Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Plné znění:

 

 

125

 

VYHLÁŠKA

 

ministerstva financí

 

ze dne 5. dubna 1993,

 

kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

 

Ministerstvo financí stanoví podle § 205d odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění zákona č. 37/1993 Sb.:

 
 

 
 

ČÁST PRVNÍ

 

Podmínky pojištění

 
 

§ 1

 
 

(1) Zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění") jsou pojištěny

 
 

a) u České pojišťovny, a. s., ty zaměstnavatelé,1) kteří s ní měly sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992; takto pojištěny jsou i zaměstnavatelé, na které přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů,

 
 

b) u Kooperativy, pojišťovny, a. s., ostatní zaměstnavatelé.1)

 
 

(2) Není-li právního nástupce zaměstnavatele, který zanikl

 
 

a) před 1. lednem 1993, má poškozený právo na plnění podle § 2 za škodu poprvé ohlášenou po 31. prosinci 1992 a dosud neuhrazovanou přímo vůči Kooperativě, pojišťovně, a. s.,

 
 

b) po 31. prosinci 1992, má poškozený, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po vzniku zákonného pojištění, právo na plnění podle § 2 přímo vůči té pojišťovně, u které byl pojištěn jeho zaměstnavatel před svým zánikem.

 
 

(3) Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele.

 
 

§ 2

 
 

(1) Zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna příslušná podle § 1 (dále jen "pojišťovna") nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce.3) Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny (dále jen "škodná událost"), musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případů, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně.

 
 

(2) Pojistnou událostí je vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu podle odstavce 1. Rozhoduje-li o náhradě této škody soud, platí, že pojistná událost nastala dnem, kdy rozhodnutí, podle něhož má pojišťovna poskytnout plnění, nabylo právní moci.

 
 

§ 3

 
 

Pojišťovna nahradí náklady soudního i mimosoudního projednávání vedeného v souvislosti se škodnou událostí jen tehdy, pokud se k jejich úhradě písemně zavázala.

 
 

§ 4

 
 

Pojišťovna nehradí škodu, kterou se zaměstnavatel zavázal hradit nad rámec stanovený právními předpisy.

 
 

§ 5

 
 

(1) Pojistné plnění poskytuje pojišťovna v tuzemských zákonných penězích.

 
 

(2) Nahradil-li zaměstnavatel poškozenému škodu nebo její část přímo, má právo, aby jí pojišťovna po odečtení případné náhrady podle § 9 až 12 této vyhlášky vydala to, co by za ni jinak plnila poškozenému.

 
 

§ 6

 
 

Pojišťovna je povinna plnit nejpozději do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu její povinnosti poskytnout plnění. Šetření je skončeno, pokud byla dohodnuta výše náhrady škody nebo pokud pojišťovna obdržela pravomocné rozhodnutí o výši náhrady škody. To platí i pro případy upravené v § 5 odst. 2.

 
 

§ 7

 
 

(1) Má-li zaměstnavatel vůči poškozenému nebo jiné osobě právo na vrácení vyplacené částky, na snížení náhrady nebo na zastavení její výplaty, přechází toto právo na pojišťovnu, pokud za ni tuto částku zaplatila nebo za ni vyplácí náhradu.

 
 

(2) Na pojišťovnu přechází též právo zaměstnavatele na úhradu nákladů uvedených v § 3, které zaměstnavatelovi byly přiznány proti odpůrci, pokud je pojišťovna za zaměstnavatele zaplatila.

 

Součinnost zaměstnavatele

 
 

§ 8

 
 

Zaměstnavatel je povinen:

 
 

a) dbát, aby nenastala škodná událost. Zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou jí uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, ani nesmí trpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob. Pokud již škodná událost nastala, musí učinit nutná opatření k tomu, aby škoda byla co nejmenší;

 
 

b) bez zbytečného odkladu oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště),

 
 

1. každé zvýšení nebezpečí, o němž zaměstnavatel ví a které nastalo po vzniku pojištění,

 
 

2. že nastala škodná událost, vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, případně zmocnit pojišťovnu, aby za něho v této věci jednala,

 
 

3. že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno trestní řízení proti zaměstnanci zaměstnavatele nebo třetí osobě, a informovat pojišťovnu o průběhu a výsledku řízení,

 
 

4. že poškozený uplatňuje právo na náhradu škody u soudu;

 
 

c) v řízení o náhradě škody respektovat pokyny pojišťovny, zejména bez souhlasu pojišťovny se nezavazovat k náhradě promlčené pohledávky;

 
 

d) nepřistoupit bez souhlasu pojišťovny na uzavření soudního smíru.

