 1 písm. a) a b),
c) rozsah a formu písemností podle § 94 odst. 2 písm. b),
d) rozsah údajů dotazníku podnikatele v případě žádosti podle § 96 odst. 4,
e) vzor dotazníku fyzické osoby podle § 95 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku,
f) rozsah a formu písemností podle § 96 odst. 2 písm. c) a jejich náležitosti, rozsah údajů podle § 97 písm. j) a vzor dotazníku podnikatele podle § 97,
g) rozsah a formu písemností podle § 99 odst. 2 písm. b) a vzor dotazníku podle § 100 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku,
h) rozsah písemného zdůvodnění podle § 94 odst. 1, § 94 odst. 2 písm. f), § 96 odst. 1, § 99 odst. 1 a § 99 odst. 2 písm. f),
i) omezení rozsahu hlášení změn údajů, jakož i způsob a formu jejich doložení, podle § 66 odst. 1 písm. d), § 68 písm. c) a d), § 87 odst. 1 písm. c) a § 103 odst. 3,
j) vzor
(1) Státní správu v oblasti ochrany
(2) V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává.
(3) Ředitel Úřadu je odpovědný předsedovi vlády nebo pověřenému členovi vlády.
(4) Poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce a Platovým řádem Úřadu. Platový řád Úřadu vydává ředitel Úřadu po jeho schválení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.
Úřad
a) rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu a vydává osvědčení pro
b) vykonává kontrolu v oblasti ochrany
c) plní úkoly v oblasti ochrany
d) vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v
e) ve stanovených případech povoluje poskytování
f) vydává na základě písemné žádosti
g) provádí certifikace technického prostředku,
h) vydává
i) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,
j) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany
k) vydává Věstník Úřadu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách,
l) vede a na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladů, jejichž držitelé jsou oprávněni mít přístup k
m) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti ochrany
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v oblasti působnosti svěřené mu tímto zákonem
a) zajišťuje zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,
b) plní úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ve vybraných oblastech ochrany
c) vykonává metodickou činnost,
d) zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí,
e) provádí certifikace a akreditace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínící komory a schvaluje projekt bezpečnosti komunikačního systému,
f) zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků,
g) vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany,
h) zjišťuje kompromitující vyzařování tam, kde se vyskytují nebo budou vyskytovat
i) zjišťuje v součinnosti se zpravodajskými službami a policií, zda v jednací oblasti nedochází nedovoleným použitím technických prostředků určených k získávání informací k ohrožení nebo únikům
j) vydává
k) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,
l) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany
m) vede a na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam certifikátů informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory, jejichž platnost zanikla podle § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d),
n) provádí analýzu a monitoring hrozeb, které mohou ohrozit způsobilost informačního nebo komunikačního systému nakládat s
o) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti ochrany
(1) Úřad je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn
a) zpracovávat
b) vést evidenci porušení ochrany
c) požadovat bezplatně poskytnutí informace u
d) pro účely řízení požadovat od policie a zpravodajských služeb informace získané postupy podle zvláštního právního předpisu43),
e) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů11) a z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,
f) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie,
g) poskytovat v nezbytném rozsahu
h) uzavírat smlouvu s
i) uchovávat ve svých informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona,
j) při provádění řízení spolupracovat s úřadem
k) vyjadřovat se k oznámení podle § 69 odst. 1 písm. r) ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení a poskytovat přehled těchto oznámení a vyjádření k nim Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a
l) pro rozhodování zpravodajské služby podle § 140 odst. 1, na základě její písemné žádosti, provádět úkony podle § 107 odst. 1.
(2) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 1 písm. f) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 1 písm. f) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení Úřadu zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.
(3) Úřad poskytuje
a) zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra jedenkrát měsíčně seznam
1. osvědčení fyzických osob, osvědčení podnikatelů a dokladů s uvedením informace o datu platnosti a datu zániku jejich platnosti,
2. osob, u kterých rozhodl o nevydání
3. podnikatelů, k nimž obdržel podle § 15a odst. 2 nebo 3
b) policii, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Generálnímu ředitelství cel a Vojenské policii jedenkrát měsíčně seznam podle písmene a) bodů 1 a 3.
