Překážky v práci jsou skutečnosti, které zaměstnanci brání ve výkonu práce v rozvržené pracovní době po časově omezenou dobu. Zákoník práce upravuje případy, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, a při nichž proto vzniká z vymezených důvodů zaměstnanci nárok na pracovní volno. Zpravidla je s nárokem na pracovní volno spojen nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, neplatí to ale vždy. Náhrada mzdy nebo platu za dobu zameškanou pro překážky v práci se vyplácí ve výplatních termínech určených pro výplatu mzdy nebo platu.
Jiné případy pracovního volna, jako je např. dovolená, svátky, přestávky v práci na jídlo a oddech, nepřetržitý odpočinek v týdnu, nepřetržitý denní odpočinek, náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek nejsou překážkami v práci. V těchto případech jde o plánované a zákoníkem práce předpokládané vymezení pracovní doby a doby odpočinku.
Po dobu překážek v práci není zaměstnanec povinen plnit pracovní úkoly nebo v této souvislosti poskytovat zaměstnavateli součinnost a nemůže být v této souvislosti postihován za porušení povinností, jestliže v průběhu překážek v práci nějaký uložený úkol nesplní ani nezajistí jeho splnění jinak.
Překážky v práci dělí zákoník práce na:
Judikát NS: 21 Cdo 977/2011