 
 

§ 9

 
 

(1) Poruší-li zaměstnavatel povinnosti uvedené v § 8 písm. a), b) a c) a tím ztíží zjištění právního důvodu plnění, rozsahu nebo výše škody, má pojišťovna vůči němu právo na přiměřenou náhradu, zejména nákladů vyvolaných tímto porušením, nejvýše však do poloviny částek, které z důvodu pojistné události vyplatila.

 
 

(2) Nevznese-li zaměstnavatel v řízení o náhradě škody, kterou má pojišťovna uhradit, bez souhlasu pojišťovny námitku promlčení [§ 8 písm. c)] nebo zaváže-li se bez tohoto souhlasu uhradit promlčenou pohledávku, není pojišťovna povinna plnit. Pojišťovna není povinna plnit, ani když zaměstnavatel bez souhlasu pojišťovny uzavře soudní smír [§ 8 písm. d)].

 
 

§ 10

 
 

(1) Pojišťovna má vůči zaměstnavateli právo na náhradu až do výše poskytnutého plnění:

 
 

a) způsobil-li zaměstnavatel nebo zaměstnanec zaměstnavatele škodu úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky;

 
 

b) došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jejího zaměstnance k zvláště závažnému porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pokud toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody;

 
 

c) došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výkonem činnosti provozované neoprávněně.

 
 

(2) Stejné právo má pojišťovna proti zaměstnavateli, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením pracovních povinností v pracovněprávních vztazích, avšak jen do výše, kterou může zaměstnavatel požadovat na odpovědném zaměstnanci podle pracovněprávních předpisů.

 
 

(3) Proti zaměstnavateli, který byl v době výplaty pojistného plnění v prodlení s placením pojistného, má pojišťovna právo na úhradu až do výše plnění, které vyplatila z důvodu pojistných událostí vzniklých v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné.

 
 

§ 11

 
 

(1) Pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.

 
 

(2) Zaměstnavatel je povinen vůči jinému toto právo zabezpečit. Poruší-li zaměstnavatel tuto povinnost, je pojišťovna oprávněna požadovat na něm náhradu až do výše vyplaceného plnění.

 
 

§ 12

 

Pojistné

 
 

(1) Povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinna bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště) a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje.

 
 

(2) Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona.4) Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.

 
 

(3) Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října. Pojistné za I. a II. čtvrtletí 1993 je splatné do 31. května 1993.

 
 

(4) Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, zaplatí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu dle odstavce 2 stanoveného pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí.

 
 

(5) Pojistné platí:

 
 

a) zaměstnavatel příslušný k České pojišťovně, a. s., na účet číslo 90034-17433-021/0100 Komerční banka, Praha město, konstantní symbol 3558,

 
 

b) zaměstnavatel příslušný ke Kooperativě, pojišťovně, a. s., na účet číslo 40002-50404-011/0100 Komerční banka, a. s., Praha 1,

 

U veškerých úhrad pojistného je nutné uvádět jako variabilní symbol identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje.

 
 

(6) Nespotřebované pojistné se nevrací.

 
 

(7) Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat. Jinak se má za to, že pojistné uhrazeno nebylo.

 
 

(8) Nesplnil-li zaměstnavatel povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 nebo sdělil-li pojišťovně nesprávné či neúplné údaje, je pojišťovna oprávněna požadovat od něho úhradu zvýšených nákladů vzniklých pojišťovně porušením uvedených povinností.

 
 

(9) Nebylo-li pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.