(4) Způsob ochrany informací poskytovaných podle odstavce 3 písm. b), jejich poskytování a podmínky dalšího nakládání se stanoví dohodou mezi Úřadem a orgány uvedenými v odstavci 3 písm. b).
(5) Úřad vydá zaměstnanci služební průkaz, který osvědčuje, že jeho držitel je zaměstnancem Úřadu; vzor služebního průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn k činnostem podle odstavce 1 písm. a), c), g) a i), a dále je oprávněn
a) vést evidenci fyzických osob, které jsou držiteli osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, evidenci porušení ochrany
b) uzavírat smlouvu s
c) vést certifikační spis informačního systému, kryptografického prostředku,
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost předá bez zbytečného odkladu Úřadu oznámení, které obdržel podle § 34 odst. 6, § 43 odst. 2 nebo § 69 odst. 1 písm. f) a h).
Ministerstvo vnitra, policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Generální ředitelství cel a Vojenská policie oznámí neprodleně Úřadu okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo držitel dokladu přestal splňovat podmínky pro jeho vydání.
Vláda stanoví nařízením katalog oblastí
(1) Zpravodajské služby
a) rozhodují o žádosti fyzické osoby v případě svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu, s výjimkou uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení této fyzické osoby a vydávají osvědčení fyzické osoby podle § 56a a osvědčení fyzické osoby pro
b) na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí šetření podle tohoto zákona.
(2) Zpravodajské služby mají při rozhodování podle odstavce 1 písm. a) postavení Úřadu a
(3) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona povinny oznámit neprodleně Úřadu, zjistí-li okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo dokladu přestal splňovat podmínky pro jejich vydání, neohrozí-li to zájem sledovaný zpravodajskou službou.
(4) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněny
a) používat prostředky k získávání informací podle zvláštních právních předpisů44),
b) využívat údaje ze svých evidencí a údaje z evidencí poskytnutých Úřadem,
c) požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,
d) zpracovávat
e) vést evidence,
f) požadovat bezúplatně informace u
g) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence
h) uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona,
i) provádět opatření k evidenční ochraně osobních údajů fyzické osoby,
j) využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k
k) v souvislosti s postupem podle odstavce 1 písm. a) požadovat další informace nad rámec položek dotazníku podle § 95 odst. 1 v rozsahu nezbytném pro ověřování podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby a
l) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie.
(5) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 4 písm. l) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 4 písm. l) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení zpravodajské službě zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.
(6) Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údaje, je povinen poskytnout zpravodajským službám součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 4 písm. i).
(7) Ředitel zpravodajské služby vydává souhlas podle § 59 odst. 3.
(8) V řízení podle odstavce 1 písm. a) se ustanovení § 105 odst. 6 věty čtvrté, § 105 odst. 7, § 112, 114 a 120 použijí přiměřeně.
(9) Zpravodajská služba může usnesením řízení
a) přerušit, pokud je jí odmítnuto nahlížení do spisu podle odstavce 5, nebo
b) zastavit, pokud odpadl důvod řízení podle odstavce 1 písm. a) z důvodu nepříslušnosti a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět.
(10) Je-li to nezbytné z důvodu ohrožení činnosti při plnění úkolů v působnosti zpravodajské služby podle jiného zákona56), může zpravodajská služba používat při ochraně
(1) Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby v případě příslušníků policie vybraných v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra, s výjimkou příslušníků policie, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby u těchto příslušníků policie a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a a osvědčení fyzické osoby pro
(2) Ministerstvo vnitra má při rozhodování podle odstavce 1 postavení Úřadu a ministr vnitra postavení ředitele Úřadu.
(3) Ministerstvo vnitra je při plnění úkolů podle tohoto zákona dále povinno provádět na žádost Úřadu opatření k evidenční ochraně osobních údajů držitele osvědčení fyzické osoby nebo jeho manžela, partnera52), dítěte nebo rodiče nebo osoby žijící s ním ve společné domácnosti a údajů o vozidle provozovaném nebo vlastněném těmito osobami.
(4) Při plnění úkolů podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo vnitra oprávněno
a) využívat údaje ze svých evidencí a údaje poskytnuté Úřadem z jeho evidencí,
b) zpracovávat
c) vést evidence,
d) požadovat bezúplatně informace u
e) vyžadovat stanovisko
f) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,
g) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie.
(5) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 4 písm. g) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 4 písm. g) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení Ministerstvu vnitra zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.
