II.2 Právo zaměstnanců na informace a projednání

Zaměstnanci mají v základních pracovněprávních vztazích právo na informace o některých důležitých otázkách, které se jich týkají, a právo na projednání některých důležitých záležitostí, zákonem konkrétně vymezených. Tomuto právu zaměstnanců odpovídá povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance a jednat s nimi (§ 276).

Tuto povinnost má zaměstnavatel přímo vůči zaměstnancům, pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, popřípadě rada zaměstnanců nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jako zástupci zaměstnanců, jejichž prostřednictvím pak zaměstnavatel plní svoji povinnost. Zástupci zaměstnanců nesmějí být pro výkon své činnosti znevýhodněni nebo zvýhodněni, ani diskriminováni. Zaměstnavatel musí zástupcům zaměstnanců na vlastní náklad vytvořit podmínky pro řádný výkon jejich činnosti (§ 277). Blíže srov. rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 974/2012.

Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko.

Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, popřípadě jednání mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců, za účelem dosažení shody. Zákoník práce nicméně nestanoví, že shody musí být dosaženo.

Přestupku nebo správního deliktu se dopustí zaměstnavatel, který poruší povinnosti na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance - § 10 a § 23 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.