Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

Plné znění:

258

ZÁKON

ze dne 14. července 2000

o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

---

ČÁST PRVNÍ

PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie⁶²)

a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví,

b) soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc,

c) úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblastech ochrany a podpory veřejného zdraví a hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí.

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života.

(2) Ochrana veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.

(3) Podpora veřejného zdraví je souhrn činností pomáhajících fyzickým osobám zachovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví. Zahrnuje činnosti k zajištění sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek pro rozvoj individuálního i veřejného zdraví, zdravotního stavu a zdravého životního stylu.

(4) Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [§ 80 odst. 1 písm. l)]. Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní předpisy.²)

(5) Infekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu.

(6) Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit.

(7) Karanténními opatřeními jsou

a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen „fyzická osoba podezřelá z nákazy“), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit,

b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.

(8) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.

(9) Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí manžel (manželka) nebo druh (družka), partner (partnerka) podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské nebo poručnické péče, děti svěřené soudem do osobní péče jiné fyzické osoby a rodiče podnikatele (podnikatelky), jeho manželky (jejího manžela), druha (družky) nebo partnera.

(10) Uvedením výrobku^4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropské unie poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo zvláštní právní předpis jinak.^4b) Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby^4a) při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců.

(11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí výrobek nebo i jen navrhla či objednala výrobek, který hodlá uvést na trh nebo do oběhu^4c) pod svým jménem, jakož i osoba, která jako výrobce uvede na výrobku svou obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení fyzické osoby, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak, nebo osoba, která výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do oběhu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo zvláštní právní předpis jinak.^4b)

(13) Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která uvede na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh nebo do oběhu zprostředkuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.^4b)

HLAVA II

PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY

Díl 1

Voda a výrobky přicházející do přímého styku s vodou, chemické látky, chemické směsi a vodárenské technologie, koupaliště a sauny

§ 3

Hygienické požadavky na vodu

(1) Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání.⁵) Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody (dále jen „jakost pitné vody“) se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty, směrné hodnoty, referenční hodnoty a doporučené hodnoty. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu.⁶)

(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu^6a) je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle odstavce 1. Povinnost podle věty první mají, není-li dále stanoveno jinak, i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a povinností provozovatele,^6a) osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která vyrábí pitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda, a osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, se považuje

a) provozovatel vodovodu, u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m³, nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50, pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby,

b) osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích,

c) provozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné vody,

d) osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení stravovacích služeb).

(3) Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem; za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé vody. Teplou vodu dodávanou potrubím nebo vnitřním vodovodem^6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné. Je-li nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno vnitřním vodovodem^6a) nebo jeho údržbou, postupují výrobce teplé vody, odběratel a další osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 4 vět čtvrté a páté.

(4) Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na žádost osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné zdraví, nápravná opatření jsou dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení hygienického limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů.

(5) Žádost podle odstavce 4 musí obsahovat ukazatel, kterého se nedodržení týká, důvody nedodržení hygienického limitu včetně vyhodnocení možnosti jiného zajištění dodávky pitné vody, návrh nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací a odhadu nákladů, zásobovanou oblast a počet zásobovaných obyvatel, návrh doby trvání povolení, přehled nedodržení hygienického limitu jakéhokoliv ukazatele za posledních 12 měsíců, posouzení zdravotních rizik a navrhovaný rozsah a četnost kontroly jakosti pitné vody.

(6) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu odstranění závady.

(7) Užitkovou vodou se rozumí srážková nebo šedá voda, která je upravena a hygienicky zabezpečena. Šedou vodou se rozumí odpadní voda z umyvadel, sprch a van. Užitkovou vodu lze využít pro splachování toalet a pisoárů, praní, úklid, mytí vozidel, závlahu, vodní prvky nebo kropení komunikací. Prováděcí právní předpis určí vyžadovanou míru úpravy a hygienického zabezpečení a způsob jeho prokázání.

§ 3a

(1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není možné dodržení ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst. 4 věty třetí, nebo v případě, že povolení již vydáno bylo, ale doba nedodržení hygienického limitu přesáhla 30 dnů během posledních 12 měsíců, může požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o určení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví může na časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby uvedené ve větě první může být tato doba prodloužena, nejdéle však na další 3 roky. Orgán ochrany veřejného zdraví může mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou stanovit pouze v případě, pokud se jedná o

a) nový zdroj pro odběr pitné vody nebo vody vyžadující úpravu na vodu pitnou; za nový zdroj pro odběr pitné vody nebo vody vyžadující úpravu na vodu pitnou podle tohoto odstavce se považuje zdroj, který začal být využíván po 12. lednu 2023,

b) nově zjištěný zdroj znečištění nebo o nově sledované ukazatele; za nově zjištěný zdroj znečištění podle tohoto odstavce se považuje zdroj znečištění identifikovaný po 12. lednu 2023, nebo

c) nepředvídatelnou a výjimečnou situaci při odběru vody ze stávajícího zdroje, včetně mimořádného dopadu přírodních vlivů, která by mohla vést k dočasnému omezenému překročení hodnot ukazatelů;

v mimořádných případech, kdy navržená nápravná opatření nezbytná pro dosažení hygienického limitu ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou stanoveného prováděcím právním předpisem vyžadují delší časové období, může být na žádost osoby uvedené ve větě první doba určení hygienického limitu prodloužena nejdéle o 3 roky, a to pouze v případě, že se jedná o mírnější hygienický limit stanovený podle písmene a) nebo b).

(2) Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit podle odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví tuto skutečnost ověří.

(3) Možnost určit mírnější hygienický limit ukazatelů se nevztahuje na balené pitné vody stáčené do lahví nebo akumulačních nádrží určených k prodeji.

(4) Při postupu podle odstavce 1 a § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vody nebo omezením jejího používání.

(5) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 6 písm. a) až e) a hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst. 4.

(6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavce 1 stanoví

a) ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti pitné vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu tohoto ukazatele a dobu, na kterou se určuje mírnější hygienický limit,

b) zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah zasaženého obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká i podniků v oboru výroby a oběhu potravin,

c) schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou četností,

d) souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a zajištění revizí,

e) odůvodnění.

(7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně v přiměřeném rozsahu informovat o povolení podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o jeho podmínkách, o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné vody [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele^6a) a další osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká. Pokud z těchto opatření nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví plyne pro některé skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví. Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny neprodleně zajistit zásobování pitnou vodou pro odběratele vyloučené nebo omezené v zásobování vodou.

(8) Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b), povinny zajistit, aby byly na jejich internetových stránkách nebo způsobem v místě obvyklým veřejně přístupné aktuální informace o

a) jakosti dodávané pitné vody a chemických látkách a chemických směsích použitých k úpravě této vody,

b) tom, zda bylo zpracováno posouzení a řízení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) a v jakém roce, a

c) tom, zda byla v rámci posouzení a řízení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) zjištěna nepřijatelná rizika a přijata příslušná nápravná opatření.

(9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 6 a podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně informuje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví.

§ 3b

(1) Ministerstvo zdravotnictví do 31. března kalendářního roku zajistí přípravu a aktualizaci souborů dat uvedených v písmenech a) až c) zahrnujících informace z období od 1. ledna do 31. prosince předcházejícího kalendářního roku. Soubory dat obsahují informace o

a) překročení nejvyšších mezních hodnot ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem; v souboru dat se uvádějí výsledky kontroly pitné vody a návrhy nápravných opatření podle § 4 odst. 4,

b) určení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 1; v souboru dat se uvádějí informace podle § 3a odst. 6 a

c) nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatele stanovené prováděcím právním předpisem nebo povolené nebo určené podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, které představovalo ohrožení veřejného zdraví, na jehož základě musel orgán ochrany veřejného zdraví zakázat nebo omezit používání pitné vody, a toto překročení trvalo déle než 10 po sobě následujících dnů a postihlo nejméně 1 000 lidí.

(2) Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje přípravu souborů dat zahrnujících informace o

a) opatřeních přijatých za účelem zlepšení přístupu k pitné vodě a na podporu používání této vody a o podílu obyvatel, kteří mají přístup k této vodě, a to bez zahrnutí vody stáčené do lahví a nádob,

b) posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle § 3d odst. 3 až 5, a

c) posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle jiného právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.

(3) Soubory dat podle odstavců 1 a 2 Ministerstvo zdravotnictví zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup Evropské komisi, Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí. Soubory dat podle odstavce 2 každých 6 let aktualizuje.

§ 3c

(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád, který obsahuje

a) údaje o zdroji a místu odběru vzorků surové vody,

b) základní údaje o technologii úpravy vody, používaných chemických látkách a chemických směsích,

c) údaje o opatřeních nutných pro omezení nepřijatelných rizik v celém systému zásobování, nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem,

d) předpokládaný počet zásobovaných osob,

e) monitorovací program,

f) posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou, nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, a

g) způsob vedení záznamů o kontrole funkce systému zásobování a o provádění údržby.

(2) Monitorovací program obsahuje plán

a) sběru a rozborů prostých vzorků vody nebo měření zaznamenaných procesem průběžného monitorování včetně způsobu stanovení míst odběru vody,

b) kontroly záznamů funkčnosti a stavu údržby zařízení,

c) kontroly úpravy vody, odběru vzorků vody, akumulací a rozvodné infrastruktury a

d) kontroly ochranného pásma provozovaného vodního zdroje.

(3) Monitorovací program zpracovaný podle odstavce 2 musí umožňovat

a) ověřit, že opatření zavedená za účelem kontroly rizik pro veřejné zdraví fungují účinně v celém řetězci zásobování vodou, a to od ochranného pásma provozovaného vodního zdroje přes místo odběru surové vody, úpravu, akumulaci a distribuci ke konečnému odběrateli,

b) poskytnutí informací o jakosti vyráběné a dodávané pitné vody,

c) ověřit, že u odběratele a další osoby v obdobném postavení je voda zdravotně nezávadná a odpovídá všem požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím vydaným podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 nebo § 21 odst. 2 příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, a

d) určit nejvhodnější způsoby zmírňování rizik pro veřejné zdraví.

(4) Způsob provádění monitorovacího programu podle odstavců 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Posouzení rizik obsahuje

a) popis systému zásobování vodou od ochranného pásma provozovaného vodního zdroje včetně místa odběru surové vody přes úpravnu, akumulaci, přivaděče a rozvod vody ke koncovému spotřebiteli,

b) popis zjištěných nebezpečí, odhad jejich pravděpodobnosti a posouzení jejich závažnosti a

c) stanovení nápravných nebo kontrolních opatření k odstranění nebo zmírnění nepřijatelných rizik v celém systému zásobování; tam, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody dezinfekce, validaci této dezinfekce, aby byla zajištěna účinnost dezinfekčního ošetření a zároveň bylo minimalizováno znečištění způsobené vedlejšími produkty dezinfekce; validací dezinfekce se rozumí prokázání, že je použita schválená biocidní látka nebo metoda a že aplikovaná dávka a čas působení zvoleného typu dezinfekce jsou dostatečné k usmrcení patogenních mikroorganismů přítomných v upravované vodě, a dále prokázání, že je použití chemické dezinfekce skutečně nutné s ohledem na zdravotní riziko jejích vedlejších produktů.

Postup vypracování posouzení a řízení rizik a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny předložit návrh provozního řádu podle odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny při vypracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou zohlednit výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny provozní řád podle odstavce 1 průběžně přezkoumávat a aktualizovat a vždy při změně podmínek provozu předkládat návrh změn ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; pokud nedochází ke změně provozního řádu, jsou povinny předkládat provozní řád podle odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nejméně jednou za 6 let.

(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny na vyžádání předat relevantní část posouzení rizik v provozním řádu provozovateli provozně souvisejícího vodovodu, a to v takovém rozsahu, aby provozovateli provozně souvisejícího vodovodu byly k dispozici informace dostačující pro zpracování posouzení rizik do provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. Provozovatelem provozně souvisejícího vodovodu je osoba, které je do vodovodu dodávána voda osobou uvedenou v § 3 odst. 2. Informace předané podle věty první smějí být využity pouze pro zpracování provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. Tyto předané informace musí zahrnovat údaje o zdrojích vody, jakosti surové vody a její úpravě, o jakosti dodávané vody, seznam rizik, která byla vyhodnocena jako nepřijatelná a která mohou ovlivnit jakost a množství předávané vody, a popis přijatých opatření.

(9) Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny na vyžádání předat relevantní část posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou zpracovatelům posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě. Tyto předávané informace musí zahrnovat údaje o místě odběru a další relevantní výsledky z posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou.

(10) Ve vztahu k informacím, které získá orgán ochrany veřejného zdraví v rámci schvalování provozního řádu, se nepostupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

§ 3d

(1) Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti ukazatele olovo v pitné vodě jsou

a) prostory staveb, v nichž jsou provozovány školy a školská zařízení a prostory, které jsou určeny k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,

b) zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče,

c) provozovny stravovacích služeb poskytující stravování ve zdravotnických zařízeních, ve kterých je poskytována lůžková péče,

d) zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo

e) provozovny stravovacích služeb poskytující stravování v zařízeních sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby.

(2) Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody jsou

a) zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče,

b) zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo

c) ubytovací zařízení podle § 21a s kapacitou nad 50 osob.

(3) Osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky a dále

a) osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, pro které má tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, doplní tento provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky; povinnost doplnit provozní řád nemá osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, kde je výsledkem posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska ukazatele olovo vypracovaného postupem, který stanovuje prováděcí právní předpis, nízké riziko; tento výsledek oznámí tato osoba příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

b) osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, pro které nemá tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zpracuje posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky, které oznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1 přezkoumává každých 6 let, s výjimkou prioritních prostorů, kde je výsledkem posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska ukazatele olovo vypracovaného postupem, který stanovuje prováděcí právní předpis, nízké riziko. Pokud jsou přezkumem zjištěny změny v hodnocení míry rizika, osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1 provozní řád nebo zpracované posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle věty čtvrté aktualizuje a předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení nebo v případě aktualizace posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle písmene b) oznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(4) Osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 2 jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky a závěry vyplývající z posouzení a řízení rizik zapracovat do provozního řádu. Osoba provozující prioritní prostory, pro které již má tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, aktualizuje tento provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky. Pokud takovouto povinnost osoba provozující prioritní prostory nemá, zpracuje hodnocení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky do samostatného provozního řádu, který předloží ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 2 přezkoumává každých 6 let a vždy při změně podmínek provozu vnitřního vodovodu. Pokud jsou přezkumem zjištěny nové skutečnosti ovlivňující provoz vnitřního vodovodu, osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 2 provozní řád aktualizuje a předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení.

(5) Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky je zaměřeno na přítomnost ukazatele olovo v pitné vodě, přítomnost ukazatele Legionella spp. v teplé vodě a generická rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu a přípojky. Součástí posouzení a řízení rizik je i monitorování těchto ukazatelů. Generická rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu a přípojky, postup vypracování posouzení a řízení rizik spojených s provozem vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska generických rizik, rizika přítomnosti ukazatele olovo a rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella a limitní hodnoty ukazatelů stanoví prováděcí právní předpis. V případě, že je provedením posouzení a řízení rizik prokázáno nedodržení limitní hodnoty ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem, zajistí osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 nebo 2, aby byla přijata opatření vhodná k minimalizaci zdravotního rizika. V případě, že osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 nebo 2 nejsou vlastníky těchto prostorů, informují o nevyhovujících výsledcích posouzení a řízení rizik vlastníka těchto prostorů a zajistí nápravná opatření ve spolupráci s vlastníkem prioritního prostoru.

§ 4

Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky dodávky pitné vody

(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o akreditaci^4a), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře^4c) nebo u držitele autorizace (§ 83c)

a) odběr vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda voda má jakost pitné vody, a to nejméně v rozsahu a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, a za použití metody upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví podle odstavce 8; u ukazatelů, pro které není metoda prováděcím právním předpisem upravena nebo povolena, se postupuje podle metody, která odpovídá požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, a

b) pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě;

protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

Držitelé osvědčení o akreditaci^4a), držitelé osvědčení o správné činnosti laboratoře^4c) a držitelé autorizace podle § 83c, kteří jsou oprávněni provádět odběr vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda má voda jakost pitné vody, jsou v případě stanovení ukazatelů uvedených v prováděcím právním předpisu prostřednictvím jiné osoby povinni tuto subdodávku provádět pouze prostřednictvím držitelů osvědčení o akreditaci^4a), držitelů osvědčení o správné činnosti laboratoře^4c) nebo držitelů autorizace podle § 83c. Pro stanovení ukazatelů neuvedených v prováděcím právním předpisu lze použít i metody, které nejsou zahrnuty v rozsahu akreditace, pokud jsou validované¹⁰⁷).

(2) Protokol podle odstavce 1 písm. b) jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné vody. Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní a způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody upraví prováděcí právní předpis.

(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutím rozsah a četnost kontrol pitné vody stanovené prováděcím právním předpisem

a) z moci úřední nebo na základě výsledků posouzení a řízení rizik rozšíří o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotě nebo mezní hodnotě, nebo o další ukazatele, jejichž výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie nebo jiných mimořádných událostí, a zvýší četnost kontrol pitné vody,

b) na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 může snížit, nejde-li o mikrobiologické ukazatele, pokud výsledky posouzení a řízení rizik potvrdí, že nemůže být ohroženo veřejné zdraví a žadatel v žádosti prokáže, že jsou splněny následující podmínky:

1. u ukazatelů, u kterých se navrhuje snížení četnosti kontroly, jsou veškeré výsledky vzorků pitné vody odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 60 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 60 %, rozhodne o možnosti snížení četnosti ze sledování orgán ochrany veřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení a řízení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vody v předmětném ukazateli; místo a četnost odběru vzorků se určí ve vztahu k původu ukazatele a k proměnlivosti jeho koncentrace a jejímu dlouhodobému trendu,

2. u ukazatelů, které jsou navrženy ze sledování vyřadit, jsou veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 30 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 30 %, rozhodne o možnosti vyřazení ze sledování orgán ochrany veřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení a řízení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vody v předmětném ukazateli.

Orgán ochrany veřejného zdraví může z moci úřední zrušit tato rozhodnutí, pokud pominul důvod jejich vydání.

(4) Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem nebo povoleného nebo určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit, zjistit jeho příčinu a přijmout účinná nápravná opatření. O těchto skutečnostech je povinna neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření příčiny nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo změně nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno vnitřním vodovodem^6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna informovat o tom odběratele,^6a) popřípadě další osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodu; v informaci uvede i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické limity dodrženy. Jde-li v takovém případě o veřejný objekt podle § 3 odst. 2 písm. d), mají odběratelé^6a) a další osoby v obdobném postavení, kterým je dodávána pitná voda, po obdržení informace podle věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a zjistit příčinu nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a přijmout účinná nápravná opatření.

(5) Existuje-li u dané zásobované oblasti podezření na výskyt látky nebo mikroorganismu neuvedených v prováděcím právním předpisu, osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně zjistí koncentraci nebo množství této látky nebo mikroorganismu a oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osoby a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba v oznámení uvede svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Tyto osoby v oznámení dále uvedou zásobovanou oblast, množství dodávané vody za den, počet zásobovaných obyvatel, odběrové místo, na kterém byla látka nebo mikroorganismus zjištěn, látku nebo mikroorganismus, jichž se oznámení týká, výsledky všech provedených rozborů, původ látky nebo mikroorganismu, pokud je znám, a plán nápravných opatření. Osoba uvedená v § 3 odst. 2, která zjistí u ukazatele se směrnou hodnotou stanovenou prováděcím právním předpisem překročení této směrné hodnoty, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; věty druhá až čtvrtá se použijí obdobně. Orgán ochrany veřejného zdraví určí hygienický limit jako nejvyšší mezní hodnotu nebo mezní hodnotu pro výskyt takové látky nebo mikroorganismu, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody, neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle věty šesté jinak.

(6) Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat za podmínek stanovených rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví i vodu, která nemá jakost pitné vody a u níž již nelze povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, ale je dodávána spotřebitelům; o dodávce takové vody je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna spotřebitele informovat.

(7) Žádost podle odstavce 3 písm. b) musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat návrh úpravy rozsahu a četnosti kontrol pitné vody s odůvodněním, označení zásobované oblasti, množství dodávané vody za den a počet zásobovaných obyvatel, průkaz o stálé jakosti vody a vyhovujících hodnotách předmětných ukazatelů jakosti pitné vody a jejího zdroje a aktualizované posouzení a řízení rizik.

(8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí použití jiné metody laboratorní kontroly pitné vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou nejméně tak spolehlivé jako výsledky získané pomocí metody upravené prováděcím právním předpisem. Před vydáním povolení orgán ochrany veřejného zdraví předloží informace o prokázání rovnocennosti metody Evropské komisi. Způsob prokázání rovnocennosti metod stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5

Výrobky a materiály přicházející do přímého styku s pitnou užitkovou, teplou a surovou vodou, chemické látky a chemické směsi, úprava vody a vodárenské technologie

(1) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu určeného k přímému styku s pitnou, užitkovou, teplou nebo surovou vodou^6a) při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech sloužících k nakládání s těmito vodami (dále jen „výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodou“) a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky nebo materiály a chemické látky nebo chemické směsi

a) neohrožovaly přímo nebo nepřímo lidské zdraví,

b) neměly nepříznivý vliv na barvu, pach nebo chuť vody,

c) nepodporovaly růst mikroorganismů a

d) neznečišťovaly vodu v rozsahu větším, než je vzhledem k zamýšlenému účelu nezbytně nutné.

(2) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou dále povinni zajistit, aby složení těchto výrobků, materiálů, chemických látek a chemických směsí a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku nebo materiálu vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem.

(3) Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci^4a) nebo u držitele autorizace podle § 83c způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné, užitkové nebo teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření, formu a rozsah záznamu o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Výrobky nebo materiály, které nesplňují požadavky stanovené ve větě první a v odstavcích 1 a 2, nesmí distributor^4a) distribuovat.

(4) Výrobce a dovozce musí výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodou a chemickou látku nebo chemickou směs, které by při nesprávném použití mohly způsobit zdravotní poškození fyzických osob nebo znehodnotit pitnou užitkovou, teplou nebo surovou vodu vždy vybavit návodem k použití, a je-li to potřebné, i návodem k odstranění následků nesprávného použití. Návod musí být v českém jazyce, popřípadě v jazyce slovenském. Distributor^4a) je povinen distribuovat takový výrobek nebo materiál nebo chemickou látku nebo chemickou směs spotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k použití, popřípadě s návodem k odstranění následků nesprávného použití.

(5) Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou, který je podle zvláštního právního předpisu stavebním výrobkem,⁸) postupuje podle zvláštního právního předpisu.^4a)

(6) Na žádost výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhoduje o

a) přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou upraveny v prováděcím právním předpisu pro výrobky nebo materiály přicházející do přímého styku s vodou; to neplatí, jde-li o výrobky nebo materiály uvedené v odstavci 4,

b) přípustnosti chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou, nestanovené v prováděcím právním předpisu.

(7) Žádost podle odstavce 6 musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem označení typu výrobku nebo materiálu, chemické látky nebo chemické směsi, jejich obchodní název a chemické složení, doklad o čistotě chemické látky nebo chemické směsi podle příslušné technické normy, stručný popis technologie výroby s výčtem všech surovin a přídatných látek, včetně údajů o rozkladných produktech vznikajících při výrobě, zpracování, případně stárnutí, údaje o koncentraci chemické látky nebo chemické směsi, údaj o koncentraci účinné látky v chemické směsi, údaj o předpokládaném způsobu použití výrobku nebo materiálu, chemické látky nebo chemické směsi, metodu stanovení navrhovaných přísad a jejich nečistot včetně produktů interakcí a rozpadu, dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda výrobek nebo materiál, navrhovaná látka, chemická látka nebo chemická směs byly povoleny v jiných státech a pro jaké užití, údaje o toxicitě navrhované látky, chemické látky nebo chemické směsi, návod k použití výrobku, materiálu, chemické látky nebo chemické směsi a dále, pokud jde o žádost podle odstavce 6 písm. b), podrobný popis principu technologie úpravy vody, údaj o nejvyšší navrhované aplikační dávce chemické látky nebo chemické směsi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při dlouhodobém požívání a metodu kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi.

(8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení podle odstavce 6, jestliže žadatel prokáže, že nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti pitné, užitkové nebo teplé vody.

(9) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě surové vody^6a) používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím právním předpisem a chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 6 písm. b).

(10) Na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské technologie neupravené v prováděcím právním předpisu. Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat označení typu technologie, popřípadě její obchodní název, popis účelu technologie a odůvodnění jejího použití, návod k použití, podrobný popis principu technologie úpravy vody včetně použitého zařízení a přesného složení chemických látek a chemických směsí, pokud je jejich přidání do vody součástí technologie, doklad, že použité zařízení, chemické látky a chemické směsi odpovídají požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, údaje o změnách jakosti upravené vody, a to mikrobiologické, chemické a fyzikální včetně vedlejších či rozkladných produktů vznikajících v důsledku aplikace navrhované technologie, doklad, že jsou splněny hygienické požadavky stanovené na jakost pitné vody, metody kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při jejím dlouhodobém požívání, pokud se jedná o technologii, která předpokládá změnu fyzikálních vlastností vody nebo vnos chemických látek neupravených prováděcím právním předpisem do vody a dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda a za jakých podmínek byla technologie povolena pro úpravu pitné vody v jiných státech. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví k použití vodárenské technologie povolení vydá, jestliže žadatel prokáže, že vodárenská technologie vede k dodržení jakosti pitné vody a nedojde k jejímu negativnímu ovlivnění.

(11) Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při úpravě této vody používat jen chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 6 písm. b).

(12) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové, pitné, užitkové a teplé vody a pro obdobné účely mohou osoby uvedené v § 3 odst. 2 a 3 a odběratelé^6a) používat jen výrobky a materiály, které vyhovují hygienickým požadavkům podle odstavců 1 až 4 nebo byly povoleny podle odstavce 8.

Přírodní a umělá koupaliště a sauny

§ 6

(1) V tomto zákoně se rozumí

a) přírodním koupalištěm stavba povolená k účelu koupání nebo nádrž ke koupání, v nichž je voda ke koupání obměňována řízeným přítokem a odtokem pitné vody nebo trvalým přítokem a odtokem chemicky neupravované podzemní nebo povrchové vody^8a), nebo stavba povolená k účelu koupání vybavená systémem přírodního způsobu čištění vody ke koupání (dále jen „stavba ke koupání“), nebo povrchová voda^8a), ve které nabízí službu koupání provozovatel,

b) umělým koupalištěm plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště.

(2) Za koupaliště podle odstavce 1 se nepovažují lázeňské a léčebné bazény a voda sloužící k léčebným účelům.

§ 6a

(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je povinen zajistit, aby koupající se fyzické osoby nebyly vystaveny zdravotním rizikům plynoucím ze znečištění vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování. Provozovatelem se rozumí osoba, která poskytuje saunování nebo koupání v přírodním nebo umělém koupališti. Ke splnění povinnosti podle věty první je provozovatel

a) umělého koupaliště nebo sauny povinen zajistit, aby voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování vyhovovala hygienickým limitům mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti,

b) přírodního koupaliště povinen monitorovat jakost vody ke koupání nebo sprchování zajištěním laboratorní kontroly ukazatelů znečištění podle odstavce 3 písm. a) a c), prováděním vizuální kontroly znečištění vody ke koupání makroskopickými řasami nebo odpady a hodnocením znečištění vody ke koupání z hlediska možného ovlivnění zdraví koupajících se fyzických osob; obdobnou povinnost má krajská hygienická stanice v případě povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a), nemá-li tuto povinnost provozovatel nebo osoba uvedená v § 6d.

(2) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) při zajištění vody ke sprchování provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny nemá, je-li voda ke sprchování dodávána postupem podle § 3 odst. 3.

(3) Znečištěním vody ke koupání nebo ochlazování se rozumí

a) překročení hygienického limitu mikrobiologického ukazatele jakosti vody ke koupání v přírodním koupališti nebo překročení hygienického limitu fyzikálního ukazatele vody ke koupání v nádrži ke koupání nebo ve stavbě povolené k účelu koupání vybavené systémem přírodního způsobu čištění vody,

b) překročení hygienického limitu mikrobiologického, fyzikálního nebo chemického ukazatele jakosti vody ke koupání v umělém koupališti nebo ochlazování v sauně,

c) překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupališti; rozmnožením sinic se rozumí nahromadění sinic ve formě květu, koberce nebo pěny, nebo

d) výskyt odpadů, mnohobuněčných organismů nebo makroskopických řas v rozsahu, který ovlivňuje jakost vody ke koupání v přírodním koupališti a představuje riziko pro zdraví koupajících se fyzických osob.

(4) Znečištění vody ke sprchování se posuzuje podle hygienických limitů ukazatelů jakosti vody ke koupání, jde-li o přírodní nebo umělé koupaliště, nebo podle hygienických ukazatelů vody k ochlazování, jde-li o saunu.

(5) Hygienické limity ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně se stanoví jako mezní hodnoty nebo nejvyšší mezní hodnoty. Mezní hodnotou je hodnota, jejíž překročení signalizuje nedodržení některého ukazatele nebo hygienického požadavku, které mohou vést k ohrožení zdraví koupajících se fyzických osob. Nejvyšší mezní hodnotou je hodnota, při jejímž překročení je ohroženo zdraví koupajících se fyzických osob.

(6) Mezní a nejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně, hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti, pravidla sledování a způsob hodnocení mnohobuněčných organismů v přírodním koupališti, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody a pravidla monitorování jakosti vody v přírodním koupališti, dále pravidla pro její posuzování, hodnocení a klasifikaci a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti v přírodním koupališti upraví prováděcí právní předpis.

§ 6b

(1) Dojde-li ke znečištění vody ke koupání nebo sprchování, je provozovatel přírodního koupaliště povinen informovat o této skutečnosti veřejnost, a to po celou dobu trvání znečištění. Informace musí být umístěna na všech pokladnách u vstupu na koupaliště, a pokud zde nejsou, v blízkosti koupaliště na viditelném místě, musí být snadno čitelná, v nesmazatelné formě a nesmí obsahovat jiné údaje než údaje týkající se znečištění vody. Dojde-li k překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupališti, provede provozovatel dále neprodleně doplňující chemické a organoleptické vyšetření jakosti vody ke koupání v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(2) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen v případě překročení mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování provést kontrolu dodržení požadavků stanovených tímto zákonem k provozování umělého koupaliště nebo sauny. V případě překročení nejvyšší mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování je povinen provoz nebo oddělitelnou část provozu umělého koupaliště nebo sauny do doby odstranění závady zastavit.

