Judikát NS 21 Cdo 4394/2014

Soud:

Nejvyšší soud

Datum rozhodnutí:

03/24/2016

Spisová značka:

21 Cdo 4394/2014

ECLI:

ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.4394.2014.1

Typ rozhodnutí:

ROZSUDEK

Heslo:

Pracovní poměr
Pracovní úraz
Náhrada škody
Náhrada škody zaměstnavatelem
Dokazování
Náklady řízení

Dotčené předpisy:

§ 14 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2010
§ 265 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2010
§ 265 odst. 2 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2010
§ 366 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2010
§ 366 odst. 4 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2010
§ 380 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2010
§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
§ 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
§ 120 odst. 1 o. s. ř.
§ 150 o. s. ř.
§ 213 odst. 2 o. s. ř.
§ 213 odst. 3 o. s. ř.
§ 224 odst. 1 o. s. ř.

Kategorie rozhodnutí:

C


21 Cdo 4394/2014


ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce J. L., zastoupeného Mgr. Milanem Hadravou, advokátem se sídlem v Chomutově, Školní č. 3315/42, proti žalovanému AAA Auto International a. s. se sídlem v Praze 8 – Čimicích, Dopraváků č. 874/15, IČO 01759299, zastoupenému Mgr. Jiřím Stránským, advokátem se sídlem v Praze 4 – Nuslích, Na Veselí č. 938/17, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 7 C 10/2012, o dovolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. března 2014 č. j. 23 Co 51/2014-191, takto:

Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

(srov. již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014 sp. zn. 21 Cdo 2811/2013).

V projednávané věci se odvolací soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení a při úvaze, zda jsou splněny podmínky pro nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšnému žalovanému, z výše uvedených okolností zabýval pouze majetkovými, sociálními a osobními poměry žalobce, z nichž v odůvodnění svého rozhodnutí zdůraznil pouze to, že žalobce je invalidním důchodcem a že jeho invalidní důchod se pohybuje okolo 8 000 Kč měsíčně, a zohlednil okolnost, že na onemocnění žalobce měla vliv situace na pracovišti. Nepřihlédl zejména k tomu, jak by se rozhodnutí o nepřiznání náhrady nákladů řízení dotklo majetkových poměrů žalovaného jako oprávněného účastníka a zda by po žalovaném bylo s ohledem na všechny zjištěné okolnosti případu možné spravedlivě požadovat, aby jím vynaložené náklady nesl ze svého. Závěr odvolacího soudu, že v posuzovaném případě jsou splněny předpoklady pro to, aby procesně úspěšnému žalovanému bylo podle ustanovení § 150 o. s. ř. odepřeno přiznání náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů, proto nemůže být – pro svou předčasnost – správný.

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu není správný; protože nejsou podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání a ani pro změnu rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky tento rozsudek zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.) a věc vrátil odvolacímu soudu (Krajskému soudu v Praze) k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 226 odst. 1 a § 243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. března 2016


JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu


www.nsoud.cz