Jedním z klíčových pojmů soukromého práva je právní jednání. Jeho definici, výkladu právních jednání, jejich vadám a důsledkům těchto vad se proto věnují následující texty, které platí obecně pro všechny pracovněprávní vztahy.
Právní jednání právní předpisy nedefinují. Ustanovení § 545 občanského zákoníku pouze uvádí jeho důsledky, tedy že právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.
Právní jednání lze typicky dělit na jednostranná a dvoustranná. Mezi jednostranná právní jednání se řadí například výpověď z pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušební době apod. Příkladem dvoustranného právního jednání je pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o mzdě apod.
Právní jednání v pracovněprávních vztazích se nazývají pracovněprávní jednání. Ta mohou mít různou formu:
Obecně platí, že nestanoví-li zákon jinak, mohou si strany zvolit jakoukoliv formu právního jednání. Zákoník práce ovšem v řadě případů výslovně vyžaduje písemnou formu pracovněprávního jednání (například u pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, kolektivní smlouvy, dohody o rozvázání pracovního poměru, výpovědi z pracovního poměru, okamžitého zrušení pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušební době atd.).
S účinností od 1. 10. 2023 pak zákoník práce v § 21 stanovuje zvláštní povinnosti pro případ, že vybrané dvoustranné pracovněprávní jednání je uzavřeno prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Uvedené ustanovení dopadá na případy elektronického uzavírání pracovní smlouvy, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dohod o změně obsahu pracovněprávního vztahu nebo dohod o rozvázání pracovněprávního vztahu, tedy dohody o rozvázání pracovního poměru nebo dohody o zrušení právního vztahu z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Samotné elektronické uzavření takové dohody (smlouvy) se řídí občanským zákoníkem, nicméně zákoník práce stanoví zaměstnavateli povinnost zaslat vyhotovení takové dohody (smlouvy) na elektronickou adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele (např. soukromá e-mailová adresa, soukromé cloudové úložiště, soukromá adresa v aplikaci WhatsApp či jiné aplikaci). Cílem uvedené povinnosti je zajistit zaměstnanci, že bude mít znění dokumentu ve vlastní dispozici, aby si mohl kdykoliv ověřit, jaký je obsah sjednaného závazku a aby se mohl případně domáhat svých práv, a to bez ohledu na to, zda ještě trvá jeho pracovněprávní vztah k zaměstnavateli.
Ochrana práv zaměstnance je pak zajištěna i tím, že zaměstnanec má právo od pracovní smlouvy, dohody o práci konané mimo pracovní poměr či dohody o změně obsahu pracovněprávního vztahu, která byla uzavřena prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, písemně odstoupit, a to od okamžiku jejich uzavření a nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne dodání jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance. Odstoupením v těchto případech dochází ke zrušení uzavřené dohody (smlouvy) od samého počátku (ex tunc). Ochrana v podobě odstoupení je zaměstnanci poskytována k tomu, aby si mohl prověřit obsah sjednané dohody (smlouvy), ne však k tomu, aby si sjednaný závazek mohl vyzkoušet. Jakmile totiž zaměstnanec započne s plněním závazku ze sjednané dohody či smlouvy (např. nastoupí do práce), nemůže již od dané dohody či smlouvy odstoupit.
Judikáty NS:
Judikát NSS:
10 Ads 60/2021 (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.8.2022, čj. 10 Ads 60/2021-41, www.nssoud.cz)