(3) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen o zastavení provozu umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části po dobu trvání znečištění vody informovat veřejnost; pro provedení a umístění informace se použije odstavec 1 věta druhá obdobně.

(4) Znečištění vody v přírodním nebo umělém koupališti nebo sauně, které vedlo k postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, je provozovatel povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. V oznámení uvede kromě náležitostí podání stanovených správním řádem důvod postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, přijaté opatření a očekávanou dobu jeho trvání.

§ 6c

(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen

a) zajistit u držitele osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky⁸), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře vydaného podle vodního zákona^8a) nebo u držitele autorizace vydané podle tohoto zákona (§ 83c) odběr vzorků vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, včetně dalších a dodatečných vzorků, a jejich laboratorní kontrolu podle prováděcího právního předpisu a podle monitorovacího kalendáře (§ 82a), jde-li o jakost vody ke koupání v přírodním koupališti na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, nebo povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6d; pokud jde o vodu ke sprchování, provozovatel tuto povinnost nemá, je-li voda dodávána postupem podle § 3 odst. 3,

b) zajistit u osoby uvedené v písmeni a) vystavení protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody v elektronické podobě,

c) uchovávat protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody po dobu 5 let ode dne jeho vyhotovení,

d) předat v elektronické podobě protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

e) splnit hygienické požadavky pro členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny,

f) vypracovat provozní řád, ve kterém uvede obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení a sídlo, jde-li o podnikající fyzickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, způsob zajištění vody ke sprchování, způsob úpravy vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, pokud je voda upravována, popis míst odběru vzorků vody, způsob manipulace s prádlem, pokud je spotřebiteli půjčováno v rámci služby, způsob očisty prostředí, a v případě umělých koupališť a saun způsob kontroly dodržování základních zásad hygienického chování návštěvníků,

g) předložit ke schválení návrh provozního řádu podle písmene f) a jeho změn příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(2) Metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody, náležitosti, formu a datové rozhraní elektronického protokolu podle odstavce 1 písm. b), hygienické požadavky na členění, vybavení a provoz přírodního koupaliště, hygienické požadavky na vnitřní vybavení a provoz umělého koupaliště nebo sauny upraví prováděcí právní předpis.

(3) Požadavky na členění a vybavení umělého koupaliště a sauny stanoví prováděcí právní předpis.

§ 6d

Osoba, která podle živnostenského zákona⁶⁰) ve stavbách nebo zařízeních, jež jsou na pozemcích využívaných ke koupání fyzických osob v souvislosti s povrchovými vodami,

a) provozuje tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo zařízení sloužící regeneraci nebo rekondici,

b) poskytuje tělovýchovné nebo sportovní služby, nebo

c) provozuje hostinskou činnost, v jejímž rámci jsou poskytovány ubytovací služby, nebo ubytovací služby v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách nebo obdobných ubytovacích zařízeních,

a v nabídce svých služeb spotřebiteli nebo v reklamě výslovně nabízí možnost koupání nebo využívání těchto povrchových vod, má povinnosti uvedené v § 6a odst. 1 písm. b), § 6b odst. 1 a v § 6c odst. 1 písm. a) až d).

§ 6e

Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí použití jiné metody laboratorní kontroly vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou rovnocenné výsledkům získaným pomocí metod a pravidel jejich použití uvedených v prováděcím právním předpisu. Způsob prokázání rovnocennosti metod a pravidel stanoví prováděcí právní předpis.

§ 6f

(1) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen

a) při výběru zdroje vody posoudit jeho vydatnost, jakost, možnost jeho úpravy a provést laboratorní rozbory vody ve zdroji,

b) vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování dezinfikovat, upravovat, obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace,

c) kontrolovat chod úpravny vody včetně dezinfekčního zařízení a provádět orientační kontrolu jakosti vody ke koupání,

d) dodržovat hygienické požadavky na vlastnosti materiálů vybavení umělého koupaliště nebo sauny, vlastnosti pomůcek, které přicházejí do styku s vodou ke koupání, jejich údržbu a ukládání, a jde-li o provoz bazénu pro kojence a batolata, i hygienické požadavky na oblečení kojenců a batolat při koupání,

e) monitorovat jakost vody ke koupání v ukazatelích stanovovaných na místě a charakterizujících provozní zatížení bazénu a účinnost dezinfekce, a dále provádět kontrolu teploty vody v bazénu a na jejím základě dodržovat požadavky, které s teplotou vody souvisejí,

f) vyznačit údaje o naměřené teplotě vody ke koupání a teplotě vzduchu umělého koupaliště a zveřejnit je na viditelném místě v prostoru ke koupání,

g) dodržovat hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky umělého koupaliště nebo sauny a způsob jejich měření,

h) vést provozní deník a evidenci o výsledcích kontrol a měření provedených podle písmen c), e) a g) a uchovávat je po dobu 1 roku.

(2) Zjistí-li provozovatel ve vodě ke koupání, sprchování nebo ochlazování výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která může ovlivnit veřejné zdraví, je povinen neprodleně podat žádost o povolení a stanovení podmínek jejího výskytu, nebo provoz umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části zastavit. V žádosti uvede látku a její množství nebo koncentraci ve vodě, návrh hygienického limitu, hodnocení zdravotních rizik výskytu této látky a jejího limitu a způsob, rozsah a četnost kontroly dodržení navrženého hygienického limitu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví výskyt látky rozhodnutím povolí, pokud navržená koncentrace nebo množství neohrožuje veřejné zdraví. Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen provozování umělého koupaliště nebo sauny zastavit. Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě nových poznatků a informací, že látka nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdraví, povolení z moci úřední změní nebo odejme.

(3) Hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní rozbor zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny, dezinfekci, úpravu, obměnu a teploty vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační systém a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a materiálů vnitřního vybavení umělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a ukládání, oblečení kojenců a batolat při koupání, mikroklimatické podmínky, kterými jsou teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu krytého umělého koupaliště a sauny, a vnitřní ovzduší krytého umělého koupaliště upraví prováděcí právní předpis. Způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke koupání, náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence výsledků kontrol a měření v provozním deníku upraví prováděcí právní předpis.

(4) Požadavky na recirkulační systém a jeho vybavení, na intenzitu výměny vzduchu a na osvětlení krytého umělého koupaliště a sauny stanoví prováděcí právní předpis.

§ 6g

(1) Ministerstvo zdravotnictví každoročně do 31. března sestaví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství seznam, ve kterém uvede

a) přírodní koupaliště na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d a další povrchové vody, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání (dále jen „další povrchové vody ke koupání“); přírodní koupaliště na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, a povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d se do této části seznamu zařadí jen v případě, že lze u nich očekávat, že se v nich bude koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním; velký počet fyzických osob se posuzuje s ohledem na hustotu osídlení, infrastrukturu, lokální význam koupacího místa a opatření přijatá na podporu koupání,

b) přírodní koupaliště místního významu na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a nebo využívaných ke koupání podle § 6d, pro které nebyl vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání,

c) koupací sezónu.

(2) Koupací sezónou jednotlivých přírodních koupališť se rozumí zpravidla období od 30. května do 1. září nebo období, během něhož lze očekávat velký počet koupajících se fyzických osob.

(3) Seznam podle odstavce 1 zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví na dobu 10 kalendářních dnů na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic a jejich územních pracovišť veřejnosti k připomínkám; za den, od kterého počíná plynout tato doba, se považuje den, ve kterém byl seznam vyvěšen nejpozději. Seznam upravený na základě vyhodnocení uplatněných připomínek uveřejní Ministerstvo zdravotnictví na úřední desce ve svém sídle, na úředních deskách v sídle krajských hygienických stanic a na Portálu veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí předloží seznam vod ke koupání podle odstavce 1 písm. a) každoročně před zahájením koupací sezóny Evropské komisi s uvedením důvodů jeho změn, pokud k nim došlo oproti předchozímu roku.

(4) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví dále předloží Evropské komisi do 31. prosince kalendářního roku za uplynulou koupací sezónu zprávu o výsledcích monitorování a posouzení jakosti povrchových vod uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) spolu s informací o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a s popisem významných opatření, která byla podle tohoto zákona a vodního zákona^8a) přijata příslušnými správními úřady k řízení jakosti vody ke koupání.

(5) Ministerstvo zdravotnictví dále informuje Evropskou komisi o povolení podle § 6e k provedení mikrobiologického rozboru vod ke koupání uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) včetně hodnocení rovnocennosti metodám a pravidlům stanoveným prováděcím právním předpisem.

Díl 2

Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí

§ 7

Hygienické požadavky na prostory a provoz škol a školských zařízení, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, služby péče o dítě v dětské skupině a živností, jejichž předmětem je péče o děti

(1) Školy a školská zařízení⁹) zapsaná do školského rejstříku¹⁰), s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc^10a) (dále jen „zařízení pro výchovu a vzdělávání“) jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem. Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba provozující v provozovně živnost, jejíž náplní je péče o děti do 3 let věku nebo výchova, výuka anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku v předškolním zařízení, soukromé škole nebo zařízení sloužícím odbornému vzdělávání dětí a mladistvých, nezařazených do rejstříku škol a školských zařízení a dále poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, pokud se jedná o dětskou skupinu nad 12 dětí.

(2) Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně pitného režimu upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu.

(3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby.

§ 7a

Provozovatel potravinářského podniku nesmí ve škole nebo školském zařízení zapsaných do školského rejstříku⁸⁹) nabízet k prodeji ani prodávat potraviny⁹⁰), které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí ve věku do ukončení povinné školní docházky. Požadavky na potraviny, které odpovídají výživovým požadavkům na zdravou výživu dětí ve věku do ukončení povinné školní docházky a lze je nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, stanoví jiný právní předpis o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních.

§ 8

Škola v přírodě a zotavovací akce

(1) Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti. Zotavovací akce se může skládat z více běhů. Pro účely účasti na zotavovací akci se za dítě ve věku do 15 let považuje i dítě, které v kalendářním roce, kdy je zotavovací akce pořádána, dovrší věk 15 let. Školou v přírodě se pro účely tohoto zákona rozumí zotavovací pobyt bez přerušení vzdělávání dětí mateřské školy nebo žáků základní školy, který organizuje mateřská nebo základní škola.

(2) Osoba, která přijala děti na zotavovací akci (dále jen „pořádající osoba“), je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou a odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové a funkční členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování, úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající osoba na zotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmů, ledaže budou splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem.

(3) Pořádající osoba nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací akce nebo školy v přírodě ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví

a) termín a místo jejího konání, a to s uvedením adresy nebo názvu katastrálního území a zeměpisných souřadnic,

b) počet zúčastněných dětí; jedná-li se o zotavovací akci, počet dětí zúčastněných v každém běhu s uvedením data jeho zahájení a ukončení,

c) způsob jejího zabezpečení pitnou vodou,

d) způsob zajištění stravování účastníků a

e) jméno a příjmení odpovědné osoby přítomné na škole v přírodě nebo zotavovací akci, a to pro každý běh zotavovací akce, a telefonní číslo na ni.

(4) Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží pořádající osoba nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, v případě, že pitná voda není zabezpečena osobami uvedenými v § 3 odst. 2, protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vody. Rozsah kráceného rozboru jakosti pitné vody stanoví prováděcí právní předpis. Protokol nesmí být starší než 3 měsíce.

§ 9

Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci

(1) Škola může na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů vyslat jen dítě, které

a) je zdravotně způsobilé k účasti na ní,

b) nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu), a

c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření.

(2) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci 1 a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci.

(3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě na dobu delší než 5 dnů nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost¹¹). Nemá-li dítě registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. V případě zotavovací akce tento poskytovatel zdravotních služeb v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu dvou let od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte¹²) nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil; toto potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil pořádající osobě nebo vysílající škole pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a e).

§ 10

Podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací akci

(1) Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé.

(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oborech všeobecné praktické lékařství¹¹), praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie. Nemá-li osoba registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oborech všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie. Tento posudek má platnost do doby, dokud nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických¹³) a zdravotnických pracovníků,¹⁴) vysílající škole nebo pořádající osobě pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a e).

(3) Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat požadavky stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných v § 19 odst. 2 a odst. 3 větě první. Při prověřování znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví postupuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle § 19 odst. 3.

§ 11

Povinnost školy, která vysílá děti na školu v přírodě, a pořádající osoby

(1) Škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, a pořádající osoba jsou povinny zajistit

a) základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a kontrolu dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která získala způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo zdravotnického asistenta, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci, a student studijního programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství po úspěšném ukončení třetího ročníku; náplň kursu první pomoci upraví prováděcí právní předpis,

b) účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10; účast zdravotníka při převzetí posudků a prohlášení podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování jídelníčku a režimu dne; dosažitelnost zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě; pořízení výpisu z posudků o zdravotní způsobilosti (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve výpisu zdravotník uvede závěr posudku a který poskytovatel zdravotních služeb posudek vydal,

c) vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy v přírodě nebo zotavovací akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným při škole v přírodě nebo zotavovací akci,

d) vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akci podle druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě a zotavovací akce upraví prováděcí právní předpis,

e) vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení podle § 9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a fyzických osob činných při škole v přírodě nebo zotavovací akci a následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení školy v přírodě nebo zotavovací akce,

f) informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací akce prodělalo, a o případném kontaktu s infekcí.

(2) Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech fyzických osob činných na zotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily.

§ 12

Jiné podobné akce pro děti a škola v přírodě na kratší dobu

Při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu kratší, než stanoví § 8 odst. 1 věta první, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá, zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce a účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a 3. Škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu 5 dnů nebo kratší, musí zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení a zásobování akce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce.

§ 13

Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy

(1) Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, provozoven živností podle § 7 odst. 1, staveb, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině⁹²), vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a staveb se shromažďovacím prostorem⁹³) jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových místností¹⁵) v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena povinnost vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu.¹⁶)

(2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozování takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.

§ 14

Výjimky z hygienických požadavků stanovených v § 7 odst. 1 je možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Díl 3

Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a některých zařízení sociálních služeb

§ 15

(1) Poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem, (dále jen „osoba poskytující péči“), jsou povinni činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření infekce spojené se zdravotní péčí. Infekcí spojenou se zdravotní péčí se rozumí nemoc nebo patologický stav vzniklý v souvislosti s přítomností původce infekce nebo jeho produktů ve spojitosti s pobytem nebo výkony prováděnými osobou poskytující péči ve zdravotnickém zařízení, v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo v domově se zvláštním režimem, v příslušné inkubační době.

(2) Osoba poskytující péči je povinna stanovit opatření podle odstavce 1 v provozním řádu. Návrh provozního řádu a změnu provozního řádu schvaluje rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. U poskytovatelů zdravotních služeb příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v rozhodnutí uvede, pro jakou formu, popřípadě druh zdravotní péče, obor zdravotní péče a místo poskytování je provozní řád vydáván, popřípadě název zdravotní služby, pro kterou je provozní řád vydáván.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb poskytující akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči je povinen poskytnout součinnost orgánu ochrany veřejného zdraví, který u něj provádí prevalenční studii infekcí spojených se zdravotní péčí [§ 82 odst. 2 písm. s)].

§ 16

(1) Osoba poskytující péči je při výskytu infekce spojené se zdravotní péčí nebo při podezření na její výskyt povinna neprodleně zjistit její příčiny a zdroje, způsob přenosu původce a provést odpovídající protiepidemická opatření k zamezení jejího dalšího šíření.

(2) Osoba poskytující péči je dále povinna neprodleně hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví případy infekce spojené se zdravotní péčí, jde-li o hromadný výskyt, těžké poškození zdraví nebo úmrtí pacienta; způsob a obsah hlášení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17

(1) Osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické požadavky pro příjem fyzických osob do zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, jejich ošetřování, zásobování vodou, úklid a výkon a kontrolu dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně dezinfekce upravené prováděcím právním předpisem.

(2) Dezinfekcí je soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje ke vnímavé fyzické osobě.

(3) Vyšším stupněm dezinfekce jsou postupy, které zaručují usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spór, nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganismů (například vysoce rezistentních spór) a vývojových stadií zdravotně významných červů a jejich vajíček.

(4) Sterilizací je proces, který vede k usmrcování všech mikroorganismů schopných rozmnožování včetně spór, k nezvratné inaktivaci virů a usmrcení zdravotně významných červů a jejich vajíček.

(5) O provedené sterilizaci a jejím výsledku je osoba poskytující péči povinna vést evidenci v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem. Jiný způsob sterilizace může osoba poskytující péči použít jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti o povolení uvede osoba poskytující péči způsob sterilizace a průkaz jeho účinnosti.

§ 18

(1) Osoba poskytující péči a osoba provozující prádelnu jsou povinny zdravotnické prádlo^17a) ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1 ukládat podle povahy znečištění, převážet, prát ho a zacházet s ním způsobem upraveným prováděcím právním předpisem. Osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo^17a) ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, je povinna tuto prádelnu vybavit způsobem upraveným prováděcím právním předpisem.

(2) Osoba poskytující péči je povinna ve zdravotnickém zařízení a v zařízení sociálních služeb uvedeném v § 15 odst. 1 používat vodu, která má jakost vody pitné, pokud druh poskytované péče nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti osoba poskytující péči uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody.

(3) Pro provoz bazénu nebo sauny jako součásti léčebně rehabilitační péče nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče poskytované osobou poskytující péči se použijí § 6a, § 6b odst. 2 a § 6c odst. 1 písm. a) až d), pokud upravují hygienické požadavky na umělá koupaliště nebo sauny, obdobně. To neplatí, pokud osoba uvedená ve větě první přivádí do bazénu vodu z přírodního léčivého zdroje. Při použití vody z přírodního léčivého zdroje musí osoba uvedená ve větě první zajistit dodržení hygienických limitů mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti stanovené prováděcím právním předpisem; pro kontrolu jakosti této vody se použijí § 6c odst. 1 písm. a) až d) obdobně.

Díl 4

Hygienické požadavky na výkon činností epidemiologicky závažných a ubytovací služby

§ 19

Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných

(1) Za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb (§ 23), výroba potravin,¹⁸) zpracování potravin¹⁸), uvádění potravin na trh¹⁸), výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů^6a), provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže.

(2) Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích službách (§ 23) při výrobě potravin, zpracování potravin¹⁸) nebo při uvádění potravin na trh¹⁸) do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy, fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů^6a) do přímého styku s vodou a fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými přípravky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitele (dále jen „fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné“) musí mít znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví.

(3) Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví podle odstavce 2 upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je u fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné oprávněn při výkonu státního zdravotního dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví fyzická osoba znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o přezkoušení doručena. Složení komise, vzor osvědčení o úspěšném složení zkoušky a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí právní předpis.

§ 20

Povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné

Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné je povinna

a) podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví lékařským prohlídkám a vyšetřením, která provede registrující poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb¹¹), stanoví-li tak zákon o specifických zdravotních službách⁶¹),

b) informovat poskytovatele zdravotních služeb podle písmene a) o druhu a povaze své pracovní činnosti,

c) uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny v rozsahu upraveném v prováděcím právním předpise.

§ 21

Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných

(1) Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna

a) dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,^19a) jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,^19a) pokud se sama účastní výkonu činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první,

b) zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. c) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky a

c) zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

(2) K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné v žádosti o udělení povolení k užití takové vody uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. Kosmetické přípravky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(3) Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, je povinna nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění provozoven, významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti nejpozději v den této změny, jakož i den ukončení provozu činnosti. Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní firmu, sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle zvláštních právních předpisů dále uvede obchodní firmu nebo jméno, příjmení, IČO a bydliště. Osoba uvedená ve větě první dále je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.

(4) Provozní řád je osoba uvedená v odstavci 3 povinna změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.

§ 21a

Ubytovací služby

Osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost ubytovací služby,^8b) s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení. Pokud je ubytování v zařízeních podle věty první poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, uvede osoba uvedená ve větě první v provozním řádu dále počet a plochu ubytovacích jednotek včetně nejvyššího počtu ubytovaných fyzických osob, vybavení ubytovacích jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev jídla, způsob vytápění ubytovacích jednotek v otopném období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody ve stavbách ubytovacích zařízení. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby.

§ 22

Zákaz výkonů

Osoba provozující kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby, kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, nesmí provádět výkony na nemocné kůži, manipulace s jizvami a mateřskými znaménky, výkony na sliznicích, oční spojivce a rohovce.

Další podmínky provozování stravovacích služeb

§ 23

(1) Stravovací službou je činnost provozovatele potravinářského podniku⁸⁸), která souvisí s jakoukoli fází výroby, přípravy, skladování, distribuce a uvedení pokrmů na trh za účelem jejich podávání v rámci zařízení společného stravování⁹⁴).

(2) Pokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby.

(3) Stravovací službu může osoba, která ji provozuje, poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým požadavkům na umístění, stavební konstrukci, prostorové a dispoziční uspořádání, zásobování vodou, vytápění, osvětlení, odstraňování odpadních vod, větrání a vybavení upraveným přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku potravinového práva.

(4) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je povinen zajistit, aby fyzické osobě se zdravotním postižením byl umožněn vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo asistenčního psa. Fyzická osoba se zdravotním postižením je povinna na požádání provozovatele potravinářského podniku provozujícího stravovací službu, jeho zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, která vykonává v provozovně činnost pro tohoto provozovatele, předložit doklad o výcviku psa.

(5) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je povinen nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění provozoven, významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti nejpozději v den této změny, jakož i den ukončení provozu stravovací služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní firmu, sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle zvláštních právních předpisů obchodní firmu a bydliště.

§ 24

(1) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu je dále povinen

a) k výrobě a přípravě pokrmů používat jen látky, suroviny, polotovary a potraviny, které vyhovují požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy²³) nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; látky, suroviny, polotovary a potraviny skladovat za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,

b) dodržovat podmínky upravené prováděcím právním předpisem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie pro výrobu, přípravu, rozvoz, přepravu, značení, skladování a uvádění pokrmů na trh,

c) zajistit, aby podávané pokrmy měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které jsou určeny,

d) dodržovat při odběru a uchovávání vzorků pokrmů postup upravený prováděcím právním předpisem,

e) v případě, že požadavky nebo podmínky skladování podle písmene a) nejsou stanoveny, dodržovat požadavky a podmínky skladování stanovené provozovatelem potravinářského podniku, který látku, surovinu, polotovar nebo potravinu vyrobil.

(2) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu, který používá k výrobě nebo přípravě pokrmů volně rostoucí jedlé houby z vlastního sběru, musí mít osvědčení prokazující znalost hub podle zvláštních právních předpisů^27a) nebo za podmínek těchto zvláštních právních předpisů ustanoveného odpovědného zástupce, který má osvědčení prokazující znalost hub.

Díl 5

Hygienické požadavky na předměty běžného užívání

§ 25

Vymezení předmětů běžného užívání

Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona rozumějí

a) materiály a předměty určené pro styk s potravinami upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami^27b),

b) kosmetické přípravky upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických přípravcích⁶³) a

c) výrobky pro užívání dětmi ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených v písmenech a) a b), hraček a potravin.

§ 26

Povinnosti výrobce, dovozce, prodávajícího a distributora předmětů běžného užívání

(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a c) je povinen, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak, zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání byly při uvedení na trh bezpečné,^26a) zejména aby

a) za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek nezpůsobily poškození zdraví fyzických osob nebo nepříznivé ovlivnění potraviny nebo pokrmu,

b) materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) vyhovovaly prováděcím právním předpisem stanoveným hygienickým požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou čistotu; dodržení hygienických požadavků na složení a vlastnosti těchto materiálů a předmětů je výrobce nebo dovozce povinen zkoušet a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a o provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést dokumentaci,

c) byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do bezpečných^26a) obalů,

d) materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, a to v rozsahu a s náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem, popřípadě vybaveny návodem k obsluze a čištění; ve značení těchto materiálů a předmětů musí být uvedeny i údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a to způsobem, který tento předpis stanoví.

(2) Pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak, dovozce nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků uvedených v § 25 písm. a) a vést o tom dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) a povinnost vybavit předmět běžného užívání písemným prohlášením podle odstavce 1 písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky:

a) povinnosti zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků, vést o tom dokumentaci a vydat písemné prohlášení splnil v rozsahu podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce v zahraničí a

b) dovozce zajistí pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví předložení dokumentace o zkouškách a hodnocení složení a vlastností těchto výrobků ve lhůtě, rozsahu a jazyce určeném příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky ověřeným českým překladem prohlášení podle odstavce 1 písm. d), vydaného výrobcem v zahraničí.

(3) Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. a) a c) určit, odpovídá za splnění povinností podle odstavce 1 distributor^4a). Distributor je povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem zajistit značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu určeném pro spotřebitele a je balen v místě prodeje na přání spotřebitele. Předměty běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti je prodávající^29a) povinen umístit odděleně a zřetelně označit údajem o skončení doby minimální trvanlivosti; tyto výrobky smí prodávat jen, jsou-li bezpečné^26a).

(4) Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3 se nevztahují na předměty běžného užívání uvedené v § 25 písm. c) nabízené jako použité.

(5) Výrobce a dovozce materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami je povinen písemně oznámit zahájení, změnu nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami do 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno a příjmení nebo obchodní firmu, sídlo a adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby. Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby.

(6) Povinnost stanovená v odstavci 5 se obdobně vztahuje na provozovatele potravinářského podniku⁹⁵) používajícího ve svém potravinářském podniku⁹⁶) materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil nebo dovezl.

(7) Na provozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Na provozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které dovezl, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2.

(8) Provozovatel potravinářského podniku je povinen ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potravin používat jen materiály a předměty určené pro styk s potravinami, které vyhovují požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy¹⁰⁹).

Další ustanovení pro vývoj, výrobu, uvedení na trh, distribuci a dovoz kosmetických prostředků

§ 27

Kosmetické přípravky

(1) Požadavky na výrobu, uvedení nebo dodání na trh kosmetických přípravků stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků⁶³). Výrobce, dovozce nebo distributor zajistí, aby při dodávání na trh byly v označení kosmetického přípravku údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁶⁴) uvedeny v českém jazyce.

(2) Kosmetické přípravky, které nejsou ve spotřebitelském balení, jsou baleny v místě prodeje na žádost kupujícího nebo jsou baleny pro okamžitý prodej, označí prodejce údaji podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků⁶³) na vnějším spotřebitelském obalu kosmetického přípravku nebo v přiloženém letáku.

Díl 6

Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením

Hluk a vibrace

§ 30

(1) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště,³¹) správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace³²), provozovatel, popřípadě vlastník dráhy^32a), osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, a dále provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen „zdroje hluku nebo vibrací“), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Splnění povinnosti k ochraně před hlukem z provozu na pozemních komunikacích nebo dráhách v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této povinnosti v chráněném vnitřním prostoru stavby.

(2) Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Za hluk podle věty první se nepovažuje zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově, hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením⁷⁶), zvuk působený přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami, zvuk působený v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce⁷⁶). Za vibrace podle věty druhé se nepovažují vibrace působené přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami a vibrace působené v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce⁷⁶).

(3) Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků^32b) a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti⁷⁷) ve stavbách pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti⁷⁷) ve všech stavbách. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 31

(1) Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo vibrací, s výjimkou hluku z leteckého provozu, nelze z vážných důvodů zajistit nepřekračování hygienických limitů podle § 30 odst. 1, může osoba požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o povolení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví v řízení o vydání povolení zejména posoudí, zda osoba doložila, že hluk nebo vibrace se omezí na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení škodlivých účinků hluku nebo vibrací, který je stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím. Správní úřad, který povolení vydal, jej může za nedodržení stanovených podmínek odejmout. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Povolení mírnějšího hygienického limitu je elektronicky evidováno prostřednictvím informačního systému Ministerstva zdravotnictví.

(2) O zahájení řízení podle odstavce 1 místně příslušná krajská hygienická stanice informuje tímto řízením dotčené obecní úřady.

(3) Žádost podle odstavce 1 musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat popis zdroje hluku nebo vibrací, změřené hodnoty hluku v referenčních kontrolních bodech, popřípadě v těchto bodech vypočtené hodnoty hluku v chráněných prostorech uvedených v § 30 odst. 3 nebo změřené hodnoty vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb, odhad počtu fyzických osob vystavených nadlimitnímu hluku nebo vibracím, důvod překročení hygienického limitu, návrh nadlimitní hodnoty hluku nebo vibrací, přehled provedených a navrhovaných protihlukových a antivibračních opatření, rámcový harmonogram jejich provedení, odhad jejich účinnosti a skutečnosti svědčící o omezení hluku nebo vibrací na rozumně dosažitelnou míru. Referenčním kontrolním bodem se rozumí místo, které bylo měřením nebo výpočtem vyhodnoceno jako nejvíce zasažené zdrojem hluku.

(4) Při překročení hygienických limitů hluku z leteckého provozu na letištích zajišťujících ročně více než 50 tisíc vzletů nebo přistání a vojenských letištích je provozovatel letiště povinen navrhnout vydání opatření obecné povahy podle správního řádu ke zřízení ochranného hlukového pásma. Opatření obecné povahy ke zřízení ochranného hlukového pásma vydá stavební úřad po vyjádření krajské hygienické stanice, nebo Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské letiště.

(5) U bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatel letiště na základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hluku dodrženy. U staveb uvedených ve větě první, ve kterých by podle odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.

§ 32a

Měření hluku v životním prostředí člověka podle tohoto zákona může provádět pouze držitel osvědčení o akreditaci^4a) nebo držitel autorizace podle § 83c.

§ 33

V chráněných vnitřních prostorech staveb nesmějí být instalovány stroje a zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Osoba může instalovat takový stroj nebo zařízení v okolí bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb, jen pokud na základě studie o přenosu vibrací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví prokáže, že nedojde k nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v těchto stavbách.

§ 34

(1) Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení.

(2) Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou.

Neionizující záření

§ 35

(1) Neionizujícím zářením se pro účely tohoto zákona rozumí elektrická a magnetická pole a elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.10¹⁵ Hz.

(2) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo zařízení, které je zdrojem neionizujícího záření včetně laserů (dále jen „zdroj neionizujícího záření“), je povinna

a) činit taková technická a organizační opatření, aby expozice fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření,

b) při zjišťování a hodnocení expozice fyzických osob a úrovně neionizujícího záření postupovat způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

c) před zahájením používání nebo provozu stacionárního zdroje neionizujícího záření sítě elektronických komunikací v obytné zástavbě vypracovat dokumentaci, ve které bude doloženo výpočtem nebo měřením dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření z hlediska možné expozice fyzických osob, a předložit tuto dokumentaci příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

d) v případech stanovených prováděcím právním předpisem označit výstrahou místa (oblasti, pásma), ve kterých expozice osob neionizujícímu záření může překročit nejvyšší přípustné hodnoty.

(3) Pokud dojde k závadě zdroje neionizujícího záření, která by mohla vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší přípustné hodnoty, osoba uvedená v odstavci 2 jeho provoz neprodleně zastaví. Tím nejsou dotčeny její povinnosti podle zvláštních právních předpisů.

(4) Provozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, je povinen vést evidenci, ve které uvede pro každý zdroj neionizujícího záření délku časového úseku, po který je denně v provozu; evidenci je povinen uchovávat po dobu životnosti zdroje neionizujícího záření. Po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření, určené nebo doporučené jeho výrobcem, je osoba uvedená ve větě první povinna provoz zdroje neionizujícího záření ukončit.

§ 36

Výrobce a dovozce laseru je povinen zajistit

a) zařazení laseru do třídy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a označení laseru štítkem s uvedením tohoto zařazení,

b) opatření laserů zařazených do třídy 1M a vyšší výstražným textem a laserů třídy 3B a 4 signalizací chodu,

c) uvedení údajů nezbytných pro ochranu zdraví stanovených prováděcím právním předpisem v technické dokumentaci připojené ke každému laseru.

Díl 7

Ochrana zdraví při práci

§ 37

Kategorizace prací

(1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpis.^33b) Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.

(2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis^33a) nestanoví jinak. Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen „zaměstnavatel“), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,^33a) a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 5. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.

(3) Zaměstnavatel v žádosti o zařazení práce do kategorie uvede

a) označení práce,

b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,

c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby trvání této expozice,

d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,

e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena,

f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,

g) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci,

a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno.

(4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a předložit údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) až d), f) a g) a dále protokoly o měření nebo vyšetření rizikových faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno.

(5) V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové (§ 39), třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví žádost, která má náležitosti uvedené v odstavci 3. O zařazení rizikové práce do jiné rizikové kategorie nebo vyřazení práce z rizikových prací provede příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nové řízení, v němž vydá nové rozhodnutí.

(6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z moci úřední rozhodnout o zařazení práce první nebo druhé kategorie do kategorie rizikových prací (§ 39).

§ 38

(1) Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci^4a) nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.

(2) Pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha⁹⁷) může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie též na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i). Protokol o odborném hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce, přestávkách na jídlo a oddech v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena. Věta první se nevztahuje na vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha.

(3) V případě, že se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne u zaměstnavatele nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, je zaměstnavatel povinen do 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro práci, při níž vznikla nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, protokol o měření uvedeného rizikového faktoru provedeném podle odstavce 1.

§ 39

Rizikové práce

(1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.^33a) Za práce kategorie druhé rizikové se považují práce, u kterých z výsledků měření a vyšetření pracovních podmínek nevyplývá prokazatelné dodržení hygienických limitů nebo na základě hodnocení zdravotních rizik u těchto prací podle současné úrovně poznání nelze vyloučit nepříznivý vliv na zdraví.

(2) Zaměstnavatel je povinen zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění; o těchto skutečnostech je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Výsledky biologických expozičních testů podle věty první, v členění podle pracovišť, je zaměstnavatel povinen bezodkladně sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(3) Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů sdělí zaměstnavateli bezodkladně poskytovatel pracovnělékařských služeb. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost výsledky biologických expozičních testů. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců. Pro hodnocení míry expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí biologických expozičních testů provede poskytovatel pracovnělékařských služeb odběr biologického materiálu za podmínek upravených prováděcím právním předpisem.

(4) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a podmínky jejich provedení upraví prováděcí právní předpis.

§ 40

Evidence rizikových prací

Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen

a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci

1. o jménu, příjmení a rodném čísle,

2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění,

3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze,

4. údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců,

b) ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o práce

1. s chemickými karcinogeny nebo mutageny stanovenými zvláštním právním předpisem,

2. s azbestem,

3. v riziku fibrogenního prachu, a

4. s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné následky,

po dobu 40 let od ukončení expozice,

c) evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta podle písmene b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

d) oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví všechny skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek.

§ 40a

(1) Povinnosti podle § 37 až 39 plní v případě dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli podle zákona o zaměstnanosti tento uživatel. Uživatel uvedený ve větě první současně s uzavřením dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce předá agentuře práce pro účely zajištění pracovnělékařských služeb agenturou práce informace o kategorii práce dočasně přiděleného zaměstnance a zařazení práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů. Pokud není práce dosud do kategorie zařazena, sdělí mu výsledky hodnocení rizik podle zvláštního právního předpisu, a není-li hodnocení rizik dosud provedeno, pak údaje o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu k práci, k níž má být zaměstnanec agentury práce dočasně přidělen, a dále míru předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

(2) Po skončení dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uvedeného v odstavci 1 větě první uživatel předá agentuře práce evidenci podle § 40. Agentura práce je povinna tuto evidenci uchovávat po dobu stanovenou v § 40.

§ 41

Používání biologických činitelů a azbestu

(1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že budou poprvé používány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem, a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu (dále jen „práce s azbestem“). Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně ohlášených údajů nebo v případě práce s azbestem ke změně pracovních podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují; náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis⁹⁷). V případě práce s azbestem je zaměstnavatel povinen k hlášení přiložit také osvědčení o absolvování školení zaměstnanců o uplatňování správné prevence ohrožení zdraví při nakládání s azbestem; náležitosti osvědčení stanoví prováděcí právní předpis¹¹²). Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu^33d). Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní předpis.

(2) Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení rizika biologického činitele a azbestu postupovat způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.

(3) Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s používáním biologických činitelů skupin 2 až 4 a v případě práce s azbestem opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu a před jejich přijetím je povinen je projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Na základě výsledků projednání vydá příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutí o povolení práce s azbestem.

(4) Jde-li o laboratoře provádějící diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4, oznámí zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pouze záměr používat tyto biologické činitele⁶⁵).

(5) Povinnost podle odstavců 1 až 3 se vztahuje obdobně i na osoby uvedené v § 12 písm. a) až c) a e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci⁸⁴).

(6) Orgány ochrany veřejného zdraví zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam zaměstnavatelů a osob podle odstavce 5, které v posledních 3 letech získaly povolení podle odstavce 3.

(7) Osoby uvedené v § 12 písm. d) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci⁸⁴) jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že hodlají vykonávat práci s azbestem, a to nejméně 3 dny před jejím zahájením. Náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost podle věty první osoba nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu^33d).

§ 41a

Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců

(1) Zaměstnavatel, který z individuálního zdroje vyrábí teplou vodu pro účely osobní hygieny zaměstnanců, je povinen zajistit, aby v této vodě nebyly překročeny hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů upravené prováděcím právním předpisem.

(2) Nelze-li z individuálního zdroje vyrobit teplou vodu jakosti uvedené v odstavci 1, může na žádost zaměstnavatele příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit výjimku. V žádosti zaměstnavatel uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty, průkaz, že nedojde k poškození zdraví zaměstnanců v důsledku použití této vody, a způsob zabezpečení dodržování hodnot navržených ukazatelů. Rozhodnutí může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky.

(3) Dodržení hygienických limitů ukazatelů uvedených v odstavcích 1 a 2 je zaměstnavatel povinen kontrolovat v četnosti a rozsahu stanoveném pro krácený rozbor v závislosti na počtu zásobovaných fyzických osob, upravený prováděcím právním předpisem pro pitnou vodu. V případě havárie nebo jiné mimořádné události může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví z moci úřední četnost a rozsah kontroly rozhodnutím rozšířit. V případě prokazatelně stálých a vyhovujících ukazatelů jakosti vyráběné vody může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na žádost zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit.

§ 42

Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

§ 44

Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů stanovené zvláštními právními předpisy.

Díl 8

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi

§ 44a

(1) Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je jejich výroba, dovoz, distribuce, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava.

(2) Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je každý povinen chránit zdraví fyzických osob a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění (dále jen „nařízení (ES) č. 1272/2008“).

(3) Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat jiným osobám, než jsou osoby právnické nebo podnikající fyzické osoby, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.

(4) Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat pro fyzickou osobu mladší 18 let nebo osobu, jejíž svéprávnost byla soudem omezena, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, nebo chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorie nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.

(5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat v prodejních automatech a do přinesených nádob nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1, nebo nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.

(6) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jen tehdy, jestliže nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b odst. 1, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak²⁰). Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými směsmi může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za 2 roky. O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna uchovávat po dobu 3 let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (§ 58).

(7) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, v prostorách, které jsou uzamykatelné a zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných chemických látek a chemických směsí a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví fyzických osob.

(8) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jsou povinny vést evidenci těchto chemických látek a chemických směsí. Evidence se vede pro každou nebezpečnou chemickou látku a chemickou směs odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství, stavu zásob, jméno a příjmení osoby a označení útvaru subjektu, pro který byly vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let po dosažení nulového stavu zásob nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a na vedení evidence chemických látek a chemických směsí, které jsou výbušninami⁷⁹).

§ 44b

Odborná způsobilost

(1) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, se považují

a) absolventi vysokých škol, kteří získali vysokoškolské vzdělání

1. v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství, Farmacie nebo v oblasti vzdělávání Veterinární lékařství, veterinární hygiena nebo v oblasti vzdělávání Zdravotnické obory se zaměřením na přípravu odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,

2. v oblasti vzdělávání Chemie nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,

3. v oblasti vzdělávání Učitelství se zaměřením na chemii nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,

4. a mají osvědčení o absolvování programu celoživotního vzdělávání se zaměřením na toxikologii^35f), nebo

5. v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin, obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, nebo absolvovali program celoživotního vzdělávání se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin^35g),

b) fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno v písmeni a), a které se úspěšně podrobily zkoušce odborné způsobilosti a mají osvědčení podle odstavce 4 o odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.

(2) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem způsob zřízení komise a její složení, obsah a formu přihlášky ke zkoušce, základní obsah a podmínky provedení zkoušky a vzor osvědčení o odborné způsobilosti.

(3) Ke zkoušce se může přihlásit u kteréhokoliv zkušebního místa fyzická osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt na území České republiky, popřípadě bydliště, jde-li o fyzickou osobu, která trvalý pobyt na území České republiky nemá (dále jen „uchazeč“). Pozvánku ke zkoušce doručí zkušební místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem konání zkoušky.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví vydá uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, nejpozději do 30 dnů ode dne vykonání zkoušky osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. Za vydání osvědčení se platí správní poplatek.^35h) Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.

HLAVA III

PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Díl 1

Očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví s poskytovateli zdravotních služeb

§ 45

(1) K ochraně před vznikem, šířením a k omezení výskytu infekčních onemocnění spolupracují poskytovatelé zdravotních služeb s orgány ochrany veřejného zdraví a provádějí opatření stanovená tímto zákonem nebo na základě zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Náklady spojené s takovou činností, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, hradí stát v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, prostřednictvím správního orgánu, který udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách¹¹).

(2) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni zajistit a provést pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony, popřípadě pasivní imunizaci fyzických osob, které mají v péči, [například podáním dalších imunobiologických přípravků³⁶)] v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

(3) Při výskytu infekčního onemocnění stanoveného prováděcím právním předpisem nebo při podezření na výskyt takového infekčního onemocnění jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni nařídit izolaci vždy na infekčním oddělení, případně oddělení tuberkulózy nebo dermatovenerologickém oddělení poskytovatele lůžkové péče. Nemá-li poskytovatel zdravotních služeb zřízeno takové oddělení, je povinen zajistit zdravotní služby fyzické osobě u jiného poskytovatele zdravotních služeb a převoz pacienta k tomuto poskytovateli. V ostatních případech se izolace provádí podle prozatímního opatření poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví u poskytovatele zdravotních služeb nebo v místě pobytu fyzické osoby.

§ 46

(1) Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je oprávněn k trvalému pobytu na území České republiky, a dále cizinec, jemuž byl povolen přechodný pobyt na území České republiky na dobu delší než 90 dnů nebo je oprávněn na území České republiky pobývat po dobu delší než 90 dnů, jsou povinni podrobit se, v prováděcím právním předpisu upravených případech a termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování. Pravidelná očkování se provádějí k zamezení vzniku a šíření závažných infekčních onemocnění s vysokým rizikem dalšího epidemického šíření v kolektivech a život ohrožujících infekčních onemocnění, s ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro kontrolu nemocí. Prováděcím právním předpisem stanovené fyzické osoby a fyzické osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění, jsou povinny podrobit se ve stanoveném rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování.

(2) Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je fyzická osoba povinna podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem vyšetření stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede při zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání podání očkovací látky (kontraindikace). O těchto skutečnostech poskytovatel zdravotních služeb uvedený v § 47a vystaví fyzické osobě potvrzení a důvod upuštění od očkování zapíše do zdravotnické dokumentace.

(3) Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, že se nezletilá fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle odstavce 2, a jde-li o nezletilou fyzickou osobu, která nemá zvoleného poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, stanoví jí rozhodnutím povinnost podrobit se tomuto očkování nebo vyšetření u určeného poskytovatele zdravotních služeb.

(4) Jde-li o fyzickou osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 její zákonný zástupce¹²), pěstoun nebo fyzická osoba, které byla soudem svěřena do osobní péče⁸⁰). V případě fyzických osob, které nedovršily patnáctý rok věku, svěřených do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu^10a), umístěných do školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy⁸¹), do zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby⁸²) a obdobných zařízení, byla-li soudem nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, odpovídají za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 tato zařízení, poskytovatelé sociálních služeb, jde-li o fyzickou osobu umístěnou do zařízení sociálních služeb nebo provozovatelé obdobných zařízení.

(5) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 3, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby očkování nebo vyšetření provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.

(6) Prováděcí právní předpis upraví členění očkování a podmínky provedení očkování, způsoby vyšetřování imunity, pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění a podmínky, za nichž mohou být v souvislosti se zvláštním očkováním fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění.

§ 47

(1) K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může poskytovatel zdravotních služeb použít jen očkovací látky podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. e). To neplatí, jde-li o pravidelné očkování a fyzická osoba požádá o jeho provedení jinou registrovanou očkovací látkou.

(2) Každé provedené očkování zapíše poskytovatel zdravotních služeb na žádost pacienta v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého v listinné podobě, který vydá při prvním očkování.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb, který provedl očkování konkrétního pacienta, o tom bezodkladně učiní elektronický záznam do registru případů infekčních onemocnění a očkování podle § 79b v rozsahu požadavku na vytvoření záznamu o očkování podle zákona o léčivech. Elektronický záznam podle věty první se považuje za očkovací průkaz nebo zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého vedený v elektronické podobě a pacient na něj může nahlížet prostřednictvím EZKarty podle zákona o elektronizaci zdravotnictví¹¹⁰).

(4) Pro účely záznamu o očkování podle odstavce 3 se provedením očkování konkrétního pacienta rozumí provedení pravidelného, zvláštního, mimořádného nebo dobrovolného očkování, při kterém je lékařem pacientovi aplikován humánní imunologický léčivý přípravek.

(5) Ministerstvo zajistí, že každý záznam o očkování podle odstavce 3 je zároveň bezodkladně přenesen do systému eRecept vedeného podle zákona o léčivech.

(6) Každé provedené očkování je poskytovatel zdravotních služeb povinen zaznamenat do zdravotnické dokumentace očkovaného.

(7) Při každém dalším očkování je očkovaný povinen předložit očkovací průkaz nebo zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého vedený v listinné nebo elektronické podobě k provedení záznamu.

§ 47a

(1) Pravidelná očkování dětí provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, s výjimkou očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek proti virové hepatitidě B, která provádějí na novorozeneckých odděleních porodnic lékaři těchto oddělení. Očkování proti tuberkulóze u dětí s vyšším rizikem získání této infekce provádějí na kalmetizačních pracovištích odborní lékaři pneumoftizeologové. Pravidelné očkování zletilých fyzických osob provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oborech všeobecné praktické lékařství nebo hygiena a epidemiologie; tato očkování mohou provádět i zdravotní ústavy. U osob umístěných u poskytovatelů zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a obdobných zařízeních provádějí očkování podle tohoto zákona také lékaři těchto zařízení.

(2) Zvláštní a mimořádné očkování provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oborech infekční lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, všeobecné praktické lékařství nebo hygiena a epidemiologie, poskytovatelé pracovnělékařských služeb a zdravotní ústavy.

(3) Očkování proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách provádějí lékaři poskytovatelů zdravotních služeb, kteří ošetřují poranění nebo nehojící se ránu, popřípadě poskytovatelé zdravotních služeb prostřednictvím lékaře se specializovanou způsobilostí v oborech praktické lékařství pro děti a dorost, pediatrie nebo všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatelé pracovnělékařských služeb. Očkování proti vzteklině po poranění zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou provádějí lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru infekční lékařství a hygiena a epidemiologie.

(4) Očkování proti žluté zimnici může provádět poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře se specializovanou způsobilostí v oborech hygiena a epidemiologie, epidemiologie nebo infekční lékařství. Očkování proti žluté zimnici může dále provádět také poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře se specializovanou způsobilostí v oborech pracovní lékařství, všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie, a to po absolvování certifikovaného kurzu očkování. Ministerstvo zdravotnictví vede evidenci poskytovatelů zdravotních služeb, kteří provádějí očkování proti žluté zimnici. Poskytovatel zdravotních služeb, který provádí očkování proti žluté zimnici, je povinen písemně oznámit Ministerstvu zdravotnictví vedle údajů stanovených správním řádem i zahájení tohoto očkování. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit Ministerstvu zdravotnictví i ukončení očkování proti žluté zimnici nebo změny údajů uvedených ve větě třetí. Oznámení se podává do 7 kalendářních dnů ode dne zahájení nebo ukončení očkování proti žluté zimnici, nebo ode dne, kdy nastaly změny údajů podle věty čtvrté.

(5) Provedení očkování proti žluté zimnici zapíše poskytovatel zdravotních služeb do zdravotnické dokumentace očkovaného a dále do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého. O provedení očkování proti žluté zimnici poskytovatel zdravotních služeb vydá mezinárodní osvědčení v českém a anglickém jazyce; vzor osvědčení stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Seznam poskytovatelů zdravotních služeb vedených v evidenci podle odstavce 4 zveřejňují Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice na svých internetových stránkách.

§ 48

(1) Ministerstvo zdravotnictví předává údaje vedené v informačních systémech veřejné správy, které může využívat k výkonu působnosti podle tohoto zákona, poskytovatelům zdravotních služeb k plnění jejich úkolů v oblasti předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění na základě žádosti. Žádost poskytovatele zdravotních služeb i údaje předávané Ministerstvem zdravotnictví na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Žádost podle odstavce 1 musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a další dostupné identifikační údaje subjektu, o kterém mají být údaje předány, případně informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, požadovaný rozsah údajů o tomto subjektu a účel, ke kterému jsou údaje požadovány.

(3) Ministerstvo zdravotnictví ověří žadatele v jím vedeném registru poskytovatelů zdravotních služeb, posoudí oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá požadované údaje. Pokud Ministerstvo zdravotnictví žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost poskytovateli zdravotních služeb.

§ 49

(1) Ze státního rozpočtu se hradí očkovací látky pro zvláštní a mimořádná očkování.

(2) Ze státního rozpočtu se dále hradí očkovací látky pro pravidelná očkování fyzických osob, které nejsou pojištěnci podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.

§ 50

Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině⁷⁵) a dále právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje v provozovně živnost, v jejíž náplni je péče o děti do 3 let věku nebo výchova dětí nad 3 roky věku v předškolních zařízeních⁹⁸), nebo mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná, mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. Doklad o provedení pravidelného očkování nebo doklad o tom, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, vydá poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost na žádost zákonného zástupce dítěte, pěstouna nebo fyzické osoby, které bylo dítě soudem svěřeno do osobní péče⁸⁰).

§ 51

(1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví

a) neprodleně sdělit neobvyklé reakce po očkování a název a číslo šarže použité očkovací látky,

b) na jeho žádost sdělit osobní údaje fyzických osob, které mají ve své evidenci, a to jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt, dále druh a datum očkování, kontraindikaci či imunitu vůči nákaze,

c) umožnit, aby pro potřeby kontroly prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví nahlížel do zdravotnické dokumentace a pořizoval z ní výpisy.

(2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny sdělovat Ministerstvu zdravotnictví počet očkovaných pojištěnců v členění podle očkovacího kalendáře pro pravidelná očkování stanoveného prováděcím právním předpisem, a to vždy do 30. dubna kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. V tomto termínu jsou dále povinny sdělovat Ministerstvu zdravotnictví i údaje o počtu očkovaných pojištěnců proti sezónní chřipce.

Opatření proti šíření infekčních onemocnění fyzickými osobami, které vylučují choroboplodné zárodky

§ 53

(1) Fyzické osoby po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu, fyzické osoby vylučující choroboplodné zárodky břišního tyfu a paratyfu a fyzické osoby s chronickým onemocněním virovým zánětem jater B a C, pokud jim nebo jejich zákonným zástupcům byla tato skutečnost lékařem sdělena (dále jen „nosiči“), jsou povinny

a) podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením; povinnost podrobit se léčení se nevztahuje na fyzickou osobu po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu ve stavu těžkého onemocnění,

b) dodržovat poučení lékaře o ochraně jiných fyzických osob před přenosem infekčního onemocnění, jehož jsou nosiči,

c) nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob,

d) informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při přijetí do ústavní péče o svém nosičství; pokud má nosič poruchu vědomí, učiní tak ihned, jakmile mu to jeho zdravotní stav umožňuje,

e) sdělit své nosičství poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, který vypracovává posudek před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové služby v zařízení sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu⁸²),

f) oznamovat registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, osobní údaje (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého a přechodného pobytu), údaje o zaměstnání a změny v těchto údajích.

(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví z moci úřední rozhodne o rozsahu protiepidemických opatření podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou léčení, a stanoví činnosti podle odstavce 1 písm. c); může též fyzické osobě rozhodnutím stanovit, který poskytovatel zdravotních služeb opatření podle odstavce 1 písm. a) provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek.

(3) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 2, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby opatření podle odstavce 1 písm. a) provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.

§ 54

(1) Poskytovatel zdravotních služeb ošetřující nosiče je povinen hlásit neprodleně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví osobní údaje a změny v těchto údajích, skutečnost, že nosič změnil zaměstnání, pokud je mu tato skutečnost známa, a ukončení nařízené izolace.

(2) Je-li před propuštěním nosiče ze zařízení poskytujícího lůžkovou zdravotní péči prokázáno vylučování původce infekce, poskytovatel zdravotních služeb informuje o této skutečnosti příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Díl 2

Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace

§ 55

Ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na

a) běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů,

b) speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou je odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.

§ 56

Osoba, která provádí ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci,

a) smí použít jen přípravky dodané na trh v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o biocidních přípravcích^37a),

b) může použít přípravky a postupy jen v míře nezbytně nutné tak, aby účelu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace bylo dosaženo a životní a pracovní podmínky nebyly ohroženy či poškozeny,

c) je povinna kontrolovat její účinnost.

§ 57

(1) Běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů.

(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.

§ 58

(1) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné poskytovatelem zdravotních služeb v jeho objektech, jakož i speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech, může provádět fyzická osoba, která

a) dovršila věk 18 let,

b) absolvovala odborný kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem^37c),

c) má platné osvědčení o odborné způsobilosti.

(2) Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která

a) absolvovala speciální mistrovský kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem^37c),

b) má platné osvědčení o odborné způsobilosti.

(3) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které se používají nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, může provádět fyzická osoba, která

a) dovršila věk 18 let,

b) absolvovala odborný kurs pro práci s těmito látkami a směsmi, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem^37c) a

c) má platné osvědčení o odborné způsobilosti.

(4) Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, při které se používají látky nebo směsi uvedené v odstavci 3, může fyzická osoba, která má kvalifikaci podle odstavců 2 a 3.

(5) Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 2 písm. a) je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu odstavce 1 písm. c) a 5 let praxe ve speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. b) je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. c).

§ 59

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje kurs k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, je povinna zajistit obsah a rozsah kursů podle prováděcího právního předpisu.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví počet hodin teoretické a praktické výuky kursů k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a jejich odbornou náplň, a to zvlášť pro jednotlivé odborné kursy (§ 58 odst. 1 a 3) a speciální mistrovský kurs (§ 58 odst. 2).

§ 60

(1) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti podle § 58 odst. 1 až 4 zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. K provedení zkoušky odborné způsobilosti podává fyzická osoba příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví přihlášku, jejíž náležitosti upraví prováděcí právní předpis.

(2) Osvědčení o odborné způsobilosti vydá orgán ochrany veřejného zdraví fyzické osobě, která úspěšně vykonala zkoušku před komisí podle odstavce 1. Osvědčení odborné způsobilosti je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.

(3) Prováděcí právní předpis upraví složení komise, základní obsah a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti a vzor osvědčení o odborné způsobilosti.

§ 61

(1) Osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je povinna

a) evidovat použité přípravky, jejich druh, množství, dobu, místo a účel použití; tuto evidenci ukládat po dobu 5 let,

b) informovat dotčené osoby o záměru provést velkoplošnou (území obce nebo městské části) speciální ochrannou dezinsekci a deratizaci.

(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace nařídit, pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění nebo šíření škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.

(3) Pokud osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hodlá provádět speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, je povinna písemně oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany veřejného zdraví a obecnímu úřadu příslušným podle místa provádění činnosti, a to nejpozději 48 hodin před započetím této činnosti. V tomto oznámení musí být uvedeno přesné označení místa, kde bude speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace prováděna, druh a přibližné množství použité chemické látky nebo chemické směsi, způsob provedení, den zahájení prací a předpokládaná doba trvání prací, název a sídlo provádějící firmy a jméno a příjmení a spojení na odpovědného pracovníka. Do lhůty 48 hodin se nezapočítávají dny pracovního klidu a pracovního volna. Pro provádění speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mohou poškozovat včely, ryby, zvěř a některé další necílové organismy, platí zvláštní právní předpisy^37b).

(4) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může k ochraně veřejného zdraví pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace oznámené podle odstavce 3 stanovit podmínky jejího provedení.

Díl 3

Postup při zjištění výskytu infekčního onemocnění

§ 62

Hlášení infekčních onemocnění a zacházení s biologickým materiálem

(1) Osoba poskytující péči včetně poskytovatele zdravotních služeb, který provádí laboratorní vyšetřování biologického materiálu (§ 15 odst. 1), která zjistí infekční onemocnění, podezření na takové onemocnění nebo úmrtí na ně, vylučování původců infekčních onemocnění nebo se o těchto skutečnostech dozví, je povinna ohlásit toto zjištění neprodleně, způsobem a v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Současně zajistí podle druhu a rozsahu jí poskytované zdravotní péče bezodkladně provedení prvních nezbytných opatření k zamezení šíření onemocnění včetně odběru biologického materiálu a jeho vyšetření. Další opatření provádí podle pokynu orgánu ochrany veřejného zdraví. Pokud je to nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného zdraví, vyžádá si osoba poskytující péči nebo orgán ochrany veřejného zdraví součinnost Policie České republiky.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je dále povinna ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pozitivní mikrobiologické nálezy původců infekčních onemocnění stanovených prováděcím právním předpisem a markerů virových hepatitid a pozitivních sérologických vyšetření na infekční onemocnění.

(3) Osoba uvedená v odstavci 1 je dále povinna

a) při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření postupovat podle hygienických požadavků upravených prováděcím právním předpisem,

b) žádanku o vyšetření biologického materiálu vyplnit údaji o jménu, popřípadě jménech, a příjmení pacienta, místě jeho trvalého pobytu nebo bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, čísle pojištěnce podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalšími údaji upravenými prováděcím právním předpisem,

c) zajistit, aby se s biologickým materiálem při odběru, transportu, laboratorním zpracování, dekontaminaci a likvidaci zacházelo tak, aby nebylo ohroženo zdraví fyzických osob přicházejících s ním do přímého styku.

§ 62a

Epidemiologické šetření

(1) Příslušné orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny provádět epidemiologické šetření zaměřené zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy (§ 65). Osoby jsou povinny sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření.

(2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zřídit službu mobilní aplikace pro účely epidemiologického šetření a zpracovávat osobní údaje o prostorové blízkosti uživatelů, zjištěné vzájemnou interakcí jejich zařízení, a s tím související informace. Instalace a používání aplikace jejími uživateli je dobrovolná. Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno spravovat a v rozsahu určeném v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765 předávat údaje podle věty první pro epidemiologické šetření¹⁰⁵).

(3) Krajská hygienická stanice nebo Ministerstvo zdravotnictví může uzavřít s fyzickou nebo právnickou osobou, která prokáže, že má nastaven systém pro zpracování osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679¹⁰⁶) a zákonem o zpracování osobních údajů, veřejnoprávní smlouvu za účelem přenesení výkonu činností prováděných v rámci epidemiologického šetření, které spočívají ve zjišťování informací důležitých pro epidemiologické šetření.

(4) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 3 obsahuje výčet činností, jejichž výkon má být přenesen, a podmínky jejich výkonu, zejména

a) úpravu úhrady nákladů souvisejících s výkonem přenesených činností,

b) úpravu ochrany a zpracování osobních údajů,

c) stanovení doby, na kterou je veřejnoprávní smlouva uzavírána,

d) stanovení podmínek a důvodů pro výpověď veřejnoprávní smlouvy.

(5) Na fyzickou osobu vykonávající činnosti na základě veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 3 se vztahuje § 89 obdobně.

