Srážkami z příjmu zaměstnance jsou srážky:
Pro srážky z uvedených příjmů zákoník práce zavádí souhrnný termín „srážky ze mzdy“. Proto pokud zákoník práce hovoří o srážkách ze mzdy, rozumí se tím vždy i srážky z platu nebo z jiných výše vypočtených příjmů.
Zákoník práce vypočítává případy, kdy mohou být srážky ze mzdy prováděny. Jde o následující tři skupiny případů.
Srážky ze mzdy na základě zákoníku práce nebo zvláštního zákona. Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli, aby provedl i bez souhlasu zaměstnance z jeho mzdy následující srážky (§ 147 odst. 1):
Výkon rozhodnutí nařízených nebo vedených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku se řídí zvláštními právními předpisy. Jde zejména o občanský soudní řád, exekuční řád, daňový řád, insolvenční zákon apod.
Srážky ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance.
Pokud jde o první typ, dohoda o srážkách ze mzdy je upravena v ustanovení § 2045–2047 občanského zákoníku jako prostředek zajištění závazku zaměstnance. Dohoda může být uzavřena k zajištění jakéhokoliv dluhu zaměstnance bez ohledu na to, zda věřitelem je zaměstnavatel či třetí osoba. Nejde-li ale o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozí souhlas zaměstnavatele.
Náklady srážek ze mzdy nese zaměstnavatel. Pokud jsou ale srážky prováděny současně na základě více dohod o srážkách ze mzdy, nese náklady srážek u druhé a další dohody zaměstnanec. Od této úpravy se nicméně mohou smluvní strany odchýlit a například sjednat, že zaměstnavatel ponese náklady provádění srážek ze mzdy u všech dohod o srážkách ze mzdy, nebo naopak že zaměstnavatel bude souhlasit s prováděním srážek ze mzdy podle více dohod jen v případě, že zaměstnanec ponese všechny náklady srážek ze mzdy.
Dohoda k uspokojení závazku zaměstnance není zákoníkem práce zvlášť upravena a slouží jako platební, nikoliv zajišťovací prostředek. Dohodu k uspokojení závazku zaměstnance uzavírá zaměstnavatel a zaměstnanec ve prospěch věřitele a spočívá v tom, že zaměstnavatel ze mzdy zaměstnance provede dohodnutou srážku a sraženou částku poukáže na účet věřitele.
Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.
Srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace. Tyto srážky lze provádět jen, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, a dále vždy jen se souhlasem příslušného zaměstnance.
Pořadí a rozsah srážek ze mzdy stanoví § 148 a § 149.
Základní srážky, tj. zálohu na daň z příjmů a pojistné na sociální zabezpečení, všeobecné zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti sráží zaměstnavatel přednostně.
Ostatní srážky ze mzdy lze provádět jen v rozsahu stanoveném v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Způsob výpočtu základní částky, která nesmí být zaměstnanci sražena z měsíční čisté mzdy nebo platu při výkonu rozhodnutí (exekuci) stanoví nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů.
Podobně jako u započtení, v případě srážek ze mzdy platí, že srážka ze mzdy smí být provedena jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu (§ 276 a násl. OSŘ).
Při provádění výkonu soudního rozhodnutí (exekuce) srážkami ze mzdy nebo platu má při skončení pracovního poměru zaměstnavatel stejnou povinnost jako povinný zaměstnanec, tzn. musí oznámit do 1 týdne soudu (exekutorovi), který nařídil výkon rozhodnutí (vydal exekuční příkaz), že zaměstnanec přestal pracovat u zaměstnavatele. Současně zašle soudu (exekutorovi) vyúčtování srážek, které ze mzdy nebo platu povinného zaměstnance provedl a vyplatil je oprávněným.
Zaměstnavatel je povinen evidovat údaje týkající se srážek ze mzdy, jimiž jsou jméno, popř. jména a příjmení, adresa, jde-li o fyzickou osobu, název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a písemnosti týkající se prováděných srážek. Tyto údaje je zaměstnavatel povinen evidovat po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy nebo platu. Údaj, zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, je povinnou součástí potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu).
Judikáty NS: