Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Plné znění:
372
ZÁKON
ze dne 6. listopadu 2011
o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní
(1)
(2) Zdravotními službami se rozumí
a) poskytování zdravotní
b) konzultační služby, jejichž účelem je posouzení
c) nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologicko-anatomickou pitvu nebo zdravotní pitvu a z patologicko-anatomické pitvy nebo ze zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví4),
d) zdravotnická záchranná služba5),
e) zdravotnická dopravní služba, jejímž účelem je
1. přeprava
2. rychlá přeprava zdravotnických pracovníků k zabezpečení
3. přeprava osob včetně zemřelého
f) přeprava
g) zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových zařízení nebo tkáňových zařízení podle jiných právních předpisů upravujících postupy pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk6),
h) zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo krevní
i) protialkoholní a protitoxikomanická
j)
1. lékařská
2.
3. lékárenská
(3) Zdravotními službami se rovněž rozumí specifické zdravotní služby podle zákona o specifických zdravotních službách, zdravotní služby podle zákona upravujícího transplantace nebo zákona upravujícího umělé přerušení těhotenství8).
(4) Zdravotní
a) soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem
1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu (dále jen „nemoc“),
2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu,
3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení,
4. pomoci při reprodukci a porodu,
5. posuzování zdravotního stavu,
b) preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné
c) odborné lékařské vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek53),
d) výkony, jejichž účelem je na žádost
(5)
Zdravotní služby lze poskytovat i jako součást
a) sociálně-zdravotní
b)
c) zdravotní služby poskytované v rámci centra duševního zdraví podle § 44b.
(1)
(2)
(3)
(4)
(5)
a) všeobecné praktické lékařství,
b) praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie,
c) zubní lékařství, nebo
d) gynekologie a porodnictví.
(1)
(2)
(3)
(4)
a) zubní lékařství, farmacie, obory specializačního vzdělávání, nástavbové obory nebo obory certifikovaných kurzů lékařů, zubních lékařů nebo farmaceutů podle jiného právního předpisu1),
b) odbornosti nelékařských zdravotnických pracovníků nebo obory specializačního vzdělávání nebo obory certifikovaných kurzů nelékařských zdravotnických pracovníků podle jiného právního předpisu2).
(5)
(1) Druhy zdravotní
a)
b)
c)
d)
(2) Druhy zdravotní
a)
b)
c)
d)
e)
1. nebude stabilizovaný zdravotní stav
2. zdravotní stav
f)
1. obnovení nebo zlepšení fyzických, poznávacích, řečových, smyslových a psychických funkcí
2. zpomalení nebo zastavení projevů nemoci a stabilizace zdravotního stavu
3. zlepšení vědomí
v případě, že jsou při poskytování
g)
h)
i)
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) druhy, obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, okruhy osob, kterým jsou jednotlivé druhy preventivních prohlídek poskytovány, a okruhy poskytovatelů, kteří preventivní prohlídky provádějí,
b) nemoci, u nichž se poskytuje
Formami zdravotní
(1)
(2)
a) primární
b) specializovaná
c) stacionární
(3) Součástí primární
(1)
(2)
a) lékařská
b) lékařská
c)
(3) Požadavky na minimální věcné a technické vybavení a minimální personální zabezpečení
(1)
(2)
a) akutní
b) akutní
1. s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně ohrožují jeho zdraví, ale nevedou bezprostředně k selhávání životních funkcí, nebo
2. za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně;
v rámci akutní
c) následná
1. poskytováním akutní
2. zdravotní stav
3. jde o
d) dlouhodobá
e) sociálně-zdravotní
(1) Zdravotní
a)
b) domácí
c)
(2) Ve
(3) V rámci zdravotní
(1) Poskytovatel může poskytovat pouze zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
(2) Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné
a) poskytovat odbornou první pomoc,
b) zajistit převoz osoby, jejíž zdravotní stav to vyžaduje, ze zahraničí do České republiky nebo z České republiky do zahraničí osobou oprávněnou k této činnosti podle právních předpisů jiného státu, z jehož území nebo na jehož území se převoz uskutečňuje a jde-li o činnost na území České republiky dočasnou,
c) poskytovat zdravotní služby podle § 20.
(3) Zdravotní služby lze poskytovat pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb.
(4) Personální zabezpečení
(5) Zdravotní služby mohou být poskytovány pouze ve
a) konzultační služby,
b) zdravotní služby poskytované centrem duševního zdraví podle § 44b,
c)
d) zdravotní
e) zdravotnickou dopravní službu a přepravu
f) přednemocniční
g) zdravotní služby poskytované za krizových situací a při zdravotnickém zabezpečení vojenského výcviku v mobilních zařízeních ozbrojených sil určených k poskytování zdravotních služeb za takových situací,
h) prohlídku těla zemřelého mimo
i) převoz těla zemřelého na pitvu a z pitvy podle zákona o pohřebnictví, nebo
j)
Konzultační služby mimo
(6)
(7) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby, poskytovatel zdravotnické dopravní služby a poskytovatel přepravy
(8) Poskytovatel sociálně-zdravotní
(1) Mimo
(2) Povolení se udělí poskytovateli, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci budou zdravotní výkony podle odstavce 1 poskytovány mimo
(3) O udělení povolení a době trvání jeho platnosti rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu budou zdravotní výkony poskytovány mimo
(4) Povolení lze udělit jen na základě souhlasného závazného stanoviska krajské hygienické stanice, v jejímž správním obvodu budou zdravotní výkony poskytovány mimo
(5) Žádost o udělení povolení kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a) identifikační údaje poskytovatele v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
b) vymezení činností, které budou poskytovány mimo
c) místo, kde budou zdravotní výkony poskytovány mimo
d) dobu, na kterou má být povolení uděleno, určenou konkrétním datem.
(6) Žadatel k žádosti o udělení povolení předloží
a) kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud rozhodnutí nevydal krajský úřad příslušný k udělení povolení,
b) závazné stanovisko krajské hygienické stanice.
(7) Rozhodnutí o udělení povolení kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje údaje uvedené v odstavci 5. Krajský úřad zašle kopii pravomocného rozhodnutí neprodleně krajské hygienické stanici, která vydala závazné stanovisko podle odstavce 4.
(1) Povolení zaniká
a) zánikem oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
b) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo
c) odejmutím povolení rozhodnutím krajského úřadu, který povolení vydal.
(2) Krajský úřad odejme povolení, jestliže poskytovatel
a) přestal splňovat některou z podmínek podle § 11a,
b) závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost vztahující se k poskytovaným
c) poskytoval
d) o odejmutí povolení požádal.
(3) Krajský úřad může odejmout povolení, jestliže poskytovatel
(4) Krajský úřad zašle kopii rozhodnutí o odejmutí povolení neprodleně krajské hygienické stanici, která vydala závazné stanovisko podle § 11a odst. 4.
(5) Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení nemá odkladný účinek; to neplatí, jde-li o rozhodnutí podle odstavce 3.
(1) Telemedicínskými zdravotními službami se rozumí zdravotní služby, které jsou poskytovány na dálku za použití informačních a telekomunikačních technologií nebo
(2) Telemedicínské zdravotní služby lze poskytovat i mimo
a) jejich poskytování bez přítomnosti
b) jejich poskytování spočívá pouze v tom, že jsou vzdáleně nebo za pomoci
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) technické požadavky na kvalitu a bezpečnost komunikace a šifrování komunikačního kanálu,
b) způsob prokázání identity komunikujících stran,
c) způsob projevení a záznamu souhlasu nebo nesouhlasu
(1)
(2) Poskytovatel, který je fyzickou osobou, musí být způsobilý k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle odstavce 3 anebo je povinen ustanovit odborného zástupce s touto způsobilostí; ustanovení odborného zástupce se nepřipouští, jde-li o poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění podle § 16 odst. 2. Poskytovatel, který je právnickou osobou, je povinen ustanovit odborného zástupce se
(3) Jsou-li poskytovány zdravotní služby
a) v oborech specializačního vzdělávání lékařů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání lékaře alespoň v jednom z těchto oborů; to neplatí v případě poskytování
b) v oboru zubní lékařství, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře; jde-li o poskytování
c) v oboru farmacie nebo v oborech specializačního vzdělávání farmaceutů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání farmaceuta alespoň v jednom z oborů specializačního vzdělávání farmaceutů,
d) pouze v oborech vzdělávání zdravotnických pracovníků nelékařského povolání nebo jiných odborných pracovníků, vyžaduje se
(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen
a) za úmyslný
b) za
anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen.
(2) Bezúhonnost se dokládá výpisem z rejstříku trestů a dále dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, a doklady vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladů o bezúhonnosti, které vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace14). Nevydává-li stát uvedený ve větě první výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.
(3) Vyžaduje-li se pro účely řízení podle tohoto zákona doložení bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů, požádá o vydání výpisu správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování
(1) Odborný zástupce odborně řídí poskytování
a) může být ustanovena fyzická osoba, která je
1. způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle § 12 a je členem České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory (dále jen „komora“), jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání,
2. plně svéprávná,
3. bezúhonná,
4. držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít, a
b) nemůže být ustanovena fyzická osoba, u níž trvá některá z překážek pro udělení oprávnění uvedených v
1. § 17 písm. a), nebo
2. § 17 písm. b), bylo-li oprávnění odňato podle § 24 odst. 2 písm. b), § 24 odst. 3 písm. a), b) nebo c) nebo § 24 odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e).
(2) Funkce odborného zástupce musí být vykonávána v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli. Tato podmínka neplatí, je-li odborný zástupce statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu poskytovatele nebo je-li odborný zástupce manželem nebo registrovaným partnerem poskytovatele; i v tomto případě musí být odborný zástupce k poskytovateli ve smluvním vztahu.
(3) Odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro řádné odborné řízení poskytovaných zdravotních služeb. Stejná osoba nemůže vykonávat funkci odborného zástupce pro více než 2 poskytovatele.
(4) Odborný zástupce je povinen písemně oznámit poskytovateli všechny změny údajů uvedených o něm v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, v žádosti o udělení tohoto oprávnění a v dokladech předkládaných s touto žádostí a změny a doplnění údajů týkajících se podmínek pro výkon funkce odborného zástupce a předložit doklady o nich. Změny a doplnění údajů podle věty první musí odborný zástupce oznámit do 10 dnů ode dne, kdy k nim došlo.
(5) Přestane-li odborný zástupce vykonávat svou funkci nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon této funkce, je poskytovatel povinen ustanovit nového odborného zástupce nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se o některé z těchto skutečností dozvěděl. Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu požádat o změnu oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
(1) O udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje
a) krajský úřad, v jehož správním obvodu je
b) Ministerstvo obrany, pokud je žadatelem právnická osoba zřízená tímto ministerstvem nebo jde-li o
c) Ministerstvo spravedlnosti, pokud je žadatelem právnická osoba zřízená tímto ministerstvem nebo
d) Ministerstvo vnitra, pokud je žadatelem právnická osoba zřízená tímto ministerstvem nebo jde-li o
(dále jen „příslušný správní orgán“).
(2) Oprávnění k poskytování lékárenské
(3) Oprávnění k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační
(1) Fyzické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže
a) dosáhla věku 18 let,
b) je plně svéprávná,
c) je bezúhonná,
d) je držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít,
e) je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v
f) je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb
g) jsou splněny požadavky na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb,
h) Státní ústav pro kontrolu léčiv vydal souhlasné závazné stanovisko podle § 15 odst. 2, jde-li o poskytování lékárenské
i) orgán ochrany veřejného zdraví schválil provozní řád
j) ministerstvo vydalo rozhodnutí o udělení povolení podle § 15 odst. 3, jde-li o poskytování lázeňské
k) splňuje podmínky podle § 11 odst. 8, jde-li o poskytování sociálně-zdravotní
l) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. a) až f),
m) je splněna podmínka podle § 44d, jde-li o
n) jsou splněny podmínky podle § 44g odst. 2 a 3, jde-li o
(2) Fyzické osobě, která bude poskytovat zdravotní služby pouze ve
a) je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru
b) je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb
c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) až j).
Oprávnění podle věty první nelze udělit pro poskytování
(3) Právnické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže
a) statutární orgán právnické osoby nebo jeho členové nebo vedoucí organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou, jsou bezúhonní,
b) ustanovila odborného zástupce, který splňuje podmínky v § 14 odst. 1 až 3,
c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. f) až k), m) a n),
d) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. a) až e) a g),
e) byla zřízena krajem jako příspěvková organizace podle zákona o zdravotnické záchranné službě a je oprávněna využívat linku národního tísňového čísla 155, jde-li o poskytování zdravotnické záchranné služby.
(4) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze převést ani nepřechází na jinou osobu. Jiná osoba může na základě oprávnění poskytovat zdravotní služby, jen pokračuje-li v poskytování zdravotních služeb podle § 27.
Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze udělit
a) fyzické nebo právnické osobě, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti spočívající v poskytování
b) fyzické nebo právnické osobě, které bylo odňato oprávnění podle § 24 odst. 2 písm. b), § 24 odst. 3 písm. a), b), c) nebo d) nebo § 24 odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e), a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění,
c) fyzické nebo právnické osobě po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů
d) fyzické nebo právnické osobě, jestliže soud v
e) fyzické nebo právnické osobě v průběhu
f) fyzické osobě, která
1. byla jediným nebo většinovým společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, u které trvá některá z překážek podle písmen a) až c), nebo u které by tato překážka trvala, pokud by nedošlo k zániku této právnické osoby,
2. byla jediným nebo většinovým společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, u které trvá některá z překážek podle písmene d) nebo e), nebo
3. vykonávala funkci odborného zástupce u osoby, u které trvá některá z překážek podle písmene a) nebo b), bylo-li oprávnění odňato podle § 24 odst. 2 písm. b), § 24 odst. 3 písm. a), b) nebo c) nebo § 24 odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e), nebo u které by tato překážka trvala, pokud by nedošlo ke smrti nebo zániku této osoby,
v době, kdy nastala okolnost, která vedla ke vzniku této překážky,
g) právnické osobě, jejímž jediným nebo většinovým společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem kontrolního orgánu je osoba, u které trvá některá z překážek podle písmen a) až e), nebo osoba, která
1. byla jediným nebo většinovým společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, u které trvá některá z překážek podle písmen a) až c), nebo u které by tato překážka trvala, pokud by nedošlo k zániku této právnické osoby,
2. byla jediným nebo většinovým společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, u které trvá některá z překážek podle písmene d) nebo e), nebo
3. byla odborným zástupcem osoby, u které trvá některá z překážek podle písmene a) nebo b), bylo-li oprávnění odňato podle § 24 odst. 2 písm. b), § 24 odst. 3 písm. a), b) nebo c) nebo § 24 odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e), nebo u které by tato překážka trvala, pokud by nedošlo ke smrti nebo zániku této osoby,
v době, kdy nastala okolnost, která vedla ke vzniku této překážky.
(1) Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje,
a) je-li žadatelem fyzická osoba
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum a místo narození žadatele,
2. identifikační číslo osoby17) (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,
3. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum a místo narození odborného zástupce, jestliže musí být ustanoven,
4. formu
5. adresu místa, popřípadě míst poskytování
6. datum, k němuž žadatel hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb,
7. dobu, po kterou žadatel hodlá zdravotní služby poskytovat, pokud žádá o udělení oprávnění na dobu určitou,
b) je-li žadatelem právnická osoba
1. obchodní firmu nebo název, adresu sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též místo usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky,
2. bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo organizační složkou územního samosprávného celku její název, adresu sídla a identifikační číslo a název jejího zřizovatele, a dále jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození vedoucího organizační složky státu; údaje o vedoucím organizační složky státu se neuvádějí v případě Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace,
3. údaje uvedené v písmenu a) bodě 3 o odborném zástupci a osobách, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem,
4. adresu místa, popřípadě míst poskytování
5. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2, 4, 6 a 7.
(2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží,
a) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 1
1. doklady o
2. doklad o
3. v případě ustanovení odborného zástupce doklady o způsobilosti odborného zástupce k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, doklad o
4. seznam zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, kteří budou vykonávat zdravotnické povolání v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli, a to v rozsahu požadavků na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. U lékařů, zubních lékařů a farmaceutů způsobilých k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se v seznamu uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, obor, v němž mají
5. prohlášení, že
6. souhlasné závazné stanovisko vydané Státním ústavem pro kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení
7. povolení ministerstva k využívání zdroje nebo povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení12), jde-li o poskytování lázeňské
8. rozhodnutí o schválení provozního řádu
9. doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele užívat prostory k poskytování zdravotních služeb,
10. doklad prokazující povolení k pobytu na území České republiky žadatele a odborného zástupce, byl-li ustanoven, pokud mají povinnost takové povolení mít,
11. doklad prokazující splnění podmínky podle § 11 odst. 8, jde-li o poskytování sociálně-zdravotní
12. doklad prokazující splnění podmínky podle § 44d, jde-li o
13. doklad prokazující splnění podmínek podle § 44g, jde-li o
14. prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. a) až c) nebo f) a písemný souhlas předběžného
b) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 2
1. doklady o
2. smlouvu s poskytovatelem, který provozuje
c) je-li žadatelem právnická osoba
1. doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, předloží se výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že právnická osoba, popřípadě závod nebo organizační složka závodu právnické osoby na území České republiky byly zapsány do obchodního rejstříku, pokud zápis již byl proveden; doklad o zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo výpis z těchto rejstříků nesmí být starší 3 měsíců; doklady uvedené v tomto bodě se k žádosti nepřikládají, jde-li o právnickou osobu zřízenou na území České republiky zákonem nebo bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku,
2. doklad o
3. doklad o
4. doklady uvedené v písmenu a) bodech 3 až 14,
5. v případě poskytování zdravotnické záchranné služby doklad o tom, že žadatel byl zřízen krajem jako příspěvková organizace podle zákona o zdravotnické záchranné službě a doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele využívat linku národního tísňového čísla 155,
6. prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. a) až c) nebo g) a písemný souhlas předběžného
(3) Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb osoba, která je nabyvatelem majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb dosavadním poskytovatelem, připojí k žádosti též doklady prokazující převod nebo přechod majetkových práv na žadatele. Předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 písm. a) bodu 4 lze nahradit prohlášením žadatele o tom, že nedošlo ke změnám údajů v těchto dokladech předložených dosavadním poskytovatelem; v tomto případě se rovněž nepředkládá doklad uvedený v odstavci 2 písm. a) bodě 6. Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb osoba, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb podle § 27, platí pro předložení dokladů věty první a druhá obdobně.
(4) V případě poskytování pouze dlouhodobé
(1) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb fyzické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení poskytovatele a odborného zástupce, musí-li být ustanoven, a adresu místa jejich trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, identifikační číslo poskytovatele, bylo-li přiděleno, a datum jejich narození,
b) formu
c) adresu místa, popřípadě míst poskytování
d) dobu, na kterou se oprávnění uděluje, žádá-li žadatel o udělení oprávnění na dobu určitou,
e) datum zahájení poskytování zdravotních služeb.
(2) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb právnické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a) obchodní firmu nebo název poskytovatele, adresu jeho sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též adresu místa usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození odborného zástupce,
c) náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e).
(3) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo organizační složkou územního samosprávného celku, kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a) název, adresu sídla organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) název zřizovatele organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození odborného zástupce,
d) náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e).
(4) Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů a místně příslušné územní správě sociálního zabezpečení, příslušné komoře; jde-li o oprávnění k poskytování lékárenské
(5) Pokud bylo právnické osobě, která vzniká dnem zápisu do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, vydáno rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování
(1) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb se nevyžaduje u
a) fyzické osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, jestliže poskytuje
b) právnické osoby, která má adresu sídla v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci a je podle právních předpisů státu svého usazení oprávněna poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci jsou poskytovány
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna písemně oznámit úmysl poskytovat
(3) Na osobu poskytující
(4) V případě, že krajský úřad zjistí závažné porušení povinností podle tohoto zákona osobou uvedenou v odstavci 1, oznámí tuto skutečnost ministerstvu, které ji oznámí příslušnému členskému státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci.
(5) V případě, že krajský úřad zjistí závažné porušení povinností podle tohoto nebo jiného zákona osobou uvedenou v odstavci 1, rozhodnutím může zakázat této osobě poskytování zdravotních služeb na území České republiky, a to na dobu nejdéle 3 let. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Krajský úřad zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí do 15 dnů ode dne nabytí právní moci ministerstvu, které o zákazu poskytování zdravotních služeb informuje příslušný členský stát Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarskou konfederaci.
(1) Žádost o změnu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podá příslušnému správnímu orgánu poskytovatel v případě zamýšlené změny
a) rozsahu
b) adresy místa, popřípadě míst poskytování
c) doby platnosti oprávnění k poskytování zdravotních služeb uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. d).
(2) Žádost podle odstavce 1 poskytovatel příslušnému správnímu orgánu dále podá v případě, kdy dojde ke změně v osobě odborného zástupce uvedeného v oprávnění k poskytování
Žádost podle § 20a kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje údaj o požadované změně oprávnění a doklady podle § 18 odst. 2 prokazující splnění podmínek pro poskytování
(1) Poskytovatel je povinen, nejde-li o postup podle § 20a, písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu změny týkající se údajů uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a dále všechny změny týkající se údajů v dokladech předkládaných se žádostí o udělení oprávnění a předložit o těchto změnách doklady, pokud mohou být důvodem pro pozastavení, změnu, zrušení nebo zánik oprávnění. Poskytovatel je dále povinen písemně oznámit správnímu orgánu, který vydal souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko jako podklad pro rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, všechny změny týkající se těchto rozhodnutí nebo závazného stanoviska, pokud mohou být důvodem pro jejich změnu, zrušení nebo odejmutí. Správní orgán, který vydal souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko jako podklad pro rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, neprodleně oznámí příslušnému správnímu orgánu jejich změnu, odnětí nebo zrušení.
(2) Poskytovatel je povinen změny podle odstavce 1 oznámit do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl.
(3) Týká-li se změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování
Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniká
a) smrtí poskytovatele, nepostupuje-li se podle § 27,
b) zánikem poskytovatele,
c) výmazem organizační složky závodu právnické osoby se sídlem mimo území České republiky z obchodního rejstříku,
d) zrušením organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bylo-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou,
e) uplynutím doby, pokud bylo oprávnění uděleno na dobu určitou,
f) rozhodnutím příslušného správního orgánu o odejmutí oprávnění, nebo
g) v dalších případech stanovených tímto zákonem.
(1) Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže
a) poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo odst. 2 písm. a),
b) nastala překážka poskytování
c) poskytovatel o to požádal.
(2) Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. c) na písemnou žádost poskytovatele. Žádost o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb musí být podána nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž poskytovatel požaduje oprávnění odejmout; tato lhůta neplatí, požaduje-li poskytovatel odejmout oprávnění z důvodu, pro který se oprávnění odjímá z moci úřední. Není-li dodržena lhůta pro podání žádosti, příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb nejpozději k šedesátému dni ode dne podání žádosti.
(3) Poskytovatel, který žádá o změnu oprávnění nebo o odejmutí oprávnění k poskytování
(1) Příslušný správní orgán změní, pozastaví nebo odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže
a) poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. f), g) a k) až n) a odst. 2 písm. b), nebo
b) byl zrušen souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko, které bylo podkladem pro rozhodnutí o udělení oprávnění.
(2) Příslušný správní orgán pozastaví nebo odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže poskytovatel
a) přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. d) nebo e) a odst. 3 písm. a) nebo b), nebo
b) není pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou v souvislosti s poskytováním
(3) Příslušný správní orgán může pozastavit nebo odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže
a) poskytovatel závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost stanovenou pro poskytování zdravotních služeb tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,
b) poskytovatel nesplnil povinnost odstranit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě,
c) poskytovatel nevede zdravotnickou dokumentaci nebo ji vede v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo
d) poskytovatel neplní povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(4) Příslušný správní orgán může odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže
a) poskytovatel poskytoval zdravotní služby pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
b) poskytovatel opakovaně poskytoval zdravotní služby prostřednictvím osoby, která byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, a neučinil nápravná opatření,
c) poskytovatel poskytoval zdravotní služby prostřednictvím osoby, která není způsobilá k výkonu zdravotnického povolání podle jiného právního předpisu,
d) poskytovatel závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnosti vyplývající pro něj ze zákona o veřejném zdravotním pojištění,
e) poskytovatel opakovaně požadoval od
f) zdravotní služby nejsou poskytovány po dobu delší než 1 rok.
(5) Před zahájením řízení o změně nebo o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle odstavců 1, 2 nebo 3 písm. a), c) nebo d) poskytne příslušný správní orgán poskytovateli přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy, jedná-li se o nedostatky, které lze odstranit.
(6) V rozhodnutí o pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb příslušný správní orgán stanoví dobu pozastavení oprávnění a určí zdravotní služby, které po tuto dobu nelze poskytovat. Doba pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nesmí být delší než 1 rok.
(1) Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o změně, odejmutí nebo pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí subjektům uvedeným v § 19 odst. 4 a zdravotním pojišťovnám, se kterými měl poskytovatel ke dni nabytí právní moci rozhodnutí uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
(2) Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o pozastavení nebo odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo odst. 2 písm. a) nebo podle § 17 písm. a), do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí uznávacímu orgánu pro uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, podle jiného právního předpisu.
(3) Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb uděleného na dobu určitou oznámí příslušný správní orgán subjektům uvedeným v § 19 odst. 4 a zdravotním pojišťovnám, se kterými měl poskytovatel uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to do 30 dnů ode dne, kdy k zániku oprávnění došlo; v ostatních případech zániku oprávnění, na které se nevztahuje odstavec 1, tak učiní do 30 dnů ode dne, kdy se o zániku oprávnění dozvěděl.
(4) Příslušný správní orgán zaznamená změnu, odejmutí nebo pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 3 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí do Národního registru poskytovatelů a též do registru osob. Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb uděleného na dobu určitou zaznamená příslušný správní orgán do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k zániku oprávnění došlo, do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob; v ostatních případech zániku oprávnění, na které se nevztahuje věta první, tak učiní do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o zániku oprávnění dozvěděl.
(1)
(2) Poskytovatel je povinen
(3) Poskytovatel je po dobu
(4) Pokračování v poskytování zdravotních služeb po
(5) Příslušný správní orgán přerušení a pokračování v poskytování
(1) Zemře-li poskytovatel a nejde-li o osobu uvedenou v § 16 odst. 2, může na základě jeho oprávnění k poskytování zdravotních služeb pokračovat v poskytování zdravotních služeb jiná fyzická osoba nebo právnická osoba, jestliže
a) je oprávněna užívat
b) jsou splněny podmínky uvedené v § 16 odst. 1, jde-li o fyzickou osobu, nebo podmínky uvedené v § 16 odst. 3 písm. a) až d), jde-li o právnickou osobu,
c) do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele písemně oznámí příslušnému správnímu orgánu úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb.
Osoba, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb, má práva a povinnosti poskytovatele.
(2) Úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb je osoba uvedená v odstavci 1 povinna písemně oznámit do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele též zdravotním pojišťovnám, se kterými měl zemřelý poskytovatel ke dni úmrtí uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Oznámí-li úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb více osob, může v poskytování zdravotních služeb pokračovat ta z nich, na které se písemně dohodly; podpisy na dohodě musí být úředně ověřeny. K uzavření dohody vyzve osoby, které oznámily úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb, příslušný správní orgán, jenž současně stanoví lhůtu, ve které mu má být dohoda předložena.
(3) V poskytování zdravotních služeb musí být pokračováno nejpozději do 60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele. Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu datum, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb, a to nejpozději do 10 dnů od tohoto data. Součástí oznámení jsou doklady prokazující splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) až e), jde-li o fyzickou osobu, nebo v § 16 odst. 3 písm. a) a b), jde-li o právnickou osobu, a dále prohlášení, že oznamovatel je oprávněn užívat k poskytování zdravotních služeb
(4) Jsou-li splněny podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, vydá příslušný správní orgán na základě oznámení podle odstavce 3 oznamovateli osvědčení o splnění těchto podmínek. Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení osvědčení do 10 dnů ode dne jeho vydání zdravotním pojišťovnám uvedeným v odstavci 2 a subjektům uvedeným v § 19 odst. 4. Příslušný správní orgán vydání osvědčení zaznamená do 3 pracovních dnů ode dne jeho vydání do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob. Jestliže nejsou splněny podmínky pro postup podle věty první, příslušný správní orgán rozhodne o tom, že oznamovatel nesplnil podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zaniká též právo pokračovat v poskytování zdravotních služeb; poté může poskytovatel poskytovat zdravotní služby ve
(1) Zdravotní služby lze
(2)
(3)
a) na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb,
b) zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám
c) vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování
d) být seznámen s vnitřním řádem
e) na
1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž
2. nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, nebo jiné osoby, která je na základě rozhodnutí soudu oprávněna
3. přítomnost podpůrce71), osoby blízké nebo osoby určené
a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence; tím není dotčen § 47 odst. 1 písm. b),
f) být předem informován o ceně poskytovaných
g) znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky,
h) odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka,
i) přijímat návštěvy ve
j) přijímat ve
k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.
(4)
a) žádat o změnu
1. aktuální personální možnosti poskytovatele tuto změnu umožňují,
2. touto změnou nebude ohroženo zdraví nebo život
3. tato změna nenaruší poskytování
b) na poskytnutí informací o dostupné sociální, psychologické a právní pomoci.
O uplatnění práva podle písmene a) se provede záznam ve
(5)
(6) Práva
(7) V případě poskytování
(8) Poskytovatel nesmí požadovat platbu za přítomnost některé z osob podle odstavce 3 písm. e). Poskytovatel dále nesmí podmiňovat umožnění přítomnosti těchto osob platbou za jiné plnění. Tím není dotčena možnost, aby poskytovatel požadoval úhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s přítomností některé z osob podle odstavce 3 písm. e).
(1) Volba poskytovatele a
a) umístěných do školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, do zařízení
b) svěřených do pěstounské
c) umístěných společně s matkou ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody náleží
(2) Možnost volby poskytovatele a
a) zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému poskytovatel zdravotnické záchranné služby
b) pracovnělékařské služby,
c) nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčení,
d) osoby umístěné v policejních celách zřízených u útvarů
e) osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, v zařízení pro zajištění cizinců nebo v přijímacím středisku,
f) osoby, jejichž zdravotní stav je posuzován pro účely poskytování služeb v oblasti zaměstnanosti19) a pro účely sociálního zabezpečení20),
g) vojáky v činné službě a vojáky v záloze zařazené v aktivní záloze za podmínek stanovených zákonem o vojácích z povolání,
h) případy, kdy jiný právní předpis stanoví posuzujícího poskytovatele, nebo jde-li o určení poskytovatele osobou k tomu oprávněnou na základě jiného právního předpisu,
i)
(1)
(2) Odstavec 1 se použije obdobně, jde-li o tlumočení z cizího jazyka, s výjimkou slovenštiny.
(3)
(1) Poskytovatel je povinen
a) zajistit, aby byl
b) umožnit
(2) Informace o zdravotním stavu podle odstavce 1 obsahuje údaje o
a) příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji,
b) účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů,
c) jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro
d) další potřebné léčbě,
e) omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a
f) možnosti
1. vzdát se podání informace o zdravotním stavu podle § 32 a
2. určit osoby podle § 32 a 33 nebo vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu podle § 33.
Informace o zdravotním stavu je
(3) Informaci o zdravotním stavu podává
(4) Informace o zdravotním stavu se nepodá
(5) Jde-li o nezletilého
(6) Jestliže to zdravotní stav nebo povaha onemocnění
(1)
(2) Informace o nepříznivé diagnóze nebo prognóze zdravotního stavu
a) informace o určité nemoci nebo predispozici k ní je jediným způsobem, jak
b) zdravotní stav
c)
(3) Poskytovatel může v nezbytném rozsahu zadržet informaci o zdravotním stavu nezletilého
(1)
(2) Zákaz podávání informací o zdravotním stavu vyslovený
(3) Jde-li o
(4) Osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2 a osoby blízké zemřelému
(5) Právo na informace o zdravotním stavu
(1) Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (dále jen „souhlas“) se pokládá za
a) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku,
b) informovaný, je-li
(2) Písemná forma souhlasu se vyžaduje, pokud tak stanoví jiný právní předpis21) nebo pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb určí poskytovatel. Souhlas s
(3)
(4)
(5) Písemný souhlas, písemné odvolání souhlasu, popřípadě záznam o odvolání tohoto souhlasu, pokud
(6) Jestliže zdravotní stav
(7) Jestliže
(1) Při poskytování zdravotních služeb nezletilému
(2) Poskytnutí zdravotních služeb na základě souhlasu nezletilého
(3) Jde-li o zdravotní služby, které spočívají v poskytnutí
a)
b)
souhlas zákonného zástupce nelze získat bez zbytečného odkladu, rozhodne o jejich poskytnutí
(4) Jde-li o
(5) Jde-li o
(1)
(2) Poskytovatel bude brát zřetel na dříve vyslovené přání
(3) Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem
(4)
(5) Dříve vyslovené přání nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby nebo pokud nabádá k takovému jednání, jehož výsledkem je aktivní způsobení smrti.
(6) Dříve vyslovení přání nemůže učinit
a) nezletilý
b)
(1) Žena s trvalým pobytem na území České republiky, nejedná-li se o ženu, jejímuž manželu svědčí domněnka otcovství22), má právo na utajení své osoby v souvislosti s porodem.
(2) Žena uvedená v odstavci 1, jestliže hodlá v souvislosti s porodem utajit svou totožnost, předloží poskytovateli poskytujícímu příslušné zdravotní služby písemnou žádost o utajení své totožnosti při porodu (dále jen „utajený porod“); součástí žádosti je prohlášení ženy, že nehodlá o dítě pečovat.
(3)
(1)
a) mu
1. bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou
2. je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
3. je podle trestního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních nařízeno vyšetření zdravotního stavu,
b) bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, nebo
c) jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí
(2) Nezletilého
(3)
a) kdy zdravotní stav neumožňuje
b) léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví
(4) Nezletilému
a) případy podle odstavce 3 písm. b), nebo
b) zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví.
(5) Nezletilému
(6) Poskytovatel je povinen o
(7) Bez souhlasu lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví, a
(8) Bez souhlasu
(1) K omezení volného pohybu
a) úchop
b) omezení
c) umístění
d) ochranný kabátek nebo vestu zamezující pohybu horních končetin
e) psychofarmaka, popřípadě jiné léčivé přípravky, které jsou podány
f) kombinaci prostředků uvedených v písmenech a) až e),
(dále jen „omezovací prostředky“).
(2) Omezovací prostředky lze použít
a) pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti
b) pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a) a
c) poté, co byl neúspěšně použit mírnější postup, než je použití omezovacích prostředků, s výjimkou případu, kdy použití mírnějšího postupu by zjevně nevedlo k dosažení účelu podle písmene a), přičemž musí být zvolen nejméně omezující prostředek odpovídající účelu jeho použití.
(3) Poskytovatel je povinen zajistit, aby
a)
b) byly o použití omezovacích prostředků uvedených v odstavci 1 písm. b), c), d) nebo e) bez zbytečného odkladu informovány osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2; podání informace těmto osobám se zaznamená do
c)
d) použití omezovacího prostředku indikoval vždy lékař; ve výjimečných případech, vyžadujících neodkladné řešení, může použití omezovacích prostředků indikovat i jiný zdravotnický pracovník nelékařského povolání, který je přítomen; lékař musí být o takovém použití omezovacího prostředku neprodleně informován a musí potvrdit odůvodněnost omezení,
e) každé použití omezovacího prostředku, včetně důvodu jeho použití, bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace vedené o
(4) Poskytovatel je povinen vést centrální evidenci použití omezovacích prostředků, která obsahuje pro každý typ omezovacího prostředku souhrnné údaje za kalendářní rok o
a) počtech případů použití omezovacích prostředků,
b) celkovém času v omezení; to neplatí, jde-li o omezení při poskytování zdravotnické záchranné služby,
c) celkovém počtu
a to pro každé pracoviště
(5) O dočasném přerušení nebo o ukončení použití omezovacího prostředku rozhoduje lékař, sestra pro
(1) Poskytovatel oznámí soudu do 24 hodin
a)
b) dodatečné omezení
(2)
Jde-li o poskytování
(1)
a) dodržovat navržený
b) řídit se vnitřním řádem,
c) uhradit poskytovateli cenu poskytnutých
d) pravdivě informovat
e) nepožívat během
(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. c) a d) náleží zákonnému zástupci
(3)
(4) Jestliže
Práva a povinnosti zákonného zástupce podle
a) § 31 odst. 5,
b) jde-li o poskytnutí zdravotních služeb se souhlasem zákonného zástupce, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení a nelze bez zbytečného odkladu získat vyjádření zákonného zástupce; do zdravotnické dokumentace vedené o
c) § 38 odst. 2, 5 a 6,
e) § 41 odst. 2 a 3,
g) § 93 odst. 1
náleží též pěstounovi nebo jiné
(1)
(2) Služby centra duševního zdraví jsou poskytovány prostřednictvím zdravotnických pracovníků a pracovníků vykonávajících odbornou činnost v
(3) V
(1) V
(2) Poskytovatel zřizující
(3) V
a) psychiatrie, psychoterapie a klinická psychologie, jde-li o
b) dětská a dorostová psychiatrie, psychoterapie a klinická psychologie, jde-li o
c) psychiatrie, psychoterapie, geriatrie a klinická psychologie, jde-li o
d) psychiatrie, klinická psychologie a adiktologie, jde-li o
e) psychiatrie a klinická psychologie, jde-li o
Součástí
Poskytovatel zřizující
(1)
(2) Poskytovatel zřizující
(3) Poskytovatel zřizující
(1)
(2)
a) poskytovatel akutní
b) poskytovatel akutní
(3) Poskytovatel zřizující
(1) Poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na
(2) Poskytovatel je dále povinen
a) informovat
b) zpracovat seznam cen poskytovaných
c) vymezit ordinační dobu, jde-li o pracoviště ambulantní nebo
d) opatřit
e) v době nepřítomnosti nebo dočasného
f) bez zbytečného odkladu předat zprávu o poskytnutých
g) bez zbytečného odkladu předat jiným
h) jde-li o dosavadního
i) informovat
j) přijmout
1. izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému dohledu stanovenému podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud je oprávněn požadované
2. ochrannému léčení nařízenému soudem, jde-li o poskytovatele zajišťujícího tuto službu podle zákona o specifických zdravotních službách,
k) poskytnout
l) předávat údaje do Národního zdravotnického informačního systému,
m) být pojištěn pro případ své odpovědnosti za újmu způsobenou v souvislosti s poskytováním
n) poskytovat informace vnitrostátnímu kontaktnímu místu na jeho žádost podle zákona o veřejném zdravotním pojištění50).
