21 Cdo 3733/2018

2
3

21 Cdo 3733/2018-132

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců a) L. M., narozeného XY, bytem XY, a b) M. M., narozené XY, bytem XY, jako dědiců žalobce K. M., narozeného XY a zemřelého dne 19. února 2019, posledně XY, proti žalovanému OSTROJ a. s. se sídlem v Opavě, Těšínská č. 1586/66, IČO 45193681, zastoupenému JUDr. Michalem Kačmaříkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poštovní č. 39/2, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 26 C 173/2017, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. června 2018 č. j. 16 Co 5/2018-70, takto:


I. Dovolání žalobců se odmítá.
II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Michala Kačmaříka, advokáta se sídlem v Ostravě, Poštovní č. 39/2.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 6. 2018 č. j. 16 Co 5/2018-70 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Otázkou, jakým způsobem musí zaměstnavatel vymezit důvod výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, aby se jednalo o platné právní jednání, se dovolací soud již v minulosti zabýval a zaujal stanovisko, že důvod výpovědi musí být v písemné výpovědi uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod výpovědi uvedený v ustanovení § 52 zákoníku práce uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Ke splnění hmotněprávní podmínky platné výpovědi je tedy třeba, aby výpovědní důvod byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu, tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se výpověď dává. V případě výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnanci – tak jako v projednávané věci původnímu žalobci – podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce [které obsahuje jediný zákonný důvod výpovědi, a to nadbytečnost zaměstnance v důsledku (jakékoliv) organizační změny] sice zpravidla postačí zcela stručné vylíčení skutečností zakládajících zákonný důvod k rozvázání pracovního poměru, jež je v podstatě shodné s jeho uvedením v zákoníku práce (k tomu srov. ve vztahu k dřívější obsahově totožné právní úpravě rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1967 sp. zn. 6 Cz 193/67, uveřejněný pod č. 34 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 7. 2015 sp. zn. 21 Cdo 3778/2014), ovšem zůstává mimo pochybnost, že výpovědní důvod je ve výpovědi skutkově vymezen nezaměnitelným způsobem pouze tehdy, jestliže jsou skutkové okolnosti ve výpovědi uvedeny tak, že ve svém souhrnu tvoří skutek nezaměnitelný s jinými skutky subsumovatelnými pod tutéž hypotézu právní normy. Skutečnosti, které byly důvodem výpovědi, přitom není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost nebo nesrozumitelnost projevu vůle je výpověď z pracovního poměru neplatná jen tehdy, jestliže by se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byla zaměstnanci výpověď dána (k tomu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 3. 2008 sp. zn. 21 Cdo 1760/2007, uveřejněný pod č. 141 v časopise Soudní judikatura, roč. 2008, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2012 sp. zn. 21 Cdo 1138/2011).

V posuzovaném případě žalovaný ve výpovědi ze dne 30. 3. 2017 sdělil žalobci K. M., že mu dává výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce, neboť „na divizi Hydraulika jsme byli nuceni z důvodu nedostatečné zakázkové náplně rušit některá pracovní místa a konkrétně i Vaše pracovní místo vrtař“. Z tohoto vyjádření je patrné, z jakého z důvodů uvedených v ustanovení § 52 zákoníku práce byla výpověď z pracovního poměru dána, ale i v čem je důvod k výpovědi spatřován, a to včetně organizační změny, v důsledku které se žalobce měl stát pro žalovanou nadbytečným; v souladu s konstantními závěry dovolacího soudu (shora uvedenými) o vymezení důvodu výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce odvolací soud nesouhlasil se závěry soudu prvního stupně o tom, že „pokud je zaměstnanec seznámen s důvodem výpovědi z pracovního poměru až ve výpovědi, pak ve výpovědi musí být s určitostí patrné, kdo a kdy přijal předmětné rozhodnutí, od kdy je přijaté rozhodnutí účinné a od kterého data se na základě přijatého rozhodnutí stal ten či onen zaměstnanec nadbytečný“.

Dovolatelé uplatnili jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný– uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., zpochybňují-li skutková zjištění (skutkové závěry) odvolacího soudu (namítají-li nesprávné hodnocení výpovědi svědkyně S. a nesouhlasí-li se skutkovým závěrem odvolacího soudu o tom, že je dána „existence rozhodnutí o organizační změně“). Ani tyto námitky, ze kterých nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř., proto nezakládají přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobců proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení:: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. 7. 2019

JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu

Citace:

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 21 Cdo 3733/2018

www.nsoud.cz