§ 63

Spolupráce správních úřadů k zamezení šíření nákazy

(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v rozsahu své působnosti neprodleně informují o výskytu závažných sporadických a hromadně se vyskytujících infekčních onemocnění příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

(2) Orgány ochrany veřejného zdraví a orgány veterinární správy si vzájemně neprodleně hlásí výskyt infekcí přenosných ze zvířete na člověka. Orgány veterinární správy orgánům ochrany veřejného zdraví hlásí i úhyn zvířete na takovou infekci.

(3) Při provádění opatření proti infekcím přenosným ze zvířat na člověka spolupracují orgány ochrany veřejného zdraví s orgány veterinární správy.

§ 64

Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby

Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocnění zejména povinna

a) podrobit se izolaci, podání specifických imunologických preparátů nebo antiinfektiv, potřebnému laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením,

b) dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje pitné vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce nákazy,

c) zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace,

d) zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního onemocnění, a je-li běžnou součástí života, vykonávat ji tak, aby se riziko šíření snížilo.

§ 65

Provedení ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace

Ohniskovou ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy v ohnisku nákazy. Ohniskem nákazy je místo, ve kterém se šíří nákaza. Jeho součástí je nebo byl zdroj nákazy, fyzické osoby podezřelé z nákazy a složky jejich prostředí.

§ 66

Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby podnikající a právnické osoby

(1) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou povinny podrobit se, podle povahy infekčního onemocnění, protiepidemickým opatřením, kterými jsou zejména,

a) zákaz provozu zařízení, provozovny nebo jiné činnosti,

b) zákaz přepravy určitými dopravními prostředky,

c) omezení výroby, pozastavení prodeje a zákaz užívání vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z kontaminace.

(2) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou dále povinny zajistit provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace a asanaci (hygienické zabezpečení) vody, půdy a jiných míst a výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce onemocnění.

§ 67

Stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy

(1) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa výskytu infekčního onemocnění rozhodne o druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy. Odvolání nemá odkladný účinek.

(2) Poskytovatel zdravotních služeb, pokud zjistí výskyt infekčního onemocnění nebo podezření na ně, může fyzické osobě nařídit druh a způsob provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64. Nařizuje-li poskytovatel zdravotních služeb jako protiepidemické opatření karanténu fyzické osobě, která je pojištěncem nemocenského pojištění, použije k tomu předepsaný tiskopis, který vydá Česká správa sociálního zabezpečení v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.

(3) Opatření podle odstavce 2 je závazné ode dne jeho prokazatelného předání fyzické osobě. Záznam o nařízení tohoto opatření je součástí zdravotnické dokumentace fyzické osoby.

(4) Má-li fyzická osoba, které bylo podle odstavce 2 nařízeno protiepidemické opatření, za to, že je nesprávné, může podat do 3 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání návrh na jeho přezkoumání poskytovateli zdravotních služeb, který opatření vydal.

(5) Jestliže byl návrh na přezkoumání opatření podán po uplynutí lhůty podle odstavce 4, poskytovatel zdravotních služeb návrh odloží. Tuto skutečnost písemně sdělí fyzické osobě, která návrh na přezkoumání opatření podala. Při prokázání důvodů, které fyzické osobě objektivně bránily v podání návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zdravotních služeb zmeškání lhůty pro podání návrhu promine. Návrh na přezkoumání opatření nemá odkladný účinek.

(6) Vyhoví-li poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření v plném rozsahu, opatření bezodkladně zruší, a je-li to na základě zjištěných skutečností třeba, vydá opatření nové. Záznam o zrušení opatření, popřípadě nařízení nového opatření, je součástí zdravotnické dokumentace fyzické osoby.

(7) Pokud poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 3 pracovních dnů ode dne jeho doručení spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání opatření a svého stanoviska, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(8) Poskytovatel zdravotních služeb bezodkladně písemně oznámí fyzické osobě, která návrh na přezkoumání opatření podala, že návrhu na přezkoumání opatření plně vyhověl, vydal nové opatření nebo postoupil návrh na přezkoumání opatření příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Pokud poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření plně vyhověl nebo vydal opatření nové, uvede ve sdělení podle věty první skutečnosti, které ho k tomu vedly.

(9) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, kterému byl podle odstavce 7 návrh postoupen,

a) návrh zamítne a napadené opatření potvrdí, nebo

b) napadené opatření zruší nebo změní.

(10) Proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví vydanému podle odstavce 9 se nelze odvolat.

(11) Orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle odstavce 1, pokud je to třeba, může pro zajištění protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64 písm. a) rozhodnutím fyzické osobě stanovit poskytovatele zdravotních služeb, který je provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek.

(12) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 11, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby protiepidemické opatření podle § 64 písm. a) provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.

§ 68

Provádění opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí a při rozsáhlé mimořádné situaci v oblasti veřejného zdraví

(1) Ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění ze zahraničí a při rozsáhlé mimořádné situaci v oblasti veřejného zdraví podle čl. 25 odst. 1 písm. b) nebo čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399¹¹⁰) (dále jen „rozsáhlá mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví“) stanoví a o jejich ukončení rozhodne Ministerstvo zdravotnictví. Osoba, která má ve vlastnictví, správě nebo užívání prostory, zařízení nebo pozemky, na nichž mají být ochranná opatření prováděna, je povinna v nezbytném rozsahu poskytnout příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví součinnost při organizování a provádění ochranných opatření. O druhu a způsobu provedení protiepidemického opatření, kterému se podrobí fyzická osoba, rozhodne a poskytovatele zdravotních služeb, který je provede, rozhodnutím stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se řídí místem, kde se fyzická osoba v době zjištění rozhodných skutečností zdržuje.

(2) Fyzické osoby jsou povinny předložit na výzvu příslušného orgánu potvrzení o očkování nebo stanovené profylaxi. Stanovení, na jakou nemoc mohou orgány vyžadovat potvrzení o očkování nebo profylaxi, je součástí ochranného opatření nařízeného podle odstavce 1 věty první.

(3) Ochranná opatření podle odstavce 1 věty první a jejich ukončení zveřejní na hraničním přechodu krajská hygienická stanice, v jejímž správním obvodu se hraniční přechod nachází. Zveřejnění ochranného opatření na hraničním přechodu je nejméně trojjazyčné, a to v českém jazyce, jazyce státu, z jehož území je státní hranice překračována, a v anglickém jazyce.

§ 68a

Opatření při zajištění cizinců bez provedené zdravotní prohlídky

(1) V případě, že Policie České republiky zajistí cizince, který neoprávněně pobývá na území České republiky, a zjistí, že u cizince nebylo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)¹¹¹) (dále jen „nařízení o prověřování“) provedeno prvotní prověřování, ač provedeno být mělo, provede zdravotní prohlídku podle nařízení o prověřování pracovník místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, který absolvoval zdravotnické vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání všeobecné lékařství, v oblasti vzdělávání zdravotnické obory se zaměřením na přípravu odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví, v oboru všeobecná sestra nebo zdravotnický záchranář.

(2) Zdravotní prohlídka podle odstavce 1 se provádí zpravidla v místě, kde je cizinec zajištěn, nebo u místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, a to za účelem orientačního zjištění potřeby poskytnutí zdravotních služeb zadrženému cizinci a zjištění potřeby izolace takové osoby z důvodu ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu posouzení přítomnosti vnějších a pozorovatelných příznaků infekčního a parazitárního onemocnění u jeho osoby nebo posouzení jejího vnějšího stavu vyžadujícího poskytnutí zdravotních služeb. O výsledku prohlídky vyhotoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na místě záznam a předá jej Policii České republiky, která osobu zajistila.

(3) Zdravotní prohlídku podle odstavce 2 provede pracovník místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví bez zbytečného odkladu tak, aby neohrozil provedení ostatních úkonů Policie České republiky v době zajištění podle zákona o policii.

(4) Další postup vůči cizinci v souladu s jinými právními předpisy a s nařízením o prověřování na základě vyhotoveného záznamu o zdravotní prohlídce podle odstavce 2 zajistí v rámci svých oprávnění Policie České republiky.

§ 69

Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku

(1) Mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku jsou

a) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, úschovy, dopravy, dovozu, vývozu, prodeje a jiného nakládání s potravinami a dalšími výrobky, kterými může být šířeno infekční onemocnění, popřípadě příkaz k jejich zničení,

b) zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami, zejména omezení cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi některými oblastmi, zákaz nebo omezení slavností, divadelních a filmových představení, sportovních a jiných shromáždění a trhů, uzavření zdravotnických zařízení jednodenní nebo lůžkové péče, zařízení sociálních služeb, škol, školských zařízení, zotavovacích akcí, jakož i ubytovacích podniků a provozoven stravovacích služeb nebo omezení jejich provozu,

c) zákaz nebo omezení výroby, úpravy, dopravy a jiného nakládání s pitnou vodou a vodami užívanými k účelům podle § 6a a § 6d, zákaz používání vod ze studní, pramenů, vodních nádrží, rybníků, potoků a řek,

d) příkaz k vyčlenění lůžek ve zdravotnických zařízeních,

e) příkaz k provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace na celém zasaženém území; ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provede zdravotní ústav (§ 86 odst. 1), stanoví-li tak rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví; v takovém případě jsou fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby povinny vytvořit podmínky pro provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a strpět provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace v termínu stanoveném tímto rozhodnutím; náklady na tuto ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou hrazeny ze státního rozpočtu,

f) příkaz k varovnému označení objektů, v nichž došlo k infekčnímu onemocnění, a text tohoto označení,

g) mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv (profylaxe),

h) příkaz k vyčlenění objektu v majetku státu, kraje nebo obce k izolaci fyzických osob nebo jejich karanténě,

i) příkaz zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři ve stanoveném rozsahu nařídit výkon práce na dálku nebo výkon služby z jiného místa,

j) zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku.

(2) Mimořádná opatření podle odstavce 1 nařídí v nezbytně nutném rozsahu a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud je to nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného zdraví, vyžádá si poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví součinnost Policie České republiky. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se řídí místem výskytu infekčního onemocnění. Odvolání proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek. Osoby jsou povinny se mimořádnému opatření podřídit.

§ 70

Léčení infekčních onemocnění

(1) K ochraně před vznikem a šířením infekčních onemocnění a k omezení jejich výskytu jsou fyzické osoby povinny podrobit se léčení infekčního onemocnění stanoveného v prováděcím právním předpise.

(2) Zjistí-li orgán ochrany veřejného zdraví, že se fyzická osoba nepodrobila léčení infekčního onemocnění podle odstavce 1, stanoví jí rozhodnutím poskytovatele zdravotních služeb, který toto léčení zajistí. Příslušným k rozhodnutí je orgán ochrany veřejného zdraví v místě, kde se fyzická osoba zdržuje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 a 2 její zákonný zástupce.¹²)

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 2, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb o zajištění léčby. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.

Díl 4

Podmínky vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu

§ 71

(1) U dárců krve, tkání, orgánů a spermatu se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu při každém darování. U dárkyň mateřského mléka se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu jednorázově, před započetím dárcovství. Bez testu na virus lidského imunodeficitu není darování přípustné.

(2) Bez souhlasu fyzické osoby je možné provést test na virus lidského imunodeficitu

a) u těhotných žen,

b) u fyzické osoby, která má poruchu vědomí a u níž vyšetření na virus lidského imunodeficitu je významné z hlediska diferenciální diagnostiky a léčení bez provedení tohoto vyšetření může vést k poškození jejího zdraví,

c) u fyzické osoby, které bylo sděleno obvinění z trestného činu ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci vyvolané virem lidského imunodeficitu nebo z trestného činu, při kterém mohlo dojít k přenosu této nákazy na jiné fyzické osoby,

d) u fyzické osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc (§ 70).

(3) V ostatních případech lze vyšetření na virus lidského imunodeficitu provést jen se souhlasem fyzické osoby.

§ 72

(1) Laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu může provádět poskytovatel zdravotních služeb jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Ten povolení vydá, jestliže poskytovatel zdravotních služeb splní tyto podmínky:

a) pracoviště, kde se laboratorní vyšetřování provádí je způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem umístěno a přístrojově a materiálově vybaveno,

b) vedoucí laboratoře má

1. vysokoškolské vzdělání s biologickým zaměřením a se specializací v oboru vyšetřovací metody v klinické biochemii nebo vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii³⁹) nebo vysokoškolské vzdělání se specializací v oboru hematologie a transfúzní služba,⁴⁰) a

2. doklad o školení v Národní referenční laboratoři pro nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu zřízené Ministerstvem zdravotnictví.

(2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví odejme povolení poskytovateli zdravotních služeb, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1.

(3) Počet vyšetření na virus lidského imunodeficitu za měsíc a jejich výsledky hlásí poskytovatel zdravotních služeb vždy do desátého dne následujícího měsíce příspěvkové organizaci nebo organizační složce státu zřízené k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví,⁴¹) kterou k plnění úkolů v oblasti vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu Ministerstvo zdravotnictví určí, (dále jen „určená organizace“). Název určené organizace uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

§ 73

(1) Na vyzvání Ministerstva zdravotnictví nebo určené organizace je poskytovatel zdravotních služeb, kterému bylo vydáno povolení (§ 72 odst. 1), povinen účastnit se systému externího hodnocení kvality diagnostiky viru lidského imunodeficitu. Je-li v tomto hodnocení kvalita diagnostiky viru lidského imunodeficitu nevyhovující a poskytovatel zdravotních služeb nezajistí bez zbytečného odkladu nápravu, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydané podle § 72 odst. 1 rozhodnutím odejmout.

(2) Povolení vydané podle § 72 odst. 1 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví dále odejmout v případě, že

a) poskytovatel zdravotních služeb opakovaně neohlásí počet vyšetření podle § 72 odst. 3,

b) se poskytovatel zdravotních služeb nezúčastní podle odstavce 1 externího hodnocení kvality diagnostiky.

§ 74

(1) V případě reaktivního výsledku vyšetření na virus lidského imunodeficitu získaného ve screeningovém (vyhledávacím) testu je poskytovatel zdravotních služeb vždy povinen předat biologický materiál k provedení konfirmačního (potvrzujícího) testu. Konfirmační test může provádět jen Národní referenční laboratoř pro nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu.

(2) Fyzická osoba se považuje za nakaženou virem lidského imunodeficitu až v případě potvrzení reaktivního výsledku vyšetření konfirmačním testem.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb, který byl informován o pozitivním výsledku konfirmačního testu, sdělí prostřednictvím k tomu pověřeného lékaře tuto skutečnost fyzické osobě nakažené virem lidského imunodeficitu a, jde-li o fyzické osoby nezletilé nebo fyzické osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, jejich zákonnému zástupci a zajistí speciální péči u odborného lékaře. Sdělení musí doplnit o poučení o předcházení šíření infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu.

(4) Poskytovatel zdravotních služeb informující fyzickou osobu o pozitivním výsledku konfirmačního testu je povinen zajistit, aby fyzická osoba byla podrobně poučena o rozsahu povinnosti počínat si tak, aby jiné fyzické osoby nevystavovala riziku tohoto infekčního onemocnění. Obsah takového poučení zanese do zdravotnické dokumentace fyzické osoby a fyzická osoba, popřípadě její zákonný zástupce podepíší prohlášení, že byli takto informováni. V případě odepření podpisu poskytovatel zdravotních služeb tuto skutečnost a důvody odepření podpisu uvede ve zdravotnické dokumentaci fyzické osoby.

§ 75

Bez souhlasu fyzické osoby nebo jejího zákonného zástupce může zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav, určená organizace, jakož i poskytovatel zdravotních služeb, který má povolení k činnosti podle § 72 odst. 1, použít její krev, odebranou za jiným účelem, k vyšetření na virus lidského imunodeficitu pouze pro průřezové studie výskytu infekce virem lidského imunodeficitu; musí však při všech úkonech prováděných k této studii a při této studii zajistit a zachovat anonymitu fyzické osoby.

§ 75a

Systém epidemiologické bdělosti

(1) Pro infekce způsobené Haemophilus influenzae b, chřipku, spalničky, dávivý kašel, nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu, legionelózu, meningokokové onemocnění a tuberkulózu se zavádí systém epidemiologické bdělosti (surveillance). Rozsah infekcí může být prováděcím právním přepisem rozšířen. Správním úřadem, který shromažďuje informace na tomto úseku a předává je do sítě Evropské unie pro epidemiologický dozor a kontrolu infekčních onemocnění (dále jen „síť Společenství“), provádí výměnu nutných informací, organizuje systém včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly a provádí konzultace, je Ministerstvo zdravotnictví.

(2) Orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) a Státní zdravotní ústav jsou povinny shromažďovat údaje

a) o prvotním nebo opakovaném výskytu infekcí uvedených v odstavci 1 a použitých kontrolních opatřeních,

b) o vývoji epidemiologické situace, za kterou odpovídají z hlediska sběru informací,

c) o neobvyklých epidemiologických skutečnostech a nových infekčních onemocněních neznámého původu,

d) o všech podstatných skutečnostech v souvislosti s

1. infekčními onemocněními uvedenými v odstavci 1,

2. novými infekčními onemocněními neznámého původu v zemích, které nejsou členským státem Evropské unie,

e) o existujících nebo navrhovaných mechanismech a postupech pro předcházení a kontrolu infekčních onemocnění, zejména v případech ohrožení veřejného zdraví,

f) které by mohly pomoci členským státům Evropské unie koordinovat jejich úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocnění včetně jakýchkoli přijatých opatření

a předávat je Ministerstvu zdravotnictví, které je sdělí do sítě Společenství.

(3) O charakteru a rozsahu opatření k předcházení infekčních onemocnění uvedených v odstavci 1 informuje Ministerstvo zdravotnictví před jejich přijetím za účelem koordinace úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocnění síť Společenství a konzultuje prostřednictvím sítě Společenství s dalšími členskými státy Evropské unie a Komisí Evropské unie charakter a rozsah plánovaných opatření; to neplatí, je-li potřeba chránit veřejné zdraví tak naléhavá, že konzultace znemožňuje. V takovém případě však Ministerstvo zdravotnictví informuje o přijatých opatřeních co nejdříve prostřednictvím sítě Společenství ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie.

(4) Osoby poskytující péči (§ 15 odst. 1) jsou povinny v rozsahu prováděcího právního předpisu shromažďovat údaje o infekčních onemocněních zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti a hlásit je způsobem a ve lhůtách upravených prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Při laboratorní diagnostice, epidemiologickém šetření a stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření při výskytu infekčních onemocnění zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti jsou poskytovatel zdravotních služeb a příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povinni postupovat podle prováděcího právního předpisu. Poskytovatel zdravotních služeb, na jehož pracovištích se provádí laboratorní vyšetření biologického materiálu, je povinen zaslat izolovaná patogenní agens stanovená prováděcím právním předpisem do příslušné národní referenční laboratoře k potvrzení určení a další charakterizaci infekčního onemocnění. Prováděcí právní předpis dále upraví základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti.

§ 75b

Postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem

(1) Poskytovatel zdravotních služeb a poskytovatel sociálních služeb je povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví každé poranění zdravotnického nebo jiného odborného pracovníka, které vzniklo při manipulaci s ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem použitým k provádění zdravotních výkonů během poskytování zdravotní péče nebo sociálních služeb, v jehož důsledku by mohlo dojít ke vzniku infekčního onemocnění přenosného krví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o nařízení lékařského dohledu nad poraněným pracovníkem.

(2) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen postupovat při laboratorní diagnostice u poraněného pracovníka v souladu se systémem epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.

HLAVA IV

DALŠÍ POVINNOSTI OSOB V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

§ 76

Osoba je při podnikatelské činnosti povinna

a) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že předběžným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví bylo pozastaveno uvádění do oběhu^4c) nebo na trh, distribuce a prodej jí vyráběných nebo dovážených výrobků a o jejich uvolnění k uvedení na trh nebo do oběhu^4c), k distribuci a prodeji, a to ihned po oznámení vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného zdraví,

b) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly uvolněny k uvedení na trh nebo do oběhu^4c), k distribuci a prodeji, a to ihned po zrušení předběžného opatření orgánem ochrany veřejného zdraví nebo po oznámení vykonatelného rozhodnutí ve věci,

c) písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví staženy z trhu, oběhu, distribuce a prodeje, nebo bylo zakázáno jejich uvádění do oběhu^4c) nebo na trh, a to ihned po obdržení vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví,

d) ihned po obdržení informace podle písmene a) pozastavit další uvádění do oběhu^4c) nebo na trh, distribuci a prodej výrobků, a to až do doby obdržení informace podle písmene b) nebo c); po obdržení informace podle písmene c) ihned vyřadit výrobky z trhu, distribuce, prodeje nebo oběhu^4c).

§ 77

(1) Orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy,⁴²) které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik. Orgán ochrany veřejného zdraví vydává v těchto věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve správním řízení.

(2) Žádost o vydání stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví vyžadovaného tímto zákonem pro povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.

(3) V případě, že je v platné územně plánovací dokumentaci uveden záměr, u kterého lze důvodně předpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo vibrací z provozu na pozemních komunikacích nebo drahách, nelze ke stavbě, která by mohla být tímto hlukem či vibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví, aniž by u ní byla přijata opatření k ochraně před hlukem nebo vibracemi.

(4) Žadatel o vydání povolení záměru stavby bytového domu, rodinného domu, stavby pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavby pro zdravotní nebo sociální účely anebo funkčně obdobné stavby a stavby zdroje hluku před podáním žádosti o povolení záměru, nebo stavební úřad po podání žádosti žadatele o povolení záměru zajistí, aby záměr těchto staveb byl z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

(5) Žadatel o vydání povolení záměru stavby bytového domu, rodinného domu, stavby pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavby pro zdravotní nebo sociální účely anebo k funkčně obdobné stavbě a ke stavbě zdroje hluku do území zatíženého nadlimitním hlukem předloží stavebnímu úřadu měření hluku provedené podle § 32a nebo hlukovou studii a návrh opatření k ochraně před tímto nadlimitním hlukem.

(6) Neprovede-li žadatel o vydání povolení záměru do území zatíženého nadlimitním zdrojem hluku dostatečná opatření k ochraně před tímto nadlimitním hlukem, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku. To neplatí, dojde-li k prokazatelnému navýšení hluku ze zdroje hluku oproti naměřeným hodnotám hluku nebo hodnotám hluku vypočteným v hlukové studii, které byly předloženy v rámci žádosti podle odstavce 3. Za prokazatelné navýšení hluku se považuje navýšení větší než o 2 dB; toto navýšení se posuzuje postupem stanoveným prováděcím právním předpisem.

HLAVA V

STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ A PODPOŘE VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

Díl 1

Státní správa v ochraně a podpoře veřejného zdraví, právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví, oprávnění a povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví, povinnosti kontrolovaných a dalších osob, zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav

Oddíl 1

Orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví a jejich úkoly

§ 78

Orgány ochrany veřejného zdraví a další orgány, které plní některé úkoly v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí a v oblasti podpory veřejného zdraví

(1) Státní správu v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonávají

a) Ministerstvo zdravotnictví,

b) krajské hygienické stanice,

c) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,

d) Ministerstvo dopravy,

e) Ministerstvo pro místní rozvoj,

f) Ministerstvo životního prostředí,

g) krajské úřady.

h) Dopravní a energetický stavební úřad.

(2) Soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví tvoří správní úřady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c).

§ 79

Sběr a zpracování osobních údajů

(1) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou k zabezpečení povinností týkajících se ochrany a podpory veřejného zdraví oprávněny zpracovávat

a) osobní údaje vedené v základním registru obyvatel v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum a místo narození, pohlaví, adresa místa pobytu, případně adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť, adresa elektronické pošty, data potřebná pro elektronickou identifikaci a autentizaci,

b) číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, pokud je má osoba přidělené,

c) název nebo obchodní firmu právnické osoby, identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno, sídlo, typ datové schránky a identifikátor datové schránky, telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť, adresu elektronické pošty,

d) identifikační údaje fyzické osoby podnikající v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno, sídlo, typ datové schránky a identifikátor datové schránky; dále adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť, adresa elektronické pošty,

e) údaje související s kategorizací prací a s nařízenými lékařskými preventivními prohlídkami a osobní údaje podle § 40 písm. a),

f) jde-li o děti a mladistvé, údaje o škole, školském zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, provozovně zajišťující péči, výchovu, výuku a mimoškolní vzdělávání, dětské skupině, zotavovací nebo další pobytové akci pro děti nebo škole v přírodě,

g) osobní údaje vypovídající o zdravotním stavu, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb, diagnóze onemocnění, údaje o rizikovém chování, o splnění povinnosti podrobit se léčení a o počtu, druhu a závěrech lékařských prohlídek,

h) osobní údaje uvedené v zápisu o provedeném očkování podle § 47 odst. 3,

i) další údaje uvedené v § 79b až 79d a § 79f až 79m.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 mohou orgány ochrany veřejného zdraví zpracovávat v Informačním systému infekčních nemocí a Informačním systému výkonu státního zdravotního dozoru. Rozsah zpracovávaných údajů může být rozšířen pouze výjimečně v zájmu splnění povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví, stanovené právním předpisem a za podmínek stanovených jiným právním předpisem.⁴³)

(3) Pokud mají být údaje z Informačního systému infekčních nemocí a Informačního systému výkonu státního zdravotního dozoru využívány orgány ochrany veřejného zdraví, Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy pro účely přípravy podkladů pro národní zdravotní politiku, vyhodnocení stavu ochrany a podpory veřejného zdraví, ke sledování trendů výskytu infekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení nemocí z povolání, nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací, musí být pro tyto účely anonymizovány.

(4) Orgány ochrany veřejného zdraví mohou pověřit za podmínek stanovených zvláštním zákonem⁴³) zpracováním údajů příspěvkovou organizaci nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v působnosti Ministerstva zdravotnictví.

(5) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou povinny shromažďovat údaje, které je Česká republika povinna předávat mezinárodním organizacím na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Tyto údaje jsou orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno předávat uvedené údaje mezinárodním organizacím.

(6) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům inspekce práce a státní báňské správy údaje o výskytu prací zařazených do kategorií třetí a čtvrté a práce kategorie druhé, stanovené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví jako rizikové.

Informační systémy orgánů ochrany veřejného zdraví

§ 79a

Informační systém infekčních nemocí

(1) Zřizuje se Informační systém infekčních nemocí jako informační systém veřejné správy. Jeho správcem je Ministerstvo zdravotnictví a provozovatelem Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky.

(2) Součástmi Informačního systému infekčních nemocí jsou

a) registr případů infekčních onemocnění a očkování, jehož účelem je sběr informací o výskytu infekčních onemocnění na území České republiky sloužící k

1. hodnocení trendů vývoje epidemiologické situace,

2. hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje,

3. šetření okolností vzniku a šíření infekčních onemocnění a jejich dopadů na veřejné zdraví,

4. získávání potřebných údajů pro resortní referenční statistiky a analýzy výskytu infekčních onemocnění,

5. řízení efektivní strategie očkování a

6. zajištění řízení poskytované zdravotní péče,

b) registr tuberkulózy, jehož účelem je

1. evidence všech případů tuberkulózy a jiných mykobakterióz v České republice,

2. hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje,

3. šetření okolností vzniku a šíření tuberkulózy a jiných mykobakterióz a jejich dopadů na veřejné zdraví,

4. zajištění řízení poskytované zdravotní péče,

5. analýza trendů výskytu tuberkulózy a jiných mykobakterióz v populaci za účelem plánování případných intervencí a preventivních aktivit na omezení jejího výskytu,

c) registr pohlavních nemocí, jehož účelem je

1. evidence případů pohlavních nemocí pro potřeby hodnocení vývoje epidemiologické situace na území České republiky,

2. hodnocení vývoje klinického stavu pacientů a provádění odborných analýz pro potřeby národní politiky veřejného zdraví v oblasti pohlavních nemocí,

3. šetření okolností vzniku a šíření pohlavních nemocí a jejich dopadů na veřejné zdraví,

4. zajištění řízení poskytované zdravotní péče,

5. analýza trendů výskytu pohlavních nemocí v populaci za účelem plánování politiky veřejného zdraví v oblasti pohlavních nemocí a případných intervencí a preventivních aktivit na omezení jejich výskytu.

(3) K údajům v Informačním systému infekčních nemocí mají kromě orgánů veřejné moci podle jiného právního předpisu¹¹¹) dále přístup

a) poskytovatel zdravotních služeb, který poskytoval nebo poskytuje pacientovi zdravotní služby v rozsahu zdravotních služeb, které jsou v Informačním systému infekčních nemocí sledovány,

b) Státní zdravotní ústav za účelem plnění povinností podle tohoto zákona a

c) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky za účelem plnění povinností podle tohoto zákona a zákona o zdravotních službách.

(4) Údaje o přístupech k záznamům o událostech, pokusy o manipulaci se záznamy o událostech a změny nastavení nástrojů pro zaznamenávání událostí a další provozní údaje se v informačním systému uchovají 3 kalendářní roky.

§ 79b

Registr případů infekčních onemocnění a očkování

(1) Do registru případů infekčních onemocnění a očkování se zapisují údaje o

a) poskytovateli zdravotních služeb, který údaje zapisuje,

b) hlášené osobě,

c) infekčním onemocnění a jeho léčbě,

d) provedených vyšetřeních a léčbě onemocnění,

e) zaměstnání hlášené osoby a

f) očkování.

Rozsah zapisovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Údaje do registru případů infekčních onemocnění a očkování zapisuje příslušná krajská hygienická stanice nebo poskytovatel zdravotních služeb, který

1. zjistil infekční onemocnění, podezření na takové onemocnění nebo úmrtí na ně,

2. zjistil pozitivní laboratorní nález původce infekčního onemocnění,

3. vystavil žádanku na vyšetření pro podezření na infekční onemocnění nebo

4. provedl očkování pacienta.

(3) Údaje v registru případů infekčních onemocnění a očkování se uchovávají po dobu 10 let od stanovení diagnózy; po jejím uplynutí se uchovávají v agregované podobě.

(4) Údaje o očkování preventabilních infekčních onemocnění se v registru případů infekčních onemocnění a očkování uchovávají po dobu 10 let od úmrtí fyzické osoby; po jejím uplynutí se uchovávají v agregované podobě.

