21 Cdo 3004/2017-145

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce J. N., zastoupeného Mgr. Jiřím Šolcem, advokátem se sídlem v Písku, Vladislavova č. 250, proti žalovanému Autoservis ZEKA s. r. o. se sídlem v Týnu nad Vltavou, Havlíčkova č. 551, IČO 26039982, zastoupenému Mgr. Dianou Blažovskou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Argentinská č. 783/18, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 216/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. března 2017 č. j. 19 Co 277/2017-130, takto:

Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. března 2017 č. j. 19 Co 277/2017-130 se zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 3. 2017 č. j. 19 Co 277/2017-130 byl změněn rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 11. 2016 č. j. 23 C 216/2015-97 tak, že bylo určeno, že „rozvázání pracovního poměru žalobce výpovědí žalované ze dne 13. 3. 2015 je neplatné“, a žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit žalobci (k rukám jeho advokáta) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 38 956,90 Kč.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 občanského soudního řádu [ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“] dovolání směřující proti výroku o věci samé. Dovolatel současně navrhl odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku, neboť „výkonem rozhodnutí by hrozila dovolateli závažná újma a nepříznivé důsledky napadeného rozhodnutí nejen ve spojení s opětovným zaměstnáváním žalobce, ale i v případě následného řízení ve věci náhrady mzdy za období od podání výpovědi do doby rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru“.

Rozsudek, jímž byla v řízení podle ustanovení § 72 zákoníku práce určena neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, je rozsudkem, kterým bylo rozhodnuto o něčem jiném než o uložení povinnosti k plnění. Takový rozsudek je vykonatelný, jakmile nabude právní moci (§ 161 odst. 2 o. s. ř.), a nelze podle něj nařídit výkon rozhodnutí podle části šesté občanského soudního řádu nebo exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb.; odložení vykonatelnosti podle ustanovení § 243 písm. a) o. s. ř. proto u tohoto rozsudku nepřipadá v úvahu.

Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud České republiky návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl, aniž by se (pro nadbytečnost) bylo třeba zabývat splněním ostatních předpokladů pro odložení vykonatelnosti rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. ledna 2018

JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu

www.nsoud.cz