XI.4.2.2 Pracovní cesta (§ 240)

Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně a zaměstnanci, pečující o děti do věku 8 let, smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem. V tomto případě nestačí, pokud byl souhlas s konáním pracovních cest obsažen generálně v pracovní smlouvě uzavřené ještě před tím, než zaměstnankyně otěhotněla, respektive než zaměstnankyně či zaměstnanec začal pečovat o dítě.

Pokud jde o přeložení do jiného místa výkonu práce, lze tak v těchto případech učinit jen na základě žádosti zaměstnankyně příp. zaměstnance, tedy z jejich podnětu.

Tato zvýšená ochrana se vztahuje i na osamělou zaměstnankyni a osamělého zaměstnance, kteří pečují o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let, a na zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost). Zvláštním právním předpisem je v tomto případě zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Osamělými zaměstnanci se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem.

Judikát: Nález ÚS – III. ÚS 3616/10-1