Soud: |
Nejvyšší soud |
Datum rozhodnutí: |
|
Spisová značka: |
21 Cdo 1053/2022 |
Typ rozhodnutí: |
|
Heslo: |
Odklad právní moci |
Dotčené předpisy: |
§ 243 písm. a) předpisu č. 99/1963 Sb. |
Kategorie rozhodnutí: |
E |
21 Cdo 1053/2022-218
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyně L. K., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 3, Kolínská č. 1686/13, proti žalované Ředitelství silnic a dálnic ČR se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 546/56, IČO 65993390, zastoupené JUDr. Ladislavem Smejkalem, advokátem se sídlem v Praze 1, V Celnici č. 1034/6, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 115 C 231/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. prosince 2021, č. j. 15 Co 121/2021-188, takto:
Odkládají se až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci:
a) právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. prosince 2021, č. j. 15 Co 121/2021-188, v části výroku I, jímž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 2. června 2021, č. j. 115 C 231/2017-164, ve výroku I o věci samé.
b) vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. prosince 2021, č. j. 15 Co 121/2021-188, v části výroku I., v níž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 2. června 2021, č. j. 115 C 231/2017-164, ve výroku o náhradě nákladů řízení.
b) vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. prosince 2021, č. j. 15 Co 121/2021-188, ve výroku II, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 6 776 Kč k rukám advokáta JUDr. PhDr. Stanislava Balíka, Ph.D.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 2. června 2021, č. j. 115 C 231/2017-164, určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne 9. 8. 2017, daná žalobkyni žalovanou, je neplatná (výrok I), a uložil žalované povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni 38.754,- Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok II).
K odvolání žalované Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. prosince 2021, č. j. 15 Co 121/2021-188, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 6.776,- Kč k rukám advokáta JUDr. PhDr. Stanislava Balíka, Ph.D. (výrok II).
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) dovolání. Dovolatelka současně navrhla odložení právní moci napadeného rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že je souběžně vedeno řízení o náhradu platu za dovolenou ve výši 55.552,- Kč, ve kterém Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně přerušil do rozhodnutí SDEU o předběžné otázce. Nárok na náhradu platu je co do základu důvodný jen za předpokladu, že rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byla určena neplatnost výpovědi z pracovního poměru, nebude k dovolání žalované zrušeno. V případě zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a následného zamítnutí žaloby by nárok žalobkyně důvodný nebyl. Dovolatelka je proto závažně ohrožena na svých právech, pokud by o nárocích žalobkyně na náhradu platu bylo na základě dovoláním napadeného rozhodnutí rozhodnuto dříve, než bude dovolacím soudem rozhodnuto o jejím dovolání, přičemž odklad právní moci by se nedotkl jiné osoby než účastníka řízení. Žalobkyně bude s vysokou pravděpodobností chtít po právní moci napadeného rozsudku a rozsudku soudu prvního stupně pokračovat v dosud přerušeném řízení u Městského soudu v Brně vedeném pod sp. zn. 49 C 154/2020, kde podala žalobu na náhradu platu za období ode dne (neplatného) skončení pracovního poměru ve výši 1.359.417,- Kč s příslušenstvím. Za existence právní moci napadeného rozsudku a rozsudku soudu prvního stupně by takový nárok musel být posouzen jako důvodný.
Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Podle ustálené judikatury soudů chce-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel dosáhnout toho, aby nenastaly právní účinky vyplývající z právního úkonu (nyní právního jednání) o rozvázání pracovního poměru, musí podat žalobu o určení jeho neplatnosti nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 1968, sp. zn. 6 Cz 5/68, uveřejněný pod č. 40/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek býv. Nejvyššího soudu SSR ze dne 28. 5. 1980, sp. zn. 6 Cz 8/80, uveřejněný pod č. 43/1982 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1997, sp. zn. 2 Cdon 475/96, uveřejněný pod č. 75/1997 v časopise Soudní judikatura). Nepodal-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel u soudu žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, skončil pracovní poměr mezi účastníky podle tohoto právního úkonu (nyní právního jednání), i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru. Po marném uplynutí dvouměsíční lhůty právo na určení neplatnosti právního úkonu (nyní právního jednání) o rozvázání pracovního poměru zanikne, a soud se tedy již nemůže zabývat posouzením otázky platnosti tohoto právního úkonu (nyní právního jednání), a to ani formou předběžné otázky; nebyla-li neplatnost právního úkonu (nyní právního jednání) o rozvázání pracovního poměru určena pravomocným rozhodnutím soudu, musí soud v případném jiném řízení mezi účastníky vycházet z toho, že pracovní poměr účastníků byl rozvázán platně (srov. například již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1997, sp. zn. 2 Cdon 475/96).
Z uvedeného vyplývá, že závěr o věcné opodstatněnosti nároku žalobkyně na náhradu mzdy nebo platu podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce, jehož základním předpokladem je (vedle oznámení zaměstnance, že trvá na dalším zaměstnávání) neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele výpovědí, závisí na rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou dala dovolatelka žalobkyni. Pravomocný rozsudek, kterým by bylo žalobě na náhradu platu vyhověno dříve, než bude dovolacím soudem v projednávané věci rozhodnuto o podaném dovolání, by potom – za situace, kdy by dovolacím soudem bylo rozhodnuto o změně nebo zrušení rozsudku odvolacího soudu – znamenal zásah do práv dovolatelky, který by bylo možné napravit jen žalobou na obnovu řízení [srov. § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Nejvyšší soud proto shledal, že napadeným rozhodnutím odvolacího soudu by dovolatelka mohla být závažně ohrožena ve svých právech, a vzhledem k tomu, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé), že právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 12. 2021, č. j. 15 Co 121/2021-188, jímž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2021, č. j. 115 C 231/2017-164, ve výroku I o věci samé, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované [§ 243 písm. b) o. s. ř.].
Protože by neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 12. 2021, č. j. 15 Co 121/2021-188, v části výroku I., v níž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 2. června 2021, č. j. 115 C 231/2017-164, ve výroku o náhradě nákladů řízení, a ve výroku II, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 6.776,- Kč k rukám advokáta JUDr. PhDr. Stanislava Balíka, Ph.D., hrozila dovolatelce závažná újma, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 243 písm. a) o. s. ř. odložil vykonatelnost uvedených výroků rozsudku odvolacího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 4. 2022
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu
Citace:
rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1053/2022
www.nsoud.cz