(3) Poskytovatel je dále povinen
a) předat
b) umožnit vstup osobám pověřeným příslušným správním orgánem, orgánem ochrany veřejného zdraví, Státním ústavem pro kontrolu léčiv, smluvní zdravotní pojišťovnou, komorou, pověřeným lékařům Institutu posuzování zdravotního stavu, zaměstnancům územních správ sociálního zabezpečení a Institutu posuzování zdravotního stavu pověřených provedením kontroly, veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí, jejich zástupci a pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí za účelem zjišťování podkladů potřebných k plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících činnost a úkoly uvedených subjektů a poskytnout jim potřebnou součinnost a předložit doklady nezbytné k provedení kontroly a plnění jejich úkolů; vstupem pověřených osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb,
c) umožnit vstup lékařům a zaměstnancům služebních orgánů pověřených kontrolou podle zákona o nemocenském pojištění25) a orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení26) za účelem zjišťování podkladů potřebných pro plnění úkolů podle tohoto zákona, zákona o nemocenském pojištění nebo zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v souvislosti s plněním úkolů v důchodovém pojištění; vstupem těchto osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb,
d) poskytovat příslušnému správnímu orgánu, ministerstvu a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv na jeho žádost podklady a údaje potřebné pro přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových situací,
e) zajistit součinnost členům mezinárodních orgánů při plnění jejich úkolů, vyplývá-li tato povinnost z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,
f) zajistit splnění oznamovací povinnosti a sdělování údajů podle zákona upravujícího sociálně-právní ochranu dětí,
g) na žádost
h) umožnit sociálním pracovníkům Institutu posuzování zdravotního stavu a sociálním pracovníkům Ministerstva práce a sociálních věcí provést u
(4) Poskytovatel je povinen informovat osobu určenou
(1) Poskytovatel je povinen zajistit
a) aby byl
b) sestavení, koordinaci a realizaci
c) aby byl
d) aby jinému poskytovateli nebo jinému zdravotnickému pracovníkovi, od nichž si
e) na výzvu poskytovatele zdravotnické záchranné služby bezodkladně spolupráci při poskytování zdravotních služeb při mimořádných událostech, hromadných nehodách nebo otravách, průmyslových haváriích nebo přírodních katastrofách, včetně zajištění bezprostředně navazující
f) na výzvu nebo na základě opatření nařízeného příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví bezodkladně účast zdravotnických pracovníků při poskytování
(2) Poskytovatel je dále povinen zajistit, aby osoby připravující se na výkon zdravotnického povolání prováděly při klinické a praktické výuce, praktickém vyučování a odborné praxi, která se uskutečňuje na jeho pracovištích, jen činnosti, včetně zdravotních výkonů, které jsou součástí výuky nebo praxe, a to pod přímým vedením zdravotnického pracovníka, který má
a) učitelem praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů vzdělávání27), nebo
b) akademickým pracovníkem, který je učitelem zdravotnického oboru28),
je poskytovatel povinen zajistit, aby tento zdravotnický pracovník neposkytoval na jeho pracovišti zdravotní služby a postupoval v součinnosti se zdravotnickým pracovníkem uvedeným ve větě první.
(1) Poskytovatel jednodenní nebo
a) zajistit
1. nezletilých
2. žen odděleně od mužů v samostatných pokojích,
a to s výjimkou poskytování akutní
b) umožnit pobyt některé z osob uvedených v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2 společně s hospitalizovaným nezletilým
c) včas informovat osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2 o propuštění z jednodenní nebo
d) zpracovat traumatologický plán, v němž upraví soubor opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích, a nejméně jednou za 2 roky ho aktualizovat; jedno vyhotovení plánu předat příslušnému správnímu orgánu do 30 dnů ode dne jeho zpracování nebo aktualizace; při jeho zpracování vychází z místních podmínek a možností a z výsledků jeho projednání podle písmene e); traumatologický plán se nezpracovává pro poskytování
e) návrh traumatologického plánu podle písmene d) a návrh jeho aktualizace projednat s příslušným správním orgánem; podrobnosti o obsahu traumatologického plánu a postup při jeho zpracování a projednání s příslušným správním orgánem stanoví prováděcí právní předpis,
f) pacienta vybavit při propuštění léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na další nezbytně nutnou dobu; to neplatí v případě poskytování záchytné služby.
(2) Pokud není
(3) Poskytovatel je rovněž povinen v rámci zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb
a) odůvodnit ve zdravotnické dokumentaci případy, kdy se při poskytování zdravotních služeb odchýlí od uznávaného medicínského postupu,
b) zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb; minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení uveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách,
c) dbát na takové používání antibiotik u konkrétního
d) vypracovat místní ošetřovatelské postupy pro výkony
(4) Poskytovatel
(5)
(1) Poskytovatel, kterého si
a) by přijetím
b) by vzdálenost místa pobytu
c) není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace, či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní
(2) Poskytovatel může ukončit
a) prokazatelně předá
b) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o
c)
d)
e) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro poskytování
f)
ukončením
(3) Poskytovatel nesmí odmítnout přijetí
(4) Poskytovatel dále nesmí odmítnout přijetí
a) u kterého bylo poskytování
b) ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěného v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o
(5) Důvody odmítnutí přijetí
(6) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, poskytovatel, kterého si
a) požadovat úhradu za poskytnutí
b) požadovat úhradu poskytnutých
c) podmínit přijetí tohoto
(1) Zdravotnický pracovník je povinen
a) poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu
b) poskytovat neprodleně odbornou první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu podle potřeby poskytnutí zdravotních služeb,
c) plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy.
(2) Povinnosti podle odstavce 1
a) písm. a) a c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky, kteří se podílejí na poskytování zdravotních služeb,
b) písm. c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
(3) Zdravotnický pracovník, který se podílel na
(1) Zdravotnický pracovník má právo
a) získat od pacienta informace o tom, že pacient, kterému má poskytovat zdravotní služby, je nosičem infekční nemoci podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a o dalších závažných skutečnostech týkajících se pacientova zdravotního stavu,
b) neposkytnout zdravotní služby v případě, že by došlo při jejich poskytování k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví.
(2) Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
(1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
(2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje
a) předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb,
b) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn
c) sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta,
d) sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání
e) sdílení údajů o zdravotním stavu
f) oznámení údajů nebo jiných skutečností, které vypovídají o tom, že
(3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v
(4) Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, nebo poskytovatelem, pro kterého tento zdravotnický pracovník v rozhodné době vykonával zdravotnické povolání, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory.
(5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro
a) zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání,
b) zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb,
c) osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,
d) osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu
e) členy odborných komisí podle zákona o specifických zdravotních službách,
f) osoby uvedené v § 28 odst. 7,
g) další osoby, které v souvislosti se svou činností vykonávanou na základě tohoto zákona nebo jiných právních předpisů zjistí informace o zdravotním stavu
(1)
(2) Za
(3) V rámci zpracování osobních údajů ve
Poskytovatel je povinen vést, zpracovávat a uchovávat
a) poskytování lékárenské
b) poskytování zdravotních výkonů v rámci
1. očkování,
2. zdravotních služeb alespoň částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
(1)
(2)
(1) Každý záznam do
(2) Poskytovatel jednotlivé záznamy ve
(3) Poskytovatel záznamy ve
(4) Poskytovatel záznamy ve
a) resortním elektronickým časovým razítkem nebo kvalifikovaným časovým elektronickým razítkem a zaručenou elektronickou pečetí založenou na certifikátu pro elektronickou pečeť vydaném ministerstvem nebo uznávanou elektronickou pečetí poskytovatele, nebo
b) resortním elektronickým časovým razítkem nebo kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem a
1. zaručeným elektronickým podpisem zdravotnického pracovníka, který je vyhotovil, založeným na certifikátu pro elektronický podpis vydaném ministerstvem obsahujícím identifikaci poskytovatele, nebo
2. uznávaným elektronickým podpisem zdravotnického pracovníka, který je vyhotovil, pokud je podpis založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis obsahujícím identifikaci poskytovatele.
(5) Poskytovatel záznamy ve
(6) Poskytovatel není povinen autorizovat záznam ve
(7) Opravy a doplnění autorizovaného záznamu se provádí novým záznamem a musí se provádět tak, aby bylo možné zjistit obsah záznamu před opravou nebo doplněním. V doplnění nebo opravě záznamu ve
Zpracovává-li poskytovatel údaje ze
Informační systém, ve kterém je vedena
Poskytovatel je povinen zpracovat písemná pravidla pro zpracování
(1)
(2) Po ukončení
(3) V případě
(1)
(2) Poskytovatel, který vede
a) zpracování
1.
2.
b) ohlášení vedení
c) předání
(3)
a) poskytovateli, v jehož
b) právnické nebo fyzické osobě, která má v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci obdobné postavení poskytovatele (dále jen „poskytovatel jiného státu Evropské unie“), v jejíž
(1) Poskytovatel, který vede
a) poskytovateli, v jehož
1. tuto
2. její část jinou než
b) poskytovateli jiného státu Evropské unie, v jehož
pokud o to poskytovatel uvedený v písmenu a) prostřednictvím
(2) Při ohlášení vedení
(1) Vedením
(2)
(3)
(1) Z požadavku o
(2) Pokud z požadavku podle odstavce 1 není možné jednoznačně identifikovat
(1) Pokud oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo úmrtím poskytovatele a nepostupuje-li se podle § 27, je ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník objektu, ve kterém byly zdravotní služby poskytovány, je-li mu úmrtí známo, nebo jiná osoba, která přišla jako první do styku se
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 je zakázáno nahlížet do
a) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděly o
b) umožnit vstup do objektu, v němž se nacházelo
(3) Příslušný správní orgán po oznámení učiněném podle odstavce 1
a) neprodleně zabezpečí
b) oznámí převzetí
c) zajišťuje pro
d) neprodleně prokazatelně zajistí předání
(4) Pokud zemřelý poskytovatel zajišťoval pracovnělékařské služby pro zaměstnavatele, příslušný správní orgán oznámí převzetí
(5) V případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb úmrtím poskytovatele, který vedl
Příslušný správní orgán může postupovat obdobně podle § 57 i v případě
Fyzická nebo právnická osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat podle § 27 v poskytování zdravotních služeb, postupuje podle § 57 odst. 3 písm. a), c) a d) a odst. 4 obdobně. Tato osoba do doby zahájení poskytování zdravotních služeb oznámí způsobem v místě obvyklém adresu místa, kam lze předkládat žádosti k zajištění postupu podle § 57 odst. 3 písm. c) a d).
(1) Poskytovatel, který hodlá ukončit poskytování zdravotních služeb, je povinen informaci o ukončení své činnosti zveřejnit alespoň 60 dnů přede dnem zamýšleného ukončení, a to ve
(2) Poskytovatel uvedený v odstavci 1 při předání
(3) Poskytovatel, který zajišťoval pracovnělékařské služby, oznámí záměr ukončit poskytování zdravotních služeb alespoň 60 dnů přede dnem zamýšleného ukončení zaměstnavateli zaměstnance, o němž je v souvislosti s pracovnělékařskými službami
(4) Podle odstavců 1 až 3 se postupuje obdobně, má-li zaniknout oprávnění k poskytování zdravotních služeb z jiných důvodů, než je uvedeno v odstavci 1, a poskytovateli je zánik oprávnění předem znám.
(1) Fyzická nebo právnická osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu, je povinna zajistit předání
(2) Jestliže nastaly skutečnosti, podle nichž fyzická nebo právnická osoba uvedená v § 58 nemůže pokračovat v poskytování zdravotních služeb, předá neprodleně
(1) Jde-li o zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb v souvislosti se zrušením organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku a v poskytování zdravotních služeb
a) pokračuje jiný poskytovatel, je zanikající organizační složka povinna zajistit předání
b) nepokračuje jiný poskytovatel, použije se ustanovení § 57 odst. 3 a 4 obdobně s tím, že
(2) Informaci o ukončení činnosti zveřejní zřizovatel organizační složky alespoň 60 dnů přede dnem zamýšleného ukončení, a to ve
Jestliže poskytovatel předal
(1) Příslušný správní orgán při převzetí
a) § 59 odst. 2 postupuje obdobně podle § 57 odst. 3 písm. c) a d),
b) § 59 odst. 3 postupuje obdobně podle § 57 odst. 4, nebo
c) § 60 nebo § 61 odst. 1 písm. b) postupuje obdobně podle § 57 odst. 3, popřípadě podle § 57 odst. 4.
(2) Příslušný správní orgán může pro zajištění úkolů podle § 57 odst. 3 písm. c) a d) předat
(3) Příslušný správní orgán předá
(4) V soupisu
(5)
(1) Příslušný správní orgán nebo poskytovatel, který převzal
a) řízení před správními orgány,
b)
c) řešení sporu s bývalým
d) řešení sporu se zdravotní pojišťovnou.
Obdobně se postupuje, jde-li o fyzickou osobu, která pozbyla způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.
(2) Osoby, jimž byl podle odstavce 1 umožněn přístup do
a) nemají přístup k údajům, které nesouvisí s účelem, pro který byl přístup umožněn,
b) jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích, o nichž se v souvislosti s přístupem do
(3) Příslušný správní orgán nebo poskytovatel poučí osoby, jimž byl podle odstavce 1 umožněn přístup do
(1) Do
a)
b) osoby určené
c) osoby blízké zemřelému
postupy podle písmene a), b) nebo c) nesmí narušit poskytování zdravotních služeb.
(2) Do
a) pracovník poskytovatele a osoba v obdobném postavení k poskytovateli, jsou-li
1. osobou se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání nebo jiným odborným pracovníkem a podílí-li se na poskytování zdravotních služeb
2. osobou plnící další úkoly podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů64),
b) osoby podílející se na výkonu působnosti příslušného správního orgánu v souvislosti s přezkoumáním lékařského posudku podle jiného právního předpisu,
c) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřené příslušným správním orgánem vypracováním odborného stanoviska k návrhu na přezkoumání lékařského posudku,
d) osoby, které se podílejí na výkonu působnosti správních orgánů a které jsou
1. oprávněné k výkonu kontroly v rozsahu jejich pověření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
2. osobami se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřenými a přizvanými ke kontrole v rozsahu jejich pověření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
3. pověřené k vyřízení stížnosti podle části osmé tohoto zákona v souvislosti s touto stížností,
4. ustavené jako nezávislý odborník nebo jmenované členem nezávislé odborné komise podle § 94 odst. 3, nebo
5. pověřené příslušným správním orgánem, který převzal podle tohoto zákona
e) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřené zdravotními pojišťovnami k provádění činností v rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění,
f) zdravotničtí pracovníci příslušní podle jiných právních předpisů k posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení, zejména nemocenského nebo důchodového pojištění, státní sociální podpory, zaměstnanosti, sociálně-právní ochrany dětí,
g) osoby Státním ústavem pro kontrolu léčiv pověřené a přizvané ke kontrole podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů v rozsahu stanoveném těmito právními předpisy,
h) osoby podílející se na evidenci údajů nebo na kontrole sdělování údajů do Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona,
i) soudní znalci ve zdravotnických oborech a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které byly pověřeny vypracováním znaleckého posudku znaleckým ústavem nebo znaleckou kanceláří30), poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku zadaného
j) zdravotničtí pracovníci způsobilí k ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání pověření k této činnosti Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání v souvislosti s prací v podmínkách ionizujícího záření,
k) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které jsou zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, při výkonu státního zdravotního dozoru,
l) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící hodnocení kvality a bezpečí podle tohoto zákona a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící externí klinické audity lékařského ozáření podle zákona o specifických zdravotních službách,
m) veřejný ochránce práv, ochránce práv dětí, jejich zástupce a jimi pověření zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí v souvislosti s plněním úkolů při výkonu jim svěřené působnosti podle jiného zákona tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů třetích osob,
n) členové delegace Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání nebo členové delegace Podvýboru pro prevenci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a to v rozsahu nezbytném pro splnění úkolu vyplývajícího z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují činnost výboru nebo podvýboru32),
o) inspektoři oprávnění k provádění inspekcí souvisejících s klinickým hodnocením humánních léčivých přípravků v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím podrobná pravidla pro provádění inspekčních postupů správné klinické praxe55),
p) jde-li o
q) státní zástupci při výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy74),
r) pověřený člen nebo zaměstnanec komory v rámci výkonu disciplinární pravomoci podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře,
s) osoby provádějící monitoring nebo audit klinického hodnocení humánních léčivých přípravků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie75) upravujícího klinická hodnocení humánních léčivých přípravků a členové etické komise, která vykonává dohled nad klinickým hodnocením léčivého přípravku, klinickou zkouškou
Osoby uvedené v písmenech b) až o), q) až s) si mohou pořizovat výpisy nebo kopie
(3) Osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka a zdravotničtí pracovníci uvedení v § 46 odst. 2 mohou do
(1) Pokud si osoba, která je podle § 65 odst. 1 nebo odst. 2 písm. b) až k) oprávněná k pořízení výpisu nebo kopie
a) pro osoby uvedené v § 65 odst. 1 do 30 dnů od obdržení žádosti
b) pro osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až k) v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení do 15 dnů od obdržení písemné žádosti,
pokud z jiného právního předpisu nevyplývá jiný postup nebo pokud nebyla dohodnuta jiná lhůta.