(5) Údaje o pravidelném nebo zvláštním očkování provedeném podle § 46 odst. 1 se v registru případů infekčních onemocnění a očkování uchovávají po dobu, která je nezbytná k ověření, zda fyzická osoba toto očkování podstoupila, nejdéle však po dobu života osoby; po jejím uplynutí se uchovávají v agregované podobě.

(6) Údaje o mimořádném očkování a očkování provedeném na žádost fyzické osoby se v registru případů infekčních onemocnění a očkování uchovávají po dobu života fyzické osoby; po jejím uplynutí se uchovávají v agregované podobě.

§ 79c

Registr tuberkulózy

(1) Do registru tuberkulózy se zapisují údaje o

a) poskytovateli zdravotních služeb, který údaje zapisuje,

b) hlášené osobě,

c) tuberkulóze nebo jiné mykobakterióze a

d) provedených vyšetřeních.

Rozsah zapisovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Údaje do registru tuberkulózy zapisuje poskytovatel zdravotních služeb, který u fyzické osoby onemocnění tuberkulózou nebo jinou mykobakteriózou zjistil, poskytovatel zdravotních služeb provádějící dispenzarizaci pacienta, popřípadě příslušná krajská hygienická stanice.

(3) Do registru tuberkulózy má vyjma osob uvedených v § 79a odst. 3 přístup rovněž poskytovatel zdravotních služeb, který plní úkoly v rámci systému epidemiologické bdělosti nad onemocněním tuberkulózou.

(4) Údaje v registru tuberkulózy se uchovávají po dobu 100 let od úmrtí pacienta; po jejím uplynutí se uchovávají v agregované podobě.

§ 79d

Registr pohlavních nemocí

(1) Do registru pohlavních nemocí se zapisují údaje o

a) poskytovateli zdravotních služeb, který údaje zapisuje,

b) hlášené osobě a jejích epidemiologicky významných kontaktech,

c) pohlavní nemoci a

d) provedených vyšetřeních.

Rozsah zapisovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Údaje do registru pohlavních nemocí zapisuje poskytovatel zdravotních služeb, který případ pohlavní nemoci diagnostikoval, poskytovatel zdravotních služeb provádějící dispenzarizaci pacienta, popřípadě příslušná krajská hygienická stanice.

(3) Údaje v registru pohlavních nemocí se uchovávají po dobu 10 let od úmrtí pacienta; po jejím uplynutí se uchovávají v agregované podobě.

§ 79e

Informační systém výkonu státního zdravotního dozoru

(1) Zřizuje se Informační systém výkonu státního zdravotního dozoru jako informační systém veřejné správy. Jeho správcem je Ministerstvo zdravotnictví a provozovatelem Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky.

(2) Součástmi Informačního systému výkonu státního zdravotního dozoru jsou

a) registr hygieny výživy, jehož účelem je evidence provozovatelů potravinářských podniků a jejich provozoven a evidence kontrol provedených v potravinářských podnicích včetně jejich výsledků,

b) registr hygieny dětí a mladistvých, jehož účelem je evidence kontrol provedených

1. ve školách a školských zařízeních,

2. v zařízeních sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

3. v provozovnách zajišťujících péči, výchovu, výuku a mimoškolní vzdělávání,

4. na zotavovacích a dalších pobytových akcích pro děti, včetně škol v přírodě,

5. v dětských skupinách a

6. na venkovních plochách s pískovištěm určených pro hry dětí,

včetně jejich výsledků a dále evidence provozoven stravovacích služeb, které jsou součástí zařízení, provozoven nebo akcí uvedených v bodech 1 až 5,

c) registr předmětů běžného užívání, jehož účelem je evidence kontrol výrobců, dovozců, distributorů, prodejců nebo odpovědných osob uvádějících do oběhu

1. kosmetické přípravky,

2. materiály a předměty určené pro styk s potravinami,

3. výrobky pro užívání dětmi do 3 let,

4. výrobky související s tabákovými výrobky a

5. další výrobky podle § 28 písm. a) a b) chemického zákona^35a),

včetně jejich výsledků,

d) registr hygieny obecné a komunální, jehož účelem je evidence kontrol provozovatelů, provozoven a činností spadajících do oblasti hygieny obecné a komunální, a to zejména nad

1. zásobováním pitnou vodou,

2. provozováním přírodních nebo umělých koupališť nebo saun,

3. činnostmi epidemiologicky závažnými,

4. ochranou před hlukem, vibracemi nebo neionizujícím zářením a

5. dalšími provozovnami a činnostmi na úseku hygieny obecné a komunální,

včetně jejich výsledků,

e) registr vod, jehož účelem je sledování kvality

1. pitné vody,

2. vody v přírodních nebo umělých koupalištích nebo saunách a

3. jiné vody, jejíž kvalita je upravena tímto zákonem a prováděcími právními předpisy,

f) registr epidemiologie, jehož účelem je evidence kontrol provedených

1. u poskytovatelů zdravotních služeb a

2. poskytovatelů sociálních služeb uvedených v § 15 odst. 1,

g) registr kategorizace prací, jehož účelem je evidence kategorizace prací, evidence zaměstnavatelů a provozoven, včetně evidence provedených kontrol a jejich výsledků,

h) registr chemických látek a přípravků, jehož účelem je

1. zpracování informací o oznámených biocidních přípravcích podle zvláštního právního předpisu upravujícího dodávání biocidních přípravků na trh,

2. zpracování informací vztahujících se ke správním řízením vedeným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání a

3. zpracování oznámení o detergentech podle chemického zákona^35a).

(3) K údajům v Informačním systému výkonu státního zdravotního dozoru má kromě orgánů veřejné moci podle jiného právního předpisu¹¹¹) dále přístup

a) Státní zdravotní ústav za účelem plnění povinností podle tohoto zákona a

b) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky za účelem plnění povinností podle tohoto zákona a zákona o zdravotních službách.

(4) Údaje o přístupech k záznamům o událostech, pokusy o manipulaci se záznamy o událostech a změny nastavení nástrojů pro zaznamenávání událostí a další provozní údaje se v informačním systému uchovají 3 kalendářní roky.

§ 79f

Registr hygieny výživy

(1) Do registru hygieny výživy se zapisují údaje o provozovateli potravinářského podniku a jeho provozovnách a dále údaje o výkonu státního zdravotního dozoru a jeho výsledcích včetně údajů o kontrolované osobě, odebraných vzorcích a výsledcích jejich vyšetření.

(2) Údaje do registru výživy zapisuje příslušná krajská hygienická stanice.

§ 79g

Registr hygieny dětí a mladistvých

(1) Do registru hygieny dětí a mladistvých se zapisují údaje o

a) výkonu státního zdravotního dozoru a jeho výsledcích včetně údajů o kontrolované osobě, odebraných vzorcích a výsledcích jejich vyšetření a

b) provozovateli provozovny stravovacích služeb, který poskytuje stravovací služby v zařízeních uvedených v § 79e odst. 2 písm. b) bodech 1 až 5.

(2) Údaje do registru hygieny dětí a mladistvých zapisuje příslušná krajská hygienická stanice.

§ 79h

Registr předmětů běžného užívání

(1) Do registru předmětů běžného užívání se zapisují údaje o výkonu státního zdravotního dozoru a jeho výsledcích včetně údajů o kontrolované osobě, odebraných vzorcích a výsledcích jejich vyšetření.

(2) Údaje do registru předmětů běžného užívání zapisuje příslušná krajská hygienická stanice.

§ 79i

Registr hygieny obecné a komunální

(1) Do registru hygieny obecné a komunální se zapisují údaje o výkonu státního zdravotního dozoru a jeho výsledcích včetně údajů o kontrolované osobě, odebraných vzorcích a výsledcích jejich vyšetření.

(2) Údaje do registru hygieny obecné a komunální zapisuje příslušná krajská hygienická stanice.

§ 79j

Registr vod

(1) Do registru vod se zapisují údaje o

a) odběru vzorků pitné vody a jejich laboratorní kontrole podle § 4 odst. 1 písm. a) a

b) odběru vzorků vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, včetně dalších a dodatečných vzorků, a jejich laboratorní kontrole podle § 6c odst. 1 písm. a).

(2) K údajům v registru vod mají vyjma osob uvedených v § 79e odst. 3 přístup rovněž provozovatelé vodovodu pro veřejnou potřebu, osoby, které dodávají vodu pro veřejnou potřebu podle § 3 odst. 2 písm. a) až d) a provozovatelé přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, a to v rozsahu týkajícím se provozovaného vodovodu pro veřejnou potřebu, dodávek vody pro veřejnou potřebu podle § 3 odst. 2 písm. a) až d) nebo provozovaného přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny.

(3) Údaje do registru vod zapisuje příslušná krajská hygienická stanice a dále osoby uvedené v odstavci 2.

§ 79k

Registr epidemiologie

(1) Do registru epidemiologie se zapisují údaje o výkonu státního zdravotního dozoru a jeho výsledcích včetně údajů o kontrolované osobě, odebraných vzorcích a výsledcích jejich vyšetření.

(2) Údaje do registru epidemiologie zapisuje příslušná krajská hygienická stanice.

§ 79l

Registr kategorizace prací

(1) Do registru kategorizace prací se zapisují údaje o

a) kategorizaci prací u zaměstnavatelů, údaje o zaměstnavateli a jeho provozovnách, označení prací vykonávaných v provozovnách, včetně uvedení rizikových faktorů pracovních podmínek u konkrétní práce, výsledné kategorii práce a počtu zaměstnanců vykonávající danou práci,

b) výkonu státního zdravotního dozoru a jeho výsledcích, včetně údajů o kontrolované osobě, měření rizikových faktorů pracovního prostředí, odebraných vzorcích a výsledcích jejich vyšetření.

(2) Údaje do registru kategorizace prací zapisuje příslušná krajská hygienická stanice.

§ 79m

Registr chemických látek a přípravků

(1) Do registru chemických látek a přípravků se zapisují údaje v rozsahu stanoveném § 14 zákona o biocidech a údaje o detergentech podle chemického zákona.

(2) Údaje do registru chemických látek a přípravků zapisuje osoba, která hodlá dodat biocidní přípravek na trh v přechodném období, Ministerstvo zdravotnictví nebo výrobci nebo distributoři detergentů.

§ 80

Ministerstvo zdravotnictví

(1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně a podpoře veřejného zdraví

a) řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a řídí a kontroluje její plnění; jednou za 5 let hodnotí zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a na základě provedeného hodnocení stanoví priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva,

b) řídí a kontroluje krajské hygienické stanice,

c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic,

d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně a podpoře veřejného zdraví,

e) stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise, zřízené jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví, antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování a zveřejní je ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, a to vždy do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího roku, pro který má platit dané antigenní složení; stejným postupem Ministerstvo zdravotnictví stanoví a zveřejní i změny antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování,

f) rozhoduje ve věcech podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 6, § 6e, § 72 odst. 1 a 2, § 73, § 83e odst. 5 a dále o námitkách, rozhoduje-li o nich podle tohoto zákona nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví; plní úkoly podle § 3b, § 6g, § 72 odst. 3, § 75a, § 79 odst. 5, § 83a odst. 2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 6; na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích,

g) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných^26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu,

h) stanoví ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění a při rozsáhlé mimořádné situaci v oblasti veřejného zdraví, a rozhoduje o jejich ukončení,

i) na žádost krajské hygienické stanice dává povolení k mimořádnému očkování podle § 69 odst. 1 písm. g),

j) stanoví další infekční onemocnění vyvolaná vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví;^43c) současně vyhlásí tato další infekční onemocnění v celoplošném televizním a rozhlasovém vysílání^43b),

k) usměrňuje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra,

l) sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik; sestavuje očkovací programy a programy prevence infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci; stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a řídí jejich realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik,

m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace, organizování a provádění kursů v hodnocení zdravotních rizik,

n) přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi, které určují priority činnosti na úseku státního zdravotního dozoru,

o) koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními orgány a organizacemi, včetně registrovaných občanských sdružení, jakož i se sociálními partnery v oblastech souvisejících s výkonem státní správy na úseku ochrany a podpory veřejného zdraví,

p) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie a plní další úkoly vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku potravinového práva, předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a b) a výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví, že je plní krajské hygienické stanice,

q) pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje stávající hlukovou situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou za 5 let, strategické hlukové mapy, jejichž součástí jsou mezní hodnoty hlukových ukazatelů; mezní hodnotou hlukových ukazatelů se rozumí hodnota hlukových ukazatelů, při jejímž překročení dochází ke škodlivému zatížení životního prostředí, k jehož odstranění nebo snížení jsou vypracovávány akční plány,

r) zpřístupňuje veřejnosti strategické hlukové mapy, vypracované podle písmene q),

s) prováděcím právním předpisem upraví stanovení hlukových ukazatelů, jejich mezní hodnoty, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů, jejichž součástí jsou návrhy tichých oblastí, podrobnosti týkající se způsobu a rozsahu informování veřejnosti o strategických hlukových mapách, o přípravě návrhů akčních plánů a účasti veřejnosti na této přípravě a o vypracovaných akčních plánech. Akčním plánem se rozumí plán obsahující opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými a obtěžujícími účinky hluku, včetně snížení hluku, stanovenými podle § 34,

t) koordinuje zpracování akčních plánů, dále pořizuje souhrn akčního plánu na základě akčních plánů předložených krajskými úřady a Ministerstvem dopravy, jejichž součástí jsou tiché oblasti v aglomeraci vymezené krajskými úřady a tiché oblasti ve volné krajině stanovené Ministerstvem životního prostředí. Tichou oblastí v aglomeraci se rozumí oblast, která není vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického limitu hluku stanoveného podle § 34. Tichou oblastí ve volné krajině se rozumí oblast, která není rušena hlukem z dopravy, průmyslu nebo rekreačních aktivit,

u) spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie na strategickém hlukovém mapování v blízkosti hranic,

v) usměrňuje řízení jakosti vod v povrchových vodách uvedených v seznamu podle § 6g krajskými hygienickými stanicemi, zejména určuje v souladu s podmínkami upravenými právem Evropské unie¹) počet koupacích sezón, na jejichž základě sestaví krajské hygienické stanice soubory údajů pro posuzování jakosti vod, a to po předchozím informování Evropské komise v rozsahu upraveném právem Evropské unie¹),

w) přijímá žádosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů pro styk s potravinami o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož i žádosti o změnu povolení vydaných podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie,

x) zajišťuje a koordinuje zpracování Pandemického plánu České republiky a zpracovává Pandemický plán zdravotnictví,

y) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku prevence infekčních nemocí a plní další úkoly na tomto úseku vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie sdělováním zpráv zasílaných do Sítě společenství prostřednictvím systému včasného varování a reakce a dále poskytuje vědecká a technická data, která se poslání Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí týkají⁸³); sdělováním zpráv a poskytováním vědeckých a technických dat může pověřit právnickou osobu nebo organizační složku státu zřízenou k plnění úkolů v oboru své působnosti,

z) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik,

za) v případě rozsáhlé mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví zašle Ministerstvu vnitra návrh na dočasné znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic, je-li takové opatření nezbytné.

(2) Za hluk se pro účely postupu podle odstavce 1 písm. q) až u) a podle § 81, 81a, 81b a 81c považuje hluk, kterému jsou lidé vystaveni v zastavěných územích, ve veřejných parcích a tichých oblastech v aglomeracích, v tichých oblastech ve volné krajině, v blízkosti škol, nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hluk. Nepovažuje se za něj hluk způsobený osobou, která je mu vystavena, hluk v domácnostech, sousedský hluk, hluk z rekreačních aktivit, hluk na pracovištích, hluk uvnitř dopravních prostředků a hluk způsobený vojenskou činností v objektech důležitých pro obranu státu.

(3) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví uvedeným v § 78 odst. 1 písm. b) a c) rozsah a četnost kontrol a konkretizaci kontrolních postupů.

(4) Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů pracovních podmínek a hodnocení zátěže organismu neupravené právními předpisy je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit rozhodčí metodu zahrnující strategii odběru, transportu, uchovávání a zpracování vzorků, jejich analýzy, hodnocení a kontroly kvality měření. Analytické metody kontroly složení kosmetických přípravků stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví na základě významných důkazů, že výrobek, nad nímž vykonává státní zdravotní dozor orgán ochrany veřejného zdraví, přestože splňuje požadavky práva Evropské unie, představuje nebezpečí pro zdraví^43d), může dočasně zakázat používání takového výrobku, jeho uvádění na trh nebo podrobit tento výrobek zvláštním podmínkám a rozhodnout o ukončení platnosti takového zákazu.

(6) O postupu podle odstavce 5 a jeho důvodech uvědomí Ministerstvo zdravotnictví neprodleně ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie. Má-li Komise Evropské unie za to, že postup podle odstavce 5 je neodůvodněný, Ministerstvo zdravotnictví platnost zákazu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie ukončí.

(7) Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že výrobky upravené přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, podle nichž orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají nad jejich uvedením na trh, distribucí nebo uvedením do oběhu státní správu, jsou nebezpečné, jestliže byly jako takové označeny orgány Evropské unie, Světovou zdravotnickou organizací nebo v systémech pro rychlou výměnu informací Evropské unie. Povinnosti osob při výskytu nebezpečných výrobků stanoví zvláštní právní předpis^26a) nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie. Dočasné pozastavení nebo omezení uplatňování zvláštních opatření nebo jiných přímo použitelných předpisů Evropské unie, stanovené Ministerstvem zdravotnictví na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie, vyhlásí Ministerstvo zdravotnictví zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích. Stanovení a opatření podle tohoto odstavce zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Toto stanovení a opatření není rozhodnutím vydaným ve správním řízení.

(8) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje služební místo hlavního hygienika České republiky, který má postavení vrchního ředitele sekce podle zákona o státní službě; ve věcech ochrany a podpory veřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavním hygienikem České republiky může být jmenován pouze lékař se získanou specializovanou způsobilostí a jmenuje jej vláda; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě.

(9) Ministerstvo zdravotnictví

a) je dotčeným orgánem při posuzování účinných látek a přípravků na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh⁹⁹),

b) předkládá Evropské komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin víceletý národní program pro rezidua pesticidů podle článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005¹⁰⁰),

c) koordinuje spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví a provádění činností vyplývajících z požadavku čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách a jiné úřední činnosti prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového práva v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami.

§ 81

Ministerstvo dopravy

(1) Ministerstvo dopravy v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí předává pro účely pořízení strategických hlukových map Ministerstvu zdravotnictví údaje o dopravě na

a) hlavních pozemních komunikacích, jimiž se rozumí pozemní komunikace, po nichž projede více než 3 000 000 vozidel za rok, a jejichž vlastníkem je stát,

b) hlavních železničních tratích, jimiž se rozumí železniční tratě, po nichž projede více než 30 000 vlaků za rok, včetně železničních tratí ležících na území aglomerací,

c) hlavních letištích, jimiž se rozumí civilní letiště, která mají více než 50 000 vzletů a přistání za rok, s výjimkou vzletů a přistání lehkých letadel pro cvičné účely, včetně letišť ležících na území aglomerací.

(2) Ministerstvo dopravy podle údajů ze strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví pořizuje vždy nejdéle do 2 let ode dne předání strategických hlukových map akční plány pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železniční tratě a hlavní letiště.

(3) Ministerstvo dopravy při zpracování a aktualizaci akčních plánů

a) zpřístupňuje návrh akčního plánu veřejnosti, ke kterému má každý právo vyjádřit se do 45 dnů od data jeho zveřejnění,

b) zveřejňuje způsob vyhodnocení podnětů a stanovisek k návrhu akčního plánu a zveřejňuje akční plán, který předkládá Ministerstvu zdravotnictví zvlášť pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železnice a hlavní letiště,

c) informuje veřejnost o opatřeních přijatých v rámci akčních plánů,

d) spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie při tvorbě akčních plánů v příhraničních oblastech.

§ 81a

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí stanoví vyhláškou seznam aglomerací. Aglomerací se rozumí urbanizované území městského charakteru s více než 100 000 trvale bydlícími obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými vazbami.

§ 81b

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí upraví vyhláškou tiché oblasti ve volné krajině. Dále poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace o typu povrchů terénu v okolí dopravních tras.

§ 81ba

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace potřebné pro splnění povinnosti podle § 3b odst. 2 písm. c).

§ 81c

Krajské úřady

Krajské úřady v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí ve spolupráci s obcemi

a) předávají Ministerstvu zdravotnictví údaje o zdrojích hluku získané při výkonu své působnosti podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^43b),

b) předávají Ministerstvu zdravotnictví pro účely pořízení strategických hlukových map údaje o dopravě na hlavních pozemních komunikacích, které vlastní kraj, hlavních pozemních komunikacích ve vlastnictví obcí ve správním obvodu kraje a na dalších pozemních komunikacích včetně městské hromadné dopravy ve správním obvodu kraje,

c) pořizují podle údajů ze strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví vždy nejdéle do 2 let ode dne předání strategických hlukových map akční plány pro pozemní komunikace, dráhy, letiště a zdroje hluku podle písmene a) ve vlastnictví kraje na území aglomerace (§ 81a) ve správním obvodu kraje, jejichž součástí je vymezení a vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci, a akční plány pro hlavní pozemní komunikace, které vlastní kraj, včetně hlavních pozemních komunikací ve vlastnictví obcí ve správním obvodu kraje, a to podle údajů ze strategických hlukových map zpracovaných Ministerstvem zdravotnictví; pro zpracování a aktualizaci akčního plánu platí obdobně § 81 odst. 3.

§ 81d

Hejtman

Hejtman schvaluje pandemický plán kraje zpracovaný postupem podle § 82 odst. 2 písm. v), a to po projednání v epidemiologické komisi a bezpečnostní radě kraje.

§ 81e

Úkoly kraje

Kraj v přenesené působnosti

a) se ve spolupráci s obcemi v souladu s národní politikou ochrany a podpory veřejného zdraví podílí na přípravě programů podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, spolupracuje při jejich realizaci a poskytuje jim podporu,

b) spolupracuje s krajskou hygienickou stanicí při hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva kraje a jeho vývoje, vždy jednou za 5 let projedná zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj a stanoví priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.

§ 82

Krajské hygienické stanice

(1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice mohou po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo rušit územní pracoviště. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. V čele krajské hygienické stanice je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ředitele krajské hygienické stanice se řídí zákonem o státní službě. Krajské hygienické stanice jsou účetními jednotkami.

(2) Krajské hygienické stanici náleží

a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví,

b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně dodržování zásad správné výrobní praxe a ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů,

c) rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací,

d) stanovit za podmínek § 37 a § 39 rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d),

e) stanovit zaměstnavateli lékařské prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen „následné lékařské prohlídky“); následné lékařské prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^33a),

f) stanovit zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴) způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,

g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání⁴⁵) nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání,

h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,

i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77,

j) uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik,

k) projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona,

l) rozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jejich ukončení; organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji,

m) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných^26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,

n) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců; zařadit práci s tímto faktorem z moci úřední do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,

o) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby a povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb provádět pracovnělékařské prohlídky uložené zvláštním právním předpisem⁶¹)

p) stanovit protiepidemická opatření podle § 68 odst. 1,

q) nařídit provozovateli potravinářského podniku provozujícímu stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění bezpečnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů, a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmů upraví prováděcí právní předpis,

r) provádět epidemiologické šetření podle § 62a,

s) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení infekcím spojeným se zdravotní péčí a kontrolovat ji, provádět u poskytovatele poskytujícího akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčí,

t) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; iniciovat a podílet se na tvorbě, řízení a kontrole programů ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik,

u) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě regionální zdravotní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví a při rozvoji a realizaci opatření vedoucích ke zlepšování zdravotního stavu a kvality života obyvatelstva příslušného regionu; zajišťovat vyhodnocování efektivity realizovaných opatření a programů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, zajišťovat minimálně jednou za 5 let hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a navrhnout k tomu priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu,

v) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému; zpracovávat ve spolupráci s krajem a složkami integrovaného záchranného systému pandemický plán kraje, který stanoví opatření směřující k redukci dopadů pandemie infekčního onemocnění pro obyvatelstvo kraje,

w) potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro účely nemocenského pojištění^47a), že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku uvedená v § 69 odst. 1 písm. b) a i) a ukončení karantény nebo mimořádných opatření, popřípadě trvání karantény nebo mimořádných opatření, a to na základě žádosti osob, kterých se karanténa nebo mimořádné opatření týkají,

x) provádět audity analýz rizik a systémů kritických kontrolních bodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách⁶⁷) v provozovnách stravovacích služeb,

z) podílet se na vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků, uskutečňovaném v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, spolupracovat s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory¹⁰¹),

z) posuzovat nové recyklační technologie produkující materiály a předměty z recyklovaných plastů a plnit povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami¹⁰⁸),

aa) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinností stanovených jiným právním předpisem¹¹⁰) na úseku kosmetických přípravků, materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, stravovacích služeb v oblasti dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů.

(3) Krajská hygienická stanice je povinna o hromadném výskytu infekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných^26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze ojediněle, informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví.

(4) Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí vydaného orgánem ochrany veřejného zdraví podle odstavce 2 písm. e) a § 84 odst. 1 písm. w) poskytovateli pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem; informaci v tomto případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je mu známo, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky. Toto místo sdělí též poskytovateli pracovnělékařských služeb.

(5) O provedeném auditu podle odstavce 2 písm. y) sepíše pověřený zaměstnanec příslušné krajské hygienické stanice protokol; při jeho pořízení postupuje podle technické normy pro auditování systému managementu⁶⁸).

§ 82a

Úkoly krajské hygienické stanice na úseku řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích a dalších povrchových vodách uvedených v seznamu

(1) Při řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6d a v dalších povrchových vodách ke koupání podle § 6g krajská hygienická stanice

a) v souladu s pravidly monitorování jakosti povrchových vod ke koupání a vod podle § 6d vydá do 1. května kalendářního roku monitorovací kalendář a v monitorovacím kalendáři určí četnost odběrů vzorků vody, jejich rozložení na dobu koupací sezóny a místa odběru vzorků vody z dalších povrchových vod ke koupání a vod podle § 6d,

b) rozhodne z moci úřední o pozastavení monitorovacího kalendáře z důvodů výjimečné situace a o jeho pokračování,

c) stanoví dočasný nebo trvalý zákaz používání vody ke koupání, pokud se dozví o neočekávané situaci nebo je-li voda ke koupání znečištěna, a ukončení zákazu,

d) nařídí odběr a vyšetření dodatečného vzorku vody ke koupání v případě pozastavení monitorovacího kalendáře nebo krátkodobého znečištění vody nebo dalšího vzorku vody v případě možného ohrožení zdraví koupajících se osob,

e) podle pokynu Ministerstva zdravotnictví vydaného podle § 80 odst. 1 písm. v) a na základě výsledků monitorování jakosti povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g sestaví soubor údajů o jakosti těchto vod, provádí jejich posuzování a klasifikaci a informuje o jakosti povrchové vody ke koupání veřejnost na svých internetových stránkách; o vodách zařazených do seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a) informuje současně také na informační tabuli umístěné v blízkosti koupacího místa; pro posouzení znečištění dalších povrchových vod ke koupání se použije § 6a odst. 3 písm. a), c) a d) obdobně.

(2) Pro účely řízení jakosti vody ke koupání se rozumí

a) monitorovacím místem dalších povrchových vod ke koupání a vod podle § 6d místo, kde se očekává většina koupajících se osob, nebo místo, kde se podle profilu těchto vod sestaveného podle vodního zákona^8a) očekává největší riziko znečištění vody,

b) výjimečnou situací událost nebo kombinace událostí ovlivňujících jakost vody ke koupání na dotyčném místě, u nichž se neočekává výskyt častěji než jednou za 4 roky,

c) neočekávanou situací situace, která má nebo u níž se dá důvodně předpokládat, že bude mít nepříznivý dopad na jakost vody ke koupání nebo na zdraví koupajících se osob,

d) krátkodobým znečištěním vody mikrobiologická kontaminace, která má jasně zjistitelné příčiny, u níž se obvykle neočekává, že zhorší jakost vody po dobu delší než přibližně 72 hodin poté, co došlo k prvnímu ovlivnění,

e) dodatečným vzorkem vzorek, kterým se nahrazuje vzorek neprovedený podle monitorovacího kalendáře,

f) dalším vzorkem vzorek odebraný z důvodu možného ohrožení zdraví koupajících se osob,

g) trvalým zákazem zákaz trvající nejméně jednu celou koupací sezónu.

(3) Krajská hygienická stanice může podle odstavce 1 písm. c) vydat trvalý zákaz používání vody ke koupání pouze tehdy, pokud v 5 po sobě následujících letech byla voda klasifikována jako nevyhovující nebo před skončením pětiletého období je důvod se domnívat, že dosažení klasifikace vody jako přijatelné není proveditelné nebo by bylo nepřiměřeně nákladné.

(4) Krajské hygienické stanice jsou povinny informovat Ministerstvo zdravotnictví o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a o dalších významných opatřeních přijatých na úseku řízení jakosti vody ke koupání. Dále jsou krajské hygienické stanice povinny každoročně do 31. října předávat správcům povodí podklady nezbytné pro sestavení, přezkoumání a aktualizaci profilů povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a) v rozsahu stanoveném vodním zákonem^8a).

(5) Hygienické limity mikrobiologických ukazatelů jakosti vody v dalších povrchových vodách ke koupání, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v dalších povrchových vodách ke koupání, pravidla pro zpracování monitorovacího kalendáře a pravidla monitorování jakosti povrchových vod ke koupání, pravidla pro zpracování monitorovacího kalendáře a pravidla pro posuzování jakosti těchto vod, kritéria jejich klasifikace a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti upraví prováděcí právní předpis.

§ 82b

Dopravní a energetický stavební úřad

Dopravní a energetický stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru vyhrazené stavby rozhoduje o povoleních vydávaných podle tohoto zákona a nahrazuje závazná stanoviska, stanoviska, vyjádření a jiné úkony vydávané podle tohoto zákona, pokud se týkají záměru vyhrazené stavby povolovaného podle stavebního zákona.

§ 83

Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra

(1) Úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a nad jimi užívanými objekty^47a) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo obrany. Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva obrany vykonává Vojenský zdravotní ústav.