 
 

ČÁST DRUHÁ

 

Společná a závěrečná ustanovení

 
 

§ 13

 
 

Pokud není v této vyhlášce zákonné pojištění upraveno jinak, použijí se přiměřeně příslušná ustanovení občanského zákoníku.

 
 

§ 14

 
 

Pojišťovna je oprávněna si ověřit údaje týkající se pojistného i údaje nezbytné pro vyřizování pojistné události. Zaměstnavatel je povinen pojišťovně toto ověření umožnit.

 
 

§ 15

 
 

Od vymáhání pohledávky uplatněné podle ustanovení § 9 odst. 1, § 10, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 8 a 9 může pojišťovna podle konkrétních okolností případu zčásti nebo zcela upustit; převyšuje-li pohledávka částku 250 000 Kč, může tak učinit pouze se souhlasem orgánu státního dozoru.5)

 
 

§ 17

 
 

Zrušují se:

 
 

1. vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 138/1990 Sb., kterou se stanoví podmínky zákonného pojištění odpovědnosti podnikatele za škodu, která vznikne pracovníkovi při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,

 
 

2. vyhláška ministerstva financí č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob, ve znění vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 55/1979 Sb. a vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 337/1991 Sb.,

 
 

3. vyhláška ministerstva financí České republiky č. 11/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku, ve znění vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 337/1991 Sb.,

 
 

4. vyhláška ministerstva financí České republiky č. 12/1983 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škody, ve znění vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 337/1991 Sb.

 
 

§ 18

 
 

(1) Pojištění sjednaná podle předpisů zrušovaných v § 17 bodech 3 a 4 před 1. lednem 1993 se řídí příslušnými Všeobecnými pojistnými podmínkami České pojišťovny, a. s., schválenými pod č. j. 103/45904/1992/I ministerstvem financí České republiky jako orgánem státního dozoru v pojišťovnictví podle § 788 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Sjednaný rozsah pojištění se nemění.

 
 

(2) Vznik právních vztahů uvedených v odstavci 1, jakož i závazky z nich vzniklé před 1. lednem 1993 se posuzují podle dosavadních předpisů.

 
 

§ 19

 
 

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

 
 

 

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 487/2001 Sb. Čl. II

 

Pokud bylo na pojistném za 1. čtvrtletí roku 2002 zaplaceno přede dnem 1. ledna 2002 méně, než je stanoveno touto vyhláškou, zaměstnavatel pojistné doplatí do 31. ledna 2002 do výše stanovené v čl. I; bylo-li toto pojistné zaplaceno v částce vyšší, než je výše pojistného za 1. čtvrtletí roku 2002 stanovená podle čl. I, pojišťovna zaměstnavateli přeplatek bez zbytečného odkladu vrátí.

 

 

Ministr:
Ing. Kočárník CSc. v. r.

 

 

 

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 125/1993 Sb.

 

Sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem

 
OKEČ -kódEkonomická činnost (OKEČ-název)Z vyměřovacího základu v ‰
10.1Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket50,4
12Dobývání a úprava uranových a thoriových rud
13Dobývání rud
15.1Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže)9,8
15.2Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. konzervování)
15.4Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků
20.1Výroba pilařská a impregnace dřeva
24.11Výroba technických plynů
26.11Výroba plochého skla
26.7Zpracování přírodního kamene
27.5Odlévání kovů (slévárenství)
37.1Zpracování kovového odpadu a šrotu
45Stavebnictví
75.25Protipožární ochrana a ostatní záchranné práce
02Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby8,4
10.2Dobývání hnědého uhlí včetně výroby hnědouhelných briket
11Dobývání ropy a zemního plynu a související služby
14.1Dobývání a úprava kameniva
15.5Úprava a zpracování mléka
15.83Výroba cukru
15.9Výroba nápojů
17.14Úprava a spřádání lnářských vláken
17.25.4Tkaní jutařských tkanin
17.53Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů)
20.2Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků
20.3Výroba stavebně truhlářská a tesařská
20.4Výroba dřevěných obalů
21.1Výroba vlákniny, papíru a lepenky
24.3Výroba nátěrových hmot, laků a podobných ochranných vrstev, tiskařských černí a tmelů
24.64Výroba chemických výrobků pro fotografické účely
24.7Výroba chemických vláken
25.11Výroba pryžových pneumatik
24.12Protektorování a opravy pryžových pneumatik
26.13Výroba dutého skla
26.26Výroba žáruvzdorných keramických výrobků
26.3Výroba keramických obkládaček a dlaždic
26.5Výroba cementu, vápna a sádry
26.6Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry
26.81Výroba brusiv
27.1-27.4Výroba kovů (kromě slévárenství)
28Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a nářadí
29Výroba strojů a přístrojů
31.3Výroba kabelů a vodičů
35.1Stavba lodí a člunů (vč. oprav)8,4
36.1Výroba nábytku
37.2Zpracování nekovového starého materiálu a zbytkového materiálu
60.2Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD
85.2Veterinární činnosti
90Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod
01Zemědělství7
16Zpracování tabáku4,2
17.23Tkaní česaných vlnařských tkanin
17.24Tkaní hedvábnických tkanin
17.25.3Tkaní lnářských tkanin
17.25.5Tkaní vigoňových tkanin
17.4Výroba konfekčního textilního zboží (kromě oděvů) - koberce, ložní prádlo aj.
17.52.1Výroba provaznická
17.54.1Výroba stuh a prýmků
17.54.2Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek
17.6Výroba pletených materiálů
17.7Výroba pleteného zboží
18Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin
19Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi
26.21Výroba keramických a porcelánových výrobků pro domácnost a ozdobných předmětů
26.22Výroba keramických výrobků pro sanitární účely
30.02Výroba počítačů aj. přístrojů a zařízení na zpracování dat
32Výroba rádiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů
33Výroba zdravotnických, přesných a optických přístrojů a hodin
35.3Výroba letadel a kosmických lodí
36.2Výroba zlatnických a šperkařských předmětů
41Výroba a rozvod vody
55Pohostinství a ubytování
60.3Potrubní doprava
61.11Námořní doprava
62Letecká doprava
63.3Cestovní kanceláře, průvodcovská činnost
64.2Telekomunikace
70Činnosti v oblasti nemovitostí (nákup, prodej, pronájem, správa, realitní agentury)
73.1Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd
74.1Právní, daňové a podnikatelské poradenství; Účetnictví a jeho revize; Výzkum trhu a veřejného mínění; Správa cenných papírů
74.2Architektonické a inženýrské poradenství a podobné technické služby
75
(kromě 75.25)
Veřejná správa; Obrana; Povinné sociální pojištění (kromě protipožární ochrany a ostatních záchranářských prací)
80Školství
85.1Zdravotnictví
85.3Sociální činnosti
91Činnosti organizací společenských
92.2Provoz rozhlasu a televize
22.1Vydavatelské činnosti2,8
65Peněžnictví
66Pojišťovnictví kromě povinného sociálního zabezpečení
67Činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím2,8
72Zpracování dat a související činnosti (poradenská činnost, opravy, databanky aj.)
73.2Výzkum a vývoj v oblasti humanitních, společenských věd a nauk o literatuře
74.4Reklamní činnosti
74.81Fotografické služby
92.1Výroba, půjčování a distribuce filmů a videa
92.5 (kromě 92.53)Činnosti knihoven, veřejných archivů muzeí a jiných kulturních zařízení (kromě činnosti botanických a zoologických zahrad a přírodních rezervací)
93.02Kadeřnické a jiné služby pro ošetření těla (manikura, pedikura, kosmetické úkony)
Činnosti nezařazené do jiných sazbových skupin (s výjimkou skupiny „Ostatní ekonomické činnosti“), ve kterých se zejména pracuje s výbušninami, radioaktivními látkami, radonem, infekčním materiálem, jedy, činnosti ve velkých výškách nebo hloubkách10,5
Ostatní ekonomické činnosti5,6
 

Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč.

 

Členění ekonomických činností bylo převzato z Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) zpracované Českým statistickým úřadem.

 
 

Poznámky pod čarou

 
 

1) § 8 a 205d zákoníku práce.

 
 

3) § 190 a násl. zákoníku práce.

 
 

4) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

 
 

5) § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.