(2) Pokud poskytovatel není schopen osobám uvedeným v § 65 odst. 1 zajistit nahlížení do
(3) Poskytovatel nemůže po osobě uvedené v § 65 odst. 1 písm. a) v souvislosti s pořízením výpisu nebo kopie
(4) V případě, že je
(5) Osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až n) jsou povinny před nahlédnutím do
(6) Každé nahlédnutí do
Jestliže jsou ve
Jestliže příslušný správní orgán převzal
(1) Poskytovatel, jehož zřizovatelem je ministerstvo, umožní po uplynutí doby uchovávání
(2) Po ukončení výběru archiválií vyhotoví příslušný archiv protokol o provedeném výběru archiválií a určí, do čí
Prováděcí právní předpis stanoví
a) obsah a náležitosti
b) náležitosti požadavku o
c) části
d) podrobnosti způsobu vedení a zpracovávání
e) lhůty pro provádění záznamů a autorizaci
f) dobu uchování
g) formu a způsob podepisování
(1)
(2) Služby
(3)
a) v České republice na základě elektronického receptu vystaveného v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci a
b) v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci na základě elektronického receptu vystaveného v České republice. Při předávání informací prostřednictvím
(4) Správcem
(1) Správce
(2) Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob, formu, náležitosti a postup ohlášení vedení a poskytování
b) způsob, formu, náležitosti a postup ohlášení vedení
(1) Národní zdravotnický informační systém je jednotný celostátní informační systém veřejné správy určený
a) ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a o úhradách zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to za účelem získání informací o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky, včetně zajištění transparentnosti poskytování a financování zdravotních služeb, zajištění rovného přístupu k zdravotním službám a hodnocení indikátorů kvality, klinických doporučených postupů a bezpečnosti zdravotních služeb,
b) k vedení Národních zdravotních registrů a zpracování údajů v nich vedených,
c) k vedení Národního registru poskytovatelů, Národního registru zdravotnických pracovníků a Národního registru hrazených zdravotních služeb a zpracování údajů v nich vedených,
d) k realizaci a zpracování výběrových šetření o zdravotním stavu obyvatel, o determinantách zdraví, o efektivitě a výkonnosti screeningových programů, o potřebě a spotřebě zdravotních služeb a spokojenosti s nimi a o výdajích na zdravotní služby,
e) pro potřeby vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví, a
f) ke zpracování údajů podle písmen a) a d) jakož i v registrech podle písmen b) a c) pro statistické účely a k poskytování údajů a statistických informací v rozsahu určeném tímto nebo jinými právními předpisy, včetně poskytování informací pro mezinárodní instituce, a dále ke zpracování národních statistických ukazatelů o resortu zdravotnictví (dále jen „resortní referenční statistiky“),
g) k vývoji a optimalizaci klasifikačního systému pro nastavení systému úhrad akutní
(2) Pro zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému podle odstavce 1 písm. b) až d) se předávají bez souhlasu subjektu údajů33), pokud dále není stanoveno jinak, údaje, kterými jsou, je-li subjektem údajů
a)
1. údaje potřebné k jeho identifikaci, a to číslo pojištěnce, je-li přiděleno, nebo rodné číslo, identifikátor
2. údaje související s jeho zdravotním stavem ve vztahu k onemocnění a jeho léčbě, a to zejména údaje socio-demografické a diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza
3. identifikační údaje poskytovatele, který zdravotní služby poskytoval, včetně oddělení a pracoviště,
4. identifikační údaje posledního zaměstnavatele, u kterého
b) poskytovatel, údaje uvedené v § 74 odst. 1,
c) zdravotnický pracovník, údaje uvedené v § 76 odst. 1,
d) osoba poskytující zdravotní služby podle § 20, údaje uvedené v § 74 odst. 2.
(3) Ministerstvo zřizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „statistický ústav“) jako organizační složku státu k plnění svých úkolů v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona a zákona o státní statistické službě. V čele statistického ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Statistický ústav je správcem Národního zdravotnického informačního systému.
(4) Údaje podle odstavce 2 předávají do Národního zdravotnického informačního systému, pokud je neposkytují podle jiného právního předpisu34),
a) poskytovatelé; poskytovatelé, kteří jsou zároveň zpravodajskou službou, údaje do Národního zdravotnického informačního systému nepředávají,
b) zdravotní pojišťovny,
c) příslušní správci nebo jimi pověření zpracovatelé těchto údajů, pokud se jedná o údaje shromažďované podle tohoto zákona nebo jiných zákonů,
d) v případě Národního registru poskytovatelů podle § 74 též příslušné správní orgány, krajské úřady a osoba pověřená správcem Národního zdravotnického informačního systému,
e) v případě Národního registru zdravotnických pracovníků podle § 76 též
1. školy poskytující střední vzdělávání ve skupině oborů zdravotnického vzdělávání, vyšší odborné a vysoké školy, které mají akreditovaný vzdělávací nebo studijní program, jejichž absolvováním získává absolvent odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů (dále jen „vzdělávací zařízení“),
2. akreditovaná zařízení podle zákonů upravujících způsobilost k výkonu zdravotnických povolání (dále jen „akreditovaná zařízení“),
3. právnické osoby, které jsou pověřenými organizacemi podle zákonů upravujících způsobilost k výkonu zdravotnických povolání (dále jen „pověřená organizace“),
4. komory,
5. zdravotnický pracovník,
6. ministerstvo,
7. Ministerstvo práce a sociálních věcí,
8. Česká správa sociálního zabezpečení,
f) v případě Národního registru léčby uživatelů drog též zařízení služeb sociální
g) v případě příjemců příspěvku na
(5) Osoby uvedené v odstavci 4
a) nemají nárok na úhradu nákladů, které jsou spojené s poskytováním údajů do Národního zdravotnického informačního systému,
b) jsou povinny umožnit statistickému ústavu a ministerstvu kontrolu správnosti a úplnosti sdělování údajů do Národního zdravotnického informačního systému,
c) jsou povinny zajistit správnost údajů předávaných do Národního zdravotnického informačního systému.
(6) Údaje do Národního zdravotnického informačního systému se předávají pouze v elektronické podobě přímým zápisem nebo na technických nosičích způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a ve struktuře podle datového rozhraní. Datové rozhraní zveřejní statistický ústav na svých internetových stránkách.
(7) V Národním zdravotnickém informačním systému se v případech stanovených tímto zákonem vede za účelem identifikace subjektu údajů
a) identifikátor
b) identifikátor zdravotnického pracovníka přidělený podle zákona o elektronizaci zdravotnictví (dále jen „identifikátor zdravotnického pracovníka“), a
c) agendový identifikátor fyzické osoby přidělený podle zákona upravujícího informační systém základních registrů18); agendový identifikátor fyzické osoby předává, pokud tento zákon nestanoví jinak, do Národního informačního systému, statistický ústav.
(8) Pokud statistický ústav zjistí při kontrole podle odstavce 5 písm. b) nebo při plnění úkolů v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému nesprávné nebo neúplné údaje, tyto údaje v Národním zdravotnickém informačním systému označí za nesprávné nebo neúplné a informaci o tom předá bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy nesprávnost nebo neúplnost údaje zjistí, osobě, která tyto údaje do Národního zdravotnického informačního systému předala, k prověření a nápravě, anebo v uvedené lhůtě neúplný údaj doplní nebo nesprávný údaj opraví, pokud je schopen jej ověřit z jiných zdrojů podle tohoto zákona. Osoba, které byla předána informace podle věty první, údaj označený za neúplný doplní nebo údaj označený za nesprávný opraví bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy jí byla informace předána.
(9) V rámci zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému lze využívat rodné číslo
(1) Statistický ústav pro účely plnění jeho úkolů podle tohoto zákona v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému využívá
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenu b) nebo c).
(2) Údaji využívanými podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů,
h) typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.
(3) Údaji využívanými podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození; u státního občana České republiky, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i) omezení svéprávnosti,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte,
o) údaje o osvojenci v rozsahu,
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,
3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum, místo a okres narození a u osvojence, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,
6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,
p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí státního občana České republiky mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého.
(4) Údaji využívanými podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
g) druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,
j) omezení svéprávnosti,
k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizinci umožněn vstup na území České republiky,
l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,
m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost manžela nebo registrovaného partnera a jeho rodné číslo; je-li manželem nebo registrovaným partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
o) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození,
p) údaje o osvojenci v rozsahu
1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,
3. původní a nové rodné číslo osvojence,
4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,
6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození,
7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,
q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí cizince mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,
b) rodné číslo,
c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,
d) den, měsíc a rok narození,
e) místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila.
(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo z agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7) Policie České republiky poskytne poskytovateli na základě jeho písemné žádosti následující údaje
a) adresu místa pobytu zemřelého
b) adresu místa pobytu
c) adresu místa pobytu
d) adresu místa pobytu, jméno, popřípadě jména, a příjmení žijícího manžela nebo žijícího dítěte
e) adresu místa pobytu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zákonného zástupce nebo opatrovníka
pokud tyto údaje poskytovatel nemůže jiným způsobem zjistit a pokud jsou nezbytné k zajištění podmínek pro poskytování zdravotních služeb.
(8) Žádost podle odstavce 7 obsahuje
a) identifikační údaje poskytovatele,
b) identifikační údaje zdravotnického pracovníka, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a jeho pracovní zařazení u poskytovatele,
c) účel, ke kterému jsou údaje požadovány,
d) rodné číslo
e) rodné číslo manžela, dětí nebo zákonných zástupců
(9) Správce registru osob poskytuje statistickému ústavu pro účely zabezpečení poskytování zdravotních služeb a pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému ze základního registru osob o subjektu vedeném v registru osob údaje v rozsahu
a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, pokud není podnikající fyzická osoba zapsána do obchodního rejstříku,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby,
c) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle jiných právních předpisů,
d) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle jiných právních předpisů,
e) právní forma,
f) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna,
g) statutární orgán, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště u fyzické osoby nebo název a sídlo právnické osoby,
h) právní stav,
i) adresa sídla subjektu vedeného v registru osob nebo adresa místa podnikání fyzické osoby,
j) datum zahájení provozování činnosti v provozovně,
k) datum ukončení provozování činnosti v provozovně,
l) adresa místa provozovny,
m) kód agendy,
n) datum prvotního zápisu do registru osob,
o) datum poslední změny údaje vedeného v registru osob,
p) identifikační číslo osoby,
q) identifikační číslo provozovny.
(10) V konkrétním případě lze z využívaných údajů podle odstavců 2 až 5 nebo z poskytovaných údajů podle odstavců 7 a 9 použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(11) Statistický ústav předává údaje jím využívané podle odstavců 2 až 5 nebo jemu poskytnuté podle odstavce 9 poskytovatelům a zdravotním pojišťovnám k plnění jejich úkolů na základě jejich žádosti. Žádost poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny a údaje předávané statistickým ústavem na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(12) Žádost podle odstavce 11 obsahuje
a) identifikační údaje poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny,
b) základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány,
c) požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů podle písmene b),
d) účel, ke kterému jsou údaje požadovány,
e) další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem;
žádost se podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51).
(13) Statistický ústav ověří identitu žadatele, jde-li o poskytovatele, v Národním registru poskytovatelů, a jde-li o zdravotní pojišťovnu, která získala povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění podle zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, v obchodním rejstříku. Statistický ústav dále posoudí podle sděleného účelu oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá požadované údaje. Pokud statistický ústav žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost poskytovateli nebo zdravotní pojišťovně.
(14) Statistický ústav předá na žádost ministerstvu údaje získané podle odstavců 2 až 5 a 9, které ministerstvo potřebuje pro plnění svých úkolů podle tohoto nebo jiných zákonů.
(1) Ministerstvo poskytuje statistickému ústavu na základě jeho žádosti pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému údaje z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech zařazených do specializačního vzdělávání nebo doplňující odborné praxe, z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech, kteří získali specializovanou způsobilost, a z evidence uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a o vykonaných aprobačních zkouškách1) údaje o osobách vedených v těchto evidencích v rozsahu podle § 76 odst. 1 písm. a) až g).
(2) Statistickému ústavu na základě jeho žádosti poskytují pro účely uvedené v odstavci 1 a v § 70 odst. 1 údaje rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení, a to údaje o
a) ošetřujících lékařích evidovaných v informačních systémech nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění25) v rozsahu podle § 76 odst. 1, jsou-li v informačním systému vedeny, a
b) fyzických osobách evidovaných v informačních systémech Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení vedených podle jiných právních předpisů71), jsou-li v informačních systémech vedeny, a to v rozsahu uvedeném v žádosti podle § 71b.
Žádost podle § 71a odst. 1 nebo 2 musí obsahovat rozsah požadovaných údajů, časové období, za něž se údaje požadují, a další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem. Žádost se podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51).
(1) Součástí Národního zdravotnického informačního systému jsou
a) data z rezortního Programu statistických zjišťování a ze statistických zjišťování prováděných ministerstvem mimo program statistických zjišťování sbíraná podle zákona o státní statistické službě,
b) národní zdravotní registry, které jsou uvedeny v příloze tohoto zákona,
c) Národní registr poskytovatelů,
d) Národní registr zdravotnických pracovníků,
e) data přebíraná z národních zdravotních registrů vedených podle zákona upravujícího transplantace,
f) data přebíraná z informačních systémů vedených podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
g) Národní registr hrazených zdravotních služeb,
h) data z Listů o prohlídce zemřelého,
i) data o nákladovosti
j) data ze statistických zjišťování prováděných statistickým ústavem,
(dále jen „zdravotnické registry“).
(2) V Národním zdravotnickém informačním systému zdravotnické registry vytvářejí vzájemně propojenou soustavu a pro účely uvedené v § 73 je možné sdružovat údaje v nich vedené. Pro vedení těchto zdravotnických registrů lze využívat údaje získané z informačních systémů veřejné správy a zdravotních pojišťoven.
(3) Zdravotní registry uvedené v odstavci 1 písm. b) vždy obsahují
a) identifikátor
b) agendový identifikátor fyzické osoby přidělený k
(1) Účelem zdravotnických registrů je
a) sběr informací k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence, okolností vzniku a šíření společensky závažných nemocí a jejich důsledků; zároveň slouží jako podklad pro hodnocení kvality, účelnosti a efektivity diagnostických a léčebných postupů, včetně klinických doporučených postupů, a podporu nebo usměrnění jejich rozvoje s návazně možnou podporou vybavenosti
b) sledovat vývoj, příčiny a důsledky nejenom závažných onemocnění, a to včetně důsledků ekonomických, a jejich dopady do sociální sféry a ekonomiky sociálního systému,
c) evidence a sledování
d) evidence poskytovatelů a osob poskytujících zdravotní služby podle § 20, personálního zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb a technického a věcného vybavení,
e) evidence zdravotnických pracovníků z hlediska jejich oprávnění k výkonu zdravotnického povolání, věku, pohlaví a dosaženého vzdělání,
f) získávání potřebných údajů pro resortní referenční statistiky, statistické účely a poskytování informací,
g) sběr informací k hodnocení indikátorů kvality, klinických doporučených postupů a bezpečnosti zdravotních služeb,
h) sběr informací k zajištění kvality a udržitelnosti systému úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění,
i) sběr informací ke sledování demografického vývoje, reprodukčního zdraví a důsledků stárnutí obyvatelstva na poskytování zdravotních služeb,
j) evidence zemřelých na základě Listu o prohlídce zemřelého.
(2) Přístup k
a) oprávněný pracovník správce nebo
b) oprávněný zdravotnický pracovník poskytovatele, který
1. poskytuje
2. je zdravotnickou záchrannou službou, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c), a to pro účely plnění úkolů podle tohoto zákona a zákona o zdravotnické záchranné službě,
3. je
4. je
c) oprávněný zaměstnanec osoby poskytující do zdravotnického registru údaje, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c), a zdravotnický pracovník poskytující do zdravotnického registru údaje o své osobě, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. d), a to v rozsahu jimi poskytovaných údajů; tím není dotčen přístup k veřejným částem zdravotnických registrů,
d) oprávněný pracovník Koordinačního střediska transplantací pro potřeby využití anamnestických dat vedených ve zdravotnických registrech o zemřelém
e) oprávněný pracovník instituce, která má ze zákona právo využívat data určeného zdravotnického registru pro svoji činnost,
f) oprávněný pracovník orgánu ochrany veřejného zdraví, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c) a d), a to pro účely plnění úkolů podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
(dále jen „oprávněný pracovník“); oprávněného pracovníka určují a žádost podle odstavce 2 předkládají subjekty uvedené v písmenech a) až f). Subjektem oprávněným podat žádost podle odstavce 3 se též rozumí zdravotnický pracovník podle písmene c), který poskytuje do zdravotnického registru údaje o své osobě.
(3) Přístup k
(4) Subjekt podle odstavce 2 je povinen bez zbytečného odkladu oznámit statistickému ústavu změny skutečností, na základě kterých byl zajištěn oprávněnému pracovníkovi přístup k osobním a dalším údajům vedeným ve zdravotnickém registru. Statistický ústav podle závažnosti změn přístup zruší nebo změní. Statistický ústav přístup zruší též na základě žádosti oprávněného subjektu.
(5) Statistický ústav poskytne na základě žádosti poskytovatele informaci o úmrtí
a) základní identifikační údaje poskytovatele,
b) základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány,
c) požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů,
d) účel, ke kterému je informace o úmrtí
e) další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem.
Žádost podepíše statutární orgán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51).
(6) Statistický ústav ověří identitu žadatele uvedeného v odstavci 5 v Národním registru poskytovatelů. Statistický ústav dále posoudí podle sděleného účelu, ke kterému jsou údaje požadovány, oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá žadateli požadované údaje. Pokud statistický ústav žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost žadateli.
(7) Statistický ústav poskytne na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím61), pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze informace o struktuře dat.
(8) Pro statistické a vědecké účely poskytuje statistický ústav z národních zdravotních registrů údaje pouze v podobě, ze které nelze určit konkrétní fyzickou nebo právnickou osobu. Statistický ústav je oprávněn žádat za poskytnutí těchto údajů úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisů, kopií, s opatřením technických nosičů dat a s odesláním údajů oprávněnému subjektu podle odstavce 2. Statistický ústav si může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání údajů.
(9) V případě, že bude statistický ústav za poskytnutí údajů podle odstavce 8 požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady oprávněnému subjektu, který předložil žádost podle odstavce 3, před poskytnutím údajů podle odstavce 8. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady statistickým ústavem vyčíslena.
(10) Nesplní-li statistický ústav vůči oprávněnému subjektu, který předložil žádost podle odstavce 3, oznamovací povinnost podle odstavce 9, ztrácí nárok na úhradu nákladů.
(11) Poskytnutí údajů podle odstavce 8 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud oprávněný subjekt, který předložil žádost podle odstavce 3, do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, statistický ústav žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží.
(12) Úhrada je příjmem statistického ústavu.
(1) Statistický ústav zpracovává a zveřejňuje resortní referenční statistiky v oblastech, kterými jsou
a) makroekonomické charakteristiky zdravotnictví,
b) místní, časová a kapacitní dostupnost zdravotních služeb, jejich personální zabezpečení a technické a věcné vybavení,
c) ukazatele kvality zdravotních služeb,
d) ukazatele výkonnosti poskytovatelů,
e) ukazatele zdravotního stavu obyvatel a
f) ukazatele kvality a výkonnosti preventivních programů.
(2) Statistický ústav zpracovává referenční statistiky podle odstavce 1 v rozsahu seznamu konkrétních referenčních statistik stanoveného prováděcím právním předpisem podle § 78 písm. f). Statistický ústav ke konkrétním referenčním statistikám zveřejní metodiku výpočtu, včetně určení zdroje údajů a základní interpretace konkrétní resortní referenční statistiky.
(3) Statistický ústav zveřejňuje resortní referenční statistiky, včetně metodiky podle odstavce 2, a podmínky použití datových sad na svých internetových stránkách.