(2) Úkoly státní správy v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v bezpečnostních sborech^47b), s výjimkou Vězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona^47c) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra. Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva vnitra vykonává organizační složka státu jím zřízená.

Autorizace

§ 83a

(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, organizační složky státu, kraje nebo obce nebo právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět

a) odběr vzorků a vyšetření jakosti pitné, užitkové a teplé vody (§ 3 odst. 1 a 3), vody v umělých nebo přírodních koupalištích a vody ve zdroji umělého koupaliště nebo sauny (§ 6),

b) zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního prostředí staveb (§ 13 odst. 1),

c) odběr vzorků a měření mikrobiálního chemického a parazitárního znečištění písku v pískovištích venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),

d) ověřování výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, s výjimkou stavebních výrobků,⁸) podle § 5 odst. 3,

e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),

f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1 písm. e)],

g) měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),

h) zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí,

i) biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické toxikologie, fyziologie a psychologie práce,

j) zjišťování zrakové zátěže pro účely hodnocení faktoru pracovních podmínek.

(2) Ministerstvo zdravotnictví pověří prováděním autorizace právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen „autorizující osoba“). Toto pověření je nepřevoditelné. Při autorizaci se postupuje podle podmínek, které stanoví pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

§ 83b

(1) Autorizující osoba vydá organizační složce státu, kraje nebo obce, právnické osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem, na její žádost osvědčení o autorizaci. Toto osvědčení vydá organizační složce státu, kraje nebo obce, pokud žadatel splňuje podmínky autorizace, kterými jsou

a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace podle podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví na základě § 83a odst. 2,

b) vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k zařízením pro speciální šetření,

c) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi,

d) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,

e) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,

f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.

(2) Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením.

(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele (fyzické i právnické osoby) si autorizující osoba vyžádá podle zvláštního právního předpisu^47d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba dále dokládá bezúhonnost obdobnými doklady, jako je výpis z Rejstříku trestů, vydanými státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad o bezúhonnosti může být nahrazen dokladem o způsobilosti k výkonu povolání nebo činnosti, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti. Bezúhonnost za právnickou osobu se prokazuje u všech členů statutárního orgánu; za organizační složku státu, kraje nebo obce u jejího vedoucího.

(4) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede kromě náležitostí stanovených správním řádem údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. Žádost se předkládá autorizující osobě.

§ 83c

(1) Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno. Náklady spojené s autorizací včetně vydání osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.

(2) Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše 5 let ode dne udělení. Autorizace může být prodloužena vždy o dalších 5 let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaci, musí osoba, které bylo vydáno osvědčení o autorizaci, (dále jen „držitel autorizace“) podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení. Náklady spojené s prodloužením platnosti osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.

(3) Seznam držitelů autorizace s uvedením obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla podle § 83b odst. 4, jakož i změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba.

(4) Držitel autorizace je povinen dodržovat podmínky autorizace a účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném autorizující osobou mezilaboratorních zkoušek. Doklady o výsledcích mezilaboratorních zkoušek musí držitel autorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizace.

(5) Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek autorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace, ověřovat splnění podmínek autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Stejně autorizující osoba postupuje v případě, že držitel autorizace uvedl v žádosti o vydání osvědčení nesprávné nebo neúplné údaje, které byly podstatné pro vydání osvědčení. Odejmutím osvědčení autorizace zaniká.

§ 83d

(1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

b) vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,

c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace za mrtvého,

d) dnem zániku organizační složky státu, kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je držitelem autorizace,

e) rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek držitele nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo vstupem držitele autorizace do likvidace.

(2) Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle § 83c odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce právnické osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce 1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace.

§ 83e

(1) Provádět hodnocení zdravotních rizik podle tohoto zákona jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení o autorizaci. Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, může hodnotit zdravotní rizika jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace.

(2) Autorizaci uděluje na žádost fyzické osoby autorizující osoba (§ 83a odst. 2) na základě úspěšného složení zkoušky odborné způsobilosti. Ke zkoušce se může přihlásit fyzická osoba, která je starší 23 let, bezúhonná, má stanovenou odbornou způsobilost a potvrdí česným prohlášením neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky při hodnocení zdravotních rizik. Při zkoušce musí fyzická osoba prokázat znalosti stanovené prováděcím právním předpisem^37c). Prováděcí právní předpis dále upraví složení komise a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti. Vzor osvědčení o autorizaci stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin ani za trestný čin, který souvisí s činností, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, spáchaný z nedbalosti. Bezúhonnost fyzické osoby se prokazuje obdobně podle § 83b odst. 3.

(4) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oblasti lékařství nebo přírodních věd, popřípadě osvědčením o úspěšném ukončení kursu v hodnocení zdravotních rizik absolvovaném v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci pověřené Ministerstvem zdravotnictví, pokud se ho fyzická osoba za účelem získání odborných znalostí zúčastnila, a nejméně pětiletou praxí na úseku ochrany zdraví a životních podmínek.

(5) Za praxi na úseku ochrany zdraví a životních podmínek se považuje pracovní činnost, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, a to podle potvrzení zaměstnavatele nebo předložených výsledků takového posuzování. Do doby praxe se nepočítá základní, náhradní a civilní služba, doba mateřské a rodičovské dovolené. O uznání praxe, jejíž výkon byl přerušen na dobu delší než 5 let, rozhoduje na žádost fyzické osoby Ministerstvo zdravotnictví.

(6) Název organizační složky státu nebo příspěvkové organizace pověřené organizováním a prováděním kursů v hodnocení zdravotních rizik uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

(7) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik fyzická osoba uvede kromě náležitostí stanovených správním řádem nejvyšší dosažené vzdělání a obor studia a akademické hodnosti. K žádosti připojí doklady osvědčující skutečnosti uvedené v odstavcích 2 až 5.

(8) Pro udělení osvědčení o autorizaci, dobu platnosti autorizace a její prodloužení, pro sjednání a úhradu ceny autorizace a jejího prodloužení, jakož i pro provádění kontroly nad dodržováním podmínek autorizace a pro odnětí osvědčení o autorizaci platí § 83c.

(9) Autorizace zaniká

a) odnětím osvědčení o autorizaci za podmínek odstavce 8 a § 83c odst. 5,

b) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci, k jejímu prodloužení,

c) smrtí fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaci, nebo jejím prohlášením za mrtvou.

§ 84

Státní zdravotní dozor

(1) Orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti

a) při výkonu státního zdravotního dozoru dozírají na to, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a rozhodnutím, opatřením obecné povahy nebo jiným závazným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů,

b) mohou pozastavit výkon činnosti, pokud při ní byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,

c) mohou po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru zakázat uvádění nebo dodávání na trh, do oběhu, distribuci, prodej, nabízení nebo vystavování výrobku, pokud existuje odůvodněná informace, že tento výrobek je nebezpečný^26a); mohou nařídit stažení z trhu, stažení z oběhu nebo vyřazení z distribuce a prodeje výrobků, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie a na jejich základě vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo zakázat jejich dodávání nebo uvádění do oběhu^4c) nebo na trh,

d) mohou prověřovat znalosti podle § 19 odst. 3 a rozhodnout o tom, že fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné nemá znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví,

e) mohou zakázat nebo omezit používání nejakostní pitné vody, užitkové vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti (§ 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a § 41a), a to do doby odstranění závady, jakož i stanovit účel, pro který lze takovou vodu používat nebo nařídit větší četnost kontroly pitné vody, užitkové vody nebo vody jiné jakosti podle § 21 odst. 2; mohou určit nápravná opatření v případě nedodržení jakosti pitné vody, užitkové vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti, upravené tímto zákonem, nebo změnit přijatá nápravná opatření, a to do doby odstranění závady; ke sledování jakosti vody, která nemá jakost pitné vody, užitkové vody a nelze již povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, mohou osobě uvedené v § 3 odst. 2, která dodává takovou vodu, uložit četnost a rozsah kontrol u odborně způsobilé osoby uvedené v § 4 odst. 1 a v případě ohrožení veřejného zdraví z takové vody zakázat nebo omezit její užívání a rozhodnout o ukončení těchto opatření,

f) mohou nařídit větší četnost kontroly vody v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, sauně, ve stavbě ke koupání nebo v umělém koupališti, jestliže jakost vody nedává záruku dodržení požadavků stanovených nebo povolených podle § 6f odst. 2, a dobu provádění takových kontrol,

g) mohou zakázat používání vody ve stavbě ke koupání, v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, v umělém koupališti nebo sauně, a to i jen pro některé skupiny obyvatel, nebo zakázat používání zdroje vody pro umělé koupaliště nebo saunu, pokud je voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování znečištěna, a to do doby odstranění závady,

h) mohou zakázat provoz pískoviště venkovní hrací plochy určené pro hry dětí, nejsou-li dodrženy stanovené hygienické limity nebo provozní řád (§ 13 odst. 2), a to do doby odstranění závady,

i) mohou nařídit osobě provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo saunu, jakož i osobě uvedené v § 6d, přijetí opatření k ochraně veřejného zdraví před zdravotním rizikem plynoucím ze znečištění vody ke koupání, ochlazování nebo sprchování nebo změnit opatření přijaté k tomuto účelu osobou provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo saunu nebo osobou uvedenou v § 6d,

j) mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 3c odst. 1, § 3d odst. 3 a 4, § 6c odst. 1 písm. f), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21 odst. 3 a § 21a nebo posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou podle § 3c odst. 1 písm. f) a posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle § 3d odst. 5, pokud podmínky v nich uvedené nevedou k ochraně veřejného zdraví, a uložit odstranění zjištěných závad v dodržování provozního řádu,

k) mohou stanovit podmínky konání školy v přírodě, zotavovací akce nebo jiné podobné akce pro děti (§ 12) a v případě ohrožení veřejného zdraví školu v přírodě, zotavovací akci nebo jinou podobnou akci pro děti zakázat,

l) mohou odejmout povolení vydané podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 6 až 10, § 6e, § 6f odst. 2, § 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2, § 31 odst. 1 a § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba podmínky, za kterých bylo povolení vydáno, nebo je-li ohroženo veřejné zdraví; odejmutí povolení vydaného Ministerstvem zdravotnictví musí být předem projednáno s tímto správním úřadem,

m) mohou pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje neionizujícího záření, je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,

n) mohou po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určené k výrobě nebo přípravě pokrmu podezřelých z toho, že nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost a čistotu stanoveným zvláštními právními předpisy²³), přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví; mohou rozhodnutím zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určených k výrobě nebo přípravě pokrmu, pokud nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost, jakost, čistotu a značení, stanoveným zvláštními právními předpisy²³), přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo nejsou za stanovených podmínek skladovány, jakož i nařídit provedení sanitace nebo změnu technologického postupu výroby nebo přípravy pokrmu,

o) mohou stanovit odchylný způsob zacházení s prádlem ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, je-li to nezbytné pro zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění,

p) mohou uložit určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek ke zjištění, zda není ohroženo veřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví anebo k objektivizaci skutečné míry zátěže, která má nebo může mít vliv na zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴),

q) mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik osobě, jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového rizika,

r) mohou nařídit okamžité uzavření provozovny od okamžiku zjištění porušení povinnosti, které může mít za následek ohrožení života nebo zdraví,

s) mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴) provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěže a ze souvisejících pracovních podmínek; mohou nařídit změnu opatření přijatých zaměstnavatelem nebo fyzickou osobou provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴) podle zvláštního právního předpisu k ochraně zdraví při práci,

t) mohou k ochraně zdraví zaměstnavateli stanovit přísnější nejvyšší přípustné hodnoty rizikových faktorů pracovních podmínek, než stanoví zvláštní právní předpisy, vyskytuje-li se na pracovišti současně více rizikových faktorů, při vysokém fyzickém zatížení zaměstnanců vystavených na pracovišti působení rizikových faktorů, při překračování limitních hodnot biologických expozičních testů, nebo pokud to je třeba s ohledem na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, studentů, spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků a studentů při praktickém vyučování nebo praktické přípravě, které jsou součástí jejich přípravy na budoucí povolání,

u) při zjištění, že pokrmy, suroviny, polotovary nebo potraviny k jejich výrobě či přípravě jsou jiné než bezpečné nebo při zjištění, že potraviny uváděné na trh⁴⁸) jsou jiné než bezpečné, mohou nařídit jejich znehodnocení či likvidaci, a to na náklad kontrolované osoby, která je povinna způsob a provedení znehodnocení nebo likvidace orgánu ochrany veřejného zdraví prokázat,

v) mohou nařídit z protiepidemických důvodů nebo ke zjištění zdravotního stavu fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné lékařské prohlídky a potřebná laboratorní a jiná vyšetření nutná k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,

w) k předcházení ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací mohou zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴) nařídit mimořádné lékařské preventivní prohlídky a jejich náplň a upravit rozsah a termíny sledování rizikových faktorů; mimořádné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem^33a),

x) mohou nařídit fyzické osobě, která vylučuje choroboplodné zárodky, ale není nosičem podle § 53 odst. 1, opatření v rozsahu podle § 53 odst. 1 písm. a) a c), s výjimkou léčení.

(2) V případech podle odstavce 1 písm. b), e), g), h), j) a m) je osoba, které bylo nápravné opatření uloženo, neprodleně, povinna informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o odstranění závady a, spočívá-li závada ve skutečnosti, kterou lze měřit nebo provést její laboratorní vyšetření, předložit i důkaz o dodržování povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie a právními předpisy nebo uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Pro účely tohoto důkazu může osoba měření a laboratorní vyšetření provést jen prostřednictvím držitele autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci^4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe vydané podle chemického zákona^35a) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno, pokud není sama takto kvalifikovaná. Určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek podle odstavce 1 písm. p) lze provést jen prostřednictvím držitele autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci^4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe vydané podle chemického zákona^35a) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno. Věty druhá a třetí se nepoužijí, stanoví-li tento zákon pro příslušné měření jinak (§ 32a).

(3) Zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví vydá rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) na místě a oznámí je ústně kontrolované osobě, a to členovi statutárního orgánu kontrolované osoby, jejímu zaměstnanci nebo jiné fyzické osobě, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti kontrolované osoby související s předmětem státního zdravotního dozoru. O ústním vyhlášení rozhodnutí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví na místě vydá písemné potvrzení; písemné vyhotovení rozhodnutí bez zbytečného odkladu doručí účastníkovi řízení dodatečně. Ústní vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) má účinky oznámení. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) lze podat do 3 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne bezodkladně. Otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) vydal; souhlas je úkonem podle části čtvrté správního řádu. Souhlas musí být vydán neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo prokázáno odstranění závadného stavu.

(4) Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické stanice podle kontrolních plánů, které určují priority činnosti na tomto úseku ochrany veřejného zdraví.

(5) Při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů jsou orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti oprávněny přijímat opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie.

(6) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví pro výkon státního zdravotního dozoru nad výrobky, které byly propuštěny do celního režimu volného oběhu nebo vývozu, tyto údaje:

a) identifikační údaje deklaranta, a to jméno, popřípadě jména a příjmení, místo pobytu, popřípadě sídlo, název obchodní firmy, nebo název a sídlo adresáta,

b) popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87⁷¹),

c) zemi odeslání a zemi původu výrobku,

d) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek.

(7) Poskytnutí údajů podle odstavce 6 není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.

(8) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě žádosti celního úřadu vydá vyjádření v případě důvodného podezření, že zásilka neodpovídá předloženému osvědčení⁷²) nebo certifikátu, nebo v případě přerušení řízení o propuštění výrobků, nad kterými orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají státní zdravotní dozor, do volného oběhu.

Oddíl 2

Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví

§ 85

(1) Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a dále mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných^26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních a z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu lze stanovit pro správní obvod krajské hygienické stanice nebo jeho část právním předpisem krajské hygienické stanice. Právním předpisem krajské hygienické stanice lze k ochraně veřejného zdraví nařídit též provedení velkoplošné (území obce nebo městské části) speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace.

(2) Krajská hygienická stanice informuje o záměru vydat právní předpis podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví.

(3) Právní předpisy podle odstavce 1 se označují názvem nařízení krajské hygienické stanice. Způsob vyhlášení nařízení krajské hygienické stanice a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů⁹²). Nařízení krajské hygienické stanice jsou povinny vyvěsit na své úřední desce obce určené v nařízení.

Oddíl 3

Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav

§ 86

(1) K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému, k podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory, jakož i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi; funkcí jejich zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále poskytovat pracovnělékařské služby, specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie, provádět genotoxikologická a cytogenetická laboratorní vyšetření, vyšetření anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinků léčiv, očkovacích látek a zdravotnických prostředků a ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Zdravotní ústavy též provádějí činnosti podle jiných právních předpisů.

(2) K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb v ochraně veřejného zdraví, k podílení se na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory a pro zdravotní výchovu obyvatelstva se zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Státní zdravotní ústav může v hlavní činnosti dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v ochraně a podpoře zdraví, notifikační činnost, činnost uvedenou v odstavci 1 a dále činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví podmínku autorizace nebo akreditace.

(3) Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou poskytovateli zdravotních služeb. Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou oprávněny zpracovávat za účelem přípravy podkladu pro tvorbu státní zdravotní politiky a sledování dlouhodobých trendů výskytu infekčních a jiných hromadně se vyskytujících onemocnění údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii drogových závislostí a předávat je orgánům ochrany veřejného zdraví.

(4) Statutárním orgánem zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví. Další úkoly zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu stanoví Ministerstvo zdravotnictví statutem.

(5) Zdravotní ústavy, uvedené v odstavci 1, mohou vykonávat činnosti, pro jejichž výkon tento zákon stanoví podmínku autorizace nebo akreditace, jen pokud tuto podmínku splňují.

Oddíl 4

Úřední laboratoř a národní referenční laboratoř

§ 87

(1) Ministerstvo zdravotnictví v oboru své působnosti určuje úřední laboratoř k činnostem podle článku 37 a zrušuje její určení podle článku 39 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a dále určuje národní referenční laboratoř v oblasti úředních kontrol a epidemiologické bdělosti¹⁰²).

(2) Úřední laboratoří může být určen zdravotní ústav. Úřední laboratoř musí splňovat požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

(3) Národní referenční laboratoří může být určen zdravotní ústav nebo Státní zdravotní ústav, případně jiná právnická osoba ustavená Ministerstvem zdravotnictví nebo organizační složka státu zřízená Ministerstvem zdravotnictví. Národní referenční laboratoř musí splňovat požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625¹⁰³).

(4) Seznam úředních laboratoří a seznam národních referenčních laboratoří uveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách.

Oddíl 5

Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví a povinnosti kontrolovaných a dalších osob

§ 88

(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví se při plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví a výkonu oprávnění podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem, jehož vzor upraví prováděcí právní předpis. Služební průkaz je u zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví pověřených výkonem státního zdravotního dozoru (dále jen „kontrolující“) pověřením ke kontrole podle zvláštního právního předpisu o kontrole⁸⁵). Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů a ke zjištění ohniska nákazy, k nařízení, provedení a kontrole protiepidemických opatření mohou zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických osob. Kontrolující jsou oprávněni vstoupit do obydlí fyzické osoby ke zjištění zdroje hluku a vibrací, kterým byl překročen v chráněných prostorech upravených v § 30 odst. 3 hygienický limit hluku nebo vibrací a ke zjištění zdroje neionizujícího záření, kterým byla v místě přístupném fyzickým osobám překročena nejvyšší přípustná hodnota neionizujícího záření. Kontrolující jsou oprávněni vstoupit do obydlí fyzické osoby též za účelem ověření, zda v něm nedochází k pracím s azbestem, a kontroly plnění povinností stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy pro práci s azbestem. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění.

(2) Státní zdravotní dozor, který je vykonáván nad dodržováním hygienických limitů hluku, vibrací, neionizujícího záření, pískem užívaným ke hrám dětí v pískovištích, jakostí vod nebo prodejem výrobků nebo pokrmů komunikačními prostředky na dálku, je zahájen prvním kontrolním úkonem předcházejícím podání informace kontrolované osobě o zahájení státního zdravotního dozoru. Součástí informace je seznam kontrolujících.

(3) V případech, ve kterých porušení povinnosti může mít za následek ohrožení života nebo zdraví, se kontrolovaná osoba považuje za informovanou o zahájení státního zdravotního dozoru předložením služebního průkazu povinné osobě. Té kontrolující předá i protokol o kontrole, vyhotovený na místě; toto předání má účinky doručení protokolu o kontrole kontrolované osobě. Proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat námitky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole. Lhůta pro posouzení námitek vedoucím kontrolní skupiny nebo kontrolujícím činí 3 dny ode dne doručení námitek.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn přizvat k účasti na výkonu státního zdravotního dozoru v zájmu dosažení jeho účelu zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu; není-li to možné, přizve jinou odborně způsobilou fyzickou osobu.

(5) Kontrolující může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila do sídla orgánu ochrany veřejného zdraví nebo jeho územního pracoviště a předložila tam doklady potřebné pro výkon státního zdravotního dozoru; kontrolovaná osoba je povinna tuto výzvu uposlechnout, ledaže prokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.

(6) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou při plnění dalších úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, nejde-li o výkon státního zdravotního dozoru, oprávněni vstupovat na pozemky, do provozoven, staveb a dalších prostor, je-li to nezbytné k výkonu oprávnění, a dále jsou oprávněni

a) provádět měření a odebírat materiál a vzorky potřebné pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví; o provedeném odběru vzorků a měření pořizují protokol,

b) pořizovat obrazovou dokumentaci o zjištěných skutečnostech,

c) nahlížet do dokladů, dalších písemností a záznamů dat, činit si z nich kopie a výpisy a požadovat písemná nebo ústní vysvětlení,

d) v rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených oprávnění nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené poskytovatelem zdravotních služeb včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené poskytovatelem pracovnělékařských služeb a činit si z ní kopie a výpisy.

(7) Osoba, které se plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví podle odstavce 6 týká, je povinna umožnit zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví vstup na pozemky, do provozoven, staveb a dalších prostor a vytvořit další podmínky pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví, zejména je povinna poskytnout součinnost odpovídající oprávněním zaměstnance orgánu ochrany veřejného zdraví podle odstavce 6.

(8) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn přizvat k účasti na plnění úkolů podle odstavce 6 v zájmu dosažení jejich účelu zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu a není-li to možné jinou odborně způsobilou fyzickou osobu (dále jen „přizvaná osoba“). Orgán ochrany veřejného zdraví vystaví přizvané osobě pověření a poučí ji o jejích právech a povinnostech při účasti na plnění úkolů podle věty první. Přizvané osoby mají práva a povinnosti zaměstnanců orgánu ochrany veřejného zdraví v rozsahu pověření vydaného orgánem ochrany veřejného zdraví. Osoby, kterých se plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví týká, jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění v rozsahu pověření. Přizvané osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo zvláštního právního předpisu dozvěděly.

(9) V rámci výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu jejich působnosti jsou zaměstnanci pověření ke kontrole v případě kontroly prodeje výrobků nebo pokrmů komunikačními prostředky na dálku oprávněni při odebírání vzorku kontrolním nákupem u kontrolované osoby využívat zastírání totožnosti. Po obdržení vzorku orgány ochrany veřejného zdraví informují kontrolovanou osobu o zahájení kontroly z moci úřední⁸⁵).

(10) V případě kontroly prodeje na dálku se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo na druhé odborné stanovisko, které opravňuje provozovatele požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

§ 88a

(1) Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání⁵¹) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm. a) až c),

a) při výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění a nad plněním povinností poskytovateli zdravotních služeb,

b) jejichž předmětem je zjištění zdravotního stavu fyzické osoby včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace,

c) při hodnocení zdravotních rizik,

d) při odborném řízení činnosti zařízení vykonávajícího pracovnělékařské služby a usměrňování činnosti poskytovatelů zdravotních služeb v ochraně před infekčními onemocněními včetně infekcí spojených se zdravotní péčí, nemocemi podmíněnými prací a jinými poškozeními zdraví z práce,

e) při provádění ověření pracovních podmínek pro účely posuzování nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání.

(2) Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu povolání lékaře¹⁰⁴) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm. a) až c),

a) při provádění lékařských činností v ochraně a podpoře veřejného zdraví,

b) při vzdělávání lékařů,

c) jejichž předmětem jsou odborné lékařské konzultace s poskytovateli zdravotních služeb.

(3) Činností podle odstavce 1 lékaře, zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání se nepřerušuje výkon zdravotnického povolání⁵¹).

(4) Lékaři, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, vykonávající činnosti podle odstavce 1, jsou povinni se celoživotně vzdělávat v rozsahu a za podmínek zvláštního právního předpisu⁵¹).

(5) Uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání upravují zvláštní právní předpisy⁵¹).

§ 89

(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie, zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví při práci a zvláštních právních předpisů upravujících působnost orgánů ochrany veřejného zdraví dozvěděli. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není, jestliže takové údaje v nezbytně nutném rozsahu sdělují

a) na základě písemného souhlasu fyzické osoby, které se informace přímo týká,

b) orgánu ochrany veřejného zdraví,

c) lékaři v rámci poskytování dalších potřebných zdravotních služeb,

d) osobám blízkým⁵²) a osobám, které byly během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývaly v ohnisku nákazy, jedná-li se o údaje o zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdraví,

e) zdravotní pojišťovně k vyměření přirážky a pro řízení o náhradě škody a územní správě sociálního zabezpečení k vyměření přirážky,

f) poskytovateli pracovnělékařských služeb oprávněnému podle zvláštního právního předpisu⁶¹) uznávat nemoci z povolání nebo změny zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání,

g) orgánu inspekci práce⁵³) v souvislosti se šetřením pracovního úrazu,

h) orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou zdraví dětí a mladistvých,

i) veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí, jejich zástupci a jimi pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí v souvislosti s plněním úkolů při výkonu jim svěřené působnosti podle zvláštního zákona.

(2) Na vyžádání státního zástupce a po podání žaloby též předsedy senátu jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám a obchodní tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděli.

(3) Na vyžádání Úřadu práce – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny, jde-li o ubytovací služby podle § 21a věty třetí, sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděly, a předat krajské pobočce Úřadu práce pro účely řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi potřebné údaje. Pro tyto účely dále orgán ochrany veřejného zdraví bezodkladně předá krajské pobočce Úřadu práce ve svém správním obvodu kopii vykonatelného rozhodnutí o uložení pokuty nebo nápravného opatření podle § 84 osobě uvedené v § 21a větě třetí a informuje krajskou pobočku Úřadu práce o obnovení činnosti v případě, že bylo vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 84 odst. 1 písm. b) pozastaveno poskytování ubytovací služby podle § 21a věty třetí.

(4) Povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zvláštními právními předpisy není dotčena.

§ 90

(1) Vstupné do budov, provozoven, místností, objektů a zařízení při plnění úkolů v ochraně veřejného zdraví a náklady na pořízení a předání protokolů podle § 4 odst. 1 a § 6c odst. 1 písm. d), § 6d, § 18 odst. 3 orgány ochrany veřejného zdraví nehradí. Orgán ochrany veřejného zdraví zaplatí kontrolované osobě za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorku vody a vzorku písku z pískovišť náhradu, pokud o ni kontrolovaná osoba požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že výrobek splnil požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví. Částku ve výši ceny však orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jde-li o výrobek, který nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví.

(2) Za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely ověření podmínek vzniku onemocnění pro posouzení nemoci z povolání nebo ověření změn zdravotního stavu pro posouzení ohrožení nemocí z povolání zaplatí orgán ochrany veřejného zdraví zaměstnavateli nebo fyzické osobě, která vykonává činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴), u kterých vzorek odebral, částku ve výši ceny^53a), za kterou tyto osoby výrobek pořídily, pokud o náhradu požádají ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byly seznámeny se skutečností, že bylo poskytovatelem pracovnělékařských služeb příslušným k vydání lékařského posudku nebo vykonatelným rozhodnutím příslušného správního úřadu stanoveno, že na pracovišti zaměstnavatele nebo fyzické osoby, která vykonává činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴), nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nevznikly.

(3) Částku ve výši ceny podle odstavce 2 orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jestliže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb příslušným k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání anebo vykonatelného rozhodnutí příslušného správního úřadu byly nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání uznány.

Díl 2

Přestupky

§ 92a

Přestupky na úseku bezpečnosti výrobků

(1) Výrobce, dovozce, odpovědná osoba⁶³), distributor nebo prodejce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, předmětu běžného užívání nebo chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní informační povinnost podle § 76 písm. a),

b) nesplní povinnost podle § 76 písm. b), nebo

c) uvede nebo dodá výrobek na trh, do oběhu, distribuuje, nabízí, vystavuje nebo prodává výrobek v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. c).

(2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou nebo výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí složení stanovené v § 5 odst. 2 nebo povolené podle § 5 odst. 6,

b) nezajistí značení výrobku podle § 5 odst. 2, nebo

c) nevybaví výrobek návodem podle § 5 odst. 4.

(3) Provozovatel podniku^27b), výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. a) se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly⁸⁶),

b) v rozporu s § 26 odst. 1 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami⁸⁷)

1. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není bezpečný, nebo nedodrží správnou výrobní praxi,

2. nesplní povinnost zkoušet nebo hodnotit dodržení stanovených požadavků na složení nebo vlastnosti výrobku,

3. nevede dokumentaci o zkoušce nebo hodnocení dodržení stanoveného požadavku na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo ji nevede ve stanoveném rozsahu,

4. nevybaví výrobek prohlášením,

5. nezajistí balení výrobku do bezpečného obalu,

6. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není označen stanovenými údaji,

7. nesplní požadavek na označování, reklamu nebo obchodní úpravu výrobku, nebo

8. nezajistí sledovatelnost, nebo

c) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami⁸⁷), než která je uvedena v písmenu b).

