Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu. Účelem této náhrady je poskytnout poškozenému zaměstnanci peněžitou náhradu vzniklé škody například na oblečení, vybavení, pracovních pomůckách v jeho vlastnictví apod.
Zaměstnavatel však není povinen nahradit zaměstnanci škodu na dopravním prostředku, kterého zaměstnanec použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu, ani škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které zaměstnanec použil bez souhlasu zaměstnavatele.
Judikát NS: 21 Cdo 1451/2013