(6) Ministerstvo vnitra může usnesením řízení
a) přerušit, pokud je mu odmítnuto nahlížení do spisu podle odstavce 5, nebo
b) zastavit, pokud odpadl důvod řízení podle odstavce 1 z důvodu nepříslušnosti a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět.
(7) Policie se podílí v rámci své působnosti podle zvláštního právního předpisu30) na plnění úkolů Ministerstva vnitra podle odstavce 1; na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí též úkony v řízení.
(8) Policie je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněna využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k
(9) Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údaje, je povinen poskytnout Ministerstvu vnitra součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 3.
(10) Ministr vnitra vydává souhlas podle § 59 odst. 3.
(1) Byla-li Úřadu,
(2) Pro účely předání
(1) Úřad v oblasti ochrany
(2) Zaměstnanci Úřadu mají při výkonu kontroly (dále jen „kontrolní pracovníci“) přístup k
(3) Úřad
(4) Kontrole podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb a činnost Ministerstva vnitra v případech podle § 141.
(5) V případě kontroly, která zasahuje do působnosti v rámci ochrany
(1) Kontrolní pracovníci jsou při zjištění porušení právních předpisů v oblasti ochrany
(2) Náklady spojené s provedením opatření podle odstavce 1 hradí kontrolovaná osoba.
(3) Každý je povinen vyhovět pokynům kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle odstavce 1.
(1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“).
(2) Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.
(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní právní předpis46). Na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů se kontrolní řád nepoužije.
(4) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance do
(5) Ředitel Úřadu předkládá kontrolnímu orgánu
a) zprávu o činnosti Úřadu,
b) zprávu o jednotlivých řízeních o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu [§ 137 písm. a)],
c) návrh rozpočtu Úřadu,
d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu,
e) vnitřní předpisy Úřadu.
(6) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Úřadu a nahrazovat jejich řídicí činnost.
(1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že rozhodovací činnost Úřadu v rámci řízení je stižena vadami, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu potřebné vysvětlení.
(2) Každé porušení zákona zaměstnancem Úřadu při plnění povinností podle tohoto zákona, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu a předsedovi vlády.
Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 146 odst. 2.
(1) Fyzická osoba se dopustí
a) jako účastník řízení neoznámí podle § 103 odst. 3 změnu údaje uvedeného v žádosti fyzické osoby nebo v žádosti o doklad,
b) neodevzdá nalezenou písemnost podle § 65 odst. 1 nebo nalezený doklad podle § 87 odst. 2,
c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o
d) umožní přístup k
e) vykonává funkci bezpečnostního ředitele v rozporu s § 71 odst. 4 nebo 5,
f) provádí kryptografickou ochranu, aniž je pracovníkem kryptografické ochrany splňujícím požadavky stanovené v § 38 odst. 2,
g) provádí
h) přepravuje kryptografický materiál, aniž je kurýrem kryptografického materiálu splňujícím požadavky stanovené v § 42 odst. 1,
i) zajistí si přístup k
j) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,
k) nakládá s kryptografickým materiálem jiným způsobem, než je uvedeno v § 38 odst. 1, § 40, § 41 odst. 3 nebo § 42, aniž splňuje podmínky podle § 42a, nebo
l) neprojednává
(2) Pokus přestupku podle odstavce 1 písm. d), i) a j) je trestný.
(3) Přestupku podle odstavce 1 písm. b) a c) se dopustí též návodce nebo pomocník.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a l),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e),
c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h) nebo k),
d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i),
e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo j).
(1) Fyzická osoba, která má přístup k
a) neeviduje nebo nezaznamenává
b) vyhotoví opis, kopii nebo překlad
c) předá
d) zapůjčí, přepraví nebo přenese
e) zruší nebo změní stupeň utajení bez souhlasu původce nebo poskytující
f) nesplní požadavky na zpracovávání nebo ukládání
g) nakládá s
h) nakládá s
i) zpracovává
j) neeviduje kryptografický materiál v administrativních pomůckách kryptografické ochrany,
k) manipuluje s kryptografickým materiálem v rozporu s § 41 odst. 2 nebo 4, nebo
l) neoznámí ztrátu nebo neoprávněné zničení nosiče obsahujícího
(2) Přestupku podle odstavce 1 písm. a), b), e), g) a h) se dopustí též organizátor, návodce nebo pomocník.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) nebo l),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), j) nebo k).