(4) Odpovědná osoba⁶³), výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. b) nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba, která přijala pověření jako odpovědná osoba⁶³), se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 27 odst. 1 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických přípravcích⁶³)

1. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není bezpečný,

2. nesplní povinnost při posouzení bezpečnosti výrobku,

3. neplní povinnost v souvislosti s informační dokumentací k výrobku,

4. nesplní oznamovací povinnost v souvislosti s uvedením výrobku na trh nebo obsahem nanomateriálu ve výrobku,

5. nedodrží správnou výrobní praxi,

6. nesplní povinnost při odběru nebo analýze vzorku výrobku,

7. nesplní informační nebo oznamovací povinnost, pokud výrobek představuje riziko pro lidské zdraví nebo v souvislosti se závažným nežádoucím účinkem výrobku,

8. poruší zákaz v souvislosti se zkouškami na zvířeti,

9. uvede nebo dodá na trh výrobek, který není označen stanovenými údaji,

10. při označení, uvedení nebo dodání na trh nebo propagaci výrobku použije text, název, ochrannou známku, vyobrazení nebo jiný znak, který přisuzuje výrobku vlastnost nebo funkci, kterou nemá,

11. nedodrží povinnost značení výrobku v českém jazyce,

12. nepřijme v důvodném případě okamžitě nápravné opatření nezbytné k uvedení výrobku do souladu se stanoveným požadavkem nebo k jeho stažení z trhu nebo oběhu,

13. nespolupracuje s orgánem ochrany veřejného zdraví na jeho žádost na opatření k vyloučení rizika vyvolaného výrobkem, nebo

14. nepředloží orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost informaci nebo dokumentaci k prokázání shody výrobku se stanoveným požadavkem,

b) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích⁶³), nebo

c) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích⁶³), než která je uvedena v písmeni a).

(5) Výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 26 odst. 1 nebo 3 uvede na trh nebo distribuuje výrobek, který není bezpečný.

(6) Distributor výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se dopustí přestupku tím, že

a) distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo chemickou látku nebo chemickou směs určenou k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou, který nevyhovuje hygienickému požadavku stanovenému podle § 5 odst. 2 nebo povolenému podle § 5 odst. 6, nebo

b) distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo chemickou látku nebo chemickou směs určenou k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou bez návodu podle § 5 odst. 4.

(7) Distributor⁶³) předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. b) se dopustí přestupku tím, že v rozporu s požadavky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích⁶³)

a) dodá na trh výrobek, o němž má důvod se domnívat, že není v souladu se stanoveným požadavkem,

b) nezajistí stanovenou skladovací nebo přepravní podmínku výrobku,

c) dodá na trh výrobek, v jehož označení není stanovený údaj,

d) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích⁶³), než která je uvedena v písmenech a) až c).

(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že uvede na trh předmět běžného užívání uvedený v § 25 písm. b) bez určení odpovědné osoby.

(9) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou se dopustí přestupku tím, že nezajistí ověření podle § 5 odst. 3.

(10) Prodejce předmětu běžného užívání se dopustí přestupku tím, že

a) neumístí předmět běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti odděleně nebo takový předmět běžného užívání zřetelně neoznačí,

b) nesplní povinnost podle § 27 odst. 2, nebo

c) nabízí k prodeji předmět běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti, který není bezpečný.

(11) Prodejce použitého předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 26 odst. 4.

(12) Výrobce a dovozce materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a provozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 26 odst. 5 nepodá oznámení o zahájení, změně nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami.

(13) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly⁸⁶),

b) v rozporu s § 26 odst. 7 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami⁸⁷)

1. používá výrobek, který není bezpečný, nebo nedodrží správnou výrobní praxi,

2. nesplní povinnost zkoušet nebo hodnotit dodržení stanovených požadavků na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo

3. nevede dokumentaci o zkoušce nebo hodnocení dodržení stanoveného požadavku na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo ji nevede ve stanoveném rozsahu, nebo

c) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami⁸⁷), než která je uvedena v písmeni b).

(14) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zapojená do recyklačního programu se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami¹⁰⁸).

(15) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 8 se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost uloženou podle § 26 odst. 8,

b) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly⁸⁶).

(16) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo 2, odstavce 4 písm. a) bodu 1, 2, 5, 7, 12 nebo 13, odstavce 5, odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), odstavce 10 písm. c), odstavce 13 písm. b) bodu 1 nebo 2, odstavce 14 nebo 15,

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. a) nebo c), odstavce 4 písm. a) bodu 10 nebo 14, odstavce 4 písm. b) nebo c), odstavce 7 písm. d), odstavce 9, odstavce 11 nebo odstavce 13 písm. a) nebo c),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 3 písm. b) bodu 6 nebo 8, odstavce 4 písm. a) bodu 8, odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. b), odstavce 8, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 12,

d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) bodu 3, 4, 5 nebo 7, odstavce 4 písm. a) bodu 3, 4, 6 nebo 9, odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 13 písm. b) bodu 3,

e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 11,

f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 10 písm. a).

§ 92b

Přestupky na úseku ochrany jakosti vod

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 dopustí přestupku tím, že

a) dodá pitnou vodu, která nesplňuje hygienický požadavek stanovený v § 3 odst. 1, povolený podle § 3 odst. 4 nebo určený podle § 3a nebo § 4 odst. 6,

b) nekontroluje jakost pitné vody podle § 4 odst. 1 nebo rozhodnutí vydaného podle § 4 odst. 3 nebo 6 nebo schématu kontrol stanoveného podle § 3a odst. 6,

c) neoznámí výskyt látky nebo mikroorganismu podle § 4 odst. 5,

d) použije vodárenskou technologii, chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5 odst. 9,

e) nedoloží zjednání nápravy v jakosti pitné vody podle § 3a odst. 2,

f) nezajistí zásobování pitnou vodou podle § 3a odst. 7, nebo

g) nesplní informační povinnost podle § 3a odst. 7 nebo 8 nebo § 4 odst. 4, 5 nebo 6.

(2) Výrobce teplé vody se dopustí přestupku tím, že

a) vyrobí nebo dodá teplou vodu v rozporu s § 3 odst. 3,

b) použije při úpravě teplé vody chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5 odst. 11, nebo

c) nesplní informační povinnost podle § 4 odst. 4.

(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 nebo § 41a anebo výrobce teplé vody se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz nebo omezení nebo neprovede nápravné opatření uložené podle § 84 odst. 1 písm. e).

(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, výrobce teplé vody nebo odběratel pitné nebo teplé vody se dopustí přestupku tím, že k jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové nebo pitné vody nebo pro obdobný účel použije výrobek v rozporu s § 5 odst. 12.

(5) Odběratel pitné nebo teplé vody nebo osoba v obdobném postavení, která odebírá pitnou nebo teplou vodu ve stavbě, kde se taková voda dodává veřejnosti, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 4

a) neprošetří příčinu nedodržení hodnoty ukazatele jakosti pitné nebo teplé vody, nebo

b) nepřijme účinné nápravné opatření.

(6) Osoba provozující činnost epidemiologicky závažnou nebo osoba poskytující péči se dopustí přestupku tím, že používá bez povolení vodu jiné jakosti.

(7) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že při výrobě teplé vody pro osobní hygienu zaměstnanců nesplní povinnost podle § 41a.

(8) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a), odstavce 3, 4 nebo 5,

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) nebo f) nebo odstavce 2 písm. b),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),

d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo 7,

e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. c).

§ 92c

Přestupky na úseku koupališť a saun

(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny, osoba uvedená v § 6d nebo osoba poskytující péči, která provozuje bazén nebo saunu, se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost k zajištění ochrany koupajících se fyzických osob podle § 6a odst. 1,

b) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. i) nebo g),

c) nezajistí laboratorní kontrolu vody podle § 6c odst. 1 písm. a),

d) nepředá protokol o výsledku kontroly podle § 6c odst. 1 písm. d),

e) neuchovává protokol podle § 6c odst. 1 písm. c), nebo

f) nesplní informační povinnost podle § 6b.

(2) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6c odst. 1 písm. e) nesplní hygienický požadavek pro členění, vybavení nebo provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny.

(3) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny anebo osoba poskytující péči, která provozuje bazén, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. f).

(4) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. a), b), c), d), e) nebo g),

b) nezveřejní údaj podle § 6f odst. 1 písm. f), nebo

c) nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. h).

(5) Provozovatel přírodního koupaliště nebo osoba uvedená v § 6d se dopustí přestupku tím, že neprovede doplňující vyšetření jakosti vody podle § 6b odst. 1.

(6) Provozovatel přírodního koupaliště provozovaného na povrchových vodách nebo osoba uvedená v § 6d se dopustí přestupku tím, že

a) poruší dočasný nebo trvalý zákaz používání vody ke koupání uložený podle § 82a odst. 1 písm. c),

b) nezajistí vyšetření dodatečného nebo dalšího vzorku vody, nebo

c) nesplní povinnost podle § 82a odst. 1 písm. b).

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b),

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 5 nebo 6,

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo f),

e) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 4 písm. b).

§ 92d

Přestupky na úseku výchovy, vzdělávání a zotavování dětí a mladistvých

(1) Zařízení pro výchovu a vzdělávání, právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující živnost uvedenou v § 7 odst. 1 nebo poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině v případě péče o více než 12 dětí současně se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 1 nebo rozhodnutím podle § 14 nesplní hygienický požadavek na provoz, prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid nebo nakládání s prádlem.

(2) Zařízení pro výchovu a vzdělávání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 7 odst. 2 nebo 3.

(3) Škola vysílající děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 8 odst. 3 a 4,

b) vyšle nebo přijme dítě v rozporu s § 9 odst. 1, 2 nebo 3, nebo

c) nesplní povinnost podle § 11 odst. 1.

(4) Škola vysílající děti na školu v přírodě, fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 nebo § 12 se dopustí přestupku tím, že

a) přijme k činnosti na zotavovací akci, jiné podobné akci, výchovně rekreačním táboře nebo škole v přírodě fyzickou osobu jako dozor, zdravotníka nebo osobu činnou při stravování, která nesplňuje podmínky stanovené v § 10 odst. 1 nebo 3, nebo

b) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. k).

(5) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 8 odst. 2

1. nedodrží hygienický požadavek pro umístění zotavovací akce nebo výchovně rekreační akce, členění stavby nebo zařízení, vybavení, osvětlení, úklid, zásobování vodou, odstraňování odpadků nebo splaškových vod, pro ubytování, stravování nebo režim dne, nebo

2. nedodrží zákaz nebo podmínku podávání potraviny nebo jejího používání při přípravě pokrmu, nebo

b) v rozporu s § 11 odst. 2 nezajistí instruktáž fyzické osoby činné na zotavovací akci nebo výchovně rekreační akci.

(6) Škola vysílající děti na školu v přírodě na dobu 5 dnů nebo kratší, fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která pořádá jinou podobnou akci pro děti podle § 12, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 12 nezajistí hygienicky nezávadný stav zařízení nebo zásobování akce pitnou vodou.

(7) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku tím, že ve škole nebo školském zařízení poruší zákaz nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí ve věku do ukončení povinné školní docházky.

(8) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7,

b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3, 4, odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 6,

c) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 5 písm. b).

§ 92e

Přestupky na úseku vnitřního prostředí stavby a venkovní hrací plochy

(1) Uživatel stavby uvedené v § 13 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby vnitřní prostředí pobytové místnosti v této stavbě odpovídalo hygienickému limitu chemického, fyzikálního nebo biologického ukazatele.

(2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 13 odst. 2 nezajistí, aby písek nebyl mikrobiálně, chemicky nebo parazitárně znečištěn, nebo

b) poruší zákaz uložený podle § 84 odst. 1 písm. h).

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.

§ 92f

Přestupky na úseku činností epidemiologicky závažných

(1) Provozovatel činnosti epidemiologicky závažné se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21

a) nedodrží zásadu provozní hygieny,

b) nezajistí uplatnění znalosti nebo zásady osobní nebo provozní hygieny zaměstnancem nebo spolupracujícím rodinným příslušníkem,

c) nezajistí, aby výkonem činnosti epidemiologicky závažné nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví,

d) umožní fyzické osobě výkon činnosti epidemiologicky závažné v rozporu s § 19 odst. 3, nebo

e) používá kosmetický přípravek, který neodpovídá požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie⁶³).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel holičství, kadeřnictví, manikúry, pedikúry, kosmetické, masérské nebo regenerační a rekondiční služby, solária nebo činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 3 nezabezpečí lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru služby.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby, kadeřnictví, holičství, pedikúry, manikúry, solária nebo činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz podle § 22.

(4) Provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu se dále dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 23 odst. 5, § 24 odst. 1 písm. c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku potravinového práva⁸⁸)

1. poskytuje stravovací službu v provozovně, která nevyhovuje obecnému nebo specifickému požadavku,

2. nesplní požadavek na pojízdný nebo přechodný provoz, prodejní automat nebo jiný prostor, v němž se pravidelně připravují potraviny k uvedení na trh,

3. nesplní požadavek na přepravu potraviny nebo pokrmu,

4. nesplní požadavek na zařízení provozovny,

5. nedodrží požadavek na skladování nebo odstraňování potravinářského odpadu,

6. nesplní požadavek na zásobování vodou,

7. nedodrží předpis pro potraviny, pokud jde o přijetí potraviny, její uložení, ochranu před kontaminací, postupy pro regulaci přístupu škůdců, udržování stanovených teplot, tepelné ošetření, ochlazování nebo balení,

8. nezajistí školení,

9. nevytvoří nebo nezavede postup založený na zásadách vyplývajících z postupů založených na kritických kontrolních bodech, nepostupuje podle něj nebo nepodá důkaz, že plní požadavky analýzy rizik a kritických kontrolních bodů,

10. nepodá oznámení o zahájení nebo významné změně činnosti nebo o ukončení provozu stravovací služby,

11. podá pokrm, který není bezpečný,

12. nezajistí sledovatelnost, nebo

13. nezajistí, aby pokrm splňoval výživový požadavek,

b) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku potravinového práva⁸⁸), než je uvedena v písmeni a),

c) nesplní povinnost uloženou opatřením vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly⁸⁶),

d) v rozporu s § 23 odst. 4 neumožní fyzické osobě se zdravotním postižením vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodicího nebo asistenčního psa,

e) nesplní povinnost podle § 24 odst. 1 písm. a), b) nebo e),

f) nesplní povinnost uloženou podle § 82 odst. 2 písm. q) nebo nedodrží postup podle § 24 odst. 1 písm. d),

g) nesplní povinnost provést znehodnocení nebo likvidaci pokrmu, suroviny, polotovaru nebo potraviny uloženou podle § 84 odst. 1 písm. u) nebo neprokáže provedení znehodnocení nebo likvidace,

h) použije k výrobě nebo přípravě pokrmu volně rostoucí houbu bez osvědčení podle § 24 odst. 2, nebo

i) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. n).

(5) Fyzická osoba vykonávající činnost epidemiologicky závažnou se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 20 nebo uloženou podle § 84 odst. 1 písm. v).

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel holičství, kadeřnictví, manikúry, pedikúry, kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby, solária nebo činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 3 písemně neoznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět nebo rozsah nebo umístění provozoven nebo významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti anebo ukončení provozu činnosti, a to nejpozději v den této změny nebo v den ukončení provozu činnosti.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 4 písm. a) bodu 1 nebo 11,

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) bodu 7 nebo odstavce 4 písm. b), c), f), g) nebo i),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 2, 4, 9 nebo 10, odstavce 4 písm. e) nebo odstavce 6,

d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 3, 6 nebo 12,

e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 5 nebo 13,

f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2, odstavce 4 písm. a) bodu 8 nebo odstavce 4 písm. d) nebo h),

g) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5.

§ 92g

Přestupky na úseku ochrany před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj hluku nebo vibrací, provozovatel, správce nebo vlastník zdroje hluku nebo vibrací, anebo fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 30 odst. 1 nezajistí, aby nebyl překročen hygienický limit hluku nebo vibrací.

(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj hluku nebo vibrací nebo zdroj neionizujícího záření, provozovatel, správce nebo vlastník zdroje hluku nebo vibrací anebo fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku nebo vibrací uloženou podle § 84 odst. 1 písm. m).

(3) Provozovatel letiště, které zajišťuje ročně více než 50 000 vzletů nebo přistání, nebo vojenského letiště se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 31 odst. 4 nenavrhne zřízení ochranného hlukového pásma, nebo

b) na základě odborného posudku neplní povinnost podle § 31 odst. 5.

(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 33 instaluje v chráněném vnitřním prostoru stavby stroj nebo zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz.

(5) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj neionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. a) nebo d),

b) v rozporu s § 35 odst. 3 nezastaví provoz nebo používání zdroje neionizujícího záření,

c) nepostupuje v souladu s § 35 odst. 2 písm. b), nebo

d) nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. c).

(6) Výrobce nebo dovozce laseru se dopustí přestupku tím, že nezajistí splnění povinnosti podle § 36.

(7) Provozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 35 odst. 4

a) nevede nebo neuchovává evidenci, nebo

b) neukončí provoz zdroje neionizujícího záření po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření.

(8) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 písm. a) nebo b),

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b),

c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. c) nebo odstavce 6,

d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 7 písm. a).

§ 92h

Přestupky na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost ke kategorizaci prací podle § 37 odst. 2 nebo 5 nebo povinnost podle § 38 odst. 2 nebo 3,

b) nepředloží protokol nebo nepodá oznámení podle § 37 odst. 4,

c) nesplní povinnost v souvislosti s překročením biologického expozičního testu podle § 39 odst. 2,

d) nesplní povinnost evidence rizikových prací podle § 40,

e) nesplní povinnost v souvislosti s používáním biologických činitelů nebo azbestu podle § 41,

f) nedodrží rozhodčí metodu určenou podle § 80 odst. 4,

g) nesplní v souvislosti s nařízenou následnou lékařskou prohlídkou povinnost podle § 82 odst. 4,

h) nedodrží způsob nebo minimální četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek, uloženou podle § 82 odst. 2 písm. f),

i) při práci s faktorem pracovních podmínek neupraveným právním předpisem nesplní povinnost uloženou podle § 82 odst. 2 písm. n),

j) nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. p), t) nebo v), nebo

k) nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku registrace, povolování a omezování chemických látek umožnit zaměstnanci přístup k informacím o chemické látce nebo chemické směsi, kterou používá nebo které je exponován⁷⁸).

(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel nebo fyzická anebo podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴), se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou k ochraně zdraví podle § 84 odst. 1 písm. s) nebo w).

(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úseku ochrany zdraví při práci

a) nezajistí, aby pracoviště nebo pracovní podmínka pro zaměstnance odpovídala stanovenému hygienickému požadavku,

b) nezajistí, aby stroj, technické zařízení, dopravní prostředek nebo nářadí byly z hlediska ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, vybaveny, upraveny nebo udržovány tak, aby odpovídaly ergonomickému požadavku,

c) nedodrží stanovený postup při zjišťování rizikového faktoru pracovních podmínek, hodnocení jeho zdravotního rizika nebo expozice zaměstnance rizikovému faktoru,

d) nepřijme k omezení působení rizikového faktoru stanovené minimální opatření k ochraně zdraví při práci,

e) neprovede stanovené měření rizikového faktoru,

f) nesplní povinnost zjistit nebo kontrolovat hodnotu rizikového faktoru,

g) nezabezpečí, aby rizikový faktor byl odstraněn nebo alespoň omezen na nejmenší rozumně dosažitelnou míru,

h) nezjistí příčinu překročení hygienického limitu rizikového faktoru,

i) neinformuje zaměstnance o tom, že výskyt biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 nelze odstranit nebo překročení hodnoty rizikového faktoru nelze snížit pod stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu,

j) nevyřadí zdroj rizikového faktoru z provozu nebo nezastaví práci, není-li možné zajistit ochranu zdraví zaměstnance,

k) nezajistí, aby práce s azbestem, s chemickým karcinogenem nebo biologickým činitelem nebo pracovní proces s rizikem chemické karcinogenity byla vykonávána v kontrolovaném pásmu,

l) kontrolované pásmo neoznačí nebo nezajistí tak, aby do něj nevstupoval zaměstnanec, který v něm nevykonává práci, opravu, údržbu, zkoušku, revizi, kontrolu, dozor nebo další práci potřebnou k ochraně zdraví,

m) nevede evidenci o kontrolovaném pásmu nebo zaměstnanci, který do kontrolovaného pásma vstupuje nebo v něm koná práci,

n) poruší zákaz výkonu stanovené práce nebo nezajistí dodržení zákazu práce nebo činnosti v kontrolovaném pásmu,

o) nevyhradí zvláštní prostor pro činnost, která je v kontrolovaném pásmu zakázána, nebo

p) jako zhotovitel stavby nedoloží dokumentaci o riziku vznikajícím při zvoleném pracovním nebo technologickém postupu nebo jako jiná osoba nedoloží informaci o okolnostech, které by mohly při činnosti na staveništi vést k ohrožení života nebo poškození zdraví.

(4) Fyzická, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákoníkem práce na úseku ochrany zdraví při práci

a) nesplní povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, nezjišťuje jejich příčinu nebo zdroj,

b) nesplní povinnost pravidelně kontrolovat úroveň rizikového faktoru pracovních podmínek,

c) nesplní povinnost dodržet stanovenou metodu nebo způsob zjištění nebo hodnocení rizikového faktoru,

d) nevede dokumentaci o vyhledání nebo vyhodnocení rizikového faktoru nebo o přijatém opatření k minimalizaci rizika,

e) nesplní povinnost provést takové opatření, aby práce zařazená jako riziková mohla být zařazena do kategorie nižší,

f) nesplní povinnost přizpůsobit přijaté opatření k minimalizaci rizika změněné skutečnosti,

g) nesplní povinnost kontrolovat dodržování opatření k minimalizaci rizika,

h) neudržuje osobní ochranný pracovní prostředek v použivatelném stavu,

i) neposkytne zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje nebo mu poskytne osobní ochranný pracovní prostředek, který nesplňuje stanovený požadavek,

j) neposkytne zaměstnanci bezpečnostní přestávku,

k) nesplní povinnost poskytnout zaměstnanci na pracovišti ochranný nápoj,

l) nesplní povinnost v souvislosti s výskytem nemoci z povolání,

m) nezajistí ochranu zdraví fyzické osoby zdržující se s jejím vědomím na jeho pracovišti před rizikem pro ochranu zdraví,

n) připustí, aby zaměstnanec vykonával zakázanou práci nebo práci, jejíž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti,

o) neinformuje zaměstnance, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena,

p) nezajistí, aby práci ve stanoveném případě vykonával pouze zaměstnanec, který se podrobil zvláštnímu očkování anebo má doklad o odolnosti vůči nákaze,

q) nesdělí zaměstnanci, který poskytovatel pracovnělékařských služeb mu poskytuje pracovnělékařské služby nebo jakým druhům očkování, jakým preventivním prohlídkám anebo vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit,

r) neumožní zaměstnanci podrobit se stanovené nebo uložené preventivní prohlídce nebo vyšetření nebo stanovenému očkování,

s) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, svému zaměstnanci nebo zaměstnanci agentury práce, který byl dočasně k zaměstnavateli přidělen, informaci nebo pokyn o ochraně zdraví nebo nezabezpečí, aby zaměstnanec jiného zaměstnavatele obdržel informaci nebo pokyn o ochraně zdraví, anebo neinformuje zaměstnankyni o expozici rizikovému faktoru nebo potřebném opatření k ochraně jejího zdraví nebo zdraví jejího dítěte,

t) nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo změně pracovní podmínky, změně pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, školení svého zaměstnance o riziku plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže,

u) nevede dokumentaci o informaci, pokynu nebo školení,

v) nezajistí dodržení zákazu kouření na pracovišti,

w) neuzavře dohodu ke koordinaci provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců více zaměstnavatelů nebo jako dohodou pověřený zaměstnavatel nekoordinuje provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců,

x) zaměstná zaměstnankyni, těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, nebo zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu prací nebo na pracovišti, které jsou těmto zaměstnankyním zakázané,

y) zaměstná mladistvého zaměstnance prací nebo na pracovišti, které jsou zakázané mladistvým zaměstnancům, nebo nedodrží podmínku, za níž může mladistvý zaměstnanec výjimečně tuto práci konat z důvodu přípravy na povolání, nebo

z) nevede seznam mladistvých zaměstnanců.

(5) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako uživatel, k němuž je dočasně přidělen zaměstnanec agentury práce, nebo zaměstnavatel, k němuž je vyslán zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, se dopustí přestupku tím, že nezajistí tomuto zaměstnanci ochranu zdraví při práci před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, ačkoli k tomu má povinnost podle zákoníku práce.

(6) Fyzická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴), se dopustí přestupku tím, že nepřijme s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb přiměřené opatření k ochraně zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci⁸⁴).

(7) Osoby uvedené v § 12 písm. a) až c) a e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci⁸⁴) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost stanovenou v § 41 odst. 5.

(8) Osoby uvedené v § 12 písm. d) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci⁸⁴) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost stanovenou v § 41 odst. 7.

(9) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem o specifických zdravotních službách⁶¹)

a) neuzavře smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb,

b) nezajistí provedení pracovnělékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo registrujícího poskytovatele zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání,

c) neuzavře novou nebo nedoplní dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb při změně zařazení práce do rizikových prací nebo změně činnosti o pracovnělékařské služby, které dosud nepožadoval,

d) při zařazení zaměstnance k práci nepostupuje podle závěru lékařského posudku o zdravotní způsobilosti,

e) neodešle zaměstnance, který o to požádal, na pracovnělékařskou prohlídku,

f) neumožní vstup na pracoviště

1. bývalému zaměstnanci pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání, nebo

2. pověřeným zaměstnancům orgánu ochrany veřejného zdraví za účelem ověření podmínek vzniku nemoci z povolání,

g) nezajistí pro zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání pracovnělékařské služby, nebo

h) nevede dokumentaci o pracovnělékařských službách podle vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

(10) Poskytovatel pracovnělékařských služeb se dopustí přestupku tím, že

a) nesdělí zaměstnavateli údaj podle § 39 odst. 3, nedodrží podmínky pro odběr biologického materiálu, nebo

b) neprovede pracovnělékařskou prohlídku v rozsahu stanoveném vyhláškou o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče nebo jinými právními předpisy.

(11) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h), i) nebo j), odstavce 3 písm. d), e), f), g), h), j), k), l), n) nebo p), odstavce 4 písm. a), b), n), x) nebo y) nebo odstavce 5,

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo e), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 4 písm. e), f), h), i), j), k), l), m), p) nebo r) nebo odstavce 6,

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, odstavce 3 písm. c), m) nebo o), odstavce 4 písm. g), odstavce 9 písm. a), b), c,) d) nebo e) nebo odstavce 10 písm. a),

d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 4 písm. w), odstavce 7 nebo odstavce 9 písm. g) nebo h),

e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo k), odstavce 3 písm. i), odstavce 4 písm. c), d), i), o), q), s), t), u) nebo v), odstavce 9 písm. f) nebo odstavce 10 písm. b),

f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 4 písm. z) nebo odstavce 8.

§ 92i

Přestupky na úseku nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) při nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí poruší povinnost podle § 44a odst. 2, nebo

b) poruší zákaz nabízet, darovat, prodávat, dodat, přenechat nebo obstarat nebezpečnou chemickou látku nebo chemickou směs podle § 44a odst. 3 nebo 4.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poruší zákaz prodávat nebezpečnou látku nebo chemickou směs podle § 44a odst. 5,

b) v rozporu s § 44a odst. 6 nezabezpečí nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí fyzickou osobou odborně způsobilou nebo zaškolenou fyzickou osobou,

c) v rozporu s § 44a odst. 6 nevede nebo neuchovává záznam o školení nebo opakovaném proškolení,

d) nesplní povinnost podle § 44a odst. 7,

e) při skladování nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi nesplní povinnost podle § 44a odst. 7 nebo 8, nebo

f) nesplní povinnost při evidenci nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi podle § 44a odst. 8.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. a) nebo e),

d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d),

e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f),

f) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c).

§ 92j

Přestupky na úseku provozu zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb

(1) Osoba poskytující péči se dopustí přestupku tím, že

a) při výskytu infekce spojené se zdravotní péčí nebo podezření na její výskyt nesplní povinnost podle § 16 odst. 1,

b) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 2 nebo § 62 odst. 1 nebo 2,

c) nedodrží hygienický požadavek pro příjem nebo ošetřování fyzické osoby, zásobování vodou, úklid, výkon nebo kontrolu dezinfekce, sterilizace nebo vyššího stupně dezinfekce nebo použije jiný způsob sterilizace bez povolení podle § 17 odst. 5,

d) v rozporu s § 17 odst. 5 nevede evidenci o sterilizaci,

e) nesplní povinnost podle § 62 odst. 3, nebo

f) nesplní povinnost podle § 75a odst. 4.

(2) Osoba poskytující péči nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo, se dopustí přestupku tím, že nedodrží hygienický požadavek podle § 18 odst. 1 nebo postupuje v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. o).

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),

b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 2,

c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),

d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).

§ 92k

Přestupky na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a předcházení vzniku jiného ohrožení zdraví

(1) Poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 75b odst. 1.

(2) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že

a) jako poskytovatel určený podle § 46 odst. 5, § 53 odst. 3, § 67 odst. 12, § 70 odst. 2 nebo 4 nebo § 100f neprovede opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,

b) v rozporu s § 15 odst. 3 neposkytne součinnost při provádění prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčí,

c) nesplní povinnost podle § 45,

d) v rozporu s § 47a odst. 4 nesplní oznamovací povinnost,

e) provede očkování v rozporu s § 47 nebo § 47a,

f) neučiní záznam o očkování podle § 47 odst. 2 nebo 3,

g) neposkytne informaci podle § 51 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo nesplní povinnost podle § 54 odst. 1 nebo 2,

h) nesplní povinnost podle § 74, nebo

i) provádí laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu bez povolení vydaného podle § 72 odst. 1.

(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neprovede opatření podle § 80 odst. 1 písm. h) nebo y) nebo § 82 odst. 2 písm. l), nebo

b) nevytvoří podmínky pro provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo nestrpí provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace v termínu stanoveném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

(4) Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, mateřská škola, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 50 se dopustí přestupku tím, že přijetím umožňuje dítěti, které se nepodrobilo stanovenému pravidelnému očkování nebo nemá doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, docházku do zařízení.

(5) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 46 odst. 4 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 46 odst. 1 až 3 nezajistí, aby se fyzická osoba umístěná do zařízení uvedeného v § 46 odst. 4 podrobila stanovenému pravidelnému očkování, nejde-li o fyzickou osobu, u níž byla zjištěna imunita vůči infekci nebo zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (kontraindikace).

