X.3 Dodatková dovolená (§ 215)

Vznik práva na dodatkovou dovolenou je podmíněn splněním zcela odlišných podmínek než vznik práva na dovolenou za kalendářní rok, nebo (do konce roku 2020) práva na dovolenou za odpracované dny. Dodatková dovolená se poskytuje zaměstnancům, kteří pracují u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a zaměstnancům, kteří konají práce zvlášť obtížné.

Výměra dodatkové dovolené činí délku stanovené týdenní pracovní doby, nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby (pro dodatkovou dovolenou do 31. 12. 2020 se jedná o dodatkovou dovolenou v délce 1 týdne). Pro vznik práva na dodatkovou dovolenou se vyžaduje, aby zaměstnanec v uvedených podmínkách pracoval celý kalendářní rok. V případě, že takto zaměstnanec pracuje po část kalendářního roku, přísluší mu pouze poměrná část dodatkové dovolené v rozsahu jedné dvaapadesátiny stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu; ledaže jde o dodatkovou dovolenou zaměstnanců, kteří pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech. V případě dodatkové dovolené do 31. 12. 2020 přísluší zaměstnanci dodatková dovolené v délce jedné dvanáctiny za každých 21 takto odpracovaných dnů.

Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.

Za zaměstnance, kteří konají práce zvlášť obtížné se pro účely poskytování dodatkové dovolené považuji zaměstnanci, kteří:

• trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy;
• jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby;
• jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření;
• pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby;
• jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí zaměstnanci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby;
• pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech. Zaměstnanec, který dovršil 1 rok nepřetržité práce v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech, má právo na dodatkovou dovolenou již za tento rok. Pracuje-li zaměstnanec v uvedených oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech jedna dvanáctina dodatkové dovolené;
• pracují ve Vězeňské službě České republiky v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby;
• pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách;
• jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby;
• při čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování čistíren odpadních vod přicházejí do přímého styku s biologickými odpadními vodami a odpady alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby (pouze, jde-li o dodatkovou dovolenou od 1. 1. 2021).

Ministerstvo práce a sociálních věcí je zmocněno stanovit vyhláškou tropické nebo jinak zdravotně obtížné oblasti.

Pro dodatkovou dovolenou, na niž vzniklo právo od 1. 1. 2021, dále platí následující pravidla:

• při změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby v průběhu kalendářního roku se pro účely stanovení práva na dodatkovou dovolenou použije poměrné pravidlo počítání podle délky jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby v ustanovení § 212 odst. 4;
• pro účely dodatkové dovolené se v některých případech za výkon práce nepovažují doby uvedené v § 216 odst. 2 a § 348 odst. 1, s výjimkou čerpání dovolené; právo na dodatkovou dovolenou vzniká v těchto případech jen na základě skutečného výkonu práce za stanovených podmínek.