(1) Národní registr poskytovatelů obsahuje strukturované údaje o poskytovatelích, a to
a) identifikační údaje poskytovatele v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
b) údaje o odborném zástupci v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
c) adresu místa nebo míst poskytování zdravotních služeb a další kontaktní údaje poskytovatele, například telefon, fax, adresu elektronické pošty, adresu internetových stránek a identifikátor datové schránky,
d) rozsah poskytované
e) datum zahájení poskytování zdravotních služeb,
f) údaj o
g) údaj o pozastavení poskytování zdravotních služeb,
h) údaj o zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
i) údaj o pokračování v poskytování zdravotních služeb podle § 27,
j) provozní a ordinační dobu,
k) seznam zdravotních pojišťoven, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
l) údaj o získání potvrzení o splnění podmínek hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb podle tohoto zákona,
m) počet lůžek podle formy a oboru
n) přepočtený počet zdravotnických pracovníků v členění podle odborné způsobilosti, specializované způsobilosti, zvláštní odborné a zvláštní specializované způsobilosti,
o) zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro dostupnost zdravotních služeb, včetně adresy
p) stejnopis
1. rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 4 a rozhodnutí týkající se jeho změn, odejmutí, pozastavení nebo zániku podle § 25 odst. 4,
2. osvědčení o pokračování zdravotních služeb podle § 27 odst. 4,
q) technické údaje pro komunikaci podle zákona o elektronizaci zdravotnictví,
r) údaj o udělení statusu
s) informace o
(2) Do Národního registru poskytovatelů se zaznamenávají též údaje o osobách poskytujících zdravotní služby podle § 20, a to údaje uvedené v dokladu prokazujícím jejich oprávnění poskytovat zdravotní služby v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, kontaktní adresa a další kontaktní údaje podle odstavce 1 písm. c), datum zahájení a ukončení poskytování zdravotních služeb na území České republiky, zákaz poskytování zdravotních služeb na území České republiky a doba jeho trvání.
(3) Obsah Národního registru poskytovatelů je
a) veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva, s výjimkou
1. adresy místa trvalého nebo hlášeného pobytu a datu narození fyzické osoby,
2. stejnopisů dokumentů uvedených v odstavci 1 písm. p),
3. údajů o poskytovateli, o jehož oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhodlo Ministerstvo obrany a zároveň je jeho provozovatelem, Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo vnitra,
4. údajů o obsazenosti lůžek podle odstavce 1 písm. m),
b) přístupný oprávněnému pracovníkovi poskytovatele a osobě poskytující zdravotní služby podle § 20, a to v rozsahu údajů o nich zpracovávaných,
c) přístupný oprávněným zaměstnancům příslušného správního úřadu a dále krajského úřadu, jemuž bylo oznámeno poskytování zdravotních služeb podle § 20 odst. 2, v rozsahu všech údajů zpracovávaných v registru, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti zdravotnictví,
d) přístupný oprávněným zaměstnancům právnických osob zajišťujícím sběr dat do Národního zdravotnického informačního systému s výjimkou údajů o obsazenosti lůžek podle odstavce 1 písm. m),
e) přístupný oprávněným zaměstnancům zdravotních pojišťoven v rozsahu všech údajů zpracovávaných v registru, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění,
f) přístupný oprávněnému pracovníkovi komory, jde-li o člena komory, který je poskytovatelem nebo odborným zástupcem, a to v rozsahu údajů o nich vedených,
g) přístupný oprávněnému zaměstnanci ministerstva za účelem výkonu státní správy,
h) přístupný oprávněnému zaměstnanci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a to za účelem plnění úkolů Státního ústavu pro kontrolu léčiv podle zákona o léčivech s výjimkou údajů o obsazenosti lůžek podle odstavce 1 písm. m),
i) přístupný oprávněnému zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení nebo služebním orgánům nemocenského pojištění, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění,
j) přístupný oprávněnému pracovníkovi zdravotnické záchranné služby, a to za účelem plnění úkolů zdravotnické záchranné služby podle tohoto zákona a zákona o zdravotnické záchranné službě,
k) přístupný oprávněnému pracovníkovi orgánu ochrany veřejného zdraví, a to za účelem plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
l) přístupný oprávněnému pracovníkovi poskytovatele akutní
m) přístupný oprávněnému pracovníkovi Ministerstva práce a sociálních věcí a Institutu posuzování zdravotního stavu za účelem výkonu státní správy v oblasti sociálního zabezpečení podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona o nemocenském pojištění.
(1) Do Národního registru poskytovatelů předává údaje nebo jejich změnu podle
a) § 74 odst. 1 písm. a) až i), p) a s) příslušný správní orgán s tím, že další kontaktní údaje podle § 74 odst. 1 písm. c) předává, pokud jsou mu známé,
b) § 74 odst. 2 krajský úřad, jemuž bylo oznámeno poskytování zdravotních služeb podle § 20 odst. 2, s tím, že další kontaktní údaje podle § 74 odst. 1 písm. c) předává, pokud jsou mu známé,
c) § 74 odst. 1 písm. c), jde-li o kontaktní údaje, a podle § 74 odst. 1 písm. j) až o) a q) poskytovatel,
d) § 74 odst. 1 písm. r) ministerstvo.
(2) Správní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 předávají údaje do Národního registru poskytovatelů nebo jejich změny, s výjimkou údajů podle § 74 odst. 1 písm. o), bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku údaje nebo jeho změně dozví; to neplatí pro osoby, které předávají údaje do Národního registru poskytovatelů podle § 74 odst. 1 písm. m), pokud jde o údaje o obsazenosti lůžek, které předávají údaje bez zbytečného odkladu, nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se o vzniku údaje nebo jeho změně dozví. Tím není dotčen postup podle § 26 odst. 2 nebo 4.
(1) Národní registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání obsahuje údaje o zdravotnických pracovnících, včetně hostujících osob a osob, které způsobilost k výkonu zdravotnického povolání získaly mimo území České republiky, a to
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnického pracovníka a jeho akademický titul, vědecká hodnost a vědecko-pedagogický titul,
b) datum a místo narození,
c) pohlaví,
d) rodné číslo, bylo-li přiděleno, v případě cizinců číslo cestovního dokladu nebo jiného průkazu totožnosti,
e) státní občanství,
f) údaj o zařazení zdravotnického pracovníka do specializačního vzdělávání ve specializačním oboru nebo v nástavbovém oboru s uvedením oboru, data zařazení a vzdělávacího zařízení, které o zařazení rozhodlo,
g) údaj o absolvování základního kmene specializačního vzdělávání s uvedením oboru, data ukončení, čísla certifikátu a vzdělávacího zařízení, které certifikát vydalo,
h) označení odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné nebo zvláštní specializované způsobilosti, číslo diplomu a datum jejího získání podle jiných právních předpisů, v případě uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů označení způsobilosti a datum jejího uznání,
i) identifikační údaje vzdělávacího zařízení, akreditovaného zařízení nebo pověřené organizace, ve kterých zdravotnický pracovník získal odbornou, specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilost, v případě uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů identifikační údaj uznávajícího orgánu,
j) údaj, zda se jedná o hostující nebo usazenou osobu,
k) v případě hostující osoby datum oznámení, na základě kterého může podle jiného právního předpisu vykonávat zdravotnické povolání,
l) v případě zdravotnických pracovníků, kterých se týká specializační příprava nebo kteří jsou v průběhu aprobačního řízení, údaj, zda se jedná o zdravotnického pracovníka zařazeného do specializačního vzdělávání nebo přípravy k aprobační zkoušce, a obor specializačního vzdělávání nebo aprobační zkoušky,
m) identifikační údaje poskytovatele, u kterého zdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolání, obor, druh a forma zdravotní
n) adresu místa trvalého pobytu zdravotnického pracovníka, jde-li o cizince, adresu hlášeného pobytu, a další kontaktní údaje, například telefonní číslo, adresu elektronické pošty nebo identifikátor datové schránky, pokud adresu a další kontaktní údaje zdravotnický pracovník sdělil,
o) záznamy o
1. pravomocných rozhodnutích o zákazu výkonu zdravotnického povolání,
2. zápisu do seznamu členů komory a vyloučení z komory,
p) identifikátor zdravotnického pracovníka.
(2) Obsah Národního registru zdravotnických pracovníků je přístupný
a) vzdělávacímu zařízení, akreditovanému zařízení, ministerstvu nebo pověřené organizaci, které jsou editorem údajů o zdravotnickém pracovníkovi v rozsahu odstavce 1 písm. f) až k) a p),
b) poskytovateli v rozsahu údajů o jeho zaměstnancích, včetně hostujících osob, podle odstavce 1 písm. a) až l) a n) až p), a to za účelem zajištění poskytování zdravotních služeb a ověřování plnění požadavků na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb,
c) komoře v rozsahu údajů podle odstavce 1 vedených o jejích členech, za účelem výkonu její činnosti,
d) zdravotní pojišťovně v rozsahu údajů podle odstavce 1 písm. a), b), d, f) až i), k) až p), a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění,
e) ministerstvu v rozsahu údajů podle odstavce 1, a to za účelem výkonu státní správy,
f) příslušnému správnímu orgánu v rozsahu údajů podle odstavce 1 písm. a), b), f) až p), a to za účelem výkonu jeho činnosti,
g) Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv v rozsahu údajů o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech podle odstavce 1 písm. a), b), h) až j), l), n) a p), a to za účelem výkonu státní správy v oblasti lékové politiky,
h) zdravotnickému pracovníkovi v rozsahu údajů o něm vedených,
i) osobám uvedeným v § 77 odst. 1 k údajům, které do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají,
j) Ministerstvu práce a sociálních věcí, České správě sociálního zabezpečení a služebním orgánům nemocenského pojištění v rozsahu údajů podle odstavce 1, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění.
(1) Do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají údaje podle § 76 odst. 1
a) písm. a) až j) a l) vzdělávací zařízení, akreditovaná zařízení a pověřené organizace, které tímto provádějí prvotní zápis zdravotnického pracovníka do registru,
b) písm. a) až e) Ministerstvo vnitra a Policie České republiky v souladu s § 71,
c) písm. a) až e) a h) až k) ministerstvo a pověřené organizace,
d) písm. a) až e), l) a m) poskytovatel,
e) písm. n) zdravotnický pracovník dobrovolně,
f) písm. o) bodu 1 soud,
g) písm. o) bodu 2 komora,
h) písm. p) statistický ústav.
(2) V případě chybějících údajů v Národním registru zdravotnických pracovníků je statistický ústav oprávněn je doplnit z údajů, které získá podle § 71a.
(3) Zdravotnický pracovník vedený v Národním registru zdravotnických pracovníků je povinen bez zbytečného odkladu oznámit statistickému ústavu, zjistí-li, že jsou v tomto registru o něm vedené chybné údaje. Statistický ústav předá takovou informaci osobě uvedené v § 77 odst. 1, která údaje označené za chybné do Národního registru zdravotnických pracovníků předala, k prověření a zjednání nápravy.
(4) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až d), f) a g) předávají údaje do Národního registru zdravotnických pracovníků nebo jejich změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku údaje nebo o jeho změně dozví.
(1) Národní registr hrazených zdravotních služeb obsahuje údaje o obsahu, datu a čase poskytnutí zdravotní služby, o fyzické nebo právnické osobě, která zdravotní službu poskytla, pojištěnci, kterému byla zdravotní služba poskytnuta, a o provedených úhradách zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění.
(2) Do Národního registru hrazených zdravotních služeb předává údaje podle odstavce 1 zdravotní pojišťovna, která zdravotní službu uhradila, a to
a) identifikační údaje zdravotní pojišťovny, která úhradu zdravotních služeb provedla,
b) identifikační údaje
1. poskytovatele, včetně identifikace pracoviště,
2. v rozsahu identifikátor zdravotnického pracovníka uvedeného ve smlouvě o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb uzavřené mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
c) rozsah zdravotních služeb, o jejichž poskytování a úhradě uzavřela zdravotní pojišťovna s poskytovatelem smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
d) údaje o personálním zabezpečení včetně identifikátorů zdravotnických pracovníků, prostřednictvím kterých poskytovatel poskytuje zdravotní služby, a uvedených ve smlouvě o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb uzavřené mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a pokud je nemá k dispozici, tak včetně jejich rodných čísel, a věcném a technickém vybavení poskytovatele, k jejichž zajištění se zavázal zdravotní pojišťovně ve smlouvě o poskytování a úhradě zdravotních služeb uzavřené podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
e) vymezení zdravotních služeb, za které byla úhrada provedena,
f) výši úhrady za zdravotní služby vymezené podle písmene e), poskytnuté zdravotní pojišťovnou,
g) typ úhrady a
h) období, v němž byly poskytnuty zdravotní služby vymezené podle písmene e), za které zdravotní pojišťovna poskytla úhradu ve výši uvedené podle písmene f).
(3) Do Národního registru hrazených zdravotních služeb dále zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 2 předává
a) agendový identifikátor fyzické osoby přidělený podle zákona upravujícího informační systém základních registrů18) k pojištěnci, kterému byla poskytnuta zdravotní služba specifikovaná podle písmene d) a uhrazená zdravotní pojišťovnou poskytovateli; pokud agendový identifikátor fyzické osoby nebyl přidělen, identifikační číslo tohoto pojištěnce,
b) údaj o pohlaví pojištěnce uvedeného v písmenu a) a rok jeho narození,
c) kód
d) specifikaci zdravotní služby poskytnuté pojištěnci, včetně uvedení data poskytnutí zdravotní služby.
(4) Do Národního registru hrazených
a) výsledky odborných laboratorních hematologických, biochemických, mikrobiologických, molekulárně biologických, molekulárně patologických, multiomických, imunologických, histopatologických a cytologických vyšetření v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
b) údaje o provedených odborných laboratorních genetických, cytogenetických a multiomických vyšetřeních zahrnující data zárodečného genomu; jde-li o genetická prediktivní, presymptomatická, prenatální a preimplantační vyšetření, poskytovatel předává pouze údaj o typu provedeného vyšetření v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
c) výsledky jiných laboratorních odborných vyšetření než uvedených v písmenech a) a b), pokud si takové laboratorní vyšetření vyžádalo
d) identifikační údaje zdravotní pojišťovny, které byla úhrada
e) identifikační údaje poskytovatele, včetně identifikace pracoviště, který laboratorní vyšetření podle písmene a), b) nebo c) provedl,
f) číslo pojištěnce nebo identifikátor
(5) Obsah Národního registru hrazených
a) zdravotní pojišťovně v rozsahu údajů o
b) oprávněným zaměstnancům ministerstva, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti veřejného zdravotního pojištění.
(6) Osobní údaje vedené v Národním registru hrazených zdravotních služeb se po uplynutí 50 let od roku úmrtí subjektu údajů nebo jeho prohlášení za mrtvého anonymizují.
(7) Statistický ústav je povinen předat Ministerstvu financí nebo ministerstvu na základě jeho žádosti informace podle odstavce 2 v anonymizované podobě, které si Ministerstvo financí nebo ministerstvo vyžádá pro účely výkonu veřejnosprávní kontroly zdravotních pojišťoven.
Lhůta pro zápis údaje, popřípadě jeho změny, který vyplývá z rozhodnutí, do příslušného zdravotnického registru, počíná běžet dnem následujícím po dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Prováděcí právní předpis stanoví
a) okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících osobní a další údaje do zdravotnických registrů,
b) postup, způsob, strukturu a formu předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů, a dále vymezení lůžek podle formy nebo oboru poskytované zdravotní
c) periodicitu a lhůty předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů, pokud tento zákon nestanoví jinak,
d) náležitosti žádosti o oprávnění k přístupu k
e) způsob vymezení a způsob specifikace zdravotních služeb, za které byla úhrada provedena, a typ úhrady pro účely předávání údajů do Národního registru hrazených zdravotních služeb,
f) seznam konkrétních resortních referenčních statistik, lhůty jejich zveřejnění a případy, kdy lze v dané referenční statistice označit konkrétního poskytovatele nebo zdravotní pojišťovnu,
g) údaje o výsledcích a typu provedených laboratorních vyšetření podle § 77a odst. 4 písm. a), b) a c).
(1) Na těle zemřelého lze provádět pouze tyto úkony
a) prohlídku těla zemřelého,
b) pitvu, včetně
c) odběr orgánů pro transplantace podle transplantačního zákona,
d) odběr tkání a buněk určených k použití u člověka, a to
1. při léčbě příjemce lidských tkání a buněk podle transplantačního zákona a podle zákona o lidských tkáních a buňkách,
2. pro výrobu léčiv podle zákona o léčivech a zákona o lidských tkáních a buňkách,
e) odběr částí lidského těla, včetně tkání a buněk za účelem jejich použití pro lékařskou vědu, výzkum nebo k výukovým účelům, a dalším účelům, stanoví-li tak jiný právní předpis,
f) vyjmutí implantabilních zdravotnických prostředků a aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, je-li to účelné; vyjímání stomatologických pevných protetických výrobků je zakázáno,
g) další úkony stanovené zákonem o pohřebnictví.
(2) Úkony na těle zemřelého, s výjimkou prohlídky těla zemřelého, postupů podle transplantačního zákona a případů nařízení pitvy
(3)
(1) Odběr části lidského těla, včetně orgánů, tkání nebo buněk (dále jen „část těla“), lze provádět pouze pro účely zdravotní
(2) Při odběru částí těla a použití těla zemřelého a nakládání s nimi se podle účelu použití postupuje podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících nakládání s lidskými orgány, tkáněmi nebo buňkami.
(1) Část těla odebranou
a) pro potřeby vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům ve zdravotnictví,
b) pro použití při léčbě příjemce lidských tkání a buněk podle zákona o lidských tkáních a buňkách,
c) pro potřeby transplantací podle zákona upravujícího transplantace,
d) k použití pro výrobu léčiv podle zákona o léčivech a podle zákona o lidských tkáních a buňkách,
e) pro potřeby stanovené jiným právním předpisem.
(2) Pro potřeby podle
a) odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e) lze část těla odebranou
1. byla
2. v případě použití pro potřeby podle odstavce 1 písm. b) nebo d) byly splněny podmínky podle zákona o lidských tkáních a buňkách,
b) odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e) lze tělo zemřelého, včetně odebraných částí z těla zemřelého použít, pokud
1. s tím zemřelý za svého života vyslovil podle tohoto zákona prokazatelný souhlas,
2. v případě použití pro potřeby podle odstavce 1 písm. b) nebo d) byla zemřelému za jeho života podána informace o možnosti darování tkání nebo buněk pro tyto účely, jejich odběru, uchování a použití a byly splněny podmínky podle zákona o lidských tkáních a buňkách a
3. nebude zmařen účel pitvy, a to zejména v případech, kdy vzniklo podezření, že příčinou úmrtí je
jestliže zemřelý za svého života nevyjádřil prokazatelný souhlas, může prokazatelný souhlas vyslovit osoba blízká zemřelému.
(3) Na základě žádosti ošetřujícího lékaře nebo zákonného zástupce nebo opatrovníka
(4) Souhlas se nevyžaduje, jde-li o
a) použití biologického materiálu pro potřeby výuky, vědy nebo výzkumu odebraného
b) nácvik život zachraňujícího zdravotního výkonu koniotomie nebo punkce tenzního pneumotoraxu, přičemž nácvik lze provádět pouze v rámci patologicko-anatomické pitvy nebo zdravotní pitvy a za podmínky, že nebude zmařen účel této pitvy, a to zejména v případech, kdy vzniklo podezření, že příčinou úmrtí je
(5) Prokazatelným vyslovením souhlasu s uchováním a použitím části těla
a) písemný souhlas
b) záznam o souhlasu
Písemný souhlas nebo záznam o vyslovení souhlasu a záznam o podání informace podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo odstavce 2 písm. b) bodu 2 je součástí zdravotnické dokumentace vedené o
(6) Část těla
(7) Použití části těla
(1) Při nakládání s
(2)
(1) Úmrtí osoby nebo nález těla zemřelého mimo
(2) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 má každý, kdo se o úmrtí dozvěděl nebo nalezl tělo zemřelého nebo jeho část a neví, zda úmrtí nebo nález těla nebo jeho části již bylo oznámeno.