(1) Fyzická osoba, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, se dopustí
a) neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. b),
b) neoznámí ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. c),
c) neoznámí neprodleně změnu údaje uvedeného v žádosti fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. d),
d) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro
e) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro
(2) Za
(1) Fyzická osoba, která je držitelem oznámení, se dopustí
a) nesdělí změnu podmínek pro vydání oznámení uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) nebo c) nebo změnu údajů v oznámení obsažených, nebo
b) neodevzdá neplatné oznámení podle § 9 odst. 6.
(2) Za
(1) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, se dopustí
a) neodevzdá neplatný doklad podle § 87 odst. 1 písm. a),
b) neoznámí ztrátu, odcizení nebo poškození dokladu podle § 87 odst. 1 písm. b), nebo
c) neoznámí změnu údaje uvedeného v žádosti o doklad podle § 87 odst. 1 písm. c).
(2) Za
(1) Podnikatel, který má přístup k
a) nezajistí podle § 28 odst. 2 nebo 4 ostrahu u
b) v rozporu s § 36 odst. 2 písm. a) nevydá bezpečnostní provozní směrnici, nebo nezašle Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost informaci podle § 36 odst. 2 písm. b) o provozovaném zařízení uvedeném v § 36 odst. 1,
c) nezajistí písemné pověření fyzické osoby k přístupu k
d) nezřídí a neobsadí funkci bezpečnostního ředitele podle § 71 odst. 1 nebo obsadí funkci bezpečnostního ředitele v rozporu s § 71 odst. 4,
e) neoznámí podle § 71 odst. 2 jmenování bezpečnostního ředitele,
f) nevyznačí na
g) jako původce klasifikuje a označí stupeň utajení na informaci, aniž ji lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí
h) jako původce neoznámí zrušení nebo změnu stupně utajení podle § 22 odst. 6,
i) jako adresát
j) nezajistí podle § 28 odst. 1, 3 nebo 4 nepřetržitou ostrahu u
k) nenahlásí
l) nezpracuje projekt fyzické bezpečnosti podle § 32,
m) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. j),
n) nepředá k zaevidování
o) nezajistí, aby použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídala projektu fyzické bezpečnosti a požadavkům stanoveným podle § 31,
p) jako původce nevyznačí náležitosti podle § 21 odst. 1 a 4, ačkoli informaci lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí
q) jako původce nezruší nebo nezmění neprodleně stupeň utajení v případech, kdy pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně, anebo po obdržení výzvy podle § 22 odst. 9,
r) nezajistí vytvoření podmínek stanovených na základě § 33 pro ukládání a § 23 odst. 2 pro evidenci, zapůjčování nebo přepravu
s) provozuje informační systém, který není certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není písemně schválen do provozu
t) provozuje komunikační systém, jehož bezpečnostní projekt není schválen Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost,
u) nezastaví provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, nebo nezastaví provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému,
v) používá pro kryptografickou ochranu prostředek, který není certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není součástí informačního systému
w) nezajistí
x) nezajistí obsluhu kryptografického prostředku osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2,
y) nezajistí přepravu kryptografického materiálu osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 42 odst. 1, nebo
z) neoznámí
(2) Podnikatel, který má přístup k
a) nezřídí registr nebo nenahlásí Úřadu změny v registru podle § 79 odst. 8 písm. f),
b) neprovádí kontrolu
c) odešle
d) umožní výkon
e) neoznámí zničení
f) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. t),
g) nezpracovává a nevede přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b),
h) nezajistí zaslání kopie
i) nezašle neprodleně Úřadu kopii
j) umožní přístup k
k) nezajistí nakládání s kryptografickým materiálem jiným způsobem, než je uvedeno v § 38 odst. 1, § 40, § 41 odst. 3 nebo § 42, osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 42a, nebo
l) neprojednává
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo g) nebo odstavce 2 písm. g), h) nebo i),
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i), j), k), l), m), n) nebo o) nebo odstavce 2 písm. e) nebo f),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. p), q), r), s), t), u), v), w), x), y) nebo z) nebo odstavce 2 písm. a), b), c), d), j), k) nebo l).
(1) Zadavatel veřejné zakázky podle § 69 odst. 1 písm. r) a § 69 odst. 3 se dopustí přestupku tím, že neoznámí Úřadu skutečnost podle § 69 odst. 1 písm. r).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.
(1) Podnikatel, který má přístup k
a) neodevzdá nebo nepředá
b) neaktualizuje bezpečnostní dokumentaci podnikatele podle § 98,
c) poskytne
d) poskytne
e) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,
f) nezašle neprodleně Úřadu kopii
g) neoznámí písemně Úřadu nebo poskytovateli vyhrazené informace zánik
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),
c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e).
(1) Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, se dopustí přestupku tím, že
a) neodevzdá podle § 68 písm. a) osvědčení podnikatele, jehož platnost zanikla,
b) neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení podnikatele,
c) neoznámí podle § 68 písm. c) změnu údaje uvedeného v § 97 písm. a), b), c) nebo q) nebo v § 98 písm. c),
d) neoznámí podle § 68 písm. d) změnu údaje uvedeného v žádosti podnikatele,
e) jako držitel osvědčení pro
f) jako držitel osvědčení pro
g) nezabezpečí ochranu
h) nezašle podle § 68 písm. f) rozhodnutí o schválení projektu přeměny podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo h),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g).
(3) Pokuta od 10 000 Kč do 70 000 Kč se uloží, dopustí-li se podnikatel přestupku podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f) opakovaně. Přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) umožní výkon
b) si zajistí přístup k
c) si zajistí přístup k
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c).
(1) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že nevyhoví pokynům kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle § 144 odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Úřad, s výjimkou přestupků podle § 148 odst. 1 písm. f) až h), j) a k), § 149 odst. 1 písm. g) až k), § 153 odst. 1 písm. b) a s) až z), § 153 odst. 2 písm. f) a j) a § 154 odst. 1 písm. e), které projednává a za něž pokuty vybírá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(1) Utajovaná skutečnost podle dosavadních právních předpisů se považuje za
(2) Stupeň utajení stanovený podle dosavadních právních předpisů se považuje za stupeň utajení stanovený podle tohoto zákona.
(3) Dnem 1. ledna 2008 se zrušují stupně utajení u utajovaných písemností vzniklých do 31. prosince 1992, pokud
(4) Písemný záznam o určení podle dosavadních právních předpisů se považuje za
(5) Osvědčení, že navrhovaná osoba splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby podle tohoto zákona.
(6) Doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby podle tohoto zákona, včetně doby jeho platnosti.
(7) Oznámení o splnění podmínek pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení Vyhrazené, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za ověření splnění podmínky způsobilosti k právním úkonům, věku a
(8) Souhlas s určením navrhované osoby bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za souhlas s jednorázovým přístupem k
(9) Fyzická osoba, která se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů seznamovala s utajovanými skutečnostmi pouze na základě
(10) Certifikát potvrzující
(11) Potvrzení, že podnikatel splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení podnikatele podle tohoto zákona.
(12) Souhlas s poskytováním utajovaných skutečností mezi organizací a zahraničním partnerem, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za povolení k poskytování
(13) Osvědčení odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany vydané podle dosavadních právních předpisů se považuje po dobu platnosti v něm uvedenou za osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany podle tohoto zákona.
(14) Certifikát technického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát technického prostředku podle tohoto zákona.
(15) Certifikát informačního systému používaného k nakládání s utajovanými skutečnostmi, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát informačního systému podle tohoto zákona.
(16) Certifikát
(17) Utajovaný
(18) Bezpečnostní prověrka zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na její dokončení se vztahuje lhůta pro provedení srovnatelného řízení o vydání osvědčení podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(19) Ověřování bezpečnostní způsobilosti zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na jeho dokončení se vztahuje lhůta pro provedení řízení o vydání dokladu podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(20) Certifikace technického prostředku, informačního systému nebo
(21) Stížnost proti nevydání osvědčení, potvrzení nebo dokladu podaná ve lhůtě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřídí podle dosavadních právních předpisů.
(22) Opravný prostředek podaný podle dosavadních právních předpisů Kolegiu na úseku ochrany utajovaných skutečností, o kterém nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, Kolegium již nevyřizuje. Kolegium v těchto případech všechen spisový materiál do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrátí orgánu, který mu jej předložil. Tento orgán písemně poučí účastníka řízení o tom, že proti rozhodnutí ředitele Úřadu může podat žalobu; v těchto případech lhůta pro podání žaloby běží znovu ode dne doručení písemného
(23) Proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti vydanému podle dosavadních právních předpisů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona lze podat žalobu podle tohoto zákona.