(6) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) se nepodrobí stanovenému pravidelnému nebo mimořádnému očkování nebo se před zařazením na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění nepodrobí stanovenému zvláštnímu očkování,

b) jako zákonný zástupce nezletilé fyzické osoby, nebo fyzická osoba, které byla nezletilá fyzická osoba svěřena rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu do pěstounské péče nebo do výchovy, nezajistí, aby se tato nezletilá fyzická osoba podrobila stanovenému pravidelnému očkování, nejde-li o fyzickou osobu, u níž byla zjištěna imunita vůči infekci nebo zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (kontraindikace),

c) se v rozporu s § 70 nepodrobí léčení infekčního onemocnění,

d) neumožní pověřenému zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví v mimořádných případech vstup do obydlí ke zjištění, zda nehrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění, škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců nebo dalších živočichů, ke zjištění ohniska nákazy nebo k nařízení, provedení anebo kontrole protiepidemického opatření, nebo

e) nesplní povinnost stanovenou k ochraně veřejného zdraví podle § 53.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo c) nebo odstavce 3,

b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), h) nebo i), odstavce 4 nebo 5,

c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), d), f) nebo g),

d) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6.

§ 92l

Přestupky na úseku dezinfekce, dezinsekce a deratizace

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní při provádění ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace povinnost podle § 56,

b) v rozporu s § 57 odst. 1 neprovede běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci, nebo

c) neprovede speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci nařízenou podle § 61 odst. 2 nebo nedodrží podmínku provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizaci stanovenou podle § 61 odst. 4.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je oprávněna provádět speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí výkon této činnosti fyzickou osobou splňující požadavky podle § 58 odst. 1, 2 nebo 3,

b) nezajistí řízení nebo dohled nad výkonem speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace podle § 58 odst. 2 nebo 4,

c) nesplní povinnost podle § 61 odst. 1,

d) nedodrží podmínku uloženou podle § 61 odst. 4, nebo

e) nepodá oznámení podle § 61 odst. 3.

(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 57 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 57 odst. 2 nezajistí provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje kurs k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, se dopustí přestupku tím, že nezajistí obsah nebo rozsah kursu podle § 59.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3,

b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 2 písm. c) nebo e) nebo odstavce 4.

§ 92m

Přestupky na úseku provozních řádů

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona vypracovat provozní řád nebo jeho změnu, bez takového provozního řádu nebo bez provozního řádu nebo jeho změny schváleného příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví,

b) prokazatelně neseznámí zaměstnance nebo další osobu, která pracuje na jejím pracovišti, s provozním řádem,

c) nezajistí dodržení provozního řádu,

d) neprovede úpravu provozního řádu uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j),

e) nesplní povinnost odstranit závadu v dodržování provozního řádu uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j),

f) vykonává činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona vypracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky, bez takového posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky oznámeného příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo

g) neprovede úpravu posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 92n

Přestupky na úseku zajištění plnění oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost podle právního předpisu krajské hygienické stanice vydaného podle § 85,

b) nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) nebo podle § 82 odst. 2 písm. m) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě nebo jiné mimořádné události,

c) poruší dočasný zákaz používání výrobku uložený podle § 80 odst. 5 nebo nedodrží dočasné pozastavení nebo omezení zvláštního opatření nebo jiného přímo použitelného předpisu Evropské unie podle § 80 odst. 7,

d) postupuje v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. l),

e) nezajistí zpracování hodnocení zdravotních rizik uložené podle § 84 odst. 1 písm. q),

f) nesplní povinnost pozastavit výkon činnosti uloženou podle § 84 odst. 1 písm. b) nebo obnoví činnost, která byla pozastavena, zakázána nebo omezena v rozporu s § 84 odst. 2,

g) nesplní povinnost okamžitého uzavření provozovny uloženou podle § 84 odst. 1 písm. r) nebo otevře provozovnu v rozporu s § 84 odst. 3,

h) v rozporu s § 62a nesdělí okolnost důležitou v zájmu epidemiologického šetření,

i) se nepodrobí opatření uloženému podle § 82 odst. 2 písm. l), nebo

j) neumožní zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví nebo přizvané fyzické osobě realizaci oprávnění podle § 51 odst. 1 písm. c) nebo § 88 odst. 6, 7 nebo 8.

(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má ve vlastnictví, správě nebo užívání prostor, zařízení nebo pozemek, na nichž má být prováděno ochranné opatření podle § 68 odst. 1, se dopustí přestupku tím, že v nezbytném rozsahu neposkytne příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví součinnost při organizování nebo provádění ochranného opatření.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), f), g), h) nebo i),

b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e),

c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo odstavce 2.

(4) Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 4 000 000 Kč.

§ 93

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajská hygienická stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra projednává přestupky podle své působnosti stanovené v § 83.

(2) Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle § 92n odst. 1 písm. b) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.

(3) Přestupek podle § 92n odst. 1 písm. b) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.

§ 94

Použití správního řádu a účastníci řízení

(1) Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu^56a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.

(2) Účastníkem řízení podle § 3c odst. 6 a 7, § 3d odst. 3 a 4, § 5 odst. 6 a 10, § 6c odst. 1 písm. g), § 6e, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 31 odst. 1 a § 72 odst. 1 je pouze žadatel. Účastníkem řízení podle § 37 odst. 2, 5 a 6, § 39 odst. 2 a § 82 odst. 2 písm. c) až f) a n) je pouze zaměstnavatel. Účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného zdraví o uložení nápravného opatření (§ 84) je pouze osoba, které povinnost stanoví zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo je jí uložena na základě zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(3) Účastníkem řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 2, § 67 odst. 1 a 11, § 70 odst. 2 a § 84 odst. 1 písm. v) a x) je fyzická osoba, které je opatření k předcházení vzniku a šíření infekčního onemocnění nařizováno.

(4) Prvním úkonem v řízení podle § 82 odst. 2 písm. l), m), p) a q) a § 84 odst. 1 písm. c) části textu před středníkem, písmen e) části textu před středníkem, g), n), r), u), v) a x) je vydání rozhodnutí. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se v případě postupu podle § 53 odst. 3 řídí místem, kde se fyzická osoba v době zjištění rozhodných skutečností zdržuje.

§ 94a

Opatření obecné povahy

(1) Monitorovací kalendář podle § 82a odst. 1 písm. a) vydá krajská hygienická stanice jako opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky v sídle krajské hygienické stanice. Jeho projednání je veřejné.

(2) Opatření na úseku řízení jakosti vod ke koupání podle § 82a odst. 1 písm. b) a c) a opatření orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 82a odst. 1 písm. d) a na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, ochrany veřejného zdraví před nebezpečnými a z nebezpečnosti podezřelými výrobky a vodami podle § 80 odst. 1 písm. g), h), p), y), § 80 odst. 5, 6, 7 a § 82 odst. 2 písm. l), m), p), která se týkají obecně vymezeného okruhu adresátů, a stanovení dalších infekčních onemocnění podle § 80 odst. 1 písm. j), vydá příslušný orgán ochrany veřejného zdraví jako opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce orgánu ochrany veřejného zdraví, který opatření vydal, a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů. Jde-li o opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví, zašle je Ministerstvo zdravotnictví též krajským hygienickým stanicím, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů.

(3) Opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří příslušný orgán ochrany veřejného zdraví záznamem o jeho účinnosti.

(4) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 2, orgán ochrany veřejného zdraví je bezodkladně zruší nebo změní; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

Díl 3

Opatření při mimořádných okolnostech

§ 95

V případě mimořádných událostí⁵⁷) nebo je-li vyhlášen krizový stav⁵⁸), je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno uložit zaměstnancům krajských hygienických stanic s odbornou způsobilostí pro práci ve zdravotnictví (§ 88a) provádění stanovených výkonů zdravotní péče.

HLAVA VI

OPATŘENÍ OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI

§ 96

Obec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho část k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních onemocnění provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace. Krajská hygienická stanice poskytne obci na její žádost součinnost při hodnocení naplnění podmínek pro nařízení speciální ochranné dezinsekce nebo deratizace.

HLAVA VII

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Díl 1

Společná ustanovení

§ 97

(1) Náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného zdraví nese osoba, které je povinnost uložena, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Nesení nákladů vzniklých při výkonu státního zdravotního dozoru stanoví zvláštní právní předpis o kontrole⁸⁵).

(2) V případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie je provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu povinen nahradit náklady dodatečného státního zdravotního dozoru⁷³). Tuto povinnost má v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie⁷⁴) i výrobce nebo dovozce výrobku uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly. Povinnost nahradit náklady dodatečné kontroly uloží orgán ochrany veřejného zdraví, kterému je svěřen výkon státního zdravotního dozoru. Náhrada nákladů dodatečného státního zdravotního dozoru je příjmem státního rozpočtu; vybírá ji orgán ochrany veřejného zdraví, který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad.

(3) Pokud bylo při výkonu státního zdravotního dozoru zjištěno nesplnění či porušení povinnosti, může orgán ochrany veřejného zdraví uložit kontrolované osobě, u které bylo porušení či nesplnění povinnosti zjištěno, aby uhradila jím vynaložené náklady na zjištění závady. Orgán ochrany veřejného zdraví uložené náhrady nákladů vybírá; vymáhá je celní úřad. Náhrady nákladů jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 98

Za nesplnění povinnosti uložené podle tohoto zákona zařízení pro výchovu a vzdělávání, poskytovateli sociálních služeb, jakož i další organizační složce státu, kraje nebo obce, pokud nejsou právnickými osobami, odpovídá jejich zřizovatel.

§ 99

Vedle ustanovení, která upravují oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví stanovit rozhodnutím nebo opatřením i podmínky, může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky rozhodnutí podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1, § 3c odst. 6 a 7, § 3d odst. 3 a 4, § 4 odst. 3 písm. b), § 5 odst. 6 a 10, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 31 odst. 1, § 72 odst. 1 a § 84 odst. 1 písm. e).

§ 100

Činnosti, k nimž je třeba vypracovat provozní řád a popřípadě jej předložit ke schválení orgánem ochrany veřejného zdraví, lze zahájit až poté, kdy byl provozní řád vypracován, popřípadě uvedeným orgánem ochrany veřejného zdraví schválen. Osoby, které mají povinnost vypracovat provozní řád, jsou povinny s ním prokazatelně seznámit své zaměstnance a další osoby, které pracují na jejich pracovištích, provést jeho změnu v případě významných změn provozu a zajistit a kontrolovat jeho dodržování.

§ 100a

Při změně nebo stanovení četnosti odběru vzorků vody, stanovení dalšího nebo dodatečného vzorku vody anebo hygienického limitu pro výskyt prováděcím právním předpisem neupravené látky ve vodě postupuje povinná osoba při odběru vzorku vody a jeho laboratorním vyšetření obdobně podle § 4 odst. 1 a 2, jde-li o vodu pitnou, a podle § 6c odst. 1 písm. a) až d), jde-li o vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování.

§ 100b

(1) Do lhůty pro podání námitek podle tohoto zákona se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, sobota, neděle nebo svátek. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u orgánu ochrany veřejného zdraví nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. Orgán ochrany veřejného zdraví může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to účastník řízení do 3 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon.

(2) Námitky se podávají u orgánu ochrany veřejného zdraví, který opatření vydal. Ten je ve stanovených případech předloží nadřízenému orgánu ochrany veřejného zdraví spolu se spisovým materiálem do 3 dnů ode dne, kdy námitky obdržel.

§ 100c

(1) Místní příslušnost krajské hygienické stanice pro podání oznámení nebo složení zkoušky se řídí místem činnosti osoby, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 3, kdy se místní příslušnost řídí místem konání zotavovací akce, a jde-li o putovní zotavovací akci, místem jejího počátku, postupu podle § 54 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí místem, kde se fyzická osoba zdržuje, a postupu podle § 63 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí místem výskytu infekčního onemocnění.

(2) Oznámení podle § 23 odst. 5 předloží osoba krajským hygienickým stanicím v místech, kde má jednotlivé provozovny.

§ 100d

Pokud prováděcí právní předpisy vydané podle § 108 stanoví požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropské unie, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá

a) technickým předpisům^4a), které jsou pro výrobu nebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné,

b) technickým normám^4a) nebo pravidlům správné výrobní praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nebo

c) mezinárodním technickým normám^4a), oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,

pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany veřejného zdraví odpovídající míře této ochrany v České republice.

§ 100e

Krajské hygienické stanice jsou oprávněny informovat veřejnost o závěrech státního zdravotního dozoru nad koupališti, a to včetně výsledků měření nebo vyšetření, zotavovacími akcemi a jinými podobnými akcemi pro děti, pískovišti venkovních hracích ploch, ubytovacími a stravovacími službami, a to v rozsahu uvedení totožnosti kontrolované osoby, stavu kontrolovaného objektu, povaze případného rizika, přijatých nápravných opatření a dalších informací nezbytných k ochraně veřejného zdraví. Dále jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny v souvislosti s informováním veřejnosti o jakosti pitné vody, teplé vody a jakosti vody v koupalištích zveřejňovat i výsledky provozních kontrol, získané na základě povinností stanovených osobám tímto zákonem. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.

§ 100f

K provedení opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku stanovených podle § 80 odst. 1 písm. g), § 82 odst. 2 písm. l), m) a p) a § 85 je orgán ochrany veřejného zdraví, který opatření nařídil, oprávněn rozhodnutím stanovit poskytovatele zdravotních služeb, kteří je provedou. Odvolání poskytovatele zdravotních služeb proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Díl 2

Přechodná ustanovení

§ 101

(1) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, která ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena okresními úřady nebo městy, která vykonávají působnost okresních úřadů, pokračují místně příslušní okresní (městští) hygienici nebo krajští hygienici, kteří vykonávají působnost okresního hygienika.

(2) V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek se nepokračuje, jde-li o porušení povinnosti, kterou již tento zákon nestanoví. Ostatní řízení o uložení pokuty, která nebyla ukončena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(3) V řízeních o schválení výroby nebo dovozu výrobků, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pokračuje podle dosavadních právních předpisů. V řízeních o schválení výroby nebo dovozu výrobků, které tento zákon již neupravuje, se nepokračuje.

(4) Okresní hygienické stanice v okresech Karlovy Vary, Liberec, Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín dnem 31. prosince 2000 zanikají. K tomuto datu zanikají ve správních obvodech okresních úřadů Karlovy Vary, Liberec, Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín i funkce okresních hygieniků.

(5) Dnem účinnosti tohoto zákona práva a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které měly ke dni 31. prosince 2000

1. Okresní hygienická stanice Karlovy Vary, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Karlových Varech,

2. Okresní hygienická stanice Liberec, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Liberci,

3. Okresní hygienická stanice Pardubice, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Pardubicích,

4. Okresní hygienická stanice Jihlava, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Jihlavě,

5. Okresní hygienická stanice Olomouc, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Olomouci,

6. Okresní hygienická stanice Zlín, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem ve Zlíně.

(6) V řízeních, která ke dni 31. prosince 2000 nebyla ukončena okresními hygieniky v Karlových Varech, Liberci, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci a Zlíně, pokračují příslušní krajští hygienici.

§ 102

(1) Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, jakož i osoba, která za podmínek § 26 odst. 2 uvádí tyto předměty běžného užívání do oběhu, jsou povinni zajistit, aby výroba, dovoz a oběh byly uvedeny do souladu s hygienickými požadavky podle § 26 do 1. července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle tohoto zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické služby vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle § 101.

(2) Povinnost podle § 27 odst. 1 jsou výrobci nebo dovozci kosmetických prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, povinni splnit do 1. července 2002; povinnost uvést v oznámení datum zahájení výroby nebo dovozu v tomto případě neplatí.

(3) Výrobce nebo dovozce výrobků, chemických látek nebo chemických přípravků uvedených v § 5 odst. 1, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, jsou povinni zajistit, aby výroba a dovoz těchto výrobků, chemických látek nebo chemických přípravků byly uvedeny do souladu s tímto zákonem do 1. července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle tohoto zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické služby vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle § 101.

(4) Do doby splnění povinností podle odstavců 1 a 3 ve lhůtách tam uvedených se výroba, dovoz a oběh předmětů běžného užívání, výrobků, chemických látek a chemických přípravků uvedených v odstavcích 1 a 3 posuzují podle dosavadních právních předpisů, rozhodnutí orgánů hygienické služby nebo rozhodnutí vydaných podle § 101.

§ 103

(1) Osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba vypracovat provozní řád, přede dnem 1. ledna 2001, jsou povinny splnit tuto povinnost do 6 měsíců od tohoto data. Osoby poskytující péči (§ 15 odst. 1) a osoby provozující koupaliště, holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby a služby, při nichž se používají speciální přístroje k péči o tělo, jsou v této lhůtě dále povinny předložit návrhy provozních řádů příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví provozní řád posoudí ve lhůtě do 6 měsíců ode dne doručení návrhu.

(2) Činnosti podle § 38 mohou po dobu 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona provádět hygienické stanice. Činnosti podle § 58 odst. 2 může po dobu 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona provádět fyzická osoba, která byla před zahájením práce seznámena s povahou a účinky chemických látek a chemických přípravků, s nimiž má zacházet, způsoby zacházení s nimi, ochrannými opatřeními a zásadami první pomoci. Činnosti podle § 58 odst. 2 až 4 může po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona vykonávat v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení autorizace fyzická osoba, které byla udělena autorizace podle zvláštního právního předpisu. Činnosti podle § 72 mohou po dobu 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona provádět zařízení ochrany veřejného zdraví a zdravotnická zařízení léčebně preventivní péče.

(3) Výrobci pitné vody, jejíž rozvod byl zahájen přede dnem účinnosti tohoto zákona, jsou povinni předložit návrhy podle § 4 odst. 1 nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. Do doby pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví postupuje výrobce pitné vody dodávané rozvodem podle dosavadní praxe.

§ 104

Provozovatel služeb společného stravování stanoví kritické body ve výrobě, přípravě, skladování, přepravě, rozvozu a uvádění pokrmů do oběhu nejpozději do 1. července 2002.

§ 105

(1) Stavby zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 7 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 23 odst. 3, musí být podle nich upraveny nejpozději do 1. července 2003.

(2) Provozovny stravovacích služeb zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují hygienické požadavky na rozvoz, přepravu a skladování pokrmů a jejich uvádění do oběhu podle § 24 odst. 1 písm. d), musí být podle nich upraveny nejpozději do 1. ledna 2002.

(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím uložit úpravu staveb a provozoven uvedených v odstavcích 1 a 2 před stanoveným datem, pokud je to podle povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve výjimečných případech a na časově omezenou dobu může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 prodloužit.

(4) Vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací a železnic, jejichž užívání bylo povoleno přede dnem 1. ledna 2001, předloží žádost podle § 31 odst. 1 nejpozději do 1. ledna 2003.

§ 106

(1) Návrhy na zařazení prací, jejichž výkon byl zahájen přede dnem 1. ledna 2001, do kategorie čtvrté, předloží zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nejpozději do 6 měsíců; do kategorie druhé a třetí nejpozději do 1. ledna 2003. Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. Výsledky měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek a výsledky zjištění druhu a typu biologického činitele musejí odpovídat stavu pracovních podmínek v době podání návrhu podle § 37 odst. 3.

(2) Ode dne právní moci rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví o tom, že se práce zařazuje do kategorie třetí nebo čtvrté, pozbývají platnosti rozhodnutí ředitelů nemocnic s poliklinikou (polikliniky), krajských lékařů pro péči o závody a orgánů hygienické služby, kterými se stanoví rizikové práce a pracoviště.

(3) Údaje podle § 41 odst. 1 ohlásí zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví u činností zahájených přede dnem 1. ledna 2001 nejpozději do 6 měsíců ode dne 1. ledna 2001.

Díl 3

Závěrečná ustanovení

§ 108

(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 7, § 3a odst. 1, § 3b odst. 1, § 3c odst. 3 až 5, § 3d odst. 5, § 4 odst. 1 až 5 a 8, § 5 odst. 2, 3, 6 a 9 až 11, § 6a odst. 6, § 6b odst. 1, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a c), § 21 odst. 1 písm. a), § 24 odst. 1 písm. b) a d), § 26 odst. 1 písm. b) a d), § 30 odst. 1 a 2, § 37 odst. 1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1 a 7, § 41a odst. 1, § 44b odst. 2, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 2, § 47a odst. 5, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 2, § 62 odst. 3 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 79b odst. 1, § 79c odst. 1, § 79d odst. 1, § 80 odst. 1 písm. s), § 80 odst. 4, § 82a odst. 2 písm. d), § 82a odst. 5, § 83e odst. 2 a § 97 odst. 2.

(2) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou vydanou podle § 7 odst. 1 požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání.

(3) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 6c odst. 3 a § 6f odst. 4.

(4) Vláda vydá k provedení § 30 odst. 3, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 41 odst. 1 věty třetí, § 77 odst. 5 a § 88 odst. 1 nařízení.

(5) Hygienické limity a požadavky, které upraví prováděcí právní předpisy vydané podle tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví stanoví na základě hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobu života, soudobých vědeckých poznatků, mezinárodních závazků České republiky v této oblasti a doporučení Světové zdravotnické organizace.

(6) Pokud právní předpisy používají pojem okresní hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 krajská hygienická stanice. Pokud právní předpisy používají pojem krajský hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 Ministerstvo zdravotnictví. Úkoly krajského hygienika podle zákona o integrované prevenci však plní příslušná krajská hygienická stanice.

§ 109

Zrušuje se zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.

ČÁST TŘETÍ

Změna živnostenského zákona

§ 111

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996, zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb. a zákona č. 249/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 31 odst. 14 se slova „hygienických a bezpečnostních předpisů“ nahrazují slovy „bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví“ a slova „předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem³³)“ nahrazují slovy „zvláštních právních předpisů³³)“.

Poznámka pod čarou č. 33) zní:

„³³) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.“.

2. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ sloupec 2 zní: „ukončené středoškolské vzdělání a 3 roky odborné praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci“.

3. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, se na konci doplňuje obor živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 3 zní: „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech, speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech a odborných činností na úseku rostlinolékařské péče*)“ text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.". Poznámka ve sloupci 3 zní: „*)zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů“.

4. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin, název oboru živnosti „Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče“ včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní: „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech a odborných činností na úseku rostlinolékařské péče*)", text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.", text ve sloupci 4 zní: „Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“, poznámka ve sloupci 5 zní: „*) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů“.

5. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin, se na konci doplňuje obor živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní: „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče*)", text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.", text ve sloupci 4 zní: „Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“, poznámka ve sloupci 5 zní: „*) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů“.

6. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, se na konci doplňuje obor živnosti, který zní: „Pořádání kursů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace“, text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů“, text ve sloupci 4 zní: „Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“ a text ve sloupci 5 zní: „§ 59 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů“.

7. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti „Pohřební služba“ se ve sloupci 4 slova „státní hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.

8. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti „Provozování pohřebišť a krematorií“ se ve sloupci 4 slova „státní hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o ochraně spotřebitele

§ 117

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 10 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit odchylně.“.

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.

2. V § 23 odst. 4 se slova „hygienické služby¹⁸)“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví¹⁸)“.

Poznámka pod čarou č. 18) zní:

„¹⁸) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 118

V § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb. a zákona č. 474/1992 Sb., se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

§ 119

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 30 odst. 1 se slova „přenosným nemocem.³⁴)“ nahrazují slovy „infekčním onemocněním.³⁴)“.

Poznámky pod čarou č. 34) a 35) znějí:

„³⁴) Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

³⁵) Zákon č. 258/2000 Sb.“.

2. V § 30 odst. 3 písm. a) se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.

3. V § 30 odst. 3 písm. c) se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.

4. V § 55 odst. 3 se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům

§ 120

Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 1/1989 Sb. a zákona č. 160/1989 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se slova „závazný posudek příslušného orgánu hygienické služby“ nahrazují slovy „rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“ a slova „závazného posudku“ se nahrazují slovem „rozhodnutí“.

2. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „posudku příslušného orgánu hygienické služby“ nahrazují slovy „rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna horního zákona

§ 122

V § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona o výkonu vazby

§ 127

V § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., se slovo „přenosné“ nahrazuje slovem „infekční“.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o regulaci reklamy

§ 128

V § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se slovo „přenosných“ nahrazuje slovem „infekčních“.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o ochraně chmele

§ 129

V § 11 odst. 1 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

§ 131

V § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se slova „předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem“ nahrazují slovy „zvláštních právních předpisů“.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

ÚČINNOST

§ 133

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou části šesté § 114 bodu 15, který nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni vyhlášení, části první § 24 odst. 1 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, a části první § 29, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

Příloha č. 2 k zákonu č. 258/2000 Sb.

Správní obvody krajských hygienických stanic a jejich sídla

1. Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze pro území hlavního města Prahy,

2. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze pro území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník,

3. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích pro území okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor,

4. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni pro území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov,

5. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech pro území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov,

6. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem pro území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem,

7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci pro území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily,

8. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové pro území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov,

9. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích pro území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí,

10. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě pro území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou,

11. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně pro území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo,

12. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci pro území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk,

13. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě pro území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město,

14. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně pro území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství.
Rozhodnutí Komise 2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010.
Rozhodnutí Komise 2002/253/ES ze dne 19. března 2002, kterou se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise ES 2003/534/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí č. 2119/98/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích, a kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro přenosné nemoci.
Rozhodnutí Komise 2003/542/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o fungování specializovaných sítí epidemiologického dozoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
Rozhodnutí Komise 2007/875/ES ze dne 18. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích.
Rozhodnutí Komise 2008/426/ES ze dne 28. dubna 2008, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Rozhodnutí Komise 2009/177/ES ze dne 31. října 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o programy dozoru a eradikace a status členských států, oblastí a jednotek prostých nákazy.
Rozhodnutí Komise 2009/363/ES ze dne 30. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise 2009/539/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise 2009/540/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro hlášení chřipky A(H1N1) do sítě Společenství.
Rozhodnutí Komise 2009/547/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/57/ES o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU.
Rozhodnutí Komise 2009/312/ES ze dne 2. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o specializované sítě dozoru nad přenosnými nemocemi.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).

²) Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.

^4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^4b) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^4c) § 2 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb.

⁵) Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.

⁶) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^6a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

⁸) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

^8a) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^8b) Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností.

⁹) § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

¹⁰) § 7 odst. 6 a § 141 zákona č. 561/2004 Sb.

^10a) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).

¹²) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

¹³) § 51 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.

¹⁴) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

¹⁵) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

¹⁶) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

¹⁷) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
§ 45 a 46 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

^17a) Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

¹⁸) Čl. 3 body 2, 8 a 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.

^19a) Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.

²¹) Zákon č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²³) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^26a) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb.

^27a) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub).

^27b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.

^29a) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

³¹) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

³²) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^32a) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

^32b) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³³) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

^33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^33b) Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

^33d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. března 2003, kterou se mění směrnice Rady 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení azbestu při práci.

^35a) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^35f) § 98 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

^35g) § 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů.

^35h) Položka 22 Sazebníku správních poplatků zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

³⁶) § 2 odst. 3 písm. d) zákona č. 79/1997 Sb.

³⁷) Například zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

^37a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání.

^37b) § 49 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

^37c) Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví.

³⁹) Příloha č. 5 část A vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.

⁴⁰) Příloha č. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb.

⁴¹) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

⁴²) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴³) Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

^43b) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

^43b) Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.

^43c) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^43d) Článek 12 směrnice 76/768/EHS.

⁴⁵) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají.

^47a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^47a) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

^47b) § 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

^47c) Například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

^47d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁸) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁵¹) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.

⁵²) § 22 zákona č. 89/2012 Sb.

⁵³) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

⁵⁶) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

^56a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

⁵⁷) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb.

⁵⁸) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

⁶⁰) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb.

⁶¹) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

⁶²) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011 ze dne 1. dubna 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích.
Nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong.
Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006.
Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami.
Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).
Nařízení Komise (EU) 2022/1616 ze dne 15. září 2022 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o zrušení nařízení (ES) č. 282/2008.

⁶³) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009.

⁶⁴) Článek 19 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009.

⁶⁵) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES.

⁶⁷) Článek 2 bod 6 a článek 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

⁶⁸) ČSN EN ISO 19011:2012 Směrnice pro auditování systémů managementu.

⁷¹) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.

⁷²) Například nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong.

⁷³) Článek 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

⁷⁴) Článek 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.

⁷⁵) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.

⁷⁶) Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

⁷⁷) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.
Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

⁷⁸) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, v platném znění.

⁷⁹) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

⁸⁰) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

⁸¹) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁸²) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

⁸³) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004.

⁸⁴) § 12 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

⁸⁵) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

⁸⁶) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, v platném znění.

⁸⁷) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1935/2004, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 10/2011.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011.
Nařízení Komise (EU) č. 284/2011.
Nařízení Komise (ES) č. 282/2008.
Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006.
Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005.

⁸⁸) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.

⁸⁹) Část třináctá zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁰) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.

⁹¹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

⁹²) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.

⁹³) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁴) Čl. 2 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v platném znění.

⁹⁵) Čl. 3 bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.

⁹⁶) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.

⁹⁷) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁸) Příloha č. 2 a příloha č. 4 bod 72 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.

¹⁰⁰) Článek 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS.

¹⁰¹) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰²) Například rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES.
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) č. 2018/945 o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů.

¹⁰³) Čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

¹⁰⁴) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰⁵) Čl. 7a prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765 ze dne 22. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro zřízení, řízení a fungování sítě vnitrostátních orgánů odpovědných za elektronické zdravotnictví a zrušuje prováděcí rozhodnutí 2011/890/EU, ve znění prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2020/1023 ze dne 15. července 2020, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1765, pokud jde o přeshraniční výměnu údajů mezi vnitrostátními mobilními aplikacemi pro vysledování kontaktů a varování s ohledem na boj proti pandemii COVID-19.

¹⁰⁶) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění.

¹⁰⁷) ČSN EN ISO/IEC 17025 Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří v akreditačním systému České republiky.

¹⁰⁸) Nařízení Komise (EU) 2022/1616.

¹⁰⁹) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami, vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹⁰) § 36 zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹⁰) Zákon č. 226/2013 Sb., o dodávání na trh a vývozu dřeva, dřevařských výrobků a některých dalších komodit, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹⁰) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), v platném znění.

¹¹¹) § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹¹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817.

¹¹²) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.