(1) Prohlídku těla zemřelého je třeba provést vždy; jejím účelem je zjistit smrt osoby, pravděpodobné datum a čas úmrtí, pravděpodobnou příčinu smrti a dále určit, zda bude provedena pitva. V rámci provedení prohlídky těla zemřelého je provedeno označení těla zemřelého.
(2) Prohlídky těl zemřelých jsou povinni zajišťovat
a) poskytovatelé v oboru všeobecné praktické lékařství a v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie u svých registrovaných
b) nejde-li o postup podle písmene a), poskytovatel, se kterým kraj uzavřel za účelem zajišťování prohlídky těl zemřelých smlouvu,
c) poskytovatel, v jehož
d) poskytovatel zdravotnické záchranné služby v případě, kdy k úmrtí došlo při poskytování přednemocniční
e) poskytovatel domácí
Prohlídky osob, které zemřely ve výcvikovém prostoru nebo zařízení ozbrojených sil nebo při výkonu služby, provádějí lékaři ozbrojených sil. Prohlídku osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, provádí lékař
(1) Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého
a) vyplní příslušné části Listu o prohlídce zemřelého a zajistí předání jeho jednotlivých částí subjektům stanoveným prováděcím právním předpisem,
b) určí, zda bude provedena patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva podle tohoto zákona,
c) o úmrtí nebo nálezu těla zemřelého informuje osobu blízkou zemřelému, je-li mu tato osoba známa; součástí informace je sdělení o určení provedení pitvy a identifikační údaje poskytovatele, který pitvu provede,
d) vyznačí v Listu o prohlídce zemřelého provedení patologicko-anatomické nebo zdravotní pitvy určené podle písmene b),
e) v případech, kdy určil provedení pitvy, zajistí převoz těla zemřelého k pitvě,
f) v případech, kdy neurčil provedení pitvy, předá zprávu o úmrtí
g) neprodleně informuje
1. podezření, že úmrtí bylo způsobeno
2. zemřelého neznámé totožnosti,
3. úmrtí, ke kterému došlo za nejasných okolností;
lékař provádějící prohlídku těla zemřelého provede jen nezbytné úkony tak, aby nedošlo ke zničení nebo poškození možných důkazů nasvědčujících tomu, že byl spáchán
h) informuje
(2) Prostřednictvím Listu o prohlídce zemřelého je rodné číslo zemřelého
(3) Má-li lékař provádějící prohlídku těla zemřelého podezření, že příčinou úmrtí je nebezpečná infekční nemoc nebo že jde o pacienta s touto nemocí, byla-li příčinou úmrtí taková nemoc, nebo jde-li o úmrtí pacienta s touto nemocí, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně stanoví podmínky pro přepravu zemřelého, provedení pitvy a pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí být tělo pohřební službě vydáno.
(4) Má-li lékař provádějící prohlídku těla zemřelého podezření na kontaminaci zemřelého radioaktivní látkou, nebo v případě, že má podezření, že byla příčinou úmrtí
(1) Mimořádná událost s hromadným úmrtím je událost, při níž zemře zpravidla více než 10 osob. Lékaři poskytovatele zdravotnické záchranné služby, kteří se dostaví k místu nálezu
a) v místě nálezu těl, nebo
b) ve vnější zóně39), kde
1. třídí
2. konstatují smrt.
(2) Policie České republiky provede identifikaci zemřelých, zajištění místa jejich nálezu nebo místa shromáždění těl zemřelých. Velitel složky Policie České republiky40) zajistí přivolání lékaře se způsobilostí v oboru soudní lékařství a lékaře podle § 84 odst. 2 písm. b), který zajistí prohlídky těl zemřelých. V případě, že je důvodné podezření, že těla zemřelých jsou kontaminována chemickými, radioaktivními nebo nebezpečnými biologickými materiály, zajistí přivolání policejního nebo armádního specialisty na danou problematiku.
(1) Pitvy jsou
a) patologicko-anatomické, které se provádějí za účelem zjištění základní nemoci a dalších nemocí, komplikací zjištěných nemocí a k ověření klinické diagnózy a léčebného postupu u osob zemřelých ve
b) zdravotní, které se provádějí za účelem zjištění příčiny smrti a objasnění dalších ze zdravotního hlediska závažných okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely mimo
c) soudní, které se provádějí při podezření, že úmrtí bylo způsobeno
d) anatomické, které se provádějí k výukovým účelům nebo pro účely vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví.
(2) Patologicko-anatomické pitvy provádí poskytovatelé v oboru patologická anatomie. Nestanoví-li tento zákon jinak, patologicko-anatomická pitva se vždy provádí
a) u žen, které zemřely v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým
b) u plodů z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodů genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu,
c) u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku,
d) u
e) jestliže byl z těla zemřelého proveden odběr orgánu pro účely transplantací, tkání nebo buněk pro použití u člověka nebo odebrána část těla pro výzkum nebo k výukovým účelům; v případech, kdy transplantační zákon stanoví provádění pitev jinak, postupuje se podle transplantačního zákona,
f) v případě, že k úmrtí došlo v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách
g) v případě podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s odběrem orgánu za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro použití u člověka,
h) v případě, kdy není dostatečně objasněna příčina smrti, základní nemoci, dalších nemocí nebo jejich komplikací nebo klinická diagnóza.
(3) Zdravotní pitvy provádí poskytovatelé v oboru soudní lékařství. Nestanoví-li tento zákon jinak, zdravotní pitva se vždy provádí
a) při náhlých a neočekávaných úmrtích, jestliže při prohlídce těla zemřelého nedošlo ke stanovení příčiny smrti nebo nebyla příčina smrti dostatečně objasněna,
b) při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy,
c) při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovil zdravotnický pracovník zúčastněný na poskytování zdravotních služeb, lékař, který provedl prohlídku těla zemřelého, nebo osoba blízká zemřelému,
d) při podezření, že úmrtí mohlo být způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek,
e) u osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
(4) Patologicko-anatomické pitvy podle odstavce 2 a zdravotní pitvy podle odstavce 3 se provádějí i bez souhlasu zemřelého51). Jde-li současně o povinnou pitvu patologicko-anatomickou a zdravotní, provede se pitva zdravotní.
(5) Soudní pitvy provádí poskytovatelé v oboru soudní lékařství. Převoz těla zemřelého k soudní pitvě a zpět zabezpečuje a hradí orgán činný v trestním řízení, který ji nařídil. Rovněž hradí i veškeré další náklady s pitvou spojené.
(6) Anatomické pitvy mohou provádět pouze univerzitní vysoké školy, které mají akreditovaný bakalářský nebo magisterský studijní program, jehož absolvováním se získává odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, na k tomu určených pracovištích; lze je provádět, pokud byly splněny podmínky pro použití těla zemřelého podle tohoto zákona. Převoz těla zemřelého k anatomické pitvě a zpět, provedení této pitvy a uložení těla zabezpečuje a náklady hradí univerzitní vysoká škola.
(7) Pokud v rámci pitvy prováděné podle odstavce 2, 3 nebo 6 nastane podezření, že úmrtí bylo způsobeno
(1) Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého může rozhodnout, že se neprovede patologicko-anatomická pitva v případech podle § 88 odst. 2 písm. a), b) nebo c) nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 3 písm. b) nebo d), jestliže jde o úmrtí, jehož příčina je zřejmá, a zemřelý
(2) Poskytovatel provádějící pitvu může rozhodnout, že se
a) neprovede patologicko-anatomická pitva v případech podle § 88 odst. 2 písm. a), b) nebo c) nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 3 písm. b) nebo d), jestliže jde o úmrtí, jehož příčina je zřejmá, a zemřelý
b) neprovede patologicko-anatomická pitva v případech podle § 88 odst. 2 písm. a), b), c) nebo h) nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 3 písm. a), b) nebo d), pokud při dodatečně provedeném odborném posouzení je příčina úmrtí zřejmá,
c) provede patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva v případech podle § 88 odst. 2 nebo 3, i když nebyla určena lékařem provádějícím prohlídku těla zemřelého.
(3) Pro způsob vyslovení prokazatelného nesouhlasu
(4) O rozhodnutí o neprovedení zdravotní pitvy podle odstavce 2 písm. a) nebo b) je poskytovatel v oboru soudní lékařství povinen informovat Policii České republiky.
(1) Poskytovatel, který provedl pitvu, zajistí vyplnění příslušných částí Listu o prohlídce zemřelého a předání těchto částí místům jejich určení stanoveným prováděcím právním předpisem.
(2) Poskytovatel, který provedl pitvu, je povinen písemně informovat o jejím výsledku
a) poskytovatele, v jehož
b)
Tělo zemřelého musí být ve
Části těla odebrané v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, plodové vejce, plodové lůžko (placenta) nebo těhotenská sliznice, odebrané části těla zemřelého nebo tkáně a buňky, které byly určeny pro výrobu léčiv, k vědeckým, výzkumným nebo výukovým účelům, nebo orgány, tkáně a buňky určené pro použití podle zákonů upravujících nakládání s lidskými orgány, tkáněmi nebo buňkami a nebyly pro tyto účely použity (dále jen „anatomicko-patologický odpad“), se spalují ve spalovně poskytovatele, nemá-li poskytovatel vlastní spalovnu, ve spalovně jiného poskytovatele nebo v krematoriu, a to na základě smlouvy uzavřené s jiným poskytovatelem nebo provozovatelem krematoria. Obdobně se postupuje, jde-li o odebrané části těla zemřelého, které byly použity k vědeckým, výzkumným nebo výukovým účelům s tím, že jejich spálení zajišťuje a hradí ten, kdo je použil.
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti Listu o prohlídce zemřelého, způsob jeho vyplňování, místa určení jeho jednotlivých částí, postup při jejich předávání místu určení a náležitosti hlášení o ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky.
(1) Proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami může podat stížnost
a)
b) zákonný zástupce, opatrovník
c) osoba blízká v případě, že
d) osoba zmocněná
Stížnost se podává poskytovateli, proti kterému směřuje; tím není dotčena možnost podat stížnost podle jiných právních předpisů. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo
(2) Pokud osoba, která podala stížnost podle odstavce 1 (dále jen „stěžovatel“), s jejím vyřízením nesouhlasí, může ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení jejího vyřízení podat stížnost příslušnému správnímu orgánu. Zároveň uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti podle odstavce 1. Stížnost podle věty první lze podat i tehdy, není-li stížnost podle odstavce 1 vyřízena ve lhůtě podle odstavce 3 písm. b).
(3) Poskytovatel je povinen
a) navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné,
b) vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu nebo správnímu orgánu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele,
c) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení, jejímž obsahem jsou alespoň údaje o
1. datu obdržení a datu vyřízení stížnosti,
2. předmětu stížnosti,
3. způsobu vyřízení stížnosti,
4. ústním projednání stížnosti, bylo-li navrženo,
5. přijatých nápravných opatřeních;
identifikační údaje stěžovatelů se v evidenci o podání stížností neuvádějí,
d) poskytnout evidenci podle písmene c) správnímu orgánu podle odstavce 2 nebo ministerstvu, pokud o to požádají,
e) umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie,
f) jde-li o šetření stížnosti příslušným správním orgánem, poskytnout mu na jeho vyžádání včasnou a nutnou součinnost; to platí i pro poskytovatele, který poskytl související
(4) Poskytovatel lůžkové nebo
a) kontaktních údajích na osobu pověřenou vyřizováním stížností a
b) možnosti podat stížnost podle odstavců 1 a 2.
(5) K šetření stížností osob proti postupu při poskytování zdravotních služeb, jejichž poskytovatelem je
(1) Příslušný správní orgán je povinen
a) vyřídit stížnost
1. do 30 dnů ode dne jejího obdržení,
2. do 90 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislého odborníka,
3. do 120 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislou odbornou komisi;
lhůta pro vyřízení stížnosti podle bodu 2 nebo 3 počíná běžet dnem, kdy příslušný správní orgán ustavil nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi; lhůtu podle bodu 1 může správní orgán odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů a lhůtu podle bodu 2 nebo 3 o dalších 60 dnů; správní orgán ustaví nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi bez zbytečného odkladu; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 pracovních dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu nebo správnímu orgánu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele,
b) určit pracoviště krajského úřadu k přijímání stížností,
c) uveřejnit adresu určeného pracoviště, úřední hodiny a kontakt na toto pracoviště na úřední desce,
d) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení, jejímž obsahem jsou alespoň údaje o
1. datu obdržení a datu vyřízení stížnosti,
2. předmětu stížnosti,
3. způsobu vyřízení stížnosti,
4. ústním projednání stížnosti, bylo-li navrženo,
5. uložených nápravných opatřeních;
identifikační údaje stěžovatelů se v evidenci o podání stížností neuvádějí,
e) poskytnout ministerstvu na jeho žádost evidenci podle písmene d),
f) umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie.
(2) Stížnost, kterou podala osoba, která není uvedena v § 93 odst. 1, příslušný správní orgán posoudí jako podnět k provedení kontroly. Ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení písemně vyrozumí osobu uvedenou ve větě první o tom, jak se stížností bylo naloženo.
(3) Příslušný správní orgán může na základě stížnosti nebo z moci úřední nebo jiného podnětu, a to zejména pro posouzení případů, u nichž vznikly pochybnosti, zda byl při poskytování zdravotních služeb dodržen správný postup, popřípadě k vyloučení příčinné souvislosti mezi nesprávným postupem a újmou na zdraví
a) nezávislého odborníka; odborníka ustaví vždy, směřuje-li stížnost nebo podnět proti správnému postupu při poskytování zdravotních služeb, popřípadě je namítáno ublížení na zdraví
b) nezávislou odbornou komisi; komisi ustaví vždy, jestliže
1. nezávislý odborník na základě posouzení
2. podle jeho uvážení jde o případ, kdy posouzení nezávislým odborníkem je odborně nedostačující nebo je třeba posoudit případné ublížení na zdraví při poskytování zdravotních služeb s důsledkem smrti
(1) Členy nezávislé odborné komise, které jmenuje a odvolává příslušný správní orgán, jsou vždy
a) zástupce příslušného správního orgánu, který je předsedou komise a řídí její činnost,
b) nejméně 2 zdravotničtí pracovníci se
c) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru patologická anatomie nebo soudní lékařství, jde-li o úmrtí
d) zástupce příslušné komory nebo příslušné profesní organizace.
(2) K jednání komise
a) je vždy přizvána osoba, která získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva,
b) může být přizván poskytovatel, proti kterému stížnost směřuje, a stěžovatel za účelem podání vysvětlení skutečností uvedených ve stížnosti, a to na dobu nezbytně nutnou; pokud o to poskytovatel nebo stěžovatel požádá, jsou přizváni k jednání vždy.
(3) Členy nezávislé odborné komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k poskytovateli, ke stěžovateli nebo k
(4) Nezávislá odborná komise projedná případ za účasti nejméně nadpoloviční většiny všech členů, přičemž jeden z nich musí být vždy zdravotnický pracovník podle odstavce 1 písm. b).
(5) Nezávislá odborná komise případ posoudí na základě zdravotnické dokumentace vedené o
a) souhrn podstatných údajů ze zdravotnické dokumentace,
b) závěr projednání případu
1. s jednoznačným konstatováním, zda byl nebo nebyl při poskytování zdravotních služeb dodržen náležitý odborný postup; v případě nedodržení náležitého odborného postupu se uvede jeho popis,
2. v případě, že nebyl dodržen náležitý odborný postup, s konstatováním, zda je nebo není dána příčinná souvislost mezi takovým postupem a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti; to neplatí, pokud na základě zjištěných skutečností nelze takové konstatování učinit,
c) návrh opatření směřujících k nápravě.
(1) Jestliže příslušný správní orgán při šetření stížnosti zjistí porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních služeb nebo činnostech s tím souvisejících stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy anebo jiná pochybení dotýkající se práv a zájmů
a) uloží poskytovateli nápravná opatření s uvedením lhůty pro jejich splnění a lhůty, ve které je poskytovatel povinen zaslat příslušnému správnímu orgánu písemnou zprávu o splnění uložených nápravných opatření; nápravným opatřením nelze uložit poskytnutí
b) podá podnět
1. orgánu příslušnému podle jiných právních předpisů41),
2. příslušné komoře, jestliže zjistí takové pochybení zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, které přísluší šetřit komoře podle zákona upravujícího činnost komor;
obdobně postupuje poskytovatel.
(2) O uložených nápravných opatřeních nebo o podání podnětu zašle příslušný správní orgán informaci zdravotní pojišťovně, u které byl
Jednání nezávislé odborné komise je neveřejné. Příslušný správní orgán, pokud ustavil nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi, sdělí poskytovateli,
(1) Externí hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných
(2) Hodnotící standardy jsou souborem požadavků na vybrané procesy posuzované ve
(3) Hodnocení kvality a bezpečí může provádět fyzická nebo právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění k provádění této činnosti podle tohoto zákona. Oprávnění k hodnocení kvality a bezpečí lze udělit pro jednotlivé formy
(4) O udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí rozhoduje ministerstvo. Toto oprávnění nelze převést ani nepřechází na jinou fyzickou nebo právnickou osobu.
(5) Fyzické osobě se udělí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí na její písemnou žádost, jestliže
a) není poskytovatelem nebo společníkem nebo statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, která je poskytovatelem,
b) nejedná ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou42),
c) má vypracovány hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy
d) splňuje požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí v návaznosti na formy
(6) Právnické osobě se udělí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí na její písemnou žádost, jestliže
a) není poskytovatelem nebo společníkem nebo statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, která je poskytovatelem, nebo zdravotní pojišťovnou,
b) její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu není současně společníkem nebo statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny a není ani poskytovatelem,
c) nejedná ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou42) a ani jinak nejednají ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu,
d) má vypracovány hodnotící standardy pro jednotlivé formy
e) splňuje požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí v návaznosti na formy
(7) Prováděcí právní předpis stanoví
a) minimální hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy
b) rozsah procesů posuzovaných ve
c) požadavky na způsob a postupy hodnocení kvality a bezpečí,
d) požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí týkající se odborné způsobilosti osob, jejichž prostřednictvím bude hodnocení kvality a bezpečí prováděno, a počet těchto osob.
(1) Žádost o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje,
a) je-li žadatelem fyzická osoba
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození žadatele,
2. identifikační číslo17), bylo-li přiděleno,
3. rozsah
b) je-li žadatelem právnická osoba
1. obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno,
2. jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem,
3. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2 až 3.
(2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí předloží,
a) jde-li o fyzickou osobu
1. prohlášení, že splňuje podmínky podle § 98 odst. 5 písm. a) a b),
2. seznam osob, jejichž prostřednictvím bude hodnocení kvality a bezpečí prováděno, s uvedením jména, popřípadě jmen a příjmení; u zdravotnických pracovníků se dále uvede jejich odborná nebo specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a u ostatních osob jejich vzdělání s uvedením studijního programu a oboru, ve kterém bylo získáno; v seznamu se dále uvede, které osoby budou odpovídat žadateli za hodnocení kvality a bezpečí jednotlivých forem, popřípadě druhů
3. hodnotící standardy kvality a bezpečí a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí pro rozsah
b) jde-li o právnickou osobu
1. doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, předloží výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla, který nesmí být starší 3 měsíců,
2. prohlášení, že splňuje podmínky podle § 98 odst. 6 písm. a) a c),
3. prohlášení statutárního orgánu nebo jeho členů a členů kontrolního orgánu, že splňují podmínky podle § 98 odst. 6 písm. b) a c),
4. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2 a 3.