(24) Řízení o uložení pokuty zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(25) Komunikační systém, který byl provozován přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provozovat do doby schválení jeho projektu bezpečnosti, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud
(26) Pracoviště, na kterém byly vykonávány činnosti kryptografické ochrany přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze používat k výkonu kryptografické ochrany do doby jeho schválení do provozu statutárním orgánem, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v případě, že pracoviště podléhá certifikaci, pokud
(27) Stínicí komoru, která byla Ministerstvem zahraničních věcí používána na zastupitelském úřadu České republiky k ochraně
(28) Provedení bezpečnostní prověrky fyzické osoby, bezpečnostní prověrky organizace, certifikace technického prostředku, certifikace informačního systému, certifikace
Úřad vydá vyhlášku k provedení § 7 odst. 3, § 9 odst. 8, § 15a odst. 7, § 23 odst. 2, § 33, § 53 písm. a) a f), § 64, § 75a odst. 4, § 77 odst. 8, § 79 odst. 8, § 85 odst. 7, § 135 a § 138 odst. 5. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá vyhlášku k provedení § 34 odst. 7, § 35 odst. 6, § 36 odst. 4, § 44 a § 53 písm. b) až f).
Správní řád se vztahuje pouze na řízení podle § 35 odst. 2, podle části druhé hlavy IX, a na řízení podle části osmé.
Zrušuje se:
4. Nařízení vlády č. 340/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých citlivých činností.
5. Nařízení vlády č. 385/2003 Sb., kterým se stanoví citlivá činnost pro Hradní stráž.
6. Nařízení vlády č. 31/2005 Sb., kterým se stanoví seznam citlivých činností pro civilní letectví, ve znění nařízení vlády č. 212/2005 Sb.
7. Nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností.
17. Vyhláška č. 397/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti.
20. Vyhláška č. 337/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků.
22. Vyhláška č. 339/1999 Sb., o objektové bezpečnosti.
24. Vyhláška č. 348/2002 Sb., o bezpečnostní způsobilosti fyzických osob.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
1) Například § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, § 7 až 9 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), § 55b odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2002 Sb.
2) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 14 odst. 3 trestního zákoníku.
11) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb.
12) § 68 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.
15) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
18) § 7 a násl. zákona č. 499/2004 Sb.
19) § 10 zákona č. 153/1994 Sb.
20) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21) Například § 14 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, § 22 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
24) § 18 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb.
§ 15 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb.
§ 16 odst. 2 zákona č. 289/2005 Sb.
25) § 43 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky.
§ 73 zákona č. 273/2008 Sb.
27) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
28) Trestní řád.
Občanský soudní řád.
Soudní řád správní.
28a) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.
29) Například zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice.
30) Například zákon č. 273/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb.
31) Například § 94 zákona č. 273/2008 Sb., § 21 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb.
32) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37) § 18 a § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
39) § 22 občanského zákoníku.
40) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
41) Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
42) Soudní řád správní.
43) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 273/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
43b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43c) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.
43d) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
43e) § 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
43f) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
44) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
46) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
49) § 29 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
50) § 192 zákona č. 134/2016 Sb.
51) § 194 zákona č. 134/2016 Sb.
52) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
53) § 104 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.
54) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
55) § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb.
56) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
57) § 179h a 308 trestního řádu.
58) § 10a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
59) § 3 odst. 3 zákona č. 137/2001 Sb.
60) § 48 až 50 zákona č. 273/2008 Sb.
61) § 158d trestního řádu.
62) Například § 12c až 12e zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
63) Například § 158 a 160 zákona č. 134/2016 Sb.
64) § 104 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.
66) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, v platném znění.
67) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, v platném znění.
68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, v platném znění.
69) Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, sjednaná ve Vídni dne 18. dubna 1961, vyhlášená pod č. 157/1964 Sb.
70) Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění pozdějších předpisů.
71) Například § 26 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.
72) Vyhláška č. 281/2021 Sb., k provedení zákona o občanských průkazech a některých ustanovení zákona o cestovních dokladech a zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.