(3) Osoba, jejímž prostřednictvím bude hodnocení kvality a bezpečí prováděno, může tuto činnost vykonávat pouze na základě osvědčení o odborné způsobilosti k jejímu výkonu vydaného ministerstvem. Jsou-li v seznamu podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 uvedeny rovněž osoby, ke kterým žadatel k žádosti podle odstavce 1 toto osvědčení nepředložil, považuje se tato žádost zároveň za žádost o vydání osvědčení podle věty první; v takovém případě žadatel k žádosti předloží doklady o odborné způsobilosti těchto osob. Jsou-li splněny podmínky pro výkon hodnocení kvality a bezpečí, ministerstvo vydá osobě podle věty první osvědčení o odborné způsobilosti k jejímu výkonu, a to v rozsahu podle § 98 odst. 5, pro který tyto podmínky splňuje. V opačném případě ministerstvo rozhodne o tom, že osoba podle věty první není odborně způsobilá k hodnocení kvality a bezpečí. Obdobně se postupuje, podá-li žádost o vydání osvědčení podle věty první osoba, u které má být ministerstvem posouzena její odborná způsobilost k hodnocení kvality a bezpečí.
(4) Pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 3, kterou osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, se v rozsahu ověřování odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání postupuje přiměřeně podle předpisů upravujících uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání1),2) a ve zbylém rozsahu se postupuje přiměřeně podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem je ministerstvo.
(1) Rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a) v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo držitele oprávnění, bylo-li přiděleno; v případě držitele oprávnění se sídlem mimo území České republiky se uvede též adresa místa usazení závodu nebo organizační složky závodu na území České republiky,
c) rozsah
(2) Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů a místně příslušné územní správě sociálního zabezpečení.
(3) Ministerstvo zveřejní seznam osob oprávněných k provádění hodnocení kvality a bezpečí, s uvedením údajů uvedených v odstavci 1, na svých internetových stránkách.
(1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je povinna do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí zveřejnit hodnotící standardy a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí na svých internetových stránkách.
(2) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je povinna písemně oznámit ministerstvu všechny změny týkající se údajů obsažených v rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí, v žádosti o udělení oprávnění a v dokladech předkládaných s touto žádostí a doložit tyto změny příslušnými doklady, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. V případě změn v seznamu osob uvedeném v § 99 odst. 2 písm. a) bodě 2 se oznamují pouze změny týkající se navýšení počtu osob uvedených v tomto seznamu.
(3) Týká-li se změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí a jsou-li nadále splněny podmínky stanovené pro provádění hodnocení, provede ministerstvo o této změně záznam do spisu; v ostatních případech rozhodne ministerstvo podle okolností o změně oprávnění nebo o jeho odejmutí.
(1) Oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí zaniká
a) smrtí držitele oprávnění,
b) zánikem držitele oprávnění, nebo
c) rozhodnutím ministerstva o odejmutí oprávnění.
(2) Ministerstvo odejme oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí, jestliže držitel oprávnění
a) přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 98 odst. 5 nebo 6,
b) neprovedl hodnocení kvality a bezpečí po dobu delší než 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění nebo od provedení posledního hodnocení kvality a bezpečí, nebo
c) o odejmutí oprávnění požádal.
(3) Ministerstvo může odejmout oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí, jestliže držitel oprávnění závažným způsobem nebo opakovaně porušil některou z povinností uvedených v § 101 odst. 1 nebo 2, § 104 odst. 2 nebo § 106. Ministerstvo může odejmout oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí rovněž v případě, že držitel oprávnění provedl hodnocení kvality a bezpečí prostřednictvím osoby vyloučené z hodnocení podle § 104 odst. 3.
Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o změně nebo odejmutí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí subjektům uvedeným v § 100 odst. 2.
(1) Hodnocení kvality a bezpečí se provádí na základě smlouvy uzavřené mezi osobou oprávněnou provádět hodnocení kvality a bezpečí a poskytovatelem; součástí smlouvy je i sjednaná úplata za provedené hodnocení. Hodnocení kvality a bezpečí musí být provedeno do 12 měsíců ode dne uzavření smlouvy.
(2) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je při hodnocení povinna
a) postupovat nestranně,
b) dodržovat hodnotící standardy kvality a bezpečí a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí,
c) vést a udržovat evidenci způsobu a postupu provedených hodnocení kvality a bezpečí po dobu 5 let od jejich provedení,
d) dodržovat požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí týkající se odborné způsobilosti osob, jejichž prostřednictvím hodnocení kvality a bezpečí provádí, včetně jejich počtu.
(3) Z provádění hodnocení kvality a bezpečí je vyloučena osoba, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, u něhož má být hodnocení provedeno, nebo vykonává pro tohoto poskytovatele funkci odborného zástupce nebo v posledních 2 letech poskytla tomuto poskytovateli konzultace v jeho přípravě k externímu hodnocení kvality a bezpečí. Z provádění hodnocení kvality a bezpečí u poskytovatele, kterým je právnická osoba, je vyloučena též osoba, která je společníkem této právnické osoby, jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem jejího kontrolního orgánu.
(1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí vydá v případě, že vyhovuje úroveň poskytovaných zdravotních služeb u hodnoceného poskytovatele
(2) Certifikát obsahuje
a) údaje o osobě, která vydala certifikát, jimiž jsou
1. v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresa bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky a identifikační číslo,
2. v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název osoby oprávněné provádět hodnocení kvality a bezpečí, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno; v případě osoby se sídlem mimo území České republiky se uvede též adresa místa usazení závodu nebo organizační složky závodu této osoby na území České republiky,
b) údaje o poskytovateli, jimiž jsou
1. v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa jejího trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresa bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky a identifikační číslo,
2. v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též adresa místa usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky a identifikační číslo,
c) formy zdravotní
d) datum vydání certifikátu a dobu jeho platnosti.
(3) Pokud nejsou splněny podmínky pro vydání certifikátu, oznámí osoba, která provedla hodnocení kvality a bezpečí, tuto skutečnost písemně poskytovateli; v oznámení uvede, které podmínky poskytovatel nesplnil.
Osoby oprávněné provádět hodnocení kvality a bezpečí vedou evidenci poskytovatelů, kterým vydaly certifikát, a zveřejňují ji na svých internetových stránkách; zápis do této evidence jsou povinny provést nejpozději do 5 dnů ode dne vydání certifikátu.
(1) Kontrolu poskytovatelů v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb nebo kontrolu poskytovatelů nebo jiných právnických nebo podnikajících fyzických osob v souvislosti s prováděním činností, k nimž je třeba udělení souhlasu, oprávnění k činnosti nebo jiného obdobného povolení podle tohoto zákona nebo jiných zákonů upravujících zdravotní služby, a kontrolu osob poskytujících zdravotní služby podle § 20 (dále jen „kontrolované osoby“) provádí
a) ministerstvo,
b) příslušný správní orgán,
c) krajský úřad, který zaznamenal osobu poskytující zdravotní služby podle § 20 do Národního registru poskytovatelů,
d) Státní ústav pro kontrolu léčiv,
e) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o poskytovatele poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření; tím není dotčena kontrolní činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle jiných právních předpisů,
f) generální ředitelství
g) komory, v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem43),
(dále jen „kontrolní orgány“).
(2) Kontrolu dodržování podmínek poskytování zdravotních služeb ve
(1) Při výkonu kontrolní činnosti kontrolní orgány podle § 107 písm. a), b) nebo c) kontrolují plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy upravujícími zdravotní služby nebo činnosti související se zdravotními službami.
(2) V rámci prováděné kontroly personálního zabezpečení poskytování zdravotních služeb jsou zaměstnanci krajů zařazení do krajských úřadů oprávněni v odůvodněných případech nahlížet do pracovních smluv zaměstnanců poskytovatele.
(3) Státní ústav pro kontrolu léčiv kontroluje technické a věcné vybavení
(4) Státní úřad pro jadernou bezpečnost kontroluje dodržování pravidel lékařského ozáření poskytovatelem.
Kontrolní orgány jsou oprávněny
a) ukládat k odstranění zjištěných nedostatků nápravná opatření,
b) stanovit lhůty, v nichž je třeba nápravné opatření splnit,
c) kontrolovat splnění nápravných opatření,
d) požadovat na kontrolovaných osobách písemné zprávy o splnění nápravných opatření.
Kraj odpovídá za organizaci a zajištění prohlídek těl zemřelých mimo
(1) Fakultní nemocnice je státní příspěvkovou organizací. Zřizovatelskou funkci vůči fakultní nemocnici vykonává ministerstvo; jde-li o poskytovatele, jemuž udělilo oprávnění Ministerstvo obrany, vykonává zřizovatelskou funkci Ministerstvo obrany.
(2) Fakultní nemocnice poskytuje zdravotní služby a uskutečňuje související výzkumnou nebo vývojovou činnost. Na odborných pracovištích fakultní nemocnice se také uskutečňuje klinická a praktická výuka podle odstavce 4.
(3) Společná pracoviště fakultní nemocnice a lékařské fakulty vysoké školy jsou kliniky a ústavy; společná pracoviště zřizuje, mění a ruší ředitel fakultní nemocnice po dohodě s děkanem lékařské fakulty. V čele kliniky a v čele ústavu je přednosta, kterého jmenuje nebo odvolává ředitel fakultní nemocnice po dohodě s děkanem lékařské fakulty. Nedojde-li ke jmenování nebo odvolání přednosty podle věty druhé, jmenuje nebo odvolá přednostu ministr zdravotnictví po dohodě s rektorem příslušné vysoké školy.
(4) Na společných pracovištích fakultní nemocnice a lékařské fakulty se na základě požadavku vysoké školy uskutečňuje klinická a praktická výuka v akreditovaných studijních programech všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie a v akreditovaných studijních programech a vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů a související výzkumná a vývojová činnost podle jiných právních předpisů44).
(5) Za účelem zajištění klinické a praktické výuky a výzkumné a vývojové činnosti uzavírá fakultní nemocnice s vysokou školou smlouvu, která upravuje zejména rozsah, strukturu a personální zajištění klinické a praktické výuky ve fakultní nemocnici, podmínky využití majetku fakultní nemocnice při výuce, podmínky využití majetku vysoké školy při poskytování zdravotních služeb, vzájemnou spolupráci na výzkumné a vývojové činnosti a úhradu nákladů s tím spojených. Tím nejsou dotčeny dohody uzavřené podle dosavadních právních předpisů.
(6) V případě vzdělávání uskutečňovaného jinými školami nebo školskými zařízeními platí pro zajištění klinické a praktické výuky a výzkumné a vývojové činnosti na odborných pracovištích fakultní nemocnice odstavce 4 a 5 obdobně.
(1)
a) v jednom nebo několika oborech nebo jejich částech, nebo
b) za účelem vysoce náročné diagnostiky, léčby nebo sledování určité nemoci,
a kterému byl v tomto rozsahu udělen status
(2) Ministerstvo může
(3) O udělení statusu
(4) Výzva k podávání žádostí o udělení statusu
a) vymezení oborů
b) požadavky na technické a věcné vybavení
c) požadavky na personální zabezpečení vysoce specializované
d) nejvyšší počet statusů
e) lhůtu pro podání žádostí.
(5) Ministerstvo může ve výzvě k podávání žádosti o udělení statusu
a) minimální počet
b) minimální počet
c) udělení akreditace
d) udělení statusu
e) území, pro které má být vysoce specializovaná
(6) Žádost o udělení statusu
a) kopii oprávnění k poskytování
b) je-li ve výzvě umožněno zajištění části vysoce specializované
c) údaje o objemu vysoce specializované
d) údaje o technickém a věcném vybavení
e) prohlášení žadatele, že splňuje požadavky na technické a věcné vybavení
f) doklady o splnění podmínek podle odstavce 5 písm. a) a b), jsou-li ve výzvě tyto podmínky stanoveny.
(7) Ministerstvo do 90 dnů od uplynutí lhůty pro předložení žádostí o udělení statusu
(8) Rozklad proti rozhodnutí podle odstavce 7 nemá odkladný účinek.
(9) Ministerstvo zveřejňuje seznam
a) identifikační údaje poskytovatele, jehož
b) místo poskytování
c) je-li část vysoce specializované
d) vymezení oborů
e) dobu, na kterou byl status
(10) Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech údajů a podmínek, za nichž byl jím provozovanému
Ministerstvo může ve výzvě podle § 112 odst. 4 stanovit
a) ukládat k odstranění zjištěných nedostatků nápravná opatření,
b) stanovit lhůty, v nichž je třeba nápravné opatření splnit,
c) požadovat na poskytovateli písemné zprávy o splnění nápravných opatření.
(1) Status centra zaniká
a) dnem zániku oprávnění poskytovat
b) odejmutím statusu centra.
(2) Ministerstvo odejme status centra, jestliže o to poskytovatel požádá.
(3) Ministerstvo může odejmout status centra, jestliže
a) poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek pro udělení statusu centra,
b) opakovaně neprokázal splnění
c) další činnost centra není pro zajištění vysoce specializované
(1) Poskytovatel získává status
(2) Centra pro vzácná onemocnění tvoří Národní síť center vysoce specializované zdravotní
(3) Činnost Národní sítě center pro vzácná onemocnění koordinuje ministerstvo.
(4) Ministerstvo uveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví seznam poskytovatelů tvořících Národní síť center vysoce specializované zdravotní
(1)
(2)
(3) Při provádění
(1) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví výzvu s požadavky na poskytovatele ucházející se o status screeningového pracoviště pro daný
a) místo, kam se žádosti předkládají,
b) lhůtu pro předložení žádostí; není-li tato lhůta ve výzvě stanovena, platí, že poskytovatel může podat žádost o udělení statusu screeningového pracoviště po celou dobu zveřejnění výzvy na internetových stránkách ministerstva,
c) název screeningového programu, v jehož rámci se daný screening provádí,
d) požadavky na technické a věcné vybavení screeningového pracoviště,
e) požadavky na personální zabezpečení screeningového pracoviště, včetně kvalifikačních požadavků,
f) dobu, na kterou se status screeningového pracoviště uděluje,
g) další nezbytné údaje potřebné k posouzení zajištění poskytování screeningových vyšetření, například údaje o počtu léčených
(2) Žádost o udělení statusu screeningového pracoviště obsahuje
a) identifikační údaje uchazeče o udělení statusu,
b) údaje o technickém a věcném vybavení pracoviště uchazeče, v němž má být screening prováděn, a o personálním zabezpečení tohoto pracoviště,
c) další údaje a doklady uvedené ve výzvě.
(3) Ministerstvo po posouzení žádostí jednotlivých uchazečů o status screeningového pracoviště vyřadí ty uchazeče, kteří nevyhověli požadavkům uvedeným ve výzvě. O této skutečnosti uchazeče uvědomí bez zbytečného odkladu.
(4) Ministerstvo zveřejní seznam screeningových pracovišť na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; v seznamu uvede identifikační údaje poskytovatele, jemuž byl udělen status screeningového pracoviště, prováděný
(5) Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl status screeningového pracoviště udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku.
(1) Status screeningového pracoviště zaniká
a) zrušením screeningového programu,
b) uplynutím doby, na kterou byl screeningový program vyhlášen,
c) odejmutím statusu nebo
d) dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
(2) Ministerstvo odejme status, jestliže poskytovatel
a) o to požádal,
b) přestal splňovat některou z podmínek pro udělení statusu, nebo
c) závažným způsobem nebo opakovaně porušil podmínky stanovené ministerstvem pro provádění
(3) Rozklad proti rozhodnutí o odejmutí statusu nemá odkladný účinek.
(1) Pacientskou organizací se rozumí zapsaný spolek, jehož hlavní činnost spočívá v pomoci
(2)
(3) Ministerstvo zapíše
a) splňuje podmínky uvedené v odstavci 1,
b) členové statutárního a nejvyššího orgánu, není-li tento orgán členskou schůzí, jsou voleni členy spolku, kterými jsou zpravidla osoby s určitým onemocněním nebo
c) zveřejňuje na svých internetových stránkách svou účetní závěrku nebo alespoň přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, nemá-li podle právního předpisu upravujícího účetnictví povinnost sestavit účetní závěrku, a zdroje financování a
d) provozuje činnost v oblasti pomoci
(4) Pacientská organizace v písemné žádosti o zápis do seznamu pacientských organizací podle odstavce 3 uvede název, identifikační číslo, adresu sídla, adresu internetových stránek a adresu pro doručování, je-li tato adresa odlišná od adresy sídla. K žádosti dále přiloží
a) čestné prohlášení o počtu členů spolku a o tom, v jakém poměru jsou ve spolku zastoupeny osoby s určitým onemocněním nebo
b) výroční zprávu shrnující činnost spolku za předchozí kalendářní rok a
c) účetní závěrku nebo alespoň přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, nemá-li podle právního předpisu upravujícího účetnictví povinnost sestavit účetní závěrku,
nejsou-li tyto dokumenty vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a nejsou-li ministerstvu zpřístupněné pro výkon agendy.
(5) Ministerstvo vydá
(6) Přestane-li
(7) Pacientskou organizací může být rovněž ústav či obecně prospěšná společnost, jejichž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů, a kde pacienti, osoby jim blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku mají prokazatelně zásadní vliv na činnost takového ústavu nebo obecně prospěšné společnosti. Ustanovení odstavců 3 a 4 se použijí přiměřeně.
(8) Ministerstvo vede seznam
(1) Poskytovatel může organizovat dobrovolnickou činnost ve zdravotnictví prostřednictvím osob, které tuto činnost vykonávají bez nároku na odměnu a mimo svůj pracovněprávní, členský nebo obdobný vztah k poskytovateli. Poskytovatel nemůže prostřednictvím dobrovolnické činnosti poskytovat
(2) Ministerstvo může pro výkon dobrovolnické činnosti ve zdravotnictví stanovit prováděcím právním předpisem podmínky a omezení.
(1) Poskytovatel
a) zajišťovat poskytování
b) vyčlenit vhodný prostor pro poskytování
c) uveřejnit informaci o možnosti poskytování
d) respektovat liturgický průběh
(2) Poskytování
(3) Poskytování duchovní péče je možné pouze se souhlasem jejího příjemce, případně osob pacientem uvedených v § 34 odst. 7, jestliže je příjemcem pacient, který s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže tento souhlas vyslovit.
(4) Požadavky na personální zabezpečení poskytování
Funkci nemocničního kaplana může vykonávat osoba, která je písemně pověřená k výkonu této funkce církví nebo náboženskou společností registrovanou v České republice a která
a) je bezúhonná,
b) je absolventem bakalářského studijního programu v oblasti vzdělávání teologie nebo magisterského studijního programu v oblasti vzdělávání filozofie nebo religionistika nebo studijního programu v téže nebo příbuzné oblasti vzdělávání a
c) absolvovala vzdělávací program pro nemocniční kaplany akreditovaný podle zvláštního právního předpisu76).
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje
b) jako osoba uvedená v § 20 odst. 1 nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 2,
c) jako osoba uvedená v § 57 odst. 1 poruší povinnost mlčenlivosti podle § 57 odst. 2 písm. a),
d) jako osoba uvedená v § 57 odst. 1 v rozporu s § 57 odst. 2 písm. b) neumožní vstup do objektu osobě pověřené příslušným správním orgánem,
e) jako osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na základě oprávnění k poskytování
f) jako osoba, jejíž oprávnění k poskytování
g) jako zdravotnický pracovník v rozporu s § 70 odst. 4 písm. e) bodem 5 nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému,
h) část těla odebranou
i) nesplní oznamovací povinnost podle § 83,
j) provede hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných
k) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo lékařský posudek nebo zneužije
l) jako osoba uvedená v § 51 odst. 5 poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51, nebo
m) jako osoba uvedená v § 49 odst. 3 neprovede záznam o provedeném
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) nebo l),
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo j),
c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f), g) nebo i), nebo
e) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) nebo m).
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
b) jako osoba, které bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku s účinkem jejího vzniku, nebo jako osoba se sídlem mimo území České republiky, které bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního rejstříku, do něhož se zapisuje, nezašle příslušnému správnímu orgánu doklad prokazující podání návrhu na zápis do rejstříku nebo doklad prokazující zápis do rejstříku podle § 19 odst. 5,
c) jako osoba uvedená v § 20 odst. 1 nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 2,
d) jako osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat v poskytování zdravotních služeb, v rozporu s § 58 nesplní některou z povinností ohledně zdravotnické dokumentace
e) jako osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu, v rozporu s § 60 odst. 1 nebo 2 nezajistí předání zdravotnické dokumentace nebo jejího soupisu nebo nepředá zdravotnickou dokumentaci nebo její soupis příslušnému správnímu orgánu,
f) jako osoba uvedená v § 70 odst. 4 písm. b), c) nebo d), nejde-li o krajský úřad, nebo v § 70 odst. 4 písm. e) bodech 1, 2, 3 nebo 4 nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému,
g) část těla odebranou
h) provede hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb bez oprávnění podle § 98 odst. 3 na základě smlouvy s poskytovatelem podle § 104 odst. 1, nebo
i) padělá nebo neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo lékařský posudek nebo zneužije zdravotnickou dokumentaci.
(2) Univerzitní vysoká škola se dopustí přestupku tím, že provede anatomickou pitvu v rozporu s § 88 odst. 6.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo h) nebo odstavce 2, nebo
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f) nebo i).
(1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí se dopustí přestupku tím, že
a) nezveřejní
b) nesplní oznamovací povinnost podle § 101 odst. 2,
c) při hodnocení kvality a bezpečí postupuje v rozporu s § 104 odst. 2 písm. b),
d) provede hodnocení kvality a bezpečí osobou vyloučenou z tohoto hodnocení podle § 104 odst. 3,
e) při hodnocení kvality a bezpečí postupuje v rozporu s § 104 odst. 2 písm. c), nebo
f) při hodnocení kvality a bezpečí nedodržuje požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí týkající se odborné způsobilosti osob a jejich počtu podle § 104 odst. 2 písm. d).
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f),
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e), nebo
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 11 odst. 1 poskytuje zdravotní služby neuvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
b) v rozporu s § 11 odst. 3 poskytuje zdravotní služby prostřednictvím osoby, která není způsobilá k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb,
c) v rozporu s § 11 odst. 6 poskytuje zdravotní služby ve
d) neustanoví odborného zástupce podle § 12 odst. 2 nebo § 14 odst. 5,
e) nesplní oznamovací povinnost podle § 21 odst. 1 a 2 nebo § 27 odst. 1 písm. c),
f) nesplní oznamovací povinnost nebo nezveřejní informaci podle § 26 odst. 2 nebo 4,
g) v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí předání kopie zdravotnické dokumentace nebo výpisu ze zdravotnické dokumentace jinému poskytovateli,
h) v rozporu s § 28 odst. 3 písm. e) bodem 1, 2 nebo 3 neumožní při poskytování zdravotních služeb přítomnost jiných osob,
i) umožní přítomnost jiných osob při poskytování zdravotních služeb, i když
j) v rozporu s § 28 odst. 3 písm. i) neumožní
k) v rozporu s § 28 odst. 3 písm. j) neumožní
l) neumožní
m) v rozporu s § 30 odst. 3 neumožní, aby měl
n) v rozporu s § 28 odst. 1 poskytne
o) neinformuje
p) v rozporu s § 45 odst. 2 písm. b) neumístí seznam cen poskytovaných
q) neumístí údaj o otevírací nebo ordinační době tak, aby byla tato informace přístupná
r) neopatří
s) nezpřístupní
t) v rozporu s § 45 odst. 2 písm. f) nepředá zprávu o poskytnutých zdravotních službách,
u) nepředá potřebné informace o zdravotním stavu
v) v rozporu s § 40 neoznámí soudu
w) nepředá uchazeči o zaměstnání lékařský posudek nebo potvrzení podle § 45 odst. 3 písm. a), nebo
x) poruší právo
(2) Poskytovatel se dopustí přestupku dále tím, že
a) nezpracuje traumatologický plán podle § 47 odst. 1 písm. d),
b) nevede evidenci použití omezovacích prostředků podle § 39 odst. 4,
c) v rozporu s § 45 odst. 2 písm. j) bodem 1 nepřijme
d) nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému podle § 45 odst. 2 písm. l),
e) v rozporu s § 45 odst. 3 písm. b) nebo c) neumožní vstup do prostor
f) neposkytne podklady nebo údaje krajskému úřadu nebo ministerstvu podle § 45 odst. 3 písm. d),
g) neinformuje
h) neposkytne zdravotní služby indikované lékařem
i) jako
j) neinformuje ve stanovených případech osobu uvedenou v § 45 odst. 4 nebo Policii České republiky o tom, že
k) nezajistí zpřístupnění informací o zdravotním stavu
l) nezajistí na výzvu poskytovatele zdravotnické záchranné služby spolupráci při poskytování zdravotních služeb podle § 46 odst. 1 písm. e),
m) nezajistí na výzvu nebo na základě opatření orgánu ochrany veřejného zdraví účast zdravotnických pracovníků na poskytování zdravotních služeb podle § 46 odst. 1 písm. f),
n) nezajistí
o) nezajistí
p) použije při poskytování
q) jakožto poskytovatel jednodenní nebo
r) požaduje úhradu za poskytnutí
s) požaduje úhradu za poskytnutí
(3) Poskytovatel se dopustí přestupku též tím, že
a) v rozporu s § 48 odst. 1, 3, 4 nebo 6 písm. c) odmítne přijetí
b) v rozporu s § 48 odst. 2, 3 nebo 6 písm. c) ukončí
c) nevydá
d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51,
e) poruší povinnost vést, zpracovávat nebo uchovávat
f) neumožní přístup do zdravotnické dokumentace podle § 64 odst. 1,
g) neumožní nahlížení do zdravotnické dokumentace podle § 65,
h) umožní nahlížet do zdravotnické dokumentace v rozporu s § 65,
i) nepořídí výpis nebo kopii
j) neprovede záznam do zdravotnické dokumentace podle § 66 odst. 6,
k) část těla odebranou
l) slíbí nebo poskytne jinému finanční nebo jinou náhradu, popřípadě výhodu v souvislosti s použitím části těla
m) nezajistí prohlídku těla zemřelého podle § 84 odst. 2 písm. a), c) nebo d),
n) nesplní oznamovací povinnost podle § 88 odst. 7,
o) nesplní informační povinnost podle § 89 odst. 2,
p) nezajistí uložení těla zemřelého v chladicím zařízení podle § 90,
q) nevede evidenci o podání stížností nebo o způsobu jejich vyřízení podle § 93 odst. 3 písm. c),
r) neumožní stěžovateli nahlédnout do stížnostního spisu nebo pořídit kopii ze stížnostního spisu podle § 93 odst. 3 písm. e),
s) neposkytne součinnost příslušnému správnímu orgánu při šetření stížnosti podle § 93 odst. 3 písm. f) nebo nesplní nápravná opatření podle § 96 odst. 1 písm. a),
t) jako poskytovatel lůžkové nebo
u) nezpracuje písemná pravidla pro zpracování
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo x), odstavce 2 písm. r) nebo odstavce 3 písm. d),
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo n) nebo odstavce 3 písm. e), f), g), h), i) nebo k),
c) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm. c), l) nebo m) nebo odstavce 3 písm. a), b), l) nebo m),
d) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. r) nebo v), odstavce 2 písm. h) nebo p) nebo odstavce 3 písm. n) nebo p),
e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i), j), k), l), m), q), s), t), u) nebo w), odstavce 2 písm. a), d), e) nebo f) nebo odstavce 3 písm. c), j), o) nebo s), nebo
f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o) nebo p), odstavce 2 písm. b), g), i), j), k), n), o), q) nebo s) nebo odstavce 3 písm. q), r), t) nebo u).
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a) krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 114 odst. 1 nebo § 115 odst. 1,
b) správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 1, 2 nebo 3,
c) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 115 odst. 2 nebo § 116 odst. 1.
(1) Působnost stanovená tímto zákonem krajským úřadům, krajům, obecním úřadům nebo
(2) Činnost nezávislých odborníků a členů nezávislých odborných komisí ustavených podle tohoto zákona je jiným úkonem v obecném zájmu45), při němž těmto odborníkům náleží náhrada platu nebo mzdy a účelně vynaložených nákladů a přiměřená odměna. Odborníkům, kteří nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, avšak jsou výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou se účastnili na činnosti komise, v jimi prokázané výši a účelně vynaložených nákladů a přiměřená odměna. Nezávislým odborníkům, členům komisí i přizvané osobě podle § 95 odst. 2 písm. a) přísluší náhrada prokázaných jízdních výdajů.
(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Vojenské policie, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a ozbrojených sil České republiky a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků a vojáků v činné službě lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů souvisejících
a) s předáváním údajů do zdravotnických registrů podle § 72 odst. 1 a jejich zpracováním v těchto registrech, včetně přístupu k nim,
b) s vedením, zpracováním, ohlášením a předáváním
(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a) příslušníci
1. zpravodajské služby České republiky,
2. Policie České republiky,
3. Celní správy České republiky,
4. Generální inspekce bezpečnostních sborů,
5. Hasičského záchranného sboru České republiky,
6. Vojenské policie a
7. ozbrojených sil České republiky,
b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Vojenská policie, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičský záchranný sbor České republiky, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a ozbrojené síly České republiky,
c)
d) zdravotní pojišťovny ve smluvním vztahu s
(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda usnesením.
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 3, § 7a odst. 3, § 11 odst. 4, 6 a 7, § 11c odst. 3, § 44 odst. 4, § 47 odst. 1 písm. e), § 69, § 69c odst. 2, § 70 odst. 6, § 74 odst. 1 písm. o), § 75 odst. 2, § 77 odst. 3, § 78, 92, § 98 odst. 7, § 113g odst. 2 a § 113h odst. 4.
(1) Osoba, která je oprávněna provozovat nestátní
(2) Osoba, která je na základě registrace oprávněna provozovat zařízení zdravotnické záchranné služby a nesplňuje požadavky pro udělení oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné služby podle tohoto zákona a zákona o zdravotnické záchranné službě, může na základě registrace poskytovat zdravotnickou záchrannou službu v rozsahu odpovídajícím druhu a rozsahu
(3) Příslušný správní orgán může registraci změnit nebo zrušit, přestane-li poskytovatel splňovat podmínky, za nichž byla registrace vydána. Příslušný správní orgán též může registraci změnit, zrušit nebo pozastavit z důvodu, pro který lze změnit, odejmout nebo pozastavit oprávnění k poskytování
(4) Registrace pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Registrace opravňující provozovat zařízení zdravotnické záchranné služby poskytovatelem uvedeným v odstavci 2 pozbývá platnosti uplynutím 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Řízení zahájená podle dosavadního zákona o
(1) Osoba, která je oprávněna provozovat
(2) Pokud poskytovatel uvedený v odstavci 1 hodlá poskytovat
(1) Činnost územních a ústředních znaleckých komisí započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(2) Pro účely posouzení bezúhonnosti podle § 13 se poskytováním
(1) Provozování jeslí jako
(2) Kojenecké ústavy provozované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů se považují za dětské domovy pro děti do 3 let věku podle tohoto zákona.
(1) Poskytovatelé jednodenní a
(2) Poskytovatelé
(1) Poskytovatel, kterému byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přiznán statut centra, hodlá-li v činnosti centra nadále pokračovat, je povinen to oznámit ministerstvu nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak uplynutím této lhůty jeho statut centra zaniká.
(2) Poskytovatel, který splní podmínku podle odstavce 1, může vykonávat činnosti centra podle tohoto zákona po dobu, na kterou mu byl statut centra přiznán, nezanikne-li statut centra podle § 113 odst. 1 písm. a) nebo b).
(1) Ministerstvo zřídí
a) Národní registr poskytovatelů a Národní registr zdravotnických pracovníků do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) Národní registr úrazů, Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve, Národní registr pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Údaje vedené v registru
(3) Údaje vedené v registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o
(4) Do 180 dnů ode dne zřízení Národního registru poskytovatelů předají subjekty uvedené v § 75 do registru potřebné údaje. Poskytovatelé, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněni k provozování nestátního
(5) Do 180 dnů ode dne zřízení Národního registru zdravotnických pracovníků je fyzická osoba, která vykonává zdravotnické povolání na území České republiky, povinna přihlásit se do Národního registru zdravotnických pracovníků a poskytnout ministerstvu, popřípadě pověřené právnické osobě, údaje podle § 76.
(6) Údaje vedené podle právních předpisů ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v Národním registru rodiček, Národním registru novorozenců, Národním registru vrozených vývojových vad, Národním registru potratů a Národním registru
(7) Údaje vedené v Národním kardiochirurgickém registru a Národním registru kardiovaskulárních intervencí Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o
(8) Údaje vedené v Národním registru uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o
(9) Při vedení registrů uvedených v odstavcích 2, 3 a 6 až 8 a poskytování údajů povinnými subjekty do těchto registrů se postupuje do doby zřízení registrů uvedených v odstavci 1 podle dosavadních právních předpisů ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10) Správce Národního zdravotnického informačního systému zajistí do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona anonymizaci a archivaci historických údajů vedených v Národním registru cévní chirurgie.
Zrušuje se:
1. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
3. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
7. Vyhláška č. 62/1968 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče v ozbrojených silách a Sboru národní bezpečnosti a o součinnosti orgánů státní zdravotní správy při poskytování této péče (léčebný řád).
8. Vyhláška č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi.
9. Vyhláška č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky.
10. Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.
11. Vyhláška č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami.
13. Vyhláška. č. 427/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami.
14. Vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.
15. Vyhláška č. 139/1993 Sb., kterou se zrušuje výnos ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR o hospodaření s drahými kovy ve stomatologické péči v ústavech národního zdraví a dalších zdravotnických organizacích.
17. Vyhláška č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.
18. Vyhláška č. 221/1995 Sb., o znaleckých komisích.
19. Vyhláška č. 105/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 221/1995 Sb., o znaleckých komisích.
21. Vyhláška č. 259/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky.
22. Vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci.
23. Vyhláška č. 479/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci.
27. Vyhláška č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení).
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
1. Národní onkologický registr
V registru jsou zpracovávány
Po uplynutí 25 let od roku úmrtí
2. Národní registr hospitalizovaných
V registru jsou zpracovávány
Po uplynutí 25 let od roku ukončení
3. Národní registr reprodukčního zdraví
V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné pro identifikaci těhotné ženy, rodičky a narozeného dítěte, osobní údaje o osobách, u nichž se provádí umělé oplodnění a odběr gamet, o ženách, kterým bylo provedeno umělé
V registru nejsou zpracovávány
Po uplynutí 30 let od roku nahlášení údajů nebo 5 let po úmrtí jsou
4. Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí
V registru jsou zpracovávány
Po uplynutí 5 let od roku úmrtí jsou
5. Národní registr kloubních náhrad
V registru jsou zpracovávány
Po uplynutí 5 let od roku úmrtí jsou
6. Národní registr nemocí z povolání
V registru jsou zpracovávány
Po uplynutí 40 let od roku nahlášení nebo 5 let po úmrtí jsou
7. Národní registr léčby uživatelů drog
V registru jsou zpracovávány
V případě substituční léčby jsou
V případě ostatních drogových léčeb se zpracovávají pouze anonymizovaná data.
8. Národní registr úrazů
V registru jsou zpracovávány
Po uplynutí 25 let od roku úrazu nebo 5 let od úmrtí jsou
9. Národní registr dárců krve a osob trvale vyloučených z dárcovství krve
V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné k identifikaci dárce krve a osoby trvale vyloučené z dárcovství krve47). Údaje identifikující dárce krve vkládá do registru poskytovatel transfúzní služby, který provedl odběr krve od dárce. Záznam o provedeném odběru je v registru přístupný pro potřeby ověření přípustnosti dalšího odběru po dobu 6 měsíců. Údaje identifikující osobu trvale vyloučenou z dárcovství krve vkládá do registru poskytovatel transfúzní služby, který osobu z dárcovství trvale vyloučil, spolu s kódovaným důvodem vyloučení z dárcovství a identifikačním kódem zařízení transfúzní služby48).
Po uplynutí 5 let po úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.
10. Národní registr pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství
V registru jsou zpracovávány
Po uplynutí 5 let po úmrtí jsou
11. Národní diabetologický registr
V registru jsou zpracovávány
Po uplynutí 25 let po úmrtí jsou
12. Národní registr intenzivní
V registru jsou zpracovávány
Po uplynutí 5 let po úmrtí jsou
Poznámka:
13. Národní registr preventivních a screeningových vyšetření
V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné pro identifikaci
Po uplynutí 15 let po úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.
1) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči.
4) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.
6) Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 285/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství.
9) § 34 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 18 písm. d) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 2 odst. 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17) § 24 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
18) Zákon č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19) § 21 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
20) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
21) Například zákon č. 285/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
22) Zákon o rodině.
24) Zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
30) § 2 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
32) Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 9/1996 Sb.
Opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání vyhlášený sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 78/2006 Sb. m. s.
33) § 4 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
34) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
36) Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
37) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
39) Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.
40) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
41) Například zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42) § 66b obchodního zákoníku.
43) Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů.
44) Například zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
45) § 200 a násl. zákoníku práce.
47) Část B bod 1. přílohy č. 3 vyhlášky č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi).
48) Bod 7.1.4. písm. a) přílohy č. 1 vyhlášky č. 143/2008 Sb.
49) Občanský zákoník.
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
50) § 14c zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
51) § 113 odst. 2 občanského zákoníku.
51) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
52) Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
53) Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.
54) Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 415/2016 Sb.
55) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/556 ze dne 24. března 2017 o podrobných pravidlech pro provádění inspekčních postupů správné klinické praxe podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 536/2014.
56) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.
57) § 20 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
58) § 20 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.
60) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
61) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
62) § 70a zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
63) Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči.
64) Například zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
65) § 36 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
66) § 34 odst. 1 písm. a) až f) a v) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
67) § 34 odst. 1 písm. c) až f) a v) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
68) § 89 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
69) § 70a zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
70) § 115 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
70) Například § 49 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
71) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
71) § 45 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
72) § 20 zákona č. 65/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
73) § 4d zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
74) § 39 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
75) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES, v platném znění.
76) § 108 odst. 2